Martin Profant

Monografie se zabývá různými vymezeními národa v českém prostředí v období od konce napoleonských válek do roku 1895. Vybírá je a interpretuje je z perspektivy etického národa, který představuje vědomě přijatý úkol překonat přírodně danou partikularitu (etnikum) a nahradit ji mravně a svobodně vytvářeným sjednocením patriotismu a humanity, eventuálně kosmopolitismu. První část textu se soustředí na dvě romantická provedení etického národa. Ranější, jenským romantismem inspirované pojetí souvisí s českoslovanským národem, jak se ustanovil v prešpurské přátelské skupince (Šafařík, Palacký, Kollár) na přelomu a na konci druhého decenia 19. století. Jiné pojetí národa vypracoval Palacký ve svých historických dílech analogicky s německými liberálně nacionalistickými historiky (Gervinus, Dahlmann). Samostatná kapitola se poté věnuje Palackého pokusu o transformaci tohoto původně apolitického pojetí národa pro politické výzvy let 1848/49. Závěrečná část monografie analyzuje dva případy realistického etického pojetí národa formulované H. G. Schauerem a T. G. Masarykem.

Monografie se zabývá různými vymezeními národa v českém prostředí v období od konce napoleonských válek do roku 1895. Vybírá je a interpretuje z perspektivy etického národa, který představuje vědomě přijatý úkol překonat přírodně danou partikularitu (etnikum) a nahradit ji mravně a svobodně vytvářeným sjednocením patriotismu a humanity, event. kosmopolitismu. První část textu se soustředí na dvě romantická provedení etického národa: a) Ranější, jenským romantismem inspirované pojetí související s českoslovanským národem, jak se ustanovil v prešpurské přátelské skupince (Šafařík, Palacký, Kollár) na konci druhého decenia 19. století, a jeho další vývoj v díle Jana Kollára; b) Palackého pojetí národa, jak ho analogicky s německými liberálně nacionalistickými historiky (Gervinus, Dahlmann) vypracoval ve svých historických dílech. Samostatná kapitola se věnuje Palackého pokusu o transformaci tohoto původně apolitického pojetí národa pro politické výzvy let 1848/1849. Závěrečná část monografie analyzuje dva případy realistického etického pojetí národa formulované H. G. Schauerem a T. G. Masarykem.

Není dnes svoboda vědeckého poznání a univerzitní výuky anachronismus, který neobstojí v konfrontaci s potřebou moderního řízení a marketinku vědy? Potřebuje dnes ještě veřejná diskuse občanů, aby do ní vstupovali vědci, nebo záleží jen na práci imagemakerů a marketérů? Jsou společenské vědy zaostalé a mají co říct dnešku? Jak provozovat kritickou reflexi společnosti v nebezpečných časech válek hybridních, studených i horkých? Tyto a další otázky diskutují texty českých a slovenských filosofů a sociologů. Obsahuje překlad dvou klasických textů, ke kterým se přes sto let stále vrací diskuse o akademické svobodě: O vnitřní a vnější organizaci vyšších vědeckých institucí v Berlíně Deklarace principů Americké asociace univerzitních profesorů