Pavel Pecháček

"The Sunday Times bestseller Kniha roku časopisů Guardian The Economist a Financial Times Být sám sebou není tak jednoduché, jak se zdá. V mozku každého z nás pracují společně miliardy neuronů a vytvářejí naše vědomé zkušenosti. Jak to ale funguje? Proč prožíváme život v první osobě? Po více než dvaceti letech výzkumu předkládá světoznámý neurovědec Anil Seth radikálně novou teorii lidského vědomí, která se pro vědu o mozku může stát tím, čím je práce Richarda Dawkinse pro evoluční biologii. „Seth má nejlepší předpoklady k tomu, aby doopravdy posunul naše porozumění jedné z nejhlubších záhad lidstva.“ Chris Anderson, prezident a kurátor konferencí TED „Úžasně přístupné a vyčerpávající pojednání o tom, jak naše mysl zachycuje svět a jak se díky tomu stáváme tím, kým jsme.“ Sean Carroll, americký teoretický fyzik a popularizátor vědy „Anil Seth je jedním z předních světových odborníků zabývajících se vědomím – téma uchopuje jedinečným a osvěžujícím způsobem a jeho přednášky i texty jsou vždy zajímavé, přístupné a podmanivé.“ Christof Koch, prezident a vědecký ředitel Allenova institutu pro výzkum mozku v Seattlu

Myslíme si, že sami rozhodujeme o svém osudu a že si zasloužíme chválu za úspěch nebo trest za selhání. Ale co když je to všechno jen iluze? Co když je veškeré lidské jednání plně určeno tím, co jsme zdědili, co jsme zažili a v jakém prostředí jsme vyrostli? Neurovědec a autor bestselleru Chování (2017, česky 2019) Robert M. Sapolsky ve své provokativní a brilantně napsané knize vychází z nejnovějších vědeckých poznatků o mozku, vědomí, emocích, genetice i kvantové fyzice a krok za krokem vyvrací víru v to, že naše mysl stojí mimo biologii. Sapolsky postupně probírá hlavní argumenty zastánců svobodné vůle a ukazuje, že ve sledu událostí vedoucích k jakémukoliv našemu rozhodnutí není nikde prostor pro nahodilost. Jeho teze ale není výzvou k fatalismu ? právě naopak. Ve světě bez svobodné vůle je nicméně potřeba od základů promyslet náš dosavadní přístup k možnosti volby, k odpovědnosti, morálce a spravedlnosti. Můžeme díky tomu lépe pochopit, kým jsme ? a proč jednáme tak, jak jednáme. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.

Ačkoli se nám z dokumentárních filmů může zdát, že v přírodě pro nedokonalost není místo, opak je pravdou. Italský filozof a odborník na evoluci Telmo Pievani ve svém inspirativním a hutném pojednání srozumitelně ukazuje, že nedokonalost je všudypřítomná a nebýt jí, nejenže by na Zemi neexistoval rozmanitý život, ale nevznikla by vůbec Sluneční soustava, ba ani samotný vesmír. Evoluce pracuje s tím, co má po ruce, místo aby nové struktury vytvářela zcela od začátku. A přestože je výsledek nedokonalý, jako například lidský mozek, podstatné je, že funguje – byť ne vždy úplně spolehlivě. Na základě prozkoumání světa od velkého třesku po evoluci člověka Pievani předkládá šest zákonů nedokonalosti, které shrnují její obrovský význam.

Vraťte se v čase o stovky milionů let a pozorujte zásadní milníky vývoje života na Zemi. Poznáte prapodivné tvory obývající dávné oceány, zavítáte do fascinujícího království trilobitů a prohlédnete si obří dravé členovce a obratlovce. Po boku prvních čtyřnožců dobydete souš, kde se mezi prvními rostlinkami proháněly stonožky a jiná havěť, a než se nadějete, nad hlavou vám budou létat gigantické vážky. Nakonec vedle monstrózních obojživelníků a prvních plazů potkáte i předky savců a dinosaurů.

Za tři a půl miliardy let své existence prošel život úchvatným evolučním vývojem a planetu změnil k nepoznání. Nebýt jej, Země by nikdy nebyla tím zelenomodrým klenotem, který nazýváme domovem. Přestože se život může jevit jako křehký a pomíjivý, za dobu své existence prokázal nesmírnou houževnatost. Postupně se živým tvorům podařilo osídlit takřka každý kout od horkých pramenů a slaných jezer po nejsušší pouště či vrcholky hor. Vyrazte na ta nejnehostinnější místa na Zemi a prozkoumejte hranice života.

Asi každý se někdy zasnil, jaké by to bylo roztáhnout křídla a vznést se do vzduchu jako pták. Někteří dobrodruzi tyto sny proměnili ve skutečnost a cestování letadlem nám dnes připadá stejně všední jako jízda vlakem. Ale jak vlastně ptáci létají? A co netopýři nebo motýli? K čemu je některým savcům či plazům schopnost plachtit? A v čem se létající živočichové liší od letadel vyrobených lidmi? Odpovědi na tyto a další otázky hledá ve své knize proslulý evoluční biolog a autor teorie sobeckého genu Richard Dawkins, který čtenáře provází světem létajících tvorů a popisuje odvěké snahy člověka se jim vyrovnat. Od nezávislé evoluce křídel u několika skupin organismů a jiných způsobů, jak se vzepřít gravitaci, zabrousí do historie balónového létání, připomene úspěch bratří Wrightů, vyloží fyzikální principy letu a objasní, proč by lidstvo mělo dobýt vesmír. Jeho čtivý a srozumitelný výklad doprovází poutavé ilustrace Jany Lenzové.

26 nejobávanějších predátorů světa! Od nevinně vyhlížejících sasanek, přes zákeřné kudlanky až po vrcholové predátory v podobě žraloků, levhartů nebo vlků! Žijí v džungli, v poušti, v lesích, v horách nebo v mořích. U každého naleznete charakteristiku jeho hlavních znaků a spoustu informací o způsobu života, technikách maskování, způsobech lákání a lovení kořisti. Dokážete se podívat do očí těm nejnebezpečnějším predátorům naší planety?

Veškerý komplexní pozemský život má společného předka: buňku, která během 4 miliard let vznikla pouze jednou, a to z jednoduchých bakteriálních předchůdců. Byla to mimořádná náhoda, anebo ostatní "experimenty" v evoluci komplexity selhaly? V samém srdci biologie tak zeje černá díra. Řečeno bez obalu: netušíme, proč se život vyvíjel tak podivně, jak se vyvíjel, a proč jsou buňky poháněné tak zvláštním způsobem. Na obě otázky se snaží odpovědět kniha Nicka Lanea, která načrtne přesvědčivý scénář proměny jednoduchých buněk v buňky komplexní s jejich charakteristickými vlastnostmi, doprovozený nezbytným vysvětlením biochemických základů fungování živých buněk a miliardy let vzdáleného zrodu života v těsné blízkosti hydrotermálních průduchů.

Vánoční čas, kdy temnota uchvacuje největší část dne a srdci všech smrtelníků prostupuje zvláštní směs veselí i neklidného očekávání, je dobou jako stvořenou pro vypravování tajuplných a strašidelných příběhů. Předložená antologie představuje šestici do češtiny dosud nepřeložených strašidelných vánočních povídek od známých i méně známých britských autorů 2. poloviny 19. a počátku 20. století v čele s Algernonem Blackwoodem a Charlotte Riddellovou. Příběhy nesoucí se v duchu klasické viktoriánské tradice, v nichž se často stírá hranice mezi naším a oním světem, čtenáře zavedou do starých panských sídel, kde není nouze o tmavé kouty a legendami opředené pokoje, i na skalnaté pobřeží, jehož nespoutaná malebnost učaruje mladému páru, který se zde navzdory neblahé pověsti rozhodne usadit. Zažehněte svíčku a vkročte do světa, kde smrtí nic nekončí.

Připojte se k autorovi C. A. Pickoverovi a prozkoumejte s ním 250 nejzajímavějších milníků ve vývoji medicíny za posledních 12 000 let. Vedle nečekaných výkonů, jako je úspěšná trepanace lebky v prehistorických časech nebo používání kokainu jako lokálního anestetika, se seznámíme s pestrou řadou témat: Hippokratova přísaha, biologické zbraně, klonování člověka, celková anestezie, transplantace obličeje, zážitky na prahu smrti, nebo role válek a násilí ve vývoji medicíny. Dočteme se i o díle mnoha vynikajících lékařů, kteří posunuli vývoj medicíny vpřed, například o největším chirurgovi francouzské renesance Ambroisu Parém nebo rakouském zakladateli psychoanalýzy Sigmundu Freudovi. Kniha je řazena chronologicky, ke každému milníku najdeme stručné shrnutí, odkazy na související kapitoly a celostránkový obrázek, který danou událost vystihuje.

Otázku po původu a podstatě života si lidé pokládali odnepaměti, ale odpověď na ni se po většinu historie nesla v duchu domněnek a více či méně podložených spekulací. S rozvojem genetiky, evoluční, molekulární a buněčné biologie ale vědci získali nové nástroje, které jim umožnily hledat odpověď na tyto věčné otázky přímo na hranicích mezi živým a neživým a dovolily jim zkoumat nejzákladnější rysy, které činí život životem. Pokrok, jehož jsme na tomto poli dosáhli, se ve své populárně-naučné knize rozhodl přiblížit britský genetik a nositel Nobelovy ceny Paul Nurse, který se po schodech vybudovaných z pěti základních myšlenek biologie pokouší vystoupat až na vrchol a zodpovědět kardinální otázku: Co je život? Cílem jeho stručného a zároveň hlubokého pojednání protkaného řadou osobních vzpomínek není seznámit čtenáře pouze s některými nejnovějšími biologickými poznatky, nýbrž i s fungováním samotné vědy a výzkumu. Nurse se svou knihou zároveň snaží poukázat na to, jak je pozemský život úchvatný, jedinečný a provázaný, což by nás mělo přimět, abychom si jej vážili, pečovali o něj a nepřehlíželi problémy, jimž i kvůli nám čelí.

Otázku po původu a podstatě života si lidé pokládali odnepaměti, ale odpověď na ni se po většinu historie nesla v duchu domněnek a více či méně podložených spekulací. S rozvojem genetiky, evoluční, molekulární a buněčné biologie ale vědci získali nové nástroje, které jim umožnily hledat odpověď na tyto věčné otázky přímo na hranicích mezi živým a neživým a dovolily jim zkoumat nejzákladnější rysy, které činí život životem. Pokrok, jehož jsme na tomto poli dosáhli, se ve své populárně-naučné knize rozhodl přiblížit britský genetik a nositel Nobelovy ceny Paul Nurse, který se po schodech vybudovaných z pěti základních myšlenek biologie pokouší vystoupat až na vrchol a zodpovědět kardinální otázku: Co je život? Cílem jeho stručného a zároveň hlubokého pojednání protkaného řadou osobních vzpomínek není seznámit čtenáře pouze s některými nejnovějšími biologickými poznatky, nýbrž i s fungováním samotné vědy a výzkumu. Nurse se svou knihou zároveň snaží poukázat na to, jak je pozemský život úchvatný, jedinečný a provázaný, což by nás mělo přimět, abychom si jej vážili, pečovali o něj a nepřehlíželi problémy, jimž i kvůli nám čelí.

Svéhlavý profesor G. E. Challenger a jeho novinářský přítel Ted Malone se vrací ve dvou příbězích, které v českém knižním vydání dosud nevyšly! Pavel Pecháček přeložil dva dobrodružné příběhy z pera slavného A. C. Doyla, které vás budou napínat do posledního písmenka. Podaří se profesorovi ambiciózní vědecký experiment směřující do nitra Země? A co má za lubem tajemný vědec Theodore Nemor? Knihu doplňují stylové ilustrace od Miloslava Muškáta.

Evoluce pozemského života v kostce Život se na Zemi vyvíjí už čtyři miliardy let a za tu dobu prošel mnoha fantastickými proměnami. Zajímalo vás někdy, kdy se objevily první bakterie, jak vnikly mnohobuněčné organismy, kdy se na souš dostaly první rostliny, proč vymřeli dinosauři nebo kteří primáti jsou nejblíže příbuzní člověku? Pokud ano, pak je tato bohatě ilustrovaná kniha přesně pro vás.