Tomáš Prokůpek

Po úspěšné publikaci Dějiny československého komiksu 20. století se polovina jejího autorského týmu rozhodla soustředit na specifickou část domácí komiksové produkce – obrázkové seriály užívané jako prostředek reklamy. Předkládaná kniha se tak věnuje vztahu komiksu a tiskové reklamy, podrobně mapuje, jaké seriály a jakým způsobem byly užívány k propagaci různých produktů a služeb, a to od roku 1900, prvního doloženého výskytu inzerce ve formě obrázkového seriálu, až po dravá devadesátá léta 20. století. Bohatě ilustrovaný svazek s rozsáhlou obrazovou přílohou připomíná řadu pozoruhodných, leč pozapomenutých komiksových reklamních fenoménů, jejichž tvorbě se věnovali jak v dané době nejvýraznější komiksoví výtvarníci, tak i zkušení propagační grafici. Publikace sleduje i různé kontexty spojení titulních fenoménů či jejich dobovou odbornou reflexi a představuje i nekomiksovou propagační tvorbu nejvýznamnějších osobností, kteří reklamní komiksy tvořili, od Josefa Lady a Ondřeje Sekory po Káju Saudka a Jaroslava Němečka. Vychází za podpory Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

V sedmém sešitu Rychlých šípů na vás kromě původních příběhů čeká spousta dalších dobrodružství. Tématem je stínadelská trilogie, takže si přečtete ukázku z knih Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří i Tajemství Velkého Vonta a něco se o nich dozvíte. V komiksu Tomáše Prokůpka a Renaty Wilfling si přečtete, jak Jindra Hojer skládá slib. Nechybí ani tradiční Plantážníci či kvízy Honzy Smolíka. Duo Martin Šinkovský - Ticho762 pro vás připravilo strhující komiks Letka Rychlých šípů hlásí návrat.

Unikátní kolekce kreslených vtipů Josefa Lady Dílo malíře, ilustrátora a průkopníka českého komiksu Josefa Lady zůstává aktuální i desítky let po jeho smrti. Přesvědčíte se o tom i v této sbírce kreslených vtipů, které Josef Lada publikoval ve 20. a 30. letech minulého století v nedělní příloze Českého slova – v Kvítku z čertovy zahrádky. Lada si zde střílí z lidských nešvarů, jako je manželská nevěra, maloměšťáctví nebo třeba zlodějina. Uvidíte, že jeho laskavý humor plný švejkování a prvorepublikové grácie skutečně nestárne.

Série knížek o Kulihráškovi, která se mezi lety 1926 až 1935 dočkala čtrnácti dílů, patřila mezi válkami k nejoblíbenější četbě mladších školáků. Kulihráškovy příhody, svou formou stojící na pomezí leporela a komiksu, nabízely dětem zdařilé propojení poučení a veselých dobrodružství. Doboví pedagogové oceňovali verše Marty Voleské (1905–1985), hlavní kouzlo knížek ale spočívalo v kresbách Artuše Scheinera (1863–1938), jehož tvorba s kořeny v době secese se na čas stala téměř synonymem pro ideální výtvarný doprovod pohádkového žánru. Kniha přináší vůbec první důkladnou studii o Scheinerově životě a díle a současně kompletní soubor všech Kulihráškových příběhů. To vše doplněno o Scheinerovy obrazové scénáře, ukázky korespondence a další materiály přibližující vznik slavné série.

Antologie Generace 89 přináší reprezentativní výběr z tvorby těchto scenáristů a výtvarníků, nabízí průřez dobově oblíbenými žánry a zároveň ukazuje, jakých vizuálních podob český a slovenský komiks na přelomu osmdesátých a devadesátých let nabýval. Kromě dodnes populárních příběhů představuje i ty, které z různých důvodů nebyly vydány až do konce nebo oficiálně vůbec nevyšly. Publikaci provází obsáhlý úvod objasňující dobové souvislosti.

O čem snil Rychlonožka před tím, než se stal členem Rychlých šípů? Vypátrá Jindra Hojer, čím Jarka Metelka urazil Černé jezdce? Kdo všechno se skrývá pod maskou Široka? Odkud znal Červenáček bratry Mašíny? Dokáže Jeremiáška zachránit Řehoře Samsu? Uspěje Bratrstvo kočičí pracky v soutěži swingových orchestrů? Co zažili Mirek Dušín a jeho přátelé v New Yorku? Všechny odpovědi naleznete v tomto albu, na němž se novými krátkými komiksy ze života Rychlých šípů podílela padesátka nejlepších současných tvůrců z Česka a Slovenska. Mezi žánrově i výtvarně pestrými pracemi tak nechybí příběhy Lucie Lomové, Pavla Čecha, Jozefa Gertliho Danglára, Jiřího Gruse, Karla Jerieho, Tomáše Kučerovského, Karla Osohy, Jiřího Petráčka nebo Martina Šútovce. Vedle komiksové části pak kniha obsahuje také několik textů předních znalců tuzemského komiksu, kteří příběhy Mirka Dušína a jeho přátel zasazují do širších souvislostí. Publikace vychází u příležitosti 80. výročí vzniku slavného komiksu o Rychlých šípech.

Po úspěšné publikaci Dějiny československého komiksu 20. století se polovina jejího autorského týmu vydala ještě hlouběji do minulosti, k samotným počátkům domácí tradice obrázkového seriálu, které lze klást do poloviny 19. století a které dosud zůstávaly zcela neprozkoumány a nepopsány. Předkládaná kniha si neklade za cíl stanovit přesné datum či konkrétní dílo coby „počátek domácího obrázkového seriálu“, ale podrobně mapuje tendence, které k ustavení domácí varianty komiksové tvorby vedly, a sleduje vlivy, jež toto formování spoluutvářely. Pramenný průzkum desítek dobových periodik vydávaných v češtině a slovenštině na území tehdejšího Rakouska-Uherska umožnil identifikovat a rozlišit jednotlivé protokomiksové formy 19. století, jak se postupně v domácím prostoru představovaly a prosazovaly, vymezit jejich hranice i vzájemné vztahy. Sledovány byly rovněž vazby těchto zárodečných obrázkových seriálů ke karikatuře, novinové ilustraci a dalším souběžně se vyskytujícím „konkurenčním“ formám, stejně jako jejich vliv na pozdější tradici domácího komiksu i kontext dobové tvorby zahraniční. Publikace určená všem zájemcům o domácí obrázkový seriál, ale i obecněji vizuální či tiskovou kulturu 19. století, nahlíží optikou „komiksu před komiksem“ i práce známých českých výtvarníků, ilustrátorů a karikaturistů, jako byli např. Josef Mánes, Karel Václav Klíč, Mikoláš Aleš nebo Artuš Scheiner, jejichž tvorba je tak v tomto kontextu nově interpretována. Bohatě ilustrovaný svazek ale samozřejmě představuje i tvorbu řady dalších, dnes mnohdy pozapomenutých autorů, kteří se různým variantám obrázkového seriálu v dobových tiskovinách věnovali (např. Karel Ladislav Thuma nebo Karel Krejčík. Vychází jako výstup výzkumného projektu GA ČR za podpory a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Ministerstva kultury ČR.