Ján Praško strana 3 z 3

Specifická (izolovaná) fobie je chorobný strach, který je vyvolán určitou situací, například blízkostí některých zvířat, létáním, návštěvou zubního lékaře, požíváním určitých jídel, pohledem z výšky. Specifické fobie patří mezi nejčastější psychické poruchy vůbec, ale jejich důsledky většinou nejsou tak závažné, aby přivedly postiženého k léčbě. Některé fobie však mohou výrazně znepříjemňovat život. Ve srozumitelně psané příručce s množstvím příkladů se čtenáři dozvědí, jak mohou rozpoznat, zda oni sami nebo jejich příbuzní trpí fobií a jaké existují terapeutické možnosti. Kniha je určena lidem trpícím některou z fobií, jejich rodinným příslušníkům, pracovníkům pomáhajících profesí.

První monografie o poruchách osobnosti u nás se zabývá skupinou psychických poruch, dříve též označovanou jako psychopatie, které jsou velmi závažné, ale o kterých se dosud málo vědělo zejména z hlediska možností terapie. Práce uvádí přehled ustavených skupin poruch osobnosti (paranoidní, schizoidní, disociální, emočně nestabilní, histriónská, anxiozní - vyhýbavá, závislá, narcistická) i některé skupiny, které jsou výzkumem teprve navrhovány. Zabývá se vývojem poruch osobnosti od dětství a v průběhu dospělosti a možnostmi léčby. Protože problematika poruch osobnosti (psychopatií) má závažné sociální souvislosti, práce osloví nejen psychiatry, psychoterapeuty a klinické psychology, ale i sociální pracovníky, kriminology, etopedy a výchovné poradce a také studenty příslušných oborů. Práce je doplněna řadou kazuistik.

Příručka pro postižené, jejich blízké a pomáhající profese. Depresivní porucha je onemocnění celého organismu, které postihuje tělo, náladu, myšlení i chování. Bez léčby mohou příznaky deprese trvat měsíce i léta, mohou nemocnému způsobovat velké utrpení, nebo dokonce vést k sebevraždě. Dobrá léčba však může pomoci více než osmdesáti procentům lidí trpících depresí. Autoři uvádějí základní informace o depresích a příbuzných poruchách, jejich příčinách a projevech. Představují různé typy léčby. Důraz je kladen na to, co pacient může pro překonání deprese dělat sám a jak mu může pomáhat jeho rodina a okolí.

Moderní trendy v léčbě Úzkostné poruchy představují nejčastější psychické poruchy, které postihují velkou část populace. Setkávají se s nimi nejen psychiatři a psychoterapeuti, ale i praktičtí lékaři, zdravotníci a sociální pracovníci. Známý odborník uvádí ucelený přehled úzkostných poruch, zabývá se jejich vznikem, diagnostikou, průběhem v dětství i v dospělosti. Především však shrnuje nové trendy v komplexní léčbě úzkostných poruch, tedy kombinaci psychoterapie s farmakologickou léčbou. Monografie obsahuje řadu kazuistik.

První monografie o poruchách osobnosti u nás se zabývá skupinou psychických poruch, dříve též označovanou jako psychopatie, které jsou velmi závažné, ale o kterých se dosud málo vědělo zejména z hlediska možností terapie. Práce uvádí přehled ustavených skupin poruch osobnosti (paranoidní, schizoidní, disociální, emočně nestabilní, histriónská, anxiozní - vyhýbavá, závislá, narcistická) i některé skupiny, které jsou výzkumem teprve navrhovány. Zabývá se vývojem poruch osobnosti od dětství a v průběhu dospělosti a možnostmi léčby. Protože problematika poruch osobnosti (psychopatií) má závažné sociální souvislosti, práce osloví nejen psychiatry, psychoterapeuty a klinické psychology, ale i sociální pracovníky, kriminology, etopedy a výchovné poradce a také studenty příslušných oborů. Práce je doplněna řadou kazuistik.

Publikace je určena všem, kteří často trpí pocitem nervozity a napětí, mají starosti, obavy, nepříjemné tělesné pocity, nedokážou odpočívat atp. Vysvětluje základní poznatky a příznaky úzkosti a jejich vztah ke stresovým událostem běžného života. Autor radí, jak řešit problémy i jak jim předcházet. Samostatná kapitola je věnována asertivitě.

Kongitivně behavorální terapie je psychoterapeutický směr, který se od svého vzniku stále dynamicky rozvíjí a proměňuje. V mnoha myslích je KBT stále spojována s představou tradiční behaviorální terapie, při které "terapeut" pomocí systematického odm ěňovámí a trestání pacienta cvičí podobným způsobem, jakým jsou v cirkuse drezírovaná zvířata. KBT však v posledních letech rozvíjí především svou kongitivní teorii a praxi, takže i když si ponechala některé ze svých behaviorálních kořenů, v současné době se zaměřuje predevším na zkoumání a ovlivňování "vnitřních" psychických procesů, jako jsou interpretace a hodnocení sebe i okolního prostředí, jádrová přesvědčení a předpoklady o tom, jaký jsem a jaký je svět okolo, a na zjišťování, jak se vzáj emně ovlivňují emoční prožitky a kongitivní procesy (tedy laicky řečeno, jak se navzájem ovlivňují rozum a srdce).

Příručka pro postižené, jejich blízké a pomáhající profese. Depresivní porucha je onemocnění celého organismu, které postihuje tělo, náladu, myšlení i chování. Bez léčby mohou příznaky deprese trvat měsíce i léta, mohou nemocnému způsobovat velké utrpení, nebo dokonce vést k sebevraždě. Dobrá léčba však může pomoci více než osmdesáti procentům lidí trpících depresí. Autoři uvádějí základní informace o depresích a příbuzných poruchách, jejich příčinách a projevech. Představují různé typy léčby. Důraz je kladen na to, co pacient může pro překonání deprese dělat sám a jak mu může pomáhat jeho rodina a okolí.

Obsahuje kapitoly vývoj psychiatrie, příčiny duševních chorob, obecná psychiatrie, speciální psychiatrie, vyšetřování, léčení duševních poruch, koncepce a organizace psychiatrické péče.