Martin Foret

Po úspěšné publikaci Dějiny československého komiksu 20. století se polovina jejího autorského týmu rozhodla soustředit na specifickou část domácí komiksové produkce – obrázkové seriály užívané jako prostředek reklamy. Předkládaná kniha se tak věnuje vztahu komiksu a tiskové reklamy, podrobně mapuje, jaké seriály a jakým způsobem byly užívány k propagaci různých produktů a služeb, a to od roku 1900, prvního doloženého výskytu inzerce ve formě obrázkového seriálu, až po dravá devadesátá léta 20. století. Bohatě ilustrovaný svazek s rozsáhlou obrazovou přílohou připomíná řadu pozoruhodných, leč pozapomenutých komiksových reklamních fenoménů, jejichž tvorbě se věnovali jak v dané době nejvýraznější komiksoví výtvarníci, tak i zkušení propagační grafici. Publikace sleduje i různé kontexty spojení titulních fenoménů či jejich dobovou odbornou reflexi a představuje i nekomiksovou propagační tvorbu nejvýznamnějších osobností, kteří reklamní komiksy tvořili, od Josefa Lady a Ondřeje Sekory po Káju Saudka a Jaroslava Němečka. Vychází za podpory Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Po úspěšné publikaci Dějiny československého komiksu 20. století se polovina jejího autorského týmu vydala ještě hlouběji do minulosti, k samotným počátkům domácí tradice obrázkového seriálu, které lze klást do poloviny 19. století a které dosud zůstávaly zcela neprozkoumány a nepopsány. Předkládaná kniha si neklade za cíl stanovit přesné datum či konkrétní dílo coby „počátek domácího obrázkového seriálu“, ale podrobně mapuje tendence, které k ustavení domácí varianty komiksové tvorby vedly, a sleduje vlivy, jež toto formování spoluutvářely. Pramenný průzkum desítek dobových periodik vydávaných v češtině a slovenštině na území tehdejšího Rakouska-Uherska umožnil identifikovat a rozlišit jednotlivé protokomiksové formy 19. století, jak se postupně v domácím prostoru představovaly a prosazovaly, vymezit jejich hranice i vzájemné vztahy. Sledovány byly rovněž vazby těchto zárodečných obrázkových seriálů ke karikatuře, novinové ilustraci a dalším souběžně se vyskytujícím „konkurenčním“ formám, stejně jako jejich vliv na pozdější tradici domácího komiksu i kontext dobové tvorby zahraniční. Publikace určená všem zájemcům o domácí obrázkový seriál, ale i obecněji vizuální či tiskovou kulturu 19. století, nahlíží optikou „komiksu před komiksem“ i práce známých českých výtvarníků, ilustrátorů a karikaturistů, jako byli např. Josef Mánes, Karel Václav Klíč, Mikoláš Aleš nebo Artuš Scheiner, jejichž tvorba je tak v tomto kontextu nově interpretována. Bohatě ilustrovaný svazek ale samozřejmě představuje i tvorbu řady dalších, dnes mnohdy pozapomenutých autorů, kteří se různým variantám obrázkového seriálu v dobových tiskovinách věnovali (např. Karel Ladislav Thuma nebo Karel Krejčík. Vychází jako výstup výzkumného projektu GA ČR za podpory a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Ministerstva kultury ČR.

Domácímu zájemci o teorii komiksu se v českém jazyce dosud nabízelo jen nemnoho příležitostí k seznámení se s aktuálními otázkami i přetrvávajícími koncepty „myšlení o komiksu“. Kniha V panelech a bublinách. Kapitoly z teorie komiksu si klade za cíl přehledně pojednat a k dalšímu použití nabídnout rozličné koncepty i přístupy, jimiž lze komiksové texty (ať už konkrétní osamocené, nebo v nejrůzněji definovaných souborech) novými způsoby číst a interpretovat, zkoumat i analyzovat. Pozornost je věnována například vztahům komiksu k různým charakterizačně-stratifikačním systémům v kultuře (komiks jako médium, žánr, umění), tematizována je ale i komiksová vícekódovost (obraz v komiksu, text v komiksu) či způsoby, jimiž komiks vypráví (specifické formální prostředky, narace, serialita). Samostatné kapitoly jsou pak věnovány též tématům produkčně-prezentačních aspektů (publikační tvar) a participantům (autor, produkce, čtenář) komiksového kulturního pole. Závěrečná kapitola v základních souřadnicích zachycuje historii odborného zkoumání komiksu od jeho nesmělých počátků až k dnešnímu celosvětovému rozmachu tzv. comics studies. Svazek sestávající z dvanácti kapitol doplněných drobnějšími exkurzy nechce být kompilační „summou zjištěného“ ani netouží nabídnout původní a komplexní teorii komiksu. Pokouší se především o poučené zahájení diskuse a o vstupní úvodové popsání charakteristických rysů komiksu z nejrůznějších možných perspektiv. Publikace doplněná o slovníček pojmů a komentované soupisy další doporučené literatury je určena všem zájemcům o teoretické popsání komiksu, odborníkům z příbuzných oblastí, studentům humanitních oborů i zainteresovaným laikům. – Rukopis vytvořený trojicí autorů z ÚČL AV ČR a FF UP byl podpořen grantovým projektem GA ČR. – Kniha vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.