Jan-Uwe Rogge

,,A korlát óvja a gyereket; időt és teret enged számára ahhoz, hogy önállósodjék, öntudatos személyiséggé váljék. Ugyanakkor egyértelműen jelez egy határt, biztos keretet ad, de kihívás is a gyereknek, hogy nekifeszüljön vagy áthágjon rajta. Mert hiszen leghőbb vágya, hogy megtudja, mi lesz, ha nem tartja magát a megbeszélt szabályokhoz, szertartásokhoz és megállapodásokhoz." A szerző közvetlen, a humort sem nélkülöző hangon vesz sorra olyan témákat, mint például a kényeztetés és a bátorítás, a dac és a düh, a mobiltelefon és az internet, a vásárlás és a zsebpénz, a házifeladat és a korrepetálás, az időhúzás vagy a testvérversengés. Példáit ismerős hétköznapi helyzetekből meríti, tanácsai pedig minden szülőnek, pedagógusnak, nevelőnek, gyermekekkel foglalkozó személynek érdekesek és hasznosak lehetnek, akár azért is, hogy adott esetben ők maguk is kapaszkodóra, támaszra leljenek, vagy megerősítést kapjanak ,,Aki könyvet ír és nevelési tanácsokat osztogat szülőknek, annak jóindulattal és megbecsüléssel kell közelednie hozzájuk" - vallja a szerző. Méltán töretlen népszerűségű könyve tanácsadóul szegődik a szülők mellé, hogy könnyebben gyakorolhassák a nevelés nehéz mesterségét, és hogy egyértelmű és következetes magatartásukkal megfelelő támaszt és biztonságot nyújthassanak gyermekeiknek.

Jsou dnes děti víc nevychované a drzé než dříve? Jsou snad dnes rodiče méně kompetentní? Jak může denně docházet k situacím, v nichž "malý tyran" triumfuje a oni si zoufají? Jak se vyhnout trvalému stresu ve výchově a přitom neupadnout do autoritářství, ukazuje zkušený rodinný poradce na mnoha příkladech. Upozorňuje na úskalí liberální výchovy a vychází z pojetí, že ani v dobré snaze neomezovat svobodu dítěte nelze dítě "nechat dítě na holičkách" a postavit ho do dnešního světa bez vědomí a znalosti vlastních hranic. Rodičům, vychovatelům i mnohým učitelům dodává autor svými návrhy na řešení odvahu důsledně jít ve výchově cestou, která dětem dává pocit bezpečí a jistoty.

Výchovný poradce a benediktinský mnich se sešli nad tématem, které je pro mnohé rodiče oříškem: Jak s dětmi mluvit o Bohu, co jim říci dříve a co později, je třeba překládat jim slova Písma do „maminkovské řeči“, nebo se stačí s nimi modlit a vychovávat je, jak to dělají ostatní rodiče, a spoléhat na výchovnou intuici a na to, že se děti nějak o Bohu dozvědí samy? Jak vlastně vytvářet „rodinnou spiritualitu“ tak, aby byla pro děti přijatelná a stravitelná? Bytostným přesvědčením obou autorů je, že touha po dokonalosti ve výchově vede jen ke stresu u dětí i u rodičů, že je třeba dělat ve výchově také chyby a učit se z nich. Předávání hodnot, jako je víra v Boha a duchovní život, vede skrze příklad, empatii, rituály, ale také přiznání vlastních chyb a jejich vzájemné odpouštění. Jan-Uwe Rogge pracuje jako poradce v oblasti komunikace a rodinného poradenství. Více než třicet let vede oblíbené kurzy určené rodičům a vychovatelům. V Portálu vyšly jeho knihy Dětské strachy a úzkosti, Děti potřebují hranice, Rodiče určují hranice, Výchova dětí krok za krokem. Anselm Grün je dnes asi nejznámější autor spirituální literatury. Jako benediktinský mnich působí v klášteře Münsterschwarzach.