Karel Pacner strana 4 z 5

Přestože je Česko malá země v srdci Evropy, vyslala jako třetí stát (tehdy ještě Československo) na světě svého reprezentanta do vesmíru. Za "Čechy v kosmu" lze však v širším měřítku považovat i mnoho dalších pracovníků v nejrůznějších oborech, kteří se tematikou vesmíru zabývali. Jejich životním osudům a práci je věnována tato kniha.

Úspěšný a z televizní obrazovky známý autor četných publikací, v nichž se věnoval zejména vědeckotechnickému pokroku, kosmonautice a dalším oborům lidské činnosti, se ve své knize zabývá velmi zajímavou otázkou – jak prozíraví i méně prozíraví státníci, diktátoři a zločinci ovlivňují a vlastně vytvářejí dějiny. Do své knihy zařadil třináct osobností, které pozitivně i negativně formovaly šílené 20. století. Zblízka představuje Lenina, Stalina, Wilsona, Hitlera, Churchilla, Mao Ce-tunga, Chruščova, Gándhího, Kennedyho, Teng Siao-pinga, Jana Pavla II., Reagana a Gorbačova, popisuje jejich nejbližší spolupracovníky a také dobu, na kterou měli vliv a která zároveň ovlivnila i je.

Setkání Winstona Churchilla s búrským generálem Bothou, který ho kdysi coby řadového vojáka zajal, filmová hvězda proslavená snímkem Eroticon nositelkou patentu na geniální technický vynález, výhrůžky komunistického vůdce Klementa Gottwalda z roku 1929 československým politikům, které se později doslova naplnily, atentát na Stalina, který chystali Němci, význam Jamese Bonda pro studenou válku a řada dalších – to jsou neuvěřitelné příběhy, kterým, ač je to s podivem, historici nevěnovali zatím pozornost. Nyní je předkládá po letitém mnohdy téměř detektivním bádání publicista a spisovatel Karel Pacner. Doteky dějin též dotvářejí životní příběhy obyčejných lidí, které vůbec nejsou obyčejné, a ač málokdy posunují dějiny, ilustrují přesně danou dobu. Autor si všímá i událostí téměř kuriózních, např. jak se pravověrná muslimka vypravila do vesmíru či doporučení lékaře: více sexu před startem na Měsíc!

Každý národ má osudové okamžiky, kdy se lomí jeho dějiny. Je podivuhodné, kolik jich v krátké době mělo Československo: roky 1918, 1939, 1945, 1948, 1968, 1989, 1992. Karel Pacner sesbíral k těmto klíčovým okamžikům naší republiky spoustu informací, často málo známých anebo neznámých, a napsal o nich knihu. V knihkupectvích ji však nenajdeme, je beznadějně vyprodaná, a proto nyní vychází znovu v přepracovaném vydání doplněném o nově zjištěné informace.

Od vzniku komunistického režimu až po jeho pád se našlo mnoho žen z různých zemí, které propadly jeho zrůdné ideologii a sloužily mu jako špionky. Byly mezi nimi Rusky, Češky, Němky, ale i Angličanky a Američanky. Významně se podílely například na předání tajemství výroby atomové bomby Sovětskému svazu. O nich a o jejich osudech vypráví kniha Karla Pacnera, známého českého publicisty a autora literatury faktu.

Po úspěšné knize Vyzvědačky pod rudou hvězdou - Ženy v komunistických tajných službách přichází oblíbený český autor literatury faktu s příběhy členek západoevropských tajných služeb. Bez ohledu na nebezpečí pomáhaly svým zemím v boji s nepřítelem v 1. světové válce, ve 2. světové válce a také ve válce studené. Některé riskovaly životy v boji proti fašismu nebo komunismu, jiné hleděly jen na osobní výhody a byly i takové, které s nepřítelem veřejně kolaborovaly jako například známá Coco Chanel s nacisty. Žily dobrodružným životem, nebály se riskovat a často využívaly své ženské půvaby. Někdy upadly v zapomnění, mnohé však získaly slávu, vysoká vyznamenání a staly se legendami.

Kam dosáhly plameny světových válek, tam zákonitě a se všemi souvislostmi pronikala i špionáž - mnohdy už dlouho před konfliktem, na jeho prahu i později v době bojů. Někdy šlo vyzvědačům obou stran o život, jindy zas v relativním bezpečí luštili nepřátelské šifry anebo působili v neutrálním státě, například ve Švýcarsku. Boj tajných služeb měl svoje hrdiny, vítěze i poražené, vítěze, které po válce nečekala kariéra v CIA, ale nehostinný stalinský lágr, a poražené, co vcelku v pohodě našli své místo v poválečném Německu, především v jeho západní části. Karel Pacner je zkušený spisovatel literatury faktu a špionáží ve světových válkách se zabývá už mnoho let. Připravil pro tuto knihu osmnáct velkých špionážních příběhů od časů rakousko-uherské monarchie až po březen 1945, kdy Britové zrušili své plány na likvidaci Hitlera, protože v Evropě byla už válka rozhodnutá se vším všudy. S Pacnerovým vyprávěním se ocitneme jak v evropských metropolích včetně Prahy, tak třeba i v Tokiu, v Mexiku nebo v Arábii. Vyzvědači budou - dle možností potichu - sbírat své údaje a vojáci pak vyrazí do bojů; zpočátku mohou ještě porovnávat síly svých i nepřátelských jezdeckých sborů, ale ke konci už zahřmí motory raket. A podle někdy až ztřeštěně odvážného dabléra, jugoslávského agenta ve službách Spojenců, začne jednou Ian Fleming psát svoje příběhy Jamese Bonda. Ale pojďme to vzít popořádku - nejdřív nás přece čeká první kapitola... Píše se rok 1913. Evropa stále ještě tančí valčík, ale ve Vídni se rodí obrovská špionážní aféra a na Balkáně je už cítit střelný prach... Navíc - padesát dobových fotografií a dokumentů dodává knize velice autentický ráz.

Kniha obsahuje portréty předních osobností české vědy. V souvislosti s názvem se ihned nabízí analogie pohledu na noční oblohu se zářícími hvězdami a dalšími vesmírnými objekty. Vidíme hvězdy různého stáří, svítící s nestejnou intenzitou, někdy jde dokonce o dvojhvězdy či ještě komplikovanější útvary. Podobně září v této publikaci jednak vědecké stálice ve zralém věku, dále hvězdy i dvojhvězdy v té nejlepší badatelské kondici a v sestavě nechybí ani vycházející hvězda deroucí se na středoevropské nebe. Podobně jako praktičtí astronomové, i autoři rozhovorů v této publikaci si museli nutně vybrat, které hvězdy budou zkoumat podrobněji s tím, že řadu ostatních, určitě neméně zajímavých, nechají pro tentokrát stranou. Předkládaný výběr vědeckých hvězd zaslouží každopádně uznání a umožňuje na částech jejich oběžných drah ukázat příběhy z nejrůznějších oborů, od matematiky, fyziky a astronomie přes vědy o živé přírodě až třeba k historii psané i orální.

Práce vyzvědačů, tedy špionáž, je takřka stejně stará jako lidská civilizace. Nicméně barvité špionážní příběhy s veškerým technickým a informačním zázemím patří především k době dvacátého a dnes i jedenadvacátého století. Zkušený autor literatury faktu Karel Pacner připravil pro české čtenáře cyklus o proslulých případech špionáže a o neméně proslulých vyzvědačích novějších časů. Jeho kniha s názvem VELKÉ ŠPIONÁŽNÍ OPERACE vrcholu, konce a dozvuků studené války (1968-2001) nabízí v třinácti kapitolách pohled do mnoha zemí počínaje Československem v období pražského jara roku osmašedesát přes Rusko, Polsko, Spojené státy, Čínu, západní i východní Německo až po Velkou Británii. Samozřejmě i s mnoha odbočkami - například do Mexika, Dánska, Barmy anebo do hlubin Tichého oceánu. V každé kapitole je tady drama. Někdy se šťastným koncem, když hlavní hrdina vyvázne a přežije. Jindy špion, kterého lze označit za hrdinu jen z literárního, nikoli však lidského hlediska, putuje do vězení a někdy se dokonce ozve smrtící výstřel. Poslání špičkových vyzvědačů s sebou nese riziko a z rizika vyplývají následky... Lidé z tajných služeb dokázali nejspíš v některých případech uchránit svět před jadernou válkou a občas zas byla jejich práce bizarní, když třeba Rusové z KGB použili hypnotizéra, aby ovlivnil zápas o světový trůn v šachu. A skandál s nepřátelskou rozvědkou připravil o státnické křeslo německého kancléře. Vítejte s touto knihou ve světě železných nervů, diskreditací, státních převratů a roztáčených peněz!

Vyzvědět úmysly svých skutečných nebo jen potenciálních nepřátel je vlastní všem vládám a vládcům, států totalitních stejně jako demokratických režimů. Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu. Karel Pacner odkrývá tajemství špionážních operací, zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta a nové souvislosti světových dějin moderní historie. I známé historické události se mohou jevit na pozadí rozkrytých operací tajných služeb v jiném světle! A tyto příběhy jsou skutečné a mnohdy napínavější a spletitější, než jaké by si dokázali vymyslet autoři špionážních románů.

Nepředznamenal opravdu souboj o dobytí Měsíce výsledek studené války? Karel Pacner, který je českou "jedničkou" v popularizaci kosmonautiky, byl jedním ze dvou Čechů přítomných u startu Apolla 11. Osobní svědectví o této události doplňuje poutavé líčení historie dobývání kosmu a dění v USA a SSSR, k němuž čerpal materiály z teprve nedávno odtajněných archivů. Rozsáhlou publikaci autor připravoval postupně téměř 50 let.

„Jako malý kluk jsem měl rád pohádky. Teď se s nimi občas potkávám i v životě – v říši špionáže,“ píše Karel Pacner v úvodu své nové knihy, v níž posléze odhaluje různá tajemství špionážních operací a především špionážních mystifikací, uvádí čtenáře do zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta a souvislosti. Příběhy mystifikací, o nichž se v této knize píše, jsou skutečné a mnohdy napínavější a spletitější, než jaké by si dokázali vymyslet autoři špionážních románů. Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu, ale stále platí, že kde jsou tajnosti, otevírá se prostor pro spoustu polopravd a výmyslů.

Zákulisí moderní historie. Poslechněte si neuvěřitelné a často i kuriozní příběhy, kterým, ač je to s podivem, historici zatím nevěnovali příliš pozornost. Nečekaná svatá noc na západní frontě, během níž se sbratřili němečtí a francouzští vojáci z nepřátelských zákopů, výhrůžky komunistického vůdce Klementa Gottwalda československým politikům, které byly nejprve k smíchu, ale později se doslova naplnily či ztracené kódy k atomovým zbraním – to jsou témata, kterým po mnoho let věnuje publicista a popularizátor vědy Karel Pacner... Čte: Vladimír Hauser

Sešli se v jedné knize: Alfred Nobel, Stalin, Kennedyová či Putinovi vězni... Překvapivé, někdy dokonce neuvěřitelné příběhy moderních dějin, kterým, ač je to s podivem, historici nevěnovali zatím pozornost, objevil publicista a popularizátor vědy Karel Pacner. Hrdiny poutavé knihy jsou např. první dáma USA Jacqueline Kennedyová, která působila celé dvacetiletí coby nenápadná nakladatelská redaktorka a podnítila českého autora k vydání významného titulu, či Putinovi političtí vězni, jako např. oligarcha Michail Chodorkovskij, Stalinův nově objevený zbrojnoš a zároveň jeho oběť či spisovatel Gorkij, který tajně navštívil gulag. Autorův záběr na poli historie 20. a nyní už i 21. století je velmi široký a výběr témat opravdu pestrý. Čtenáře čeká mj. příběh farmakoložky, která odolala nátlaku velké firmy a zachránila tisíce novorozeňat, tajemství Nobely závěti či nešťastné planety Pluto, stejně jako odhalení okolností možného atomového útoku v době pražského jara a léta 1968.

Karel Pacner, který je českou "jedničkou" v popularizaci kosmonautiky, přináší v nejnovější rozsáhlé publikaci fakta o tajném souboji vědy a techniky dvou světových velmoci o dobytí vesmíru, ve kterém se startem Gagarina měli navrch Sověti, ale s dobytím Měsíce zvítězili Američané. Vývoj kosmonautiky ovšem pokračuje dál a je strhující. A pokračuje dál i onen nepsaný souboj. Poslední vítězství si v létě 2020 odnáší Space X a Elon Musk, hlavní hrdina poslední kapitoly knihy.

Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu. Karel Pacner odkrývá tajemství špionážních operací, zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta a nové souvislosti světových dějin moderní historie. I známé historické události se mohou jevit na pozadí rozkrytých operací tajných služeb v jiném světle! A tyto příběhy jsou skutečné a mnohdy napínavějš, než jaké by si dokázali vymyslet autoři špionážních románů