Jan Paulas

Jak může přežít řeholnice v pasťáku? Jak se ošetřuje prezident? Jak hovořit o víře v dnešní době? Jaké to bylo, vstoupit za komunistů do tajné řehole? Může řeholní sestra sledovat MS v hokeji, pít pivo a být aktivní na Facebooku? Nebo dokonce mít v rozhlase svůj pořad a kamarády mezi předními sportovci? Tyto a mnohé další otázky zodpovídá v knižním rozhovoru boromejka Angelika Pintířová. Dotýká se nejen palčivých témat dnešní doby, jako je rozpad rodinných vztahů, dědictví komunismu v nás či výchova delikventní mládeže, ale dává nahlédnout i do svého životního příběhu. Patří do něj šťastné dětství na vesnici, ochotnické divadlo, utajený život řeholnice za komunismu, studium na DAMU, cestování po Sibiři či jízda na koloběžce. Je to příběh řeholnice, které celý život padají z nebe nejrůznější výzvy. A ona je zvedá!

Známý duchovní autor, karmelitán P. Vojtěch Kodet v obsáhlém knižním rozhovoru líčí svůj životní příběh. Postupně poznáváme jeho předky, dědečka, který prošel ruským zajetím, otce, bývalého politického vězně, a další členy rodiny. P. Kodet vzpomíná na dětství na venkově, hledání životní cesty, poměry v litoměřickém semináři, kněžské štace i sledování ze strany StB, obnovu kláštera v Kostelním Vydří nebo na svou službu exorcisty. V otevřeném dialogu líčí i nelehká období života a otevírá témata, která jsou pro něj důležitá: víra jako osobní vztah, odpuštění, uzdravení, umění rozlišování nebo život s Božím slovem. Své životní ohlédnutí rámuje také bohatou fotopřílohou a krátkými úvahami – monology.

Známý duchovní autor, karmelitán P. Vojtěch Kodet v obsáhlém knižním rozhovoru líčí svůj životní příběh. Postupně poznáváme jeho předky, dědečka, který prošel ruským zajetím, otce, bývalého politického vězně, a další členy rodiny. P. Kodet vzpomíná na dětství na venkově, hledání životní cesty, poměry v litoměřickém semináři, kněžské štace i sledování ze strany StB, na obnovu kláštera v Kostelním Vydří nebo svou službu exorcisty. V otevřeném dialogu líčí i nelehká období života a otevírá témata, která jsou pro něj důležitá: víra jako osobní vztah, odpuštění, uzdravení, umění rozlišování nebo život s Božím slovem.

Kdo udával a kdo má na rukou krev? Dramatický příběh jedné rodiny a jejich továrny na malém městečku se osudově změní jedné dubnové noci. Tehdy skončí bezstarostné dětství malé Věrky. Ta je spolu s maminkou hlavní hrdinkou této knížky, jejíž děj se odehrává během dvou totalitních režimů. Kam až lidi dožene strach, pomsta a špatné svědomí, a naopak, jak lze neztratit víru v člověka, spravedlnost i životní naději – i o tom vypráví příběh inspirovaný skutečnými událostmi na českomoravské Vysočině.

Známý duchovní autor, karmelitán P. Vojtěch Kodet v 2. opraveném vydání obsáhlého knižního rozhovoru líčí svůj životní příběh. Postupně poznáváme jeho předky, dědečka, který prošel ruským zajetím, otce, bývalého politického vězně, a další členy rodiny. P. Kodet vzpomíná na dětství na venkově, hledání životní cesty, poměry v litoměřickém semináři, kněžské štace i sledování ze strany StB, na obnovu kláštera v Kostelním Vydří nebo svou službu exorcisty. V otevřeném dialogu líčí i nelehká období života a otevírá témata, která jsou pro něj důležitá: víra jako osobní vztah, odpuštění, uzdravení, umění rozlišování nebo život s Božím slovem.

Kniha volně navazuje na titul Hospoda. Autor v první části zachycuje vzpomínky na druhou rodovou větev obchodníků a úředníků na vesnici v době válečné a poválečné. Vyprávění se postupně přesouvá do konce 60. a začátku 70. let, kdy autor v kaleidoskopu úsměvných historek zachycuje své rané dětství za socialismu v jeho šedé každodennosti a rituálech. Nechybí zde ale ani zkušenost dítěte z věřící rodiny a vnímání podivné dvojkolejnosti světa, v němž se jinak mluvilo doma a jinak ve škole či na veřejnosti. Humorné vyprávění má tak i vážné podtóny otázek po naší národní povaze i odvaze. Jak píše autor v úvodu: „V životě snad každého člověka se nacházejí chvíle, kdy jde s otevřeným hledím do životních bitev, velkých i malých, ale i chvíle, kdy svůj život neurčuje a je členem masy. Ale ve své většině jsme aspoň občas na chvíli bojovníci, kdy jsme na sebe hrdí, a jindy jsme zase hněteni a cpáni do formy, která se hodí jiným. Zkrátka jsme chvíli rytíři a chvíli můžeme sloužit i nevědomky jako prejt do něčích jitrnic.“

Vzpomínky hospodského a hospodáře Františka Douchy (1915–2006), které zaznamenal jeho vnuk, redaktor KT Jan Paulas, zachycují jeden obyčejný lidský osud, ale i proměnu tváře vesnice v průběhu dvacátého století, zejména s nástupem komunismu. Na pozadí dějinných zvratů se odehrávají rodinná dramata, ale také úsměvné příhody, jak je život přinášel. „Kaleidoskop vzpomínek nám zprostředkuje vhled do života prostého člověka, jehož životní půdorys je omezen rodným Herálcem či blízkým Humpolcem, aniž by to omezilo plnost jeho života,“ píše v úvodu knížky literární historik Jaroslav Med.

Tři petrkovská zastavení v různých časech i kouzlo čerstvě umleté kávy. Nové texty Miloše Doležala i duchovní sny jeho zesnulé ženy Jany Frankové. Vzpomínky papeže Františka na tři osobní krize, které přirovnává k lockdownům ve svém životě. Dobrodružná cesta otce a syna vylidněnou krajinou po katastrofě. Proč Ota Pavel neutekl do Kanady? Jak se katolická církev v minulosti vypořádávala s výzvami doby? Životní příběhy odvážných žen Terezie z Lisieux, Edity Steinové či Etty Hillesumové, ale i písničkářky Joni Mitchellové či britské královny Alžběty II. Bohatýrské putování dvou literátů Vysočinou i putování do Indie za studentskou láskou. Jak Radůza vzpomíná na dětství na vesnici a jak ani v dnešní době neztratit radost – to vše a mnohé další přináší nový Cyrilometodějský kalendář, který přibližuje tvorbu výtvarnice Simonetty Šmídové. Český fotograf Jan Jirkovský představuje svých 12 fotografií s jejich příběhem. Teolog a spisovatel Pavel Hošek píše o 12 osobnostech, které ho v životě oslovily. Ze známých českých autorů v kalendáři nechybí např. Aleš Palán, Marek Vácha, Zdeněk Jančařík, Kateřina Lachmanová, Vojtěch Kodet, Ladislav Heryán, Tomáš Petráček či Tomáš Halík.

Kniha vzpomínek představuje želivského opata, politického vězně a jednu z nejvýznamnějších postav českého duchovního života 20. století Bohumila Víta Tajovského. Autorům se podařilo nashromáždit řadu svědectví a vzpomínek na jeho osobu. Jsou mezi nimi i lidé již zesnulí jako například Anastáz Opasek, Ivan Medek, či Luboš Hruška; mají zpracovány vzpomínky Jaroslava Meda, Jiřího Reynka, Zdeňka Rotrekla a dalších. V rámci chystané knihy oslovili i mnohé další osobnosti, které měly příležitost se s opatem Tajovským stýkat. Kniha tak bude zahrnovat vskutku reprezentativní výběr lidí, kteří na Vítovu osobnost vzpomínají, a bude doplněna řadou dopisů a jiných dokumentů, které se k osobnosti Víta Tajovského vážou. Text doplňuje řada fotografií, mnohdy dosud nikde nepublikovaných. Editoři pátrali v řadě archivů a byli v kontaktu s mnoha pamětníky.

Renomovaný psychiatr, pedagog, katolický kněz a esperantista se v rozhovoru s Janem Paulasem ohlíží za svou padesátiletou psychiatrickou praxí. Vzpomíná na dobu studií i začátky své profesní dráhy v dobách ateistického marasmu. Mluví o své konverzi, sleduje proměny naší společnosti po pádu komunismu a nabízí svůj neotřelý pohled i na věci budoucí. Kniha je protkána humornými i méně veselými příběhy z autorova života. Dvojí role psychiatra a duchovního zprostředkovává čtenářům jedinečný pohled na svět zdravých i nemocných, kněží i laiků, zpovědníků a psychoterapeutů, církve i společnosti. Max Kašparů s úlevou vzpomíná na primáře, který nové pacienty vítal slovy: „Blázinec je před branou. U nás je klid a pohoda.“ A v tom je i hlavní přínos této knížky: nejen otevřeně poukazovat na problémy naší roztříštěné společnosti, ale také nabídnout radu, jak dobře žít, abychom se nezbláznili.

Renomovaný psychiatr, pedagog, katolický kněz a esperantista se v rozhovoru s Janem Paulasem ohlíží za svou padesátiletou psychiatrickou praxí. Vzpomíná na dobu studií i začátky své profesní dráhy v dobách ateistického marasmu. Mluví o své konverzi, sleduje proměny naší společnosti po pádu komunismu a nabízí svůj neotřelý pohled i na věci budoucí. Kniha je protkána humornými i méně veselými příběhy z autorova života. Dvojí role psychiatra a duchovního zprostředkovává čtenářům jedinečný pohled na svět zdravých i nemocných, kněží i laiků, zpovědníků a psychoterapeutů, církve i společnosti. Max Kašparů s úlevou vzpomíná na primáře, který nové pacienty vítal slovy: „Blázinec je před branou. U nás je klid a pohoda.“ A v tom je i hlavní přínos této knížky: nejen otevřeně poukazovat na problémy naší roztříštěné společnosti, ale také nabídnout radu, jak dobře žít, abychom se nezbláznili.

Dělal šperk pro anglickou královnu, kříž pro papeže Jana Pavla II., kopii Svatováclavské koruny či Sedlecké monstrance. Nový Cyrilometodějský kalendář přibližuje tvorbu šperkaře, klenotníka a malíře Jiřího Urbana. Kterých 12 filmů byste měli vidět? Svůj osobní tip nabídne filmový kritik Lukáš Jirsa. Spisovatel Miloš Doležal vám představí nejen 12 lidí, kteří ho v životě obohatili, ale přidá své nové básně či portrét Jana Čepa. Za životem Dany Němcové se ohlédne Ladislav Heryán. Amerického písničkáře Bruce Springsteena připomene portrét „Poslední dělnický básník“. Dvojí svět biblisty a náčelníka beduínských kmenů zachytil Tomáš Petráček. Nahlédneme do života na severokorejském venkově, ale i do poválečného Japonska. Do ticha kláštera zamíříme s opatem Domem Samuelem a naopak na dramatický útěk za hranice vzpomene teolog Karel Skalický. Kalendář dále připomíná nedožitá výročí Bedřicha Fučíka, Franze Kafky, G. K. Chestertona, Josefa Škvoreckého, Jana Zábrany, Karla Kryla, Bohumily Grögerové či Ivana Diviše, ale i Leonarda Cohena. Připomene také nelehký osud dvou kardinálů – Štěpána Trochty a Františka Tomáška. Ze známých českých autorů nebude dále chybět Aleš Palán, Zdeněk Jančařík, Marek Vácha, Pavel Kosatík a Josef Kroutvor.