Iva Procházková strana 2 z 3

Otcové a bastardi vyprávějí o nelehkosti začátků a trpkosti konců. Vyjít ze samoty, vpustit někoho do svého života, riskovat, že se společná stavba zřítí a na konci bude opět osamělost, chce nejen odvahu, ale i elementární radost ze života. Její každodenní hledání a ztrácení proplétá osudy všech postav tohoto pražského románu.

Rebarbora je zvláštní dítě, už jen tím, jak přišla na svět. Vyrostla totiž na rebarborovém keři. Vypadá jako všechny ostatní děti, ale má neobyčejné schopnosti, například se umí dělat neviditelnou - zkrátka najednou zmizí. Také rozmlouvá s růžovou rybou a létá na netopýru a... a... Je toho víc, co umí a dokáže. A proto si ji kdesi na dálném ostrově Paměti vyvolí, aby zachránila svět, kterému hrozí zkáza. A Rebarbora neváhá a jde zachraňovat. Zažije dobrodružství, uvidí nevídané, pozná nepoznané. A ti, co si její příběh přečtou, budou trnout strachy, žasnout i smát se.

Co by zbylo z fungující civilizace, kdyby ji zachvátila smrtící pandemie? Zkušená spisovatelka Iva Procházková vytvořila ve své nové próze svébytnou antiutopii, zachycující novodobou zkázu lidstva. Sleduje ji očima teenagera, který nechce prožít život v ústraní, nyní ho však měsíce strávené daleko od běsnění neznámého viru zachraňují. Svět se propadl do chaosu, morálka a lidské hodnoty vzaly zasvé, zpustošenou zemí se toulají osamělí trosečníci. Podaří se hrdinovi nalézt v sobě i ve vnějším světě pozitivní síly a naději?

Sedemnásťročný inteligentný Armin, ktorý s matkou emigrantkou z Čiech a mladšou sestrou žije v Brémach, už nie dieťa a ešte nie dospelý, sa usiluje porozumieť svetu. Predovšetkým však chce porozumieť sám sebe, ale i matke, ktorá túži po istote a porozumení, čo v nedlhých známostiach s mužmi nenachádza, a preto podlieha záchvatom depresie, ktorú občas utápa v alkohole. Armin matku neodsudzuje a snaží sa byť dobrým priateľom malej sestre, ktorej sa nedostáva dosť lásky a nehy a ktorá to kompenzuje vymýšľaním a rozprávaním na jej vek ostrovtipných a inteligentných vtipov a prejedaním sa. Tučnučké dievčatko si tak privodí ďalší problém – komplex menejcennosti. Mnoho toho rozuzlí, ale aj zauzlí obrovský vodný príval, doslova potopa, keď sa pri Brémach roztrhne hrádza a Armin s kamarátkou Rebekou, ktorej ľudskú hodnotu si práve uvedomil, odváža na improvizovanej, z dverí urobenej plti rozvodnenou ľadovou riekou sestru do nemocnice.

Nazí je román Ivany Procházkové o dospívání. Horké léto, Berlín, ochočená evropská příroda na českosaském pomezí - to jsou kulisy příběhu, který není vyprávěn zrovna lineárním způsobem. Pět mladých lidí se - každý jinak - ocitlo na rozcestí. Ať chtějí nebo ne, musejí se rozhodnout, kudy dál. Jejich cesty se někdy protínají, někdy běží paralelně, jindy se míjejí. Aniž by o tom věděli, kladou si identické otázky, řeší podobné problémy. Vlastně jde o příběhů pět, které ale teprve dohromady dávají smysl a vypovídají o jedné jediné veličině, známé i neznámé: dnešní dozrávající generaci. Román je nominován na Německou cenu za literaturu pro mládež (Deutscher Jugendliteraturpreis).

Literární příběh života Leonarda da Vinci, opírající se o známá fakta. Výpravná ilustrovaná publikace přibližuje život a dílo jedné z nejvýznamnějších osobností všech dob. Slovem i obrazem zavede čtenáře do Leonardova rodného města i do Florencie, kde strávil léta učení, a samozřejmě také do Francie, kde působil na dvoře krále Františka I. a kde posléze zemřel. V knize jsou v obrazových parafrázích připomenuta umělcova nejvýznačnější výtvarná díla (Poslední večeře, Dáma s hranostajem, Mona Lisa, autoportrét aj.), jeho objevy a vynálezy (např. létací stroje atd.) i poznatky ze studií.

Je to príbeh dievčatka, jej mamičky a nevlastného, ale fakticky viac ako vlastného ocka. Dievčatko sa s ním už neviem koľký krát rozpráva o tom, ako sa stalo, že mamičke, ktorá čakala, no nedočkala sa svojho milého, rástlo bruško, a v tom brušku bola ona, ona tam rástla. A ako jej mamička bola smutná a ako sa jej ocko poštár stal jej ockom a ako sa z nich stala rodina. Taký príbeh tu ešte nebol: o vážnej téme, ktorá je ešte stále u nás iba témou, o ktorej sa rozprávajú iba dospelí, pre deti je "nevhodná". Procházková je naozaj majster. Jej rozprávanie je civilné bez falošných sĺz a vzdychov, naopak je radostné, plné atmosféry krásnych vzťahov.

Nazí je román o dospívání. Horké léto, Berlín, ochočená evropská příroda na českosaském pomezí - to jsou kulisy příběhu, který není vyprávěn zrovna lineárním způsobem. Pět mladých lidí se - každý jinak - ocitlo na rozcestí. Ať chtějí nebo ne, musejí se rozhodnout, kudy dál. Jejich cesty se někdy protínají, někdy běží paralelně, jindy se míjejí. Aniž by o tom věděli, kladou si identické otázky, řeší podobné problémy. Vlastně jde o příběhů pět, které ale teprve dohromady dávají smysl a vypovídají o jedné jediné veličině, známé i neznámé: dnešní dozrávající generaci. Román je nominován na Německou cenu za literaturu pro mládež (Deutscher Jugendliteraturpreis).

Do večeře zbývá jenom chvilka. Babeta vyleze tatínkovi na klín: „Tati, povídej! O mamince, o tobě a jak to s náma bylo!“ Každý příběh se dá odvyprávět během pěti minut, když člověk ví, co je nejdůležitější. Tatínek to ví. Vypráví o hezké kadeřnici s velikým břichem, o radosti nad narozením děťátka a o zármutku nad tím, že malá Babeta nevidí. Ale to vůbec není pravda. Babeta vidí všechno, úplně všechno – jenže jinak než ostatní lidé.

V soukromé zahradě je nalezena mrtvá dívka, oděná jen v lehkém erotickém prádle. Na první pohled okolnosti ukazují na sexuálně motivovanou vraždu. Svérázný komisař Holina, který dá stejně na svou policejní intuici jako na radu bývalé lásky, psycholožky a astroložky Sabiny, se snaží proniknout co nejhlouběji do okruhu lidí kolem zavražděné Vietnamky. Pátrání ho nejprve vede do proslulé tržnice SAPA, postupně však zjišťuje, že ve hře je mnohem víc. Dívky nalehko jsou dalším setkáním s majorem Holinou z pražského Oddělení vražd, kterého známe ze seriálu Vraždy v kruhu s Ivanem Trojanem, Richardem Krajčem a Hanou Vagnerovou v hlavních rolích. Stejně jako Muž na dně, i Dívky nalehko předchází událostem seriálu.

Smrt nepohodlného novináře otevírá dramatický příběh odehrávající se v průběhu jediného týdne těsně před volbami do Evropského parlamentu. Pozornost autorky se přes vnější napětí přenáší především k vnitřnímu životu celé škály postav. Všichni hrdinové i antihrdinové jsou plní rozporů, všichni bojují někdy i pochybnými prostředky o své štěstí pod sluncem. Jen někteří se probojují až do finále a ti, kterým se to povede, nejsou v pravém slova smyslu vítězi. Překvapivý thriller od Ivy Procházkové nabízí tajemství, jejichž prozrazení změní mnoho osudů i válku, která je jen zdánlivě vzdálená.

Bojují o život v čase pandemie Vizionářský román z roku 2006 Osmnáctiletý Mojmír odjíždí v létě do hor. V babiččině staré roubence, kde ani nefunguje internet, si užívá klid po hektickém roce, který má za sebou. S pražskými kamarády je ve spojení přes telefon a slibuje jim, že se za pár dnů vrátí. Osud má však s Mojmírem jiné plány. Zatímco v horách panuje idyla, život dole se rychle mění. Zákeřný vir EBS napadá čím dál víc obyvatel, epidemie brzy přeroste v pandemii. Svět je proti smrtelné nákaze bezmocný. Mojmír situaci podceňuje, ale záhy se na vlastní kůži přesvědčí, jak je vážná. Iva Procházková dostala za své romány řadu ocenění jak u nás, tak v německy mluvících zemích, kde žila jedenáct let v exilu. Píše divadelní hry, scénáře a knihy, hlavně pro mládež. Jejich hrdinové jsou často tak trochu outsideři s nejednoduchým osudem, kterému čelí notnou dávkou energie, zdravým sebevědomím a humorem. Často pracuje s minulostí svých hrdinů, s jejich sny a fantaskními představami, ale předjímá i budoucí události. Tak je tomu i v románu Tanec trosečníků, který se odehrává v čase zhoubné pandemie a líčí životní zvraty, boj o přežití, rodící se lásku a malé i velké strachy mladých protagonistů.