Ján Praško strana 2 z 3

Příručka pro postižené, jejich blízké a pomáhající profese. Depresivní porucha je onemocnění celého organismu, které postihuje tělo, náladu, myšlení i chování. Bez léčby mohou příznaky deprese trvat měsíce i léta, mohou nemocnému způsobovat velké utrpení, nebo dokonce vést k sebevraždě. Dobrá léčba však může pomoci více než osmdesáti procentům lidí trpících depresí. Autoři uvádějí základní informace o depresích a příbuzných poruchách, jejich příčinách a projevech. Představují různé typy léčby. Důraz je kladen na to, co pacient může pro překonání deprese dělat sám a jak mu může pomáhat jeho rodina a okolí.

První monografie o poruchách osobnosti u nás se zabývá skupinou psychických poruch, dříve též označovanou jako psychopatie, které jsou velmi závažné, ale o kterých se dosud málo vědělo zejména z hlediska možností terapie. Práce uvádí přehled ustavených skupin poruch osobnosti (paranoidní, schizoidní, disociální, emočně nestabilní, histriónská, anxiozní - vyhýbavá, závislá, narcistická) i některé skupiny, které jsou výzkumem teprve navrhovány. Zabývá se vývojem poruch osobnosti od dětství a v průběhu dospělosti a možnostmi léčby. Protože problematika poruch osobnosti (psychopatií) má závažné sociální souvislosti, práce osloví nejen psychiatry, psychoterapeuty a klinické psychology, ale i sociální pracovníky, kriminology, etopedy a výchovné poradce a také studenty příslušných oborů. Práce je doplněna řadou kazuistik.

Příručka pro postižené, jejich blízké a pomáhající profese. Depresivní porucha je onemocnění celého organismu, které postihuje tělo, náladu, myšlení i chování. Bez léčby mohou příznaky deprese trvat měsíce i léta, mohou nemocnému způsobovat velké utrpení, nebo dokonce vést k sebevraždě. Dobrá léčba však může pomoci více než osmdesáti procentům lidí trpících depresí. Autoři uvádějí základní informace o depresích a příbuzných poruchách, jejich příčinách a projevech. Představují různé typy léčby. Důraz je kladen na to, co pacient může pro překonání deprese dělat sám a jak mu může pomáhat jeho rodina a okolí.

Obsedantně kompulzivní porucha (OCD) je velmi častou psychickou poruchou, která se projevuje pocitem nutkání provést určitý čin nebo zabývat se určitou myšlenkou. Lidé trpící OCD mohou mít značné potíže, někdy je jejich život závažně omezen a často s e cítí jako bezmocná oběť. Dříve se zdálo, že je tato porucha prakticky neléčitelná, avšak v posledních letech se podařilo dosáhnout zásadního pokroku v porozumění OCD a její léčbě jak pomocí léků, tak psychoterapie. Stručná a srozumitelná knížka naš ich předních odborníků shrnuje informace o tom, jak tuto poruchu rozpoznat, jak ji léčí odborník, jak si může pacient pomoci sám a jak mu může pomoci jeho rodina. Text je doplněn řadou příběhů.

Rady pro klienta a jeho rodinu Nadměrné obavy o zdraví, v odborné terminologii tzv. somatoformní poruchy, představují skupinu problémů, kdy si klienti stěžují na tělesné příznaky, opakovaně žádají o lékařské vyšetření, avšak není nalezen žádný tělesn ý podklad jejich problémů. Průběh obtíží je často chronický a je spojen s dlouhotrvajícím narušením sociálního a rodinného chování. Mnozí lidé s touto poruchou zůstávají dlouhou dobu v péči různých lékařských specialistů, kteří jim však nejsou schopn i pomoci. Autoři této srozumitelně napsané knížky shrnují informace o tom, jak tyto problémy rozpoznat, jakou terapii je vhodné zvolit, jak přerušit bludný kruh nekonečných vyšetření, kontrolování a sledování svého zdravotního stavu, do kterého se li dé s nadměrnými obavami o zdraví dostávají. Text je doplněn řadou příkladů.

Moderní trendy v léčbě Úzkostné poruchy představují nejčastější psychické poruchy, které postihují velkou část populace. Setkávají se s nimi nejen psychiatři a psychoterapeuti, ale i praktičtí lékaři, zdravotníci a sociální pracovníci. Známý odborník uvádí ucelený přehled úzkostných poruch, zabývá se jejich vznikem, diagnostikou, průběhem v dětství i v dospělosti. Především však shrnuje nové trendy v komplexní léčbě úzkostných poruch, tedy kombinaci psychoterapie s farmakologickou léčbou. Monografie obsahuje řadu kazuistik.

Sociální fobie je nepřiměřený až chorobný strach z kontaktu s ostatními lidmi. Může se týkat pouze specifických situací (například vystoupení na veřejnosti či telefonování) nebo se úzkost může projevovat při veškerém kontaktu s lidmi. V tomto případě sociální fobie významně omezuje studijní a pracovní uplatnění i celkovou kvalitu života. Příručka uvádí informace o projevech, příčinách a průběhu této poruchy a způsobech jejího zvládání, ať již svépomocnými aktivitami nebo s pomocí terapeuta.

Úzkost a obavy jsou normálními reakcemi na nebezpečí nebo na stres. Problémem se stávají tehdy, pokud se tyto emoční reakce objevují příliš často, jsou příliš silné, trvají příliš dlouho nebo se objevují v nevhodných situacích. Generalizovaná úzkostná porucha se projevuje všeobecnou trvalou úzkostí, která není vázána na konkrétní situace nebo objekty. Lidé s touto poruchou reagují nepřiměřeně i na slabé stresory a žijí v trvalém vnitřním napětí. Trápí se maličkostmi a stálou nerozhodností, trpí podrážděností, nadměrnou únavou až vyčerpaností, bolestmi hlavy, bušením srdce, poruchami spánku, svalovým napětím, třesem, závratěmi, výjimkou nejsou ani panické epizody. Kniha shrnuje poznatky o generalizované úzkostné poruše a o způsobech terapeutické intervence, kterou nejčastěji představuje kombinace psychoterapie a farmakoterapie. Využijí ji pacienti trpící úzkostnou poruchou, jejich rodinní příslušníci i lékaři a psychologové.

První monografie o poruchách osobnosti u nás se zabývá skupinou psychických poruch, dříve též označovanou jako psychopatie, které jsou velmi závažné, ale o kterých se dosud málo vědělo zejména z hlediska možností terapie. Práce uvádí přehled ustavených skupin poruch osobnosti (paranoidní, schizoidní, disociální, emočně nestabilní, histriónská, anxiozní - vyhýbavá, závislá, narcistická) i některé skupiny, které jsou výzkumem teprve navrhovány. Zabývá se vývojem poruch osobnosti od dětství a v průběhu dospělosti a možnostmi léčby. Protože problematika poruch osobnosti (psychopatií) má závažné sociální souvislosti, práce osloví nejen psychiatry, psychoterapeuty a klinické psychology, ale i sociální pracovníky, kriminology, etopedy a výchovné poradce a také studenty příslušných oborů. Práce je doplněna řadou kazuistik.

Obsedantně kompulzivní porucha (OCD) je velmi častou psychickou poruchou, která se projevuje pocitem nutkání provést určitý čin nebo zabývat se určitou myšlenkou. Lidé trpící OCD mohou mít značné potíže, někdy je jejich život závažně omezen a často se cítí jako bezmocná oběť. Dříve se zdálo, že je tato porucha prakticky neléčitelná, avšak v posledních letech se podařilo dosáhnout zásadního pokroku v porozumění OCD a její léčbě jak pomocí léků, tak psychoterapie. Stručná a srozumitelná knížka našich předních odborníků shrnuje informace o tom, jak tuto poruchu rozpoznat, jak ji léčí odborník, jak si může pacient pomoci sám a jak mu může pomoci jeho rodina. Text je doplněn řadou příběhů.

Sociální fobie je nepřiměřený až chorobný strach z kontaktu s ostatními lidmi. Může se týkat pouze specifických situací (například vystoupení na veřejnosti či telefonování) nebo se úzkost může projevovat při veškerém kontaktu s lidmi. V tomto případě sociální fobie významně omezuje studijní a pracovní uplatnění i celkovou kvalitu života. Příručka uvádí informace o projevech, příčinách a průběhu této poruchy a způsobech jejího zvládání, ať již svépomocnými aktivitami nebo s pomocí terapeuta.

Významný nárůst psychických poruch v posledních desetiletích vedl ke zvýšení důležitosti praktických lékařů při záchytu těchto poruch i při jejich léčbě.Řada pacientů se obává navštívit psychiatra a ze strachu z nálepkování k němu odmítá jít. Je to pak především praktický lékař, kdo poruchu diagnostikuje a v mnohých případech také léčí. Patří k celosvětovému trendu, že mírné a jednodušší psychické poruchy začíná léčit praktický lékař. Potřebuje se v psychických poruchách rychle orientovat a umět se rozhodovat, kterého pacienta je schopen léčit sám a kterého má odeslat k psychiatrovi. Musí také vědět, jak nejlépe reagovat na pacientovy potřeby či pocity ohrožení, jak jej uklidnit, přiměřeně reagovat na zlost či agresi. Navíc některé psychické nemoci se projevují tělesnými příznaky, které na první pohled vypadají jako somatická onemocnění. Publikace je vytvořena tak, aby pokrývala potřeby všeobecných lékařů, kteří mají v diagnostice a léčbě psychických poruch nezastupitelnou roli. Je ale určena i psychologům, studentům lékařských fakult a postgraduálním studentům.

Autoři, kteří pracují jako kognitivně-behaviorální terapeuti, se do své knihy snažili vybrat informace, jež z hlediska psychoterapeutické praxe pokládají za důležité pro své začínající i pokročilejší kolegy. V knize čtivým způsobem pojednávají o základech KBT, zabývají se terapeutickým vztahem, přenosy a protipřenosy, vyvrací častou domněnku, že se KBT nezajímá o osobní minulost klienta, a pojednávají o hlavních terapeutických dovednostech při práci s kognitivními přesvědčeními, automatickými negativními myšlenkami, emocemi a tělem. Pro větší názornost jsou uváděné zkušenosti a doporučení demonstrovány na krátkých příbězích z praxe. Publikace navazuje na knihy o KBT, které již byly v češtině vydány dříve, a tyto publikace doplňuje nebo rozšiřuje, např. o téma terapeutického vztahu, o práci s osobní historií klienta, o terapeutické dopisy a další metody zaměřené na zvládání emocí či o časté komplikace, které mohou provádění KBT v praxi provázet. V knize najdou inspiraci i lékaři, psychiatři, psychologové, speciální pedagogové, sociální pracovníci, zdravotní sestry či studenti psychologie a příbuzných oborů. Jazyk knihy je srozumitelný rovněž pro poučenou laickou veřejnost včetně klientů, které trápí úzkostné a jiné psychické problémy – ti se jejím prostřednictvím mohou rozhodnout, jestli je pro ně KBT vhodná, nebo se v knize mohou inspirovat pro další práci na sobě.

Publikace je určena lékařům-psychiatrům, psychologům, studentům i pracovníkům v pomáhajících profesích. Analyzuje suicidialitu u různých typů psychických poruch, např. u schizofrenie, bipolární afektivní poruchy, deprese, poruch způsobených užíváním návykových látek a dalších. Nabízí vodítka, jak zabránit sebevražednému chování. Publikace je určena lékařům-psychiatrům, psychologům, studentům lékařských fakult i pracovníkům v pomáhajících profesích. Vyčerpávajícím způsobem analyzuje suicidialitu u různých typů psychických poruch, například u schizofrenie, bipolární afektivní poruchy, deprese, poruch osobnosti, poruch příjmu potravy, spánku či poruch způsobených užíváním návykových látek. Nabízí vodítka, jak zabránit sebevražednému chování pomocí krizové intervence, farmakologie nebo psychoterapie.

První monografie o poruchách osobnosti u nás se zabývá skupinou psychických poruch, dříve též označovanou jako psychopatie, které jsou velmi závažné, ale o kterých se dosud málo vědělo zejména z hlediska možností terapie. Práce uvádí přehled ustavených skupin poruch osobnosti (paranoidní, schizoidní, disociální, emočně nestabilní, histriónská, anxiozní - vyhýbavá, závislá, narcistická) i některé skupiny, které jsou výzkumem teprve navrhovány. Zabývá se vývojem poruch osobnosti od dětství a v průběhu dospělosti a možnostmi léčby. Protože problematika poruch osobnosti (psychopatií) má závažné sociální souvislosti, práce osloví nejen psychiatry, psychoterapeuty a klinické psychology, ale i sociální pracovníky, kriminology, etopedy a výchovné poradce a také studenty příslušných oborů. Práce je doplněna řadou kazuistik.

Další zátěž představuje internalizované stigma, které se podílí na horším psychickém stavu psychicky nemocných a na nižší účinnosti terapie, kterou procházejí. Publikace ukazuje, jak probíhá proces stigmatizace i proces internalizace stigmatu pacientů, probírá dopady těchto procesů na identifikaci a diagnostiku psychických problémů, na sociální situaci pacientů a léčebné a rehabilitační přístupy. Snaží se také ukázat cesty, kterými lze stigmatizaci či sebestigmatizaci snižovat na celospolečenské úrovni, v prevenci, při vzdělávání odborníků i přímo v léčbě. Publikace je určena odborníkům spolupracujícím s lidmi s psychickými poruchami, studentům oborů pomáhajících profesí a zájemcům z řad široké veřejnosti o téma stigmatu psychických poruch.