Karel Pacner strana 4 z 5

Studená válka neboli doba napětí mezi Západem a Východem začala brzy po porážce Hitlerova Německa. A rodila se vlastně už dřív. Sovětské tajné služby si v zemích svých amerických a britských spojenců vedly skoro jak v nepřátelských státech. Šlo především o vývoj atomové bomby, jehož tajemství se nakonec Rusům v rozsáhlé špionážní operaci podařilo ukrást. Karel Pacner, zkušený autor literatury faktu, nabízí ve své knize jedenáct příběhů, které se odvíjejí v různých zemích – zavedou čtenáře do Washingtonu a New Yorku, stejně jako do Moskvy nebo do Berlína padesátých let. Se svými patrovými autobusy se tady objeví Londýn a jinde zas tábor zajatců ve válčící Koreji... Anebo příběh izraelského vyzvědače, kterého Syřané veřejně a před zraky televizních kamer popraví v Damašku. Vším anebo téměř vším se v knize prolíná motiv jaderných zbraní, jejichž hrozba rostla rok od roku až do října 1962, kdy chybělo jen maličko k další světové válce. Tehdy, v čase karibské krize, sdělili prezidentu Kennedymu, že při ruském raketovém útoku zahyne osmdesát milionů Američanů. A na druhé straně z Východu vedeného Moskvou zůstanou jen trosky. Tenkrát se lidé z tajných služeb začali chovat tak, aby svět přežil. Mnozí z generálů, ať už amerických či ruských, byli odhodláni jít do války, ale esa z rozvědek ne. Za což jim dodnes lze děkovat. Vždyť v opačném případě by tady většina z nás nebyla. Kniha volně navazuje na titul Velké špionážní operace dvou světových válek, která vyšla v nakladatelství Daranus v loňském roce.

Kniha obsahuje portréty předních osobností české vědy. V souvislosti s názvem se ihned nabízí analogie pohledu na noční oblohu se zářícími hvězdami a dalšími vesmírnými objekty. Vidíme hvězdy různého stáří, svítící s nestejnou intenzitou, někdy jde dokonce o dvojhvězdy či ještě komplikovanější útvary. Podobně září v této publikaci jednak vědecké stálice ve zralém věku, dále hvězdy i dvojhvězdy v té nejlepší badatelské kondici a v sestavě nechybí ani vycházející hvězda deroucí se na středoevropské nebe. Podobně jako praktičtí astronomové, i autoři rozhovorů v této publikaci si museli nutně vybrat, které hvězdy budou zkoumat podrobněji s tím, že řadu ostatních, určitě neméně zajímavých, nechají pro tentokrát stranou. Předkládaný výběr vědeckých hvězd zaslouží každopádně uznání a umožňuje na částech jejich oběžných drah ukázat příběhy z nejrůznějších oborů, od matematiky, fyziky a astronomie přes vědy o živé přírodě až třeba k historii psané i orální.

Kam dosáhly plameny světových válek, tam zákonitě a se všemi souvislostmi pronikala i špionáž - mnohdy už dlouho před konfliktem, na jeho prahu i později v době bojů. Někdy šlo vyzvědačům obou stran o život, jindy zas v relativním bezpečí luštili nepřátelské šifry anebo působili v neutrálním státě, například ve Švýcarsku. Boj tajných služeb měl svoje hrdiny, vítěze i poražené, vítěze, které po válce nečekala kariéra v CIA, ale nehostinný stalinský lágr, a poražené, co vcelku v pohodě našli své místo v poválečném Německu, především v jeho západní části. Karel Pacner je zkušený spisovatel literatury faktu a špionáží ve světových válkách se zabývá už mnoho let. Připravil pro tuto knihu osmnáct velkých špionážních příběhů od časů rakousko-uherské monarchie až po březen 1945, kdy Britové zrušili své plány na likvidaci Hitlera, protože v Evropě byla už válka rozhodnutá se vším všudy. S Pacnerovým vyprávěním se ocitneme jak v evropských metropolích včetně Prahy, tak třeba i v Tokiu, v Mexiku nebo v Arábii. Vyzvědači budou - dle možností potichu - sbírat své údaje a vojáci pak vyrazí do bojů; zpočátku mohou ještě porovnávat síly svých i nepřátelských jezdeckých sborů, ale ke konci už zahřmí motory raket. A podle někdy až ztřeštěně odvážného dabléra, jugoslávského agenta ve službách Spojenců, začne jednou Ian Fleming psát svoje příběhy Jamese Bonda. Ale pojďme to vzít popořádku - nejdřív nás přece čeká první kapitola... Píše se rok 1913. Evropa stále ještě tančí valčík, ale ve Vídni se rodí obrovská špionážní aféra a na Balkáně je už cítit střelný prach... Navíc - padesát dobových fotografií a dokumentů dodává knize velice autentický ráz.

Karel Pacner celý život popularizoval na stránkách Mladé fronty/MF Dnes vědu. Nebylo to snadné nejen kvůli složitostem přepisu vědeckého pohledu na daný problém ve čtivý a přitom odborně správný příběh, nýbrž i kvůli dogmatickým příkazům komunistických nadřízených a snaze je chytře obejít. Hodně času věnoval kosmickým letům - a i z nich se po nástupu Sovětů stalo politikum. Jeho největším životním zážitkem byla osobní účast na události vypuštění prvních lidí na Měsíc - na startu Apolla 11 v červenci roku 1969 na Floridě. Po sametové revoluci se věnoval také nejnovějším dějinám a na žádost České televize i špionáži. Své znalosti uplatnil ve čtyřech desítkách knih, v rozhlase a televizi. Základy mnoha kapitol této knihy sepsal autor spíš pro sebe a své blízké už dávno, tak, jak byl po celý život zvyklý pracovat - zapisovat důležité prožitky okamžitě a později záznam doplňovat. V knize nechybí ani zážitky z dětství, ani pikantnosti o jeho novinářských začátcích, prostě jak sám říká, " píšu o všem, na co jsem si vzpomněl".

Každý národ má osudové okamžiky, kdy se lomí jeho dějiny. Je podivuhodné, kolik jich v krátké době mělo Československo: roky 1918, 1939, 1945, 1948, 1968, 1989, 1992. Karel Pacner sesbíral k těmto klíčovým okamžikům naší republiky spoustu informací, často málo známých anebo neznámých, a napsal o nich knihu. V knihkupectvích ji však nenajdeme, je beznadějně vyprodaná, a proto nyní vychází znovu v přepracovaném vydání doplněném o nově zjištěné informace.

Setkání Winstona Churchilla s búrským generálem Bothou, který ho kdysi coby řadového vojáka zajal, filmová hvězda proslavená snímkem Eroticon nositelkou patentu na geniální technický vynález, výhrůžky komunistického vůdce Klementa Gottwalda z roku 1929 československým politikům, které se později doslova naplnily, atentát na Stalina, který chystali Němci, význam Jamese Bonda pro studenou válku a řada dalších – to jsou neuvěřitelné příběhy, kterým, ač je to s podivem, historici nevěnovali zatím pozornost. Nyní je předkládá po letitém mnohdy téměř detektivním bádání publicista a spisovatel Karel Pacner. Doteky dějin též dotvářejí životní příběhy obyčejných lidí, které vůbec nejsou obyčejné, a ač málokdy posunují dějiny, ilustrují přesně danou dobu. Autor si všímá i událostí téměř kuriózních, např. jak se pravověrná muslimka vypravila do vesmíru či doporučení lékaře: více sexu před startem na Měsíc!

Úspěšný a z televizní obrazovky známý autor četných publikací, v nichž se věnoval zejména vědeckotechnickému pokroku, kosmonautice a dalším oborům lidské činnosti, se ve své knize zabývá velmi zajímavou otázkou – jak prozíraví i méně prozíraví státníci, diktátoři a zločinci ovlivňují a vlastně vytvářejí dějiny. Do své knihy zařadil třináct osobností, které pozitivně i negativně formovaly šílené 20. století. Zblízka představuje Lenina, Stalina, Wilsona, Hitlera, Churchilla, Mao Ce-tunga, Chruščova, Gándhího, Kennedyho, Teng Siao-pinga, Jana Pavla II., Reagana a Gorbačova, popisuje jejich nejbližší spolupracovníky a také dobu, na kterou měli vliv a která zároveň ovlivnila i je.

Úspěšný a z televizní obrazovky známý autor četných publikací, v nichž se věnoval zejména vědeckotechnickému pokroku, kosmonautice a dalším oborům lidské činnosti, se ve své knize zabývá velmi zajímavou otázkou – jak prozíraví i méně prozíraví státníci, diktátoři a zločinci ovlivňují a vlastně vytvářejí dějiny. Do své knihy zařadil třináct osobností, které pozitivně i negativně formovaly šílené 20. století. Zblízka představuje Lenina, Stalina, Wilsona, Hitlera, Churchilla, Mao Ce-tunga, Chruščova, Gándhího, Kennedyho, Teng Siao-pinga, Jana Pavla II., Reagana a Gorbačova, popisuje jejich nejbližší spolupracovníky a také dobu, na kterou měli vliv a která zároveň ovlivnila i je.

Přestože je Česko malá země v srdci Evropy, vyslala jako třetí stát (tehdy ještě Československo) na světě svého reprezentanta do vesmíru. Za "Čechy v kosmu" lze však v širším měřítku považovat i mnoho dalších pracovníků v nejrůznějších oborech, kteří se tematikou vesmíru zabývali. Jejich životním osudům a práci je věnována tato kniha.

V populárně naučné knize renomovaného autora tohoto žánru, dlouholetého spolupracovníka MF Dnes, Karla Pacnera, jsou popsány klíčové události, které ve světových dějinách minulého století znamenaly výrazné změny: od vzniku chorobné ideologie komunismu, přes totalitní režimy a celosvětové konflikty až po pád železné opony. Každá ze čtrnácti kapitol je doplněna o stručné vysvětlení pojmů, které se k danému období vážou, v publikaci nechybí ani obsáhlý jmenný rejstřík. Dvacáté století bylo patrně nejkrutější v celé historii lidstva. Ovšem pohled na moderní dějiny nás zároveň přivádí k otázce: jaké dobré či špatné dědictví přinese toto století našim potomkům, obyvatelům století jednadvacátého?

Po úspěšné knize Vyzvědačky pod rudou hvězdou - Ženy v komunistických tajných službách přichází oblíbený český autor literatury faktu s příběhy členek západoevropských tajných služeb. Bez ohledu na nebezpečí pomáhaly svým zemím v boji s nepřítelem v 1. světové válce, ve 2. světové válce a také ve válce studené. Některé riskovaly životy v boji proti fašismu nebo komunismu, jiné hleděly jen na osobní výhody a byly i takové, které s nepřítelem veřejně kolaborovaly jako například známá Coco Chanel s nacisty. Žily dobrodružným životem, nebály se riskovat a často využívaly své ženské půvaby. Někdy upadly v zapomnění, mnohé však získaly slávu, vysoká vyznamenání a staly se legendami.

Od vzniku komunistického režimu až po jeho pád se našlo mnoho žen z různých zemí, které propadly jeho zrůdné ideologii a sloužily mu jako špionky. Byly mezi nimi Rusky, Češky, Němky, ale i Angličanky a Američanky. Významně se podílely například na předání tajemství výroby atomové bomby Sovětskému svazu. O nich a o jejich osudech vypráví kniha Karla Pacnera, známého českého publicisty a autora literatury faktu.

Od vzniku komunistického režimu až po jeho pád se našlo mnoho žen z různých zemí, které propadly jeho zrůdné ideologii a sloužily mu jako špionky. Byly mezi nimi Rusky, Češky, Němky, ale i Angličanky a Američanky. Významně se podílely například na předání tajemství výroby atomové bomby Sovětskému svazu. O nich a o jejich osudech vypráví kniha Karla Pacnera, známého českého publicisty a autora literatury faktu.

Šokující informace především o sovětských vyzvědačích, kteří se pokoušeli ukrást Američanům tajemství výroby atomové bomby, nabízí nová knížka z pera Karla Pacnera. Základní údaje o těchto agentech vycházely najevo už v padesátých letech, ale podrobnosti zveřejnili Američané až v roce 1995.

Po tom, co souboj o Měsíc vyhráli v roce 1969 Američané, jak vylíčil Karel Pacner v prvním dílu své ságy o příbězích vědců, konstruktérů a kosmonautů, se snažil Sovětský svaz získat body ve stavbě orbitálních stanic. To se jim skutečně podařilo, nicméně v jiných směrech Američané Sověty předstihli. Po kolapsu Sovětského svazu se vynořil nový velký soupeř – Čína – a čínskou raketovou techniku vybudoval vědec, který získal věhlas v USA a jehož americké úřady deportovaly jako nepřátelského cizince. Autor opět využil svědectví mnoha lidí, kteří mohli po skončení studené války promluvit, a materiálů z odtajněných archivů.

Nahlédnutí do osudu lidí, kteří získali prestižní titul "Rytíř lékařského stavu"nejen za špičkovou práci v medicínském oboru a za výchovu několika generací studentů, ale i za své občanské postoje v civilním životě.