Ján Praško

Skupinová kognitivně-behaviorální terapie může u mnoha psychických problémů i poruch plně nahradit individuální kognitivně-behaviorální terapii, u některých pacientů je dokonce i vhodnější. Kromě běžných terapeutických znalostí a dovedností potřebují vedoucí skupiny rozumět dynamice ve skupině, umět usměrňovat vztahy mezi jejími členy a využívat společného potenciálu skupiny ku prospěchu všech. Pochopení proměnných skupinového procesu a práce s nimi může mít dvě podstatné výhody: • posiluje výsledek terapie – připravuje půdu pro větší změny, umožňuje vyšší úroveň intra- a interpersonálního učení a přináší pocit trvalých výhod pro členy skupiny; • napomáhá řešení problémů, které nevyhnutelně vznikají ve skupinovém kontextu. Terapie ve skupině vychází z pečlivě vypracovaného postupu, který obsahuje rozhodující informace a cvičení na podporu specifických kognitivních a behaviorálních technik. Vnášení modelů skupinového procesu do kognitivně-behaviorální terapie výrazně obohatí praxi klinických psychologů, psychiatrů a dalších psychoterapeutů, kterým pomůže optimálně, a tedy účinněji pracovat v prostředí skupiny.

Monografie se zabývá diagnostikou, etiopatogenezí a léčbou této závažné psychické poruchy, popisem komorbidity, diferenciální diagnostiky i sociálními aspekty, které s generalizovanou úzkostnou poruchou souvisejí, mimo jiné stigmatizace a sebestigmatizace. Léčebná část ukazuje nejdůležitější farmakologické a psychoterapeutické postupy včetně současných algoritmů. Publikace je určena především klinickým pracovníkům, zejména psychiatrům a psychologům, ale také praktickým lékařům a poradenským pracovníkům, kteří se pacientům s generalizovanou úzkostnou poruchou věnují jak diagnosticky, tak léčebně nebo poradensky.

Bipolární afektivní porucha vede ke značnému utrpení v životě nemocného i jeho rodiny. Moderní léčba je založena především na spolupráci nemocného, jeho rodiny a dalších blízkých lidí s odborníky na duševní zdraví. Všichni zúčastnění proto potřebují dostatek informací o projevech a příčinách bipolární poruchy a o tom, co se podílí na jejím udržování. Kniha poskytuje základní potřebné informace pro nemocného a jeho příbuzné, učí jak postupně zmapovat problémy, se kterými se nemocný setkává během léčby, a možnosti, jak je překonat. Pomocí postupných kroků se učí zmapovat myšlenky a postoje, související s bipolární poruchou, měnit je adaptivním způsobem, porozumět biologickým pokladům této poruchy. Učí čtenáře, jak zvýšit kontrolu nad projevy poruchy úpravou životního stylu, mapováním spouštěčů epizod a varovných příznaků. Informuje o mechanismu účinku farmak, základních pravidlech jejich užívání, nežádoucích účincích a způsobech jak s nimi zacházet. V části zaměřené na svépomoc se čtenář naučí snížit celkový stres, vytvořit harmonický životní styl a rytmus, které snižují zranitelnost k bipolární poruše a optimalizují komunikaci s druhými tak, aby nedocházelo k zraňujícím situacím v mezilidských vztazích. Kromě praktických informací jsou všechny kapitoly doprovázeny příběhy pacientů, kteří s bipolární poruchou bojovali. Prof. MUDr. Ján Praško, CSc., vedoucí autorského kolektivu, působí jako psychiatr a psychoterapeut ve FN Olomouc. Je autorem a spoluautorem řady odborných knih a praktických příruček pro pacienty. V nakladatelství Portál vyšly jeho knihy Poruchy osobnosti (2003), Stop traumatickým vzpomínkám (2003), Obsedantně-kompulzivní porucha (2003), Deprese a jak ji zvládat (2003), Nadměrné obavy o zdraví (2004), Nespavost (2004), Úzkostné poruchy (2005), Sociální fobie (2005), Kognitivně-behaviorální terapie v praxi (2013).

Publikace se věnuje jedné z nejčastějších poruch osobnosti, která výrazně zhoršuje kvalitu života zejména mladým lidem – brání jim ve studiu, v práci i v kontaktu s vrstevníky, v navazování a udržování partnerských vztahů. Porucha se vyznačuje vysokou sebevražedností, labilními vztahy s blízkými lidmi, problémy s udržením zaměstnání a také vysokou psychiatrickou komorbiditou, tj. častým souběžným výskytem dalších psychických potíží. Monografie se zabývá diagnostikou, etiopatogenezí a léčbou této závažné poruchy. Důraz je kladen také na popis komorbidity, diferenciální diagnostiky a na sociální aspekty včetně stigmatizace a sebestigmatizace. Významná část je věnována psychoterapeutickým přístupům k lidem trpícím hraniční poruchou osobnosti a farmakologické léčbě včetně současných algoritmů. Odborné popisy jsou doplněny četnými kazuistickými příběhy, které názorně ilustrují jak problémy lidí s touto poruchou osobnosti, tak principy psychoterapeutické intervence. Kniha je určena klinickým pracovníkům, zejména psychiatrům a klinickým psychologům, ale také poradenským pracovníkům, kteří se lidem s hraniční poruchou osobnosti věnují diagnosticky, terapeuticky nebo poradensky.

Vyhoření se v naší společnosti stává stále častějším jevem. Je možné tomuto stavu nějak předcházet? Co už je vyhoření a co je ještě „pouhá“ únava? Publikace se snaží čtivým, srozumitelným a přehledným způsobem předat důležitá a praktická doporučení, jak předcházet stresu, nebo jak ho lépe zvládat. A to nejen na pracovišti, ale i v oblasti partnerských a přátelských vztahů, a také v oblasti našeho myšlení a emočního prožívání. Kniha se zaměřuje na hlavní faktory, které vedou k vyhoření. Mnoho těchto rizikových faktorů je nahlíženo z pohledu kognitivně behaviorální terapie, což je rychle se rozvíjející psychoterapeutický přístup, jehož účinnost byla prokázaná i v souvislosti se syndromem vyhoření. Autoři všem zájemcům přináší praktické a srozumitelně formulované rady jak změnit svůj život, své navyklé způsoby uvažování a chování tak, abyste stavu vyhoření uměli předcházet, nebo dokázali svůj stav vyhoření zvrátit a znovu se „zapálit“.

První monografie o poruchách osobnosti u nás se zabývá skupinou psychických poruch, dříve též označovanou jako psychopatie, které jsou velmi závažné, ale o kterých se dosud málo vědělo zejména z hlediska možností terapie. Práce uvádí přehled ustavených skupin poruch osobnosti (paranoidní, schizoidní, disociální, emočně nestabilní, histriónská, anxiozní - vyhýbavá, závislá, narcistická) i některé skupiny, které jsou výzkumem teprve navrhovány. Zabývá se vývojem poruch osobnosti od dětství a v průběhu dospělosti a možnostmi léčby. Protože problematika poruch osobnosti (psychopatií) má závažné sociální souvislosti, práce osloví nejen psychiatry, psychoterapeuty a klinické psychology, ale i sociální pracovníky, kriminology, etopedy a výchovné poradce a také studenty příslušných oborů. Práce je doplněna řadou kazuistik.

Další zátěž představuje internalizované stigma, které se podílí na horším psychickém stavu psychicky nemocných a na nižší účinnosti terapie, kterou procházejí. Publikace ukazuje, jak probíhá proces stigmatizace i proces internalizace stigmatu pacientů, probírá dopady těchto procesů na identifikaci a diagnostiku psychických problémů, na sociální situaci pacientů a léčebné a rehabilitační přístupy. Snaží se také ukázat cesty, kterými lze stigmatizaci či sebestigmatizaci snižovat na celospolečenské úrovni, v prevenci, při vzdělávání odborníků i přímo v léčbě. Publikace je určena odborníkům spolupracujícím s lidmi s psychickými poruchami, studentům oborů pomáhajících profesí a zájemcům z řad široké veřejnosti o téma stigmatu psychických poruch.