Ján Praško strana 3 z 3

Bipolární afektivní porucha vede ke značnému utrpení v životě nemocného i jeho rodiny. Moderní léčba je založena především na spolupráci nemocného, jeho rodiny a dalších blízkých lidí s odborníky na duševní zdraví. Všichni zúčastnění proto potřebují dostatek informací o projevech a příčinách bipolární poruchy a o tom, co se podílí na jejím udržování. Kniha poskytuje základní potřebné informace pro nemocného a jeho příbuzné, učí jak postupně zmapovat problémy, se kterými se nemocný setkává během léčby, a možnosti, jak je překonat. Pomocí postupných kroků se učí zmapovat myšlenky a postoje, související s bipolární poruchou, měnit je adaptivním způsobem, porozumět biologickým pokladům této poruchy. Učí čtenáře, jak zvýšit kontrolu nad projevy poruchy úpravou životního stylu, mapováním spouštěčů epizod a varovných příznaků. Informuje o mechanismu účinku farmak, základních pravidlech jejich užívání, nežádoucích účincích a způsobech jak s nimi zacházet. V části zaměřené na svépomoc se čtenář naučí snížit celkový stres, vytvořit harmonický životní styl a rytmus, které snižují zranitelnost k bipolární poruše a optimalizují komunikaci s druhými tak, aby nedocházelo k zraňujícím situacím v mezilidských vztazích. Kromě praktických informací jsou všechny kapitoly doprovázeny příběhy pacientů, kteří s bipolární poruchou bojovali. Prof. MUDr. Ján Praško, CSc., vedoucí autorského kolektivu, působí jako psychiatr a psychoterapeut ve FN Olomouc. Je autorem a spoluautorem řady odborných knih a praktických příruček pro pacienty. V nakladatelství Portál vyšly jeho knihy Poruchy osobnosti (2003), Stop traumatickým vzpomínkám (2003), Obsedantně-kompulzivní porucha (2003), Deprese a jak ji zvládat (2003), Nadměrné obavy o zdraví (2004), Nespavost (2004), Úzkostné poruchy (2005), Sociální fobie (2005), Kognitivně-behaviorální terapie v praxi (2013).

Publikace se věnuje jedné z nejčastějších poruch osobnosti, která výrazně zhoršuje kvalitu života zejména mladým lidem – brání jim ve studiu, v práci i v kontaktu s vrstevníky, v navazování a udržování partnerských vztahů. Porucha se vyznačuje vysokou sebevražedností, labilními vztahy s blízkými lidmi, problémy s udržením zaměstnání a také vysokou psychiatrickou komorbiditou, tj. častým souběžným výskytem dalších psychických potíží. Monografie se zabývá diagnostikou, etiopatogenezí a léčbou této závažné poruchy. Důraz je kladen také na popis komorbidity, diferenciální diagnostiky a na sociální aspekty včetně stigmatizace a sebestigmatizace. Významná část je věnována psychoterapeutickým přístupům k lidem trpícím hraniční poruchou osobnosti a farmakologické léčbě včetně současných algoritmů. Odborné popisy jsou doplněny četnými kazuistickými příběhy, které názorně ilustrují jak problémy lidí s touto poruchou osobnosti, tak principy psychoterapeutické intervence. Kniha je určena klinickým pracovníkům, zejména psychiatrům a klinickým psychologům, ale také poradenským pracovníkům, kteří se lidem s hraniční poruchou osobnosti věnují diagnosticky, terapeuticky nebo poradensky.

Monografie se zabývá diagnostikou, etiopatogenezí a léčbou této závažné psychické poruchy, popisem komorbidity, diferenciální diagnostiky i sociálními aspekty, které s generalizovanou úzkostnou poruchou souvisejí, mimo jiné stigmatizace a sebestigmatizace. Léčebná část ukazuje nejdůležitější farmakologické a psychoterapeutické postupy včetně současných algoritmů. Publikace je určena především klinickým pracovníkům, zejména psychiatrům a psychologům, ale také praktickým lékařům a poradenským pracovníkům, kteří se pacientům s generalizovanou úzkostnou poruchou věnují jak diagnosticky, tak léčebně nebo poradensky.

Kniha přibližuje nové přístupy, které vznikly v kognitivně-behaviorální terapii (KBT) v posledních desetiletích a bývají označovány jako třetí vlna v KBT. Ty se více zaměřují na analýzu hluboce zakořeněných vzorců uvažování a chování, jež vznikly u jedinců, kteří byli v raném dětství vystaveni škodlivému působení a u nichž v důsledku toho vznikly obtížně měnitelné způsoby uvažování a chování. Třetí vlna s sebou přinesla širokou integraci s jinými psychoterapeutickými směry, jako je gestaltterapie, existenciální psychoterapie, interpersonální psychoterapie, ego-psychologie, systemická terapie, buddhistické a jógové strategie a přístupy rodinné či narativní terapie. Její předností je navíc vysoká terapeutická efektivita ověřená klinickými studiemi. Podrobně jsou popsány terapie zaměřená na schémata Jeffreyho E. Younga, Hayesova terapie pomocí přijetí a závazku, dialekticko-behaviorální terapie Marshy M. Linehanové a na všímavosti založená KBT. V každé kapitole jsou představena základní východiska daného směru, používané léčebné strategie, ukázky terapie a cvičení. Cílem knihy je inspirovat nejen KBT terapeuty, ale i terapeuty jiných směrů a rozšířit styl jejich práce. Na knize se autorsky podíleli doc. PhDr. Miloš Šlepecký, CSc., prof. MUDr. Ján Praško, CSc., PhDr. Antónia Kotianová a Mgr. Jana Vyskočilová. Autoři jsou zkušenými odborníky v oblasti psychologické, psychiatrické a psychoterapeutické péče. Dohromady napsali více než 80 monografií a asi 600 odborných článků. Vedou výcviky v KBT a KBT supervizi, jejichž součástí je i představení třetí vlny KBT.

Skupinová kognitivně-behaviorální terapie může u mnoha psychických problémů i poruch plně nahradit individuální kognitivně-behaviorální terapii, u některých pacientů je dokonce i vhodnější. Kromě běžných terapeutických znalostí a dovedností potřebují vedoucí skupiny rozumět dynamice ve skupině, umět usměrňovat vztahy mezi jejími členy a využívat společného potenciálu skupiny ku prospěchu všech. Pochopení proměnných skupinového procesu a práce s nimi může mít dvě podstatné výhody: • posiluje výsledek terapie – připravuje půdu pro větší změny, umožňuje vyšší úroveň intra- a interpersonálního učení a přináší pocit trvalých výhod pro členy skupiny; • napomáhá řešení problémů, které nevyhnutelně vznikají ve skupinovém kontextu. Terapie ve skupině vychází z pečlivě vypracovaného postupu, který obsahuje rozhodující informace a cvičení na podporu specifických kognitivních a behaviorálních technik. Vnášení modelů skupinového procesu do kognitivně-behaviorální terapie výrazně obohatí praxi klinických psychologů, psychiatrů a dalších psychoterapeutů, kterým pomůže optimálně, a tedy účinněji pracovat v prostředí skupiny.

Obsedantně kompulzivní porucha (OCD) je velmi častou psychickou poruchou, která se projevuje pocitem nutkání provést určitý čin nebo zabývat se určitou myšlenkou.Lidé trpící OCD mohou mít značné potíže, někdy je jejich život závažně omezen a často se cítí jako bezmocná oběť. Dříve se zdálo, že je tato porucha prakticky neléčitelná, avšak v posledních letech se podařilo dosáhnout zásadního pokroku v porozumění OCD a její léčbě jak pomocí léků, tak psychoterapie. Stručná a srozumitelná knížka našich předních odborníků shrnuje informace o tom, jak tuto poruchu rozpoznat, jak ji léčí odborník, jak si může pacient pomoci sám a jak mu může pomoci jeho rodina. Text je doplněn řadou příběhů.

Specifická (izolovaná) fobie je chorobný strach, který je vyvolán určitou situací, například blízkostí některých zvířat, létáním, návštěvou zubního lékaře, požíváním určitých jídel, pohledem z výšky. Specifické fobie patří mezi nejčastější psychické poruchy vůbec, ale jejich důsledky většinou nejsou tak závažné, aby přivedly postiženého k léčbě. Některé fobie však mohou výrazně znepříjemňovat život. Ve srozumitelně psané příručce s množstvím příkladů se čtenáři dozvědí, jak mohou rozpoznat, zda oni sami nebo jejich příbuzní trpí fobií a jaké existují terapeutické možnosti. Kniha je určena lidem trpícím některou z fobií, jejich rodinným příslušníkům, pracovníkům pomáhajících profesí.

První monografie o poruchách osobnosti u nás se zabývá skupinou psychických poruch, dříve též označovanou jako psychopatie, které jsou velmi závažné, ale o kterých se dosud málo vědělo zejména z hlediska možností terapie. Práce uvádí přehled ustavených skupin poruch osobnosti (paranoidní, schizoidní, disociální, emočně nestabilní, histriónská, anxiozní - vyhýbavá, závislá, narcistická) i některé skupiny, které jsou výzkumem teprve navrhovány. Zabývá se vývojem poruch osobnosti od dětství a v průběhu dospělosti a možnostmi léčby. Protože problematika poruch osobnosti (psychopatií) má závažné sociální souvislosti, práce osloví nejen psychiatry, psychoterapeuty a klinické psychology, ale i sociální pracovníky, kriminology, etopedy a výchovné poradce a také studenty příslušných oborů. Práce je doplněna řadou kazuistik.