Karel Pacner strana 2 z 5

Některé za cenu obrovského osobního rizika pomáhaly své vlasti v době ohrožení, jiné toužily po dobrodružství a snažily se zajistit si pohodlný život. Motivace žen, jež během 20. století působily v tajných službách, byly různé. Jedno ale měly tyto vyzvědačky společné: zanechaly v historii výraznou stopu. Dramatické osudy agentek západu i východu vám poskytnou přehled milníků ve světě špionáže – od bolševické revoluce přes studenou válku až po současnost.

Hodiny Posledního soudu ukazují, kolik času zbývá světu do katastrofické půlnoci, možné globální pohromy. Od roku 1947, tedy téměř od počátku atomového věku, je tento symbol průběžně aktualizován. V dramatickém 20. století, jímž se prolíná příběh boje mezi demokracií a diktaturou, bylo lidstvo nejblíže zkáze na vrcholu studené války v roce 1953, tehdy zbývaly do konce světa 2 minuty. Naopak nejdále v roce 1991, kdy ručička ukazovala celých 17 minut do atomové půlnoci.

Hodiny posledního soudu ukazují, kolik času zbývá světu do katastrofické půlnoci – možné globální pohromy. Od roku 1947, tedy téměř od počátku atomového věku, je tento symbol průběžně aktualizován redakcí časopisu Bulletin of the Atomic Scientists. O umístění ručičky na hodinách rozhoduje výbor složený z odborníků na fyziku, ekologů a nositelů Nobelových cen. V dramatickém 20. století, jímž se prolíná příběh boje mezi demokracií a diktaturou, bylo lidstvo nejblíže zkáze na vrcholu studené války v roce 1953. Tehdy do pomyslného konce světa zbývaly jen dvě minuty. Naopak nejdále v roce 1991, kdy ručička ukazovala celých 17 minut do atomové půlnoci. Ve 21. století hodiny reflektují také nebezpečí plynoucí z klimatické změny a nového vývoje v oblasti biologie a technologií, který může lidstvu způsobit nenapravitelné škody. Autor svým pronikavým pohledem a na základě bádání v archivech tajných služeb odkrývá zákulisí nejkritičtějších okamžiků moderní historie a zároveň bourá zavedené mýty a poukazuje na paradoxy dějin. Lidstvo nebylo na pokraji katastrofy např. jen v roce 1962, kdy sovětské rakety tajně dopravené na Kubu přímo ohrožovaly americké území, nebo ve chvíli, kdy ostražitý Jurij Andropov instaloval jaderné zbraně přímo v srdci Evropy a téměř sahal na atomový knoflík, ale také v nesčetných okamžicích lidských omylů a technických selhání. Když se dozvídáme o přiznaných či donedávna utajených jaderných haváriích a nebezpečích havárií, zjišťujeme, že osud lidstva mnohdy visel opravdu na vlásku, a je až s podivem, že naše civilizace ještě existuje. Ale i během četby této knihy se můžeme pobavit – např. když čteme o Billu Clintonovi nebo François Mitterrandovi, kteří byli schopni zapomenout atomové kódy v kapse saka, či snad dokonce županu.

Neúnavný badatel a výjimečný autor literatury faktu Karel Pacner text rozsáhlého diptychu, ve kterém podává strhující obraz světové špionáže od počátku 20. století do dneška, do poslední chvíle aktualizoval. Především na základě nově zjištěných skutečností z tajných archivů. Autor přináší nová fakta a odkrývá nové souvislosti moderní historie, a zejména v posledních kapitolách varuje před narůstajícím nebezpečím pro demokratický svět především ze strany Putinova Ruska a jeho dezinformačních kampaní.

Strhující kronika československých dějin v rozšířeném vydání Jak probíhaly obě okupace, co se dělo během komunistického puče nebo kdo stál za sametovou revolucí? Novinář Karel Pacner popisuje ty nejvýznamnější události z dějin Československa v historických i politických souvislostech. Bonusovým materiálem jsou pak nové poznatky získané z odtajněných archivů tajných služeb. Objevte klíčové okamžiky, které se za krátkou dobu existence státu zapsaly do historie.

Dvacáté století bylo patrně nejkrutější v celé historii lidstva! V populárně naučné knize renomovaného autora tohoto žánru, dlouholetého spolupracovníka MF Dnes, Karla Pacnera, jsou popsány klíčové události, které ve světových dějinách minulého století znamenaly výrazné změny: od vzniku chorobné ideologie komunismu, přes totalitní režimy a celosvětové konflikty až po pád železné opony. Dvacáté století bylo nejkrutější v celé historii lidstva. Ovšem pohled na moderní dějiny nás zároveň přivádí k otázce: jaké dobré či špatné dědictví přinese toto století našim potomkům?

Strojem času od časů Václava Havla do Babišstátu Karel Pacner svou strhující kronikou varuje: jestliže nepochopíme svou minulost, může se stát, že si ji v budoucnu zopakujeme! Díky zasvěcenému zachycení souvislostí má čtenář možnost prožít zblízka podstatnou část dějin našeho novodobého státu. Jediná kapitola, která se neodehrává v minulosti, je ta poslední. 2018: PRUDKÝ PROPAD DO BABIŠSTÁTU. Je to vrchol žebříku, jehož dolní příčle jsou všechny předchozí kapitoly. Autor není nestranný, straní našemu členství v NATO a v EU, straní lidským právům.

Strhující příběhy ze zákulisí tajných služeb Další kniha renomovaného publicisty Karla Pacnera, jež vychází z dosud utajených materiálů archivu tajných služeb, pojednává o skutečných špionech a jejich úloze v dramatickém 20. století až po současnost, která není dramatická o nic méně. O tom se můžeme přesvědčit v kapitolách o nebezpečném Sergeji Skripalovi, o radioaktivní popravě Alexandra Litviněnka či o agentce nasazené přímo do blízkosti amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Dramatická reportáž o historickém letu Apolla 11 a o prvních pozemšťanech, kteří v noci z 20. na 21. července 1969 přistáli na Měsíci, vychází v remaku původního vydání, jež vyšlo navzdory počínající normalizaci a stalo se před padesáti lety na českém trhu fenoménem. Sám autor byl jedním z pěti československých občanů, kteří se historického startu Apolla 11 zúčastnili. V knize, která vychází k 50. výročí letu Apolla 11 a v době, kdy byl vyhlášen program nových letů k Měsíci, je načrtnuta historie nepsaného zápasu o dobytí Měsíce, který vyhráli Američané, což nebylo na počátku normalizace možné zdůrazňovat. „… v době, kdy vycházely mé reportáže, se prodalo deníku o 20–30 tisíc výtisků víc než obvykle. Moje cesta se tedy bohatě zaplatila. Počítal jsem s tím, že o Apollu 11 napíšu knihu. V nakladatelství Mladá fronta mně ale řekli, že jim by svazáci, kteří už ovlivňovali jejich provoz, takový titul neschválili. Bratr Mirek, který byl výtvarníkem v nakladatelství Albatros, zašel za vedoucím oddělení uměleckonaučné literatury Milanem Korejsem. Tomu se nápad líbil a dohodli jsme se. Začínali s edicí malých brožovaných knih o vědě Plus – a tam by se jim reportáž o Apollu 11 hodila. Po návratu ze Spojených států jsem si uvědomil, že normalizace života podle diktátu z Moskvy je stále úpornější. Obnovila se cenzura. Redakce MF se dostala pod kontrolu mladých ambiciózních mužů komunistického vyznání, kteří nic neuměli. V září bylo zrušeno volné cestování na Západ. Zašel jsem do Albatrosu: „Pořád počítáte s mou reportáží o Apollu?“ – „Počítáme.“ S bratrem Mirkem jsem diskutoval o názvu. Uvažoval jsem o něčem pragmatickém, ale on jako výtvarník přemýšlel o něčem méně obvyklým. Nakonec navrhl …a Velký skok pro lidstvo. Před Vánocemi jsem dokončil rukopis. Skutečnost, že tento „závod o Měsíc“ Sověti prohráli, jsem nemohl ani naznačit, ale doufal jsem, že všem čtenářům to bude zřejmé. Text jsem dal k přehlédnutí kamarádovi Antonínu Vítkovi, nejlepšímu znalci kosmonautiky u nás a po opravách od Tondy jsem odnesl rukopis do nakladatelství. Po několika týdnech mi řekli, že se jim rukopis líbí, ale musíme vyškrtnout všechny zmínky o Dienstbierovi, protože ho husákovci vyhodili z rozhlasu. Pokusil jsem se vyjednávat, ale nešlo to. Ortel zněl: „Pokud by tam bylo jeho jméno, kniha nevyjde.“ Jirkovi jsem se omluvil a psal jsem o něm pouze pod jeho křestním jménem. Musel jsem udělat další ústupek: zatímco Američané nazývali své kosmické hrdiny astronauty, Rusové kosmonauty, a to byl jediný povolený termín. Kniha vyšla na jaře 1971. Všech 24 tisíc výtisků se prodalo za týden. Šel jsem do nakladatelství: „Nechcete udělat druhé vydání?“ – „Ale musíš si to vyjednat sám na ministerstvu kultury. Člověk, který o tom rozhoduje, úřaduje o patro výš.“ Zaklepal jsem na jeho dveře, přijal mě velice vlídně, a když jsem mu řekl, kvůli čemu přicházím, k mému překvapení okamžitě souhlasil. O rok později se prodávalo druhé vydání. Vytiskli pouze 19 tisíc, třebaže knihkupci požadovali víc. V Albatrosu jsem se dověděl důvod: „Toto omezení nařídilo ministerstvo.“ Lidem v Albatrosu jsem dodnes vděčný za to, že tuto knihu vydali. Bylo to od nich velice statečné, protože tlaky na republiku z Moskvy zesilovaly, a čtenáři – jak mně mnohokrát později vyprávěli – brali Apollo 11 jako vítězství svobodného světa nad komunismem. Bohužel prověrková komise na počátku sedmdesátých let sdělila některým nakladatelským redaktorům, že vydání mé knihy bylo hrubou politickou chybu, a přičetla jim to k dalším proviněním. Za to, co jsem jim způsobil, se jim dnes hluboce omlouvám, na druhé straně snad byl VELKÝ SKOK pro desetitisíce čtenářů povzbuzením do budoucnosti.“ Karel Pacner, březen 2019

Sto let strhujícího souboje v dobývání vesmíru! Karel Pacner, který je českou "jedničkou" v popularizaci kosmonautiky, přináší v nejnovější rozsáhlé publikaci fakta o tajném souboji vědy a techniky dvou světových velmoci o dobytí vesmíru, ve kterém se startem Gagarina měli navrch Sověti, ale s dobytím Měsíce zvítězili Američané. Vývoj kosmonautiky ovšem pokračuje dál a je strhující. A pokračuje dál i onen nepsaný souboj. Poslední vítězství si v létě 2020 odnáší Space X a Elon Musk, hlavní hrdina poslední kapitoly knihy.

Pronikavý knižní rozhovor s novinářem, popularizátorem vědy a spisovatelem Karlem Pacnerem vychází k jeho životnímu jubileu. Otázky, které pokládala Martina Riebauerová, vedoucí dramaturgyně Událostí, komentářů a Interview ČT 24, nesměřují pouze do minulosti. Jsou velmi aktuální. Autor reflektuje různé oblasti vědy i moderní historie s důrazem na špionáž s nebývalým přehledem. Vyjadřuje se k projektům Elona Muska stejně kompetentně jako k nebezpečí oligarchického pojetí řízení státu v době koronavirové. Zvláštní kapitolu tvoří vhled do zákulisí deníku Mladá fronta a MF Dnes, v jehož redakci strávil Karel Pacner celý svůj profesní život. A samozřejmě nechybí vzpomínky na přistání prvních lidí na Měsíci, neboť autor byl v červenci 1969 jako jeden ze dvou Čechů u startu Apolla 11. Každá z kapitol tvoří jeden tematický celek a ke každé napsaly úvodní slovo osobnosti s daným tématem i s Karlem Pacnerem spjaté, které mají co říci. 1. Malý velký kluk Eva Svobodová, rozená Pacnerová 2. Šedesát let v jedné redakci – Marcela Pecháčková, novinářka 3. Cesta do vesmíru – Jan Kolář, ředitel Czech Space Office 4. Nové čtvrtstoletí – Jiří Janata, Standford University, USA 5. Bačkůrkové večírky – Václav Pačes, biochemik, někdejší ředitel ČSAV 8. Za špiony – Karel Hynie, režisér a dramaturg 7. Knihomol – Ondřej Müller, programový ředitel Albatros Media 8. Ve válce s virem – Petr Nežil, kardiolog "... v roce 1998 jsem se vydal na dalekou a dobrodružnou cestu, jak mi Karel Pacner „předpověděl“ – stal jsem se programovým ředitelem nakladatelství Albatros a na jeho křídlech letím dodnes. Spolu s Karlem Pacnerem! S jeho knihami, které jsme již vydali, které společně plánujeme a budeme vydávat. Karel je v tomto ohledu jedinečný navigátor a letový inženýr. Ohledává terén a vyhlíží témata, o nichž by bylo zajímavé psát. Svůj vlastní ediční plán má stanoven na několik let dopředu, pravidelně jej s redakcí konzultuje, a rukopisy odevzdává na hodinu přesně, ne-li mnohem dříve. Je radost na křídlech porozumění letět s Karlem na Mars a ještě mnohem dál!" Ondřej Müller

Fascinující osudy tajných agentek západního i východního bloku Některé za cenu obrovského osobního rizika pomáhaly své vlasti v době ohrožení, jiné toužily po dobrodružství a snažily se zajistit si pohodlný život. Motivace žen, jež během 20. století působily v tajných službách, byly různé. Jedno ale měly tyto vyzvědačky společné: zanechaly v historii výraznou stopu. Dramatické osudy agentek západu i východu vám poskytnou přehled milníků ve světě špionáže – od bolševické revoluce přes studenou válku až po současnost.

Neúnavný badatel a výjimečný autor literatury faktu Karel Pacner text rozsáhlého diptychu, ve kterém podává strhující obraz světové špionáže od počátku 20. století do dneška, do poslední chvíle aktualizoval. Především na základě nově zjištěných skutečností z tajných archivů. Autor přináší nová fakta a odkrývá nové souvislosti moderní historie, a zejména v posledních kapitolách varuje před narůstajícím nebezpečím pro demokratický svět především ze strany Putinova Ruska a jeho dezinformačních kampaní. NENÁPADNÝ HOLIČ ŠÉFEM SÍTĚ POUZDRO PLUKOVNÍKA REDLA VYCHYTRALÝ LAWRENCE Z ARÁBIE DEPEŠE NĚMECKÉHO MINISTRA VYZRAZENA BOLŠEVICKÝ PŘEVRAT ZA CÍSAŘOVY MARKY GENTLEMANI ČTOU CIZÍ DOPISY „NEJVYŠŠÍM UMĚNÍM VRAŽDY JE SEBEVRAŽDA“ NEOTŘELÉ OPERACE NKVD NĚMCI NA HAVAJI KONEC ABWEHRU ZA OCEÁNEM ROOSEVELT POSTRAŠIL AMERIČANY STALIN: „BERIJO, UZAVŘEME S HITLEREM MÍR“ VÝBOR DVOJITÉHO KŘÍŽE PLAYBOY ŠÍLENĚ ODVÁŽNÝM DUBLÉREM VELKÁ HRA RUDÉ KAPELY ULTRA USPÍŠILA KONEC VÁLKY OSM DLOUHÝCH LET RAMSEYE DVA MĚSÍCE V KÁHIŘE VYZVĚDAČI NA MANHATTANU SMRTÍCÍ RÁDIOVÁ PROTIHRA NORDPOL VĚČNÉ TAJEMSTVÍ RUSKÉ TROJKY NEJDŮLEŽITĚJŠÍ AGENT V NĚMECKU OPERACE CROSSBOW PROTI RAKETÁM ZLIKVIDUJTE HITLERA! KONEC URANOVÉHO KLUBU MUŽ, KTERÝ NIKDY NEEXISTOVAL CAMBRIDŽSKÁ VELKÁ PĚTKA UKRADENÁ BOMBA DALEKÝ SKOK PROTI VELKÉ TROJCE? KAM ZMIZEL VŮDCE? VENONA KLÍČEM K MINULOSTI INTELEKTUÁL A GENTLEMAN ABEL JEDINÝ NÁSTUPCE VELKÉ PĚTKY POOTEVŘENÉ NEBE ÚNOS MASOVÉHO VRAHA ZABRÁNIL PEŇKOVSKIJ SVĚTOVÉ VÁLCE? CHYBĚL KRTEK V KREMLU SPÍCÍ BDÍCÍ PARTYZÁNSKÉ ARMÁDY NAŠI LIDÉ V DAMAŠKU I V KÁHIŘE PROMĚNA ROZVĚDČÍKA FELIXE SOVĚTSKÁ OKUPACE ODVRÁCENA NEJDRAŽŠÍ VYZVĚDAČ KGB PŘEDPOVĚZENÝ PUČ NEJHLUBŠÍ PRŮNIKY STASI SUPERTAJNÉ AGENTY ZRADIL VELITEL S TAJNÝMI SPISY DO MOSKVY MOKRYJE DĚLA POKRAČUJÍ ZPRAVODAJSKÝ TAH STOLETÍ VYSOCE KVALIFIKOVANÍ VYZVĚDAČI Závěr: ŠPIONÁŽNÍ HRY NEVYCHLADLY PŘEHLED HLAVNÍCH ZPRAVODAJSKÝCH SLUŽEB

Nejpodivnější případy špionážních omylů a mystifikací!„Jako malý kluk jsem měl rád pohádky. Teď se s nimi občas potkávám i v životě – v říši špionáže,“ píše Karel Pacner v úvodu své nové knihy, v níž posléze odhaluje různá tajemství špionážních operací a především špionážních mystifikací, uvádí čtenáře do zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta a souvislosti. Příběhy mystifikací, o nichž se v této knize píše, jsou skutečné a mnohdy napínavější a spletitější, než jaké by si dokázali vymyslet autoři špionážních románů. Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu, ale stále platí, že kde jsou tajnosti, otevírá se prostor pro spoustu polopravd a výmyslů.

Nahlédněte do zákulisí převratných objevů! Když v roce 1903 zahájili bratří Wrightové éru letectví, sotva by se někdo odvážil předpovědět, že o pouhých 58 let později obletí Gagarin Zemi v kosmické kabině rychlostí 8 kilometrů za sekundu. Karel Čapek nechal ve svém slavném dramatu R.U.R. dokončeném v roce 1920 chodit roboty do školy, v níž se učili nazpaměť logaritmické tabulky, počítače či jen obyčejné kapesní kalkulačky byly tehdy ještě mimo běžnou představu o dostupné technice na konci 20. století. Je patrné, že tempo technického pokroku nabralo během minulého století nečekané obrátky. A kdo byli ti, jejichž technické vynálezy a vědecké objevy jako byla letadla, radiotelegrafie, penicilin, EKG, inzulin či teorie relativity, měnily svět a vnímaní světa? Ti to dobyvatelé moderní doby sami možná netušili, jak jejich epochální objevy jednou zasáhnou do každodenního života společnosti Karel Pacner, spisovatel, publicista a popularizátor vědy se rozhodl přiblížit českému čtenáři skutečné hybatele dějin, kteří vytvořili své vědecké či technické dílo ve 20. století, a současně ho seznámit se samotnými objevy a jejich mnohdy spletitými příběhy.

Překvapivé až neuvěřitelné příběhy moderních dějin, kterým historici nevěnovali příliš pozornost, objevil publicista Karel Pacner. Hrdiny poutavé knihy jsou např. první dáma USA Jacqueline Kennedyová, která působila též coby nenápadná nakladatelská redaktorka a podnítila českého autora k vydání bestselleru, Stalinův nově objevený zbrojnoš a zároveň jeho oběť či spisovatel Gorkij, který tajně navštívil gulag. Autorův záběr na poli historie 20. a nyní už i 21. století je široký a výběr témat pestrý.