Philip Roth strana 5 z 8

Philip Roth ebben a regényében is egy lebilincselő, a háború utáni amerikai történelemben mélyen gyökerező történetet mesél el a rá mindig jellemző fantasztikus profizmussal és részletgazdagsággal. Szembesülünk az amerikai életforma brutalizálódásával, az amerikai álommal, a zsidóság vállalásával és elutasításával, az ember alapvető megismerhetetlenségével - hisz nincs olyan borzalom, olyan árulás, olyan perverzió, amitől az ember visszariadna. A történetet a hatvanöt éves író, Nathan Zuckerman meséli el, pontosabban hat estén keresztül beszélget egykori irodalomtanárával, akinek rég elhunyt öccse a mű főhőse: Iron Rinn, a kommunista rádiószínész, akinek kommunistasága mögött Nathan rettenetes titkot sejt - nem alaptalanul. Rinn ugyanis tizenhat éves korában gyilkossá válik, menekül, álnéven bányász lesz, majd egy véletlen folytán színész, Abe Lincoln megszemélyesítője, de közben van egy másik élete - a kommunista szervezkedés. Mindez a mccarthyzmus idején nem veszélytelen vállalkozás. Irát felesége, az öregedő színésznő képében éri utol a végzet; neki, az antiszemita zsidó sztárnak sikerül összeroppantania a Vasembert, amikor ország-világ elé öklendi: "Kommunistához mentem feleségül". Philip Roth 1997-ben az Amerikai pasztorál-ért Pulitzer-díjat kapott. 1998-ban a Fehér Házban átvehette a National Medal of Arts nevű, legmagasabb állami művészeti díjat, 2002-ben pedig az Amerikai Irodalmi és Művészeti Akadémia legrangosabb kitüntetését, a Gold Medal in Fictiont, amelyet korábban többek között John Dos Passosnak, William Faulknernek és Saul Bellow-nak ítéltek oda. Kétszer nyerte el a National Book Awardot és a National Book Critics Circle Awardot, háromszor a PEN/Faulkner Awardot. 2005-ben az Összeesküvés Amerika ellen című könyvével elnyerte az Amerikai Történész Szövetség díját "2003-2004 kiemelkedő amerikai témájú történelmi regényéért". Roth elnyerte a PEN két legrangosabb díját is: 2006-ban a Pen/Nabokov Awardot "következetesen eredeti és tökéletes mesterségbeli tudással megalkotott életművéért", és 2007-ben a PEN/Saul Bellow Awardot, melynek indoklása szerint "hosszú pályafutása során alkotott életművének minősége Philip Rothot... az amerikai irodalom legmagasabb csúcsára helyezi". Philip Roth az egyetlen élő amerikai író, akinek művei a Library of America gyűjteményes, mértékadó kiadásában megjelentek. 2011-ben a Fehér Házban átvehette a National Humanities Medalt, és ugyanabban az évben neki ítélték a negyedik alkalommal kiosztott Nemzetközi Man Booker-díjat.

Philip Roth ebben a regényében is egy lebilincselő, a háború utáni amerikai történelemben mélyen gyökerező történetet mesél el a rá mindig jellemző fantasztikus profizmussal és részletgazdagsággal. Szembesülünk az amerikai életforma brutalizálódásával, az amerikai álommal, a zsidóság vállalásával és elutasításával, az ember alapvető megismerhetetlenségével - hisz nincs olyan borzalom, olyan árulás, olyan perverzió, amitől az ember visszariadna. A történetet a hatvanöt éves író, Nathan Zuckerman meséli el, pontosabban hat estén keresztül beszélget egykori irodalomtanárával, akinek rég elhunyt öccse a mű főhőse: Iron Rinn, a kommunista rádiószínész, akinek kommunistasága mögött Nathan rettenetes titkot sejt - nem alaptalanul. Rinn ugyanis tizenhat éves korában gyilkossá válik, menekül, álnéven bányász lesz, majd egy véletlen folytán színész, Abe Lincoln megszemélyesítője, de közben van egy másik élete - a kommunista szervezkedés. Mindez a mccarthyzmus idején nem veszélytelen vállalkozás. Irát felesége, az öregedő színésznő képében éri utol a végzet; neki, az antiszemita zsidó sztárnak sikerül összeroppantania a Vasembert, amikor ország-világ elé öklendi: "Kommunistához mentem feleségül". Philip Roth 1997-ben az Amerikai pasztorál-ért Pulitzer-díjat kapott. 1998-ban a Fehér Házban átvehette a National Medal of Arts nevű, legmagasabb állami művészeti díjat, 2002-ben pedig az Amerikai Irodalmi és Művészeti Akadémia legrangosabb kitüntetését, a Gold Medal in Fictiont, amelyet korábban többek között John Dos Passosnak, William Faulknernek és Saul Bellow-nak ítéltek oda. Kétszer nyerte el a National Book Awardot és a National Book Critics Circle Awardot, háromszor a PEN/Faulkner Awardot. 2005-ben az Összeesküvés Amerika ellen című könyvével elnyerte az Amerikai Történész Szövetség díját "2003-2004 kiemelkedő amerikai témájú történelmi regényéért". Roth elnyerte a PEN két legrangosabb díját is: 2006-ban a Pen/Nabokov Awardot "következetesen eredeti és tökéletes mesterségbeli tudással megalkotott életművéért", és 2007-ben a PEN/Saul Bellow Awardot, melynek indoklása szerint "hosszú pályafutása során alkotott életművének minősége Philip Rothot... az amerikai irodalom legmagasabb csúcsára helyezi". Philip Roth az egyetlen élő amerikai író, akinek művei a Library of America gyűjteményes, mértékadó kiadásában megjelentek. 2011-ben a Fehér Házban átvehette a National Humanities Medalt, és ugyanabban az évben neki ítélték a negyedik alkalommal kiosztott Nemzetközi Man Booker-díjat.

Peter Tarnopol, Rothovo alter ego, sepisuje v lesní samotě příběhy ze svého pohnutého života. V povídce „Rozverné mládí“, jež do jisté míry připomíná Rothovu novelu „Sbohem, město C.“, žertovnou formou vypráví o vášnivém vztahu s odvázanou sedmnáctiletou Sharon. A ve „Flirtu s katastrofou“ fiktivní hrdina v roli poručníka neodolá kouzlu půvabné vyženěné dcery. Pak se Tarnopol odváže ke svému „skutečnému příběhu“, v němž se potácí mezi „hororovým manželstvím“ s Maureen, ordinací psychoanalytika Spielvogela a náručí mladičké vdovy Susan, která rovněž není pilířem psychické vyrovnanosti, aby nakonec skončil už ve zmíněné lesní samotě. Roth v knize Žít jako muž vypověděl celý příběh svého nevydařeného manželství, ale způsobem sobě vlastním tak učinil se skvostným humorem, živým hovorovým jazykem a hravým přístupem k formě.

Peter Tarnopol, Rothovo alter ego, sepisuje v lesní samotě příběhy ze svého pohnutého života. V povídce „Rozverné mládí“, jež do jisté míry připomíná Rothovu novelu „Sbohem, město C.“, žertovnou formou vypráví o vášnivém vztahu s odvázanou sedmnáctiletou Sharon. A ve „Flirtu s katastrofou“ fiktivní hrdina v roli poručníka neodolá kouzlu půvabné vyženěné dcery. Pak se Tarnopol odváže ke svému „skutečnému příběhu“, v němž se potácí mezi „hororovým manželstvím“ s Maureen, ordinací psychoanalytika Spielvogela a náručí mladičké vdovy Susan, která rovněž není pilířem psychické vyrovnanosti, aby nakonec skončil už ve zmíněné lesní samotě. Roth v knize Žít jako muž vypověděl celý příběh svého nevydařeného manželství, ale způsobem sobě vlastním tak učinil se skvostným humorem, živým hovorovým jazykem a hravým přístupem k formě.

Ve většině ze svých románů k potěšení svých čtenářů Roth hledá a zároveň zamlžuje to skutečné a opravdové z vlastního života. V Klamu máme možnost naslouchat důvěrným rozmluvám autora s jeho anglickou milenkou ve spartánsky zařízeném ateliéru, kde se patrně odvíjejí něžné chvíle i s přítelkyněmi z Československa a Polska. Když však část rozhovorů vyslechne i spisovatelova manželka, nastává zvrat, který Philip Roth ironicky řeší budováním dalších fikcí. Muži i ženy zde naleznou mnohé pro svou vlastní inspiraci a seberealizaci v těchto křehkých milostných soubojích i v moudrém dialogu, který udrží čtenáře od začátku až do konce v trvalém napětí.

David Kepesh, kterého Rothovi čtenáři už znají jako ústřední postavu románů Profesor touhy a Umírající zvíře, se poprvé objevil právě v této krátké novele Ňadro. Roth v ní vědomě vytvořil jakousi humornou moderní paralelu ke Kafkově Proměně. David Kepesh se těší z lásky půvabné, něžné a vnadami obdařené Claire, ale ze všeho nejvíc ho okouzlují její skvostná ňadra. Až je Kepeshovo tajné a nevyslovené přání, že by se vlastně rád stal jedním z těch nádherných dokonalých prsů, vyslyšeno a profesor literatury se jedné noci promění ve stoosmdesáticentimetrové ňadro vybavené mohutnou bradavkou, jež mu slouží jako jakýsi přírodní mikrofon a naslouchadlo současně. A příběh může začít…

Píše se rok 1951 a Amerika je v zajetí druhého roku války v Koreji. Marcus Messner, přímočarý a vášnivě čestný, poslušný student z newjerseyského Newarku přechází v druhém roce vysoké školy na venkovsky bukolický kampus ohijské konzervativní Winesburg College. Proč ve studiích pokračuje právě tam a ne na městské univerzitě svého rodiště, kam se původně zapsal? Doma nemůže vydržet, protože má pocit, že se jeho poctivý a tvrdě pracující otec, majitel malého řeznictví, ke stáru zbláznil, neboť ho sžírá přesvědčení, že dospělost jeho milovanému synovi strojí jenom úklady. Marcus tedy odchází na studia jinam a objevování vlastní cesty ho nutí se daleko od rodiny vypořádávat s realitou jemu dosud zcela neznámé části americké společnosti.

Nathan Zuckerman se vydává v polovině 70. let minulého století do Prahy, aby pátral po rukopisu umučeného židovského autora. V národě devastovaném totalitním komunismem a sovětskou okupací pozná spisovatele, jejichž dílům byla přisouzena existující mocí taková závažnost, že je bylo nutné zakázat. Přesvědčí se, že požadavky vznesené na spisovatele v duchu židovské pospolitosti jsou neméně zhoubné pro svobodu lidského ducha než ty, které jim ve jménu reálného socialismu klade český ministr – jenž ovšem vládne mocí prosadit je. Je svědkem toho, jak nemožnost sebevyjádření, vytváření imaginárního světa na papíře, přivádí pražské intelektuály k vytváření třeštivě groteskního, divadelního světa ve skutečnosti. Pražské orgie jsou závěrečnou částí tetralogie líčící Zuckermanův (a tedy i Rothův) přerod v úspěšného spisovatele. Ostatní části již česky vyšly pod názvy Elév, Zuckerman zbavený pout a Hodina anatomie. Volně na ně navazuje román Druhý život, který už rovněž vyšel česky.

"Éjjel és nappal, munkahelyen és utcán - harminchárom éves, de ma is úgy jár-kel a városban, hogy kocsányon lóg a szeme. Kész csoda, hogy egy taxi még nem lapította palacsintává, ahogy délidőben átkel Manhattan főútvonalain. Harminchárom éves, de ha egy lány keresztbe teszi a lábát a metró szemközti ülésén, ma is fixírozni kezdi!" Így vall magáról Alexander Portnoy, ez volna az ő "gyógyíthatatlan" betegsége, a Portnoy-kór. A főhős azonban egyszersmind kívülről is látja magát, és rendkívül szórakoztató módon, finom öniróniával ecseteli beteges megszállottságát. Azt mondhatnánk, hogy Woody Allenre hasonlít - csak hát Philip Roth Woody Allennél sokkal korábban, még 1969-ben alkotta meg ezt a figurát. A regény olyan átütő sikert aratott, hogy a "Portnoy-kór" az irodalmi körökön kívül is fogalom lett; ma már orvosi szakkönyvekben is előfordul mint szakkifejezés. "Maga a műfaj, az önmarcangolás legalább Szent Ágostonig visszavezethető, mivel azonban időközben Freud és a freudizmus kialakított egy sajátos szókincset a szakszerű lélekkibelezés céljára, a szalonbaloldali amerikai értelmiségi zsidó lett a téma mestere, és Herzog, Bellow, Malamud meg Woody Allen nagyon pontosan leírják a Portnoy-kórban szenvedők hátterét és álmait. Többek közt azt az elképzelést, hogy nekik is jut egy szerencsétlenné tehető szőke "siksze", mint Arthur Millernek Marilyn Monroe."

Hlavní postava románu a autorovo alter ego, spisovatel Nathan Zuckerman, je ve čtyřiceti letech zaskočen záhadnou bolestí, která se šíří od šíje a ramen do páteře, ochromuje mu tělo a deformuje duši tak, že už není schopen napsat ani řádku. Zuckerman, pro něhož psaní bylo jediným smyslem života, střídá jednoho lékaře za druhým, problémy se však zhoršují a jeho trauma se stupňuje. Pomalu se začíná přiklánět k názoru, že si ho přivodil sám vlastními knihami. Zaskočen hroutícím se životem se rozhodne, že unikne ke studiu medicíny, mezitím ale se jeho závislost na sedativech rozšiřuje o vodku a marihuanu… Hodina anatomie je třetí částí tetralogie líčící Zuckermanův (a tedy i Rothův) přerod v úspěšného spisovatele. Ostatní části již česky vyšly pod názvy Elév, Zuckerman zbavený pout a Pražské orgie. Volně na ně navazuje román Druhý život, který už rovněž vyšel česky.

Újabb Nathan Zuckerman-regény magyarul! Nathan Zuckerman öccsénél, Henrynél szívproblémát állapít meg az orvosa, és bár a betegség gyógyszerrel kiválóan kezelhető, van egy kellemetlen mellékhatása: impotenciát okoz. Műtét is szóba jöhet, de az meg veszélyes. Orvosi ... Folytatás ›› javallatra Henry tehát szexmentes életet él, de lassan becsavarodik tőle, és végül a műtét mellett dönt. Ami ezután történik, bizonyosan váratlanul fogja érni a kedves Olvasót. Az angolul 1986-ban megjelent Ellenélet a legbonyolultabb struktúrájú, leginkább experimentális jellegű Roth-regény. Több rétegű cselekménye a világ különféle helyeire viszi hőseit, hogy megvalósíthassák a megújulásról és menekülésről dédelgetett álmaikat, mégsem hagyja őket nyugodni a lehetőség, hogy sorsukat megváltoztathatja egy alternatív lét, egy ellenélet. Ezen ellenéletek között Nathan Zuckerman gondolatai kalauzolja az Olvasót, miközben a judaizmus és a cionizmus, az antiszemitizmus, fikció és valóság, és természetesen a szex témáin töpreng. Az ő szkeptikus, minden teret betöltő esze számítja ki, mi az ára annak, ha valaki fordítani akar a szerencséjén és át akarja szabni az életét a New Jersey kertvárosában lévő fogorvosi rendelőben, az angliai Gloucester hagyományok kormányozta falujában, a londoni West End egyik templomában, vagy az izraeli megszállás alatt álló Ciszjordánia apró sivatagi telepén. Olvasson bele: Részlet a könyvből A(z) Ellenélet (Könyv) szerzője Philip Roth.

Vztah života a literatury, vztah reality a fikce, odpovědnost spisovatele k sobě samému, k vlastní tvorbě, ke společnosti – to jsou klíčová témata příběhu „umělce jako mladého muže“ Nathana Zuckermana, jeho duchovního otce – věhlasného židovského spisovatele E. I. Lonoffa, Lonoffovy manželky Hope a jeho bývalé žačky a intimní přítelkyně Amy Bellettové, kterou Nathan (jako by tím dokresloval, že hranice mezi skutečností či dějinnou pravdou a autorskou invencí je velice vágní) ztotožňuje ve své fantazii s historickou Anne Frankovou, zavražděnou nacisty. Philip Roth nepíše svou silně autobiografickou prózu „o smyslu literatury“ se smrtelnou vážností, ale pohlíží na spisovatelství s nemalou dávkou komiky a groteskní nadsázky, čímž dodává portrétům učedníka Zuckermana a jeho mistra Lonoffa ironické zabarvení.

V románu Philip Roth v roce 1981 zpracoval vlastní zážitky z doby před více než deseti lety, kdy v roce 1969 vydal román Portnoyův komplex.Zuckerman zbavený pout barvitě zachycuje bouři mediální a čtenářské pozornosti, kterou na sebe Nathan Zuckerman strhl románem Carnovský. Proslulost mu získalo nejen sarkastické ladění otevřeně popisovaných sexuálních scén, ale také zprávy o tom, že na knize vydělal milion dolarů; především se však jeho tvář stala veřejně známou díky několika televizním rozhovorům. Horko těžko ovšem rodičům a partnerce vysvětluje, že komické románové postavičky jsou pouhou literární fabulací.

V románu Philip Roth v roce 1981 zpracoval vlastní zážitky z doby před více než deseti lety, kdy v roce 1969 vydal román Portnoyův komplex.Zuckerman zbavený pout barvitě zachycuje bouři mediální a čtenářské pozornosti, kterou na sebe Nathan Zuckerman strhl románem Carnovský. Proslulost mu získalo nejen sarkastické ladění otevřeně popisovaných sexuálních scén, ale také zprávy o tom, že na knize vydělal milion dolarů; především se však jeho tvář stala veřejně známou díky několika televizním rozhovorům. Horko těžko ovšem rodičům a partnerce vysvětluje, že komické románové postavičky jsou pouhou literární fabulací.

Vdusivém parnu rovníkového Newarku“ řádí děsivá epidemie, která ohrožuje místní děti zmrzačením, ochrnutím, doživotním postižením i smrtí. To je překvapivý námět Rothova posledního románu: epidemie dětské obrny zuřící v létě 1944 ve stínu světové války a její následky na pospolitou, na rodinu orientovanou komunitu Newarku a její děti. Hlavním protagonistou je energický a svědomitý třiadvacetiletý správce školního hřiště Bucky Cantor, oštěpař a vzpěrač, muž oddaný svým svěřencům a zklamaný sám sebou, protože jej chabý zrak vyloučil z možnosti bojovat po boku svých vrstevníků ve válce. Kniha se soustředí na dilema, které mladíka čeká, když začne obrna sužovat jeho hřiště a na každodenní příděl tragických událostí, s nimiž se musí vypořádat. Autor klade palčivou otázku: Jaká rozhodnutí dokážou člověku od základů změnit život? Jak bezmocný je jeden každý z nás tváří v tvář tlaku okolností?

Tuto sbírku vydal Philip Roth jako svou prvotinu roku 1959, vzápětí byla oceněna významnou Národní knižní cenou. Rozpoutala ovšem také rozhořčenou diskusi mezi konzervativnějšími americkými Židy a Roth byl kritizován ze všech možných stran. Základním tématem povídek je postavení amerického Žida třetí generace, který sice vyšel z chudých poměrů, ale dosáhl vzdělání a profesního postavení, ovšem s obtížemi hledá způsob, jak se začlenit do většinové společnosti, aniž by se zcela odcizil svým kořenům. Českým čtenářům se nyní poprvé nabízí možnost přečíst si Rothovu velmi úspěšnou prvotinu v úplném a zcela novém překladu.