Karel Pacner strana 5 z 5

Úspěšný a z televizní obrazovky známý autor četných publikací, v nichž se věnoval zejména vědeckotechnickému pokroku, kosmonautice a dalším oborům lidské činnosti, se ve své knize zabývá velmi zajímavou otázkou – jak prozíraví i méně prozíraví státníci, diktátoři a zločinci ovlivňují a vlastně vytvářejí dějiny. Do své knihy zařadil třináct osobností, které pozitivně i negativně formovaly šílené 20. století. Zblízka představuje Lenina, Stalina, Wilsona, Hitlera, Churchilla, Mao Ce-tunga, Chruščova, Gándhího, Kennedyho, Teng Siao-pinga, Jana Pavla II., Reagana a Gorbačova, popisuje jejich nejbližší spolupracovníky a také dobu, na kterou měli vliv a která zároveň ovlivnila i je.

Studená válka neboli doba napětí mezi Západem a Východem začala brzy po porážce Hitlerova Německa. A rodila se vlastně už dřív. Sovětské tajné služby si v zemích svých amerických a britských spojenců vedly skoro jak v nepřátelských státech. Šlo především o vývoj atomové bomby, jehož tajemství se nakonec Rusům v rozsáhlé špionážní operaci podařilo ukrást. Karel Pacner, zkušený autor literatury faktu, nabízí ve své knize jedenáct příběhů, které se odvíjejí v různých zemích – zavedou čtenáře do Washingtonu a New Yorku, stejně jako do Moskvy nebo do Berlína padesátých let. Se svými patrovými autobusy se tady objeví Londýn a jinde zas tábor zajatců ve válčící Koreji... Anebo příběh izraelského vyzvědače, kterého Syřané veřejně a před zraky televizních kamer popraví v Damašku. Vším anebo téměř vším se v knize prolíná motiv jaderných zbraní, jejichž hrozba rostla rok od roku až do října 1962, kdy chybělo jen maličko k další světové válce. Tehdy, v čase karibské krize, sdělili prezidentu Kennedymu, že při ruském raketovém útoku zahyne osmdesát milionů Američanů. A na druhé straně z Východu vedeného Moskvou zůstanou jen trosky. Tenkrát se lidé z tajných služeb začali chovat tak, aby svět přežil. Mnozí z generálů, ať už amerických či ruských, byli odhodláni jít do války, ale esa z rozvědek ne. Za což jim dodnes lze děkovat. Vždyť v opačném případě by tady většina z nás nebyla. Kniha volně navazuje na titul Velké špionážní operace dvou světových válek, která vyšla v nakladatelství Daranus v loňském roce.

Od vzniku komunistického režimu až po jeho pád se našlo mnoho žen z různých zemí, které propadly jeho zrůdné ideologii a sloužily mu jako špionky. Byly mezi nimi Rusky, Češky, Němky, ale i Angličanky a Američanky. Významně se podílely například na předání tajemství výroby atomové bomby Sovětskému svazu. O nich a o jejich osudech vypráví kniha Karla Pacnera, známého českého publicisty a autora literatury faktu.

Vývoj jaderných zbraní a jejich nosičů je nepřetržitý proces, který trvá už půl století a zatím neskončil. Navíc ohrožuje celý svět. Řada zemí provádí tento vývoj tajně, např. Francie, Čína, Izrael, Jihoafrická republika, Indie, Irák, Írán. Jiné státy, zvláště pak USA, jejich počínání velmi pozorně sledují a snaží se tomuto rozšiřování jaderných zbraní předcházet. Po rozpadu Sovětského svazu se nebezpečí ještě zvýšilo - zchudlí ruští odborníci hledali zaměstnání i ve státech považovaných za teroristické. Studená válka v tomto směru stále pokračuje.

I známé historické události se mohou jevit na pozadí rozkrytých operací tajných služeb v jiném světle! Vyzvědět úmysly svých skutečných nebo jen potenciálních nepřátel je vlastní všem vládám a vládcům, států totalitních stejně jako demokratických režimů. Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu. Karel Pacner odkrývá tajemství špionážních operací, zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta a nové souvislosti. A tyto skutečné příběhy jsou mnohdy napínavější a spletitější než romány se špionážní tematikou. Autor představuje svět tajných služeb v přímém napojení na hlavní události 20. století, které přinesly nesmírné utrpení milionům lidí na celém světě. Velmistři špionáže podtrhují význam tajných služeb zaměstnávajících věci oddané a schopné lidi odhodlané hájit bezpečnost státu. Bohužel přinášejí i svědectví, jak může zmíněná oddanost a bystrý intelekt sloužit k upevňování totalitního státu bez ohledu na míru páchaného zla.

Od památného letu prvního člověka do vesmíru uplynulo už více než čtyřicet let. Od té doby dostaly kosmické lety nový rozměr -- dočkali jsme se dokonce i letu prvního kosmického turisty -- a řada informací byla odtajněna. V prvním díle své ságy o vědcích, konstruktérech a kosmonautech popisuje autor počátky raketové techniky a letů do vesmíru, které vyvrcholily v šedesátých letech 20. století soub...