Martin Putna

Antituristický průvodce Římem Martina C. Putny je strhujícím čtením. Manifestem, kázáním, kulturně-historickou studií, stejně jako reportáží či básní. Tisíciletí života města měst předkládá nadmíru poučeně, s nadšeným, nakažlivým zaujetím a s tak šťavnatým jazykem, že čtenář-poutník díky němu může vnímat Řím bez přehánění všemi smysly. A ještě více než kdy dříve bude toužit jej spatřit a zas a znovu se do něj vracet. – PhDr. Pavel Hájek, Ph.D. Toto věru není „turistický průvodce“. Naopak, na začátku je polemika proti masovému turismu coby společensky i ekologicky škodlivému jevu. Přesto je však třeba cestovat, právě i „proti turismu“, a hledat místa skutečně důležitá – ne ta, o kterých turistická propaganda říká, že jsou důležitá –, a hledat souvislosti a smysl viděného. Tento (ne)průvodce v krátkých kapitolách prochází chronologicky dějiny Říma od nejranější antiky po současnost a ukazuje, kde je ta která epocha nejlépe viditelná v městské krajině, které známé, či naopak málo známé budovy a artefakty a „místa paměti“ o ní nejvíc vypovídají. Některé kapitoly však nejsou striktně chronologické, ale částečně i tematické (Řím židovský, Řím protestantský a antiklerikální, Řím levicový). Kapitoly jsou psány stručně, ovšem vždycky s literární jiskrou drobných aktualizací, paralel a sarkasmů; a také s citacemi z literárních pramenů, od Catulla a Ovidia po Karla Skalického a Andrého Acimana. Publikaci průběžně doprovází soubor fotografií, vytvořených autorem textu, také se ovšem lišících od běžných fotografií v průvodcích: Nikoliv ikonické budovy a artefakty, ale naopak pohledy netypické a detaily městské krajiny či „neznámých“ uměleckých děl. – prof. Mgr. Martin C. Putna, Dr.

Kazatel. Tvrdé slovo. Slovo pro dospělé duchem. Slovo vědoucího nevědění. Slovo podobné slovům stoiků a epikúrovců, kyniků a skeptiků. Slovo, jež rozleptává náboženská schémata. Slovo, jež bylo v církevních komentářích změkčováno a harmonizováno. Nejparadoxnější knihu hebrejské Bible beze všeho změkčování a harmonizování komentuje literární historik a výpomocný evangelický kazatel Martin C. Putna. Dennodenně. Pradávné příběhy brýlemi současných inspirativních osobností. Text biblických knih ve stravitelných denních porcích. Komentáře, které vtahují text na kolbiště současného světa. Bible čtená tady a teď.

Julián a Řehoř? Císař Iulianus, titulovaný křesťany "Apostata" čili "Odpadlík", a Grégorios z Nazianzu, titulovaný křesťany "Teolog" a ctěný coby svatý Řehoř? Julián a Řehoř, dvě klíčové osobnosti dvou protichůdných linií dějin evropské duchovní kultury - křesťanské a pohanské a/nebo sekulární? Julián a Řehoř sdíleli týž čas, řeckojazyčnou kulturu a novoplatonismus. Oba prošli odlehlou Kappadokií i Athénami čili "antickým Oxfordem". Oba zažili konflikt s "městským davem" - jeden v Antiochii, druhý v Konstantinopoli. Oba bojují rétoricky proti "falešným kynikům", ale sami se stylizují do "pravých kyniků", následovníků Diogenových v dobrovolném sebeomezení a vnitřní nezávislosti. Oba v autobiografických textech vyjadřují podobné pojetí vlastní osobnosti - výjimečné a nepochopené, duchovní a asketické, "Christ figure". Monografie obsahuje úvodní srovnávací studii a překlad vybraných textů, dosud do češtiny nepřeložených: z Juliánova díla satira Misopógón, "nepřítel vousu", a výběr z listů o budování pohanské církve, z Řehořova díla výbor z autobiografického eposu O vlastním životě. Autorem překladů i studie je Martin C. Putna. Vznikající překlady byly diskutovány na Cibulském bytovém semináři.

Kniha vysvětluje hlavní body ruských ­kulturních a duchovních dějin, jež by měl znát každý Čech, který chce rozumět tomu, co se děje v Rusku dnes. ­Výklad, dokumentovaný na ­vybraných literárních a uměleckých dílech, je veden od „předdějin“ na ­řeckém Krymu po současnost: od svatého ­Vladimíra k Vladimiru ­Putinovi a od jurodivých k Pussy Riot. Na rozdíl od většiny rusistických prací tato kniha vykládá Rusko „postkoloniálně“. Ne jako jednotné dějiny ruské ­říše a ruské spirituality, ale jako ­komplex národních a náboženských tradic, které spoluutvářely prostor ­východní Evropy, včetně ruských „kontrakultur“ a vlivů německých, mongolských, židovských, katolických či polskolitevských.

Modlitby českožidovské jsou uspořádány podle liturgického roku judaismu: K jednotlivým svátkům jsou přirazeny modlitby ladící tématem či náladou. Dva modlitebníci jsou doplněni na dvojí „minjan“, modlitební desítku: V první znějí úryvky z děl dalších českožidovských autorů, od obrozence Kappera po Ortenovy druhy. Druhou desítku tvoří úryvky těch, kdo se s židovskou zbožností rozešli, a přece v nich pracuje – či těch, kteří k židovství rodem nepatřili, ale zamilovali si dům izraelský, jeho víru a poezii.

Kniha z pera známého literárního historika navazuje na úspěšnou dvojici Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity (2015) a Obrazy z kulturních dějin americké religiozity (2010). Na svých literárně-historických toulkách prochází Martin Putna širokým územím někdejšího rakousko-uherského mocnářství, od Čech, Moravy a Slezska přes území Rakouska a Uher až do Sedmihradska, Chorvatska, Dalmácie, Haliče, Bukoviny a Bosny.

Po nahrávkách O smrti i vesele a Písně pro Ježíše vydává MCP třetí CD. Po tématu smrti a tématu modlitby téma písňového smíchu. Drsný středověký Mastičkář, renesanční veselá zvířátka a ožralí Němci, barokní jezovitská Zapalte kacířské bludy, pohoršlivé písně ze sbírek Jana Jeníka z Bratřic a z Obrátilových Kryptadií, na závěr pak ukázky z nově objeveného rukopisu Vídeňské listy. Nahrávka je doprovozena studií Kapitoly z kulturních dějin zpívaného smíchu: o smíchu souhlasném, obscénním, karnevalovém, učeném, nonsensovém a nenávistném – a o tom, čemu a komu je (ne)přijatelné se smát. Spolu s MCP zpívá a mečí Květa Ciznerová, která také vedla nastudování a hudební režii. Hudebním hostem nahrávky je sopranista Jan Mikušek. Při případném pouštění nahrávky dětem je třeba bedlivé rodičovské rozvahy!

Martin C. Putna vydává po pěvecké prvotině O smrti i vesele druhé hudební CD, opět spojené se studií o spiritualitě písňových textů: Písně pro Ježíše. Kniha představuje literární motiv osobního citového vztahu k Ježíšovi, který je inspirován starozákonní Písní Šalomounovou a rozvíjí se především ve středověké a barokní katolické mystice, v protestantském pietismu a v lidové duchovní písni. CD přináší široký výběr těchto písní: Píseň Šalomounovu v překladu J. A Komenského, Prudentiův starokřesťanský hymnus na Krista, mystického Slavíka svatého Bonaventury v překladu Jakuba Demla, drásavou Mariinu ukolébavku o utrpení Páně, pašijové a magdalenské písně Adama Michny z Otradovic, Jiřího Třanovského stesk Jako kuřátko ztracené a další ukázky z téměř neznámého repertoáru pietistických písní českých exulantů, kristocentrické písně ze Sušilovy sbírky i ohlasy těchto nálad v současných písních Miloše Rejchrta. Na CD zpívá spolu s M. C. Putnou chlapecký soprán David Cizner a soubor Musica Fresca. Mimořádným hudebním hostem nahrávky je sopranistka Irena Troupová. Nastudování a hudební režie Květa Ciznerová.

Druhý svazek rozsáhlé souhrnné práce je prvním literárně-historickým dílem svého druhu u nás. Čtivou esejistickou formou autor mapuje a vykládá českou katolickou literaturu v době první a druhé republiky a za nacistické okupace. Obsáhle zde portrétuje mj. Jaroslava Durycha, Karla VI. Schwarzenberga, Jana Zahradníčka, Jana Čepa, Bohuslava Reynka, ruralisty či katolickou literární kritiku a esejistiku. Kniha je mimořádně cenná tím, že českou literaturu a kulturu vsazuje do širšího rámce katolického myšlení evropského a světového.