Jerome Salinger strana 2 z 5

Jerome David Salinger (1919-2010) nevét világszerte ismertté tette 1951-ben megjelent első regénye. Igaz, bizonyos tájakon kétes hírnév volt ez, hiszen a Zabhegyezőt több országban és néhány amerikai államban is rögtön betiltották: Holden Caulfieldet sokan túl nyersnek és túl őszintének találták... Salinger, aki néhány évvel megelőzte a beatnemzedék legjelentősebb alkotóit (Ginsberg Üvöltése 1956-ban, Kerouac Útonja 1957-ben, Burroughs Meztelen ebédje 1959-ben jelent meg), alig másfél évtizedes alkotói időszak után (ez idő alatt is relatíve keveset írt, főleg rövid történeteket), 1965-ban végleg letette a tollat, s ezzel egyidejűleg hátat fordított a világnak is. Az általa teremtett (anti)hőst, Holden Caulfieldet - aki, mindent másképp csinál, mint ahogy kéne - azonban azóta is felfedezi magának minden újabb ifjú generáció, és jó esetben erőt merít történetéből - és ez így lesz mindaddig, amíg valaki választ nem ad arra a kérdésre, hogy hova tűnnek a kacsák, amikor a Central Parkban befagy a tó. A regény megjelenésének hetvenedik évfordulójára most az eredeti fordításban kerül ismét az olvasók elé a Zabhegyező.

Ötven évvel az első magyar megjelenése után új fordításban kerül az olvasók elé Salinger regénye. Főhőse, Holden Caulfield tizenhét éves amerikai gimnazista, akit éppen a negyedik iskolából rúgtak ki. Első személyben mondja el a kicsapása utáni három napjának történetét, melyet New Yorkban éjszakai mulatóhelyeken, kétes hírű szállodában s az utcán tölt el. Közben mindent megpróbál, hogy a világgal, az emberekkel normális kapcsolatot alakítson ki, de sikertelenül. Menekül az emberek elől, de mindenütt hazug embereket talál. Az egyetlen élőlény, akivel őszintén beszélhet, s aki talán meg is érti valamennyire, titokban felkeresett tízéves kishúga. De ő sem tud segíteni: Holden a történteket egy szanatórium lakójaként meséli el. Salinger regénye nemcsak a kamaszlélek kitűnő, hiteles rajza, hanem a társadalmi konformizmus ellen lázadó ember kudarcának is szimbóluma.

Americký spisovateľ J. D. Salinger (1919 – 2010), ktorý sa už za svojho života stal legendou, nezanechal po sebe rozsiahle prozaické dielo. Napriek tomu jeho tvorba ovplyvnila mnohé generácie čitateľov na celom svete, slovenských nevynímajúc. Preslávil ho predovšetkým kultový román Kto chytá v žite o tínedžerskej vzbure proti svetu dospelých, no čitateľskú obľubu a uznanie kritiky si získala aj jeho rozsahom neveľká knižka Franny a Zooey z r. 1961, ktorá vychádza v novom vydaní. Kniha obsahuje dve krátke prózy, ktoré pôvodne vyšli samostatne v časopise The New Yorker – poviedku Franny (1955) a novelu Zooey (1957). Dej oboch próz sa odohráva v 50. rokoch minulého storočia. Súrodenci Franny a Zooey sú najmladšími členmi fiktívnej rodiny Glassovcov, ktorá vystupuje vo viacerých Salingerových krátkych prózach. Poviedka Franny zachytáva rozhovor pôvabnej, nespútanej študentky Franny s jej intelektuálskym priateľom Laneom. Na prvý pohľad tvoria títo dvaja mladí ľudia dokonalý pár, no keď sa pokúsia otvorene porozprávať o veciach, na ktorých im záleží, vyplávajú na povrch ich skutočné pocity. V novele Zooey sa stávame svedkami rozhovoru medzi Zooeym a matkou Bessie a medzi Franny a Zooeym. Franny už nejaký čas prežíva citový zmätok a existenciálnu krízu. Po príchode domov sa nervovo zrúti a jej blízki sa jej pokúšajú pomôcť. Zatiaľ čo matka sa snaží posilniť jej telo výdatnou slepačou polievkou, starší brat Zooey, bývalé geniálne dieťa, z ktorého sa stal samotár a mizantrop, ale aj úspešný herec, sa jej usiluje poskytnúť útechu a bratskú radu. Ich vášnivý, miestami až zraňujúco otvorený rozhovor je popretkávaný úvahami protagonistov o viere v Boha a zmysle poctivej práce, o odvahe a zodpovednosti, ale aj o dôležitosti rodinných pút. Táto nevšedná útla knižka chytí za srdce každého vnímavého človeka, ktorý si hľadá vlastné miesto vo svete, a aj po rokoch ostáva rovnako silnou výpoveďou o ľudskej túžbe po nájdení zmyslu života, akou bola v čase svojho vzniku.

Prvotina a najznámejšia próza významného amerického prozaika patrí ku kultovým dielam svetovej literatúry. Hrdina Holden Caulfield, ktorý prechádza životnou krízou, je priťahovaný i odpudzovaný fyzickými aj duševnými stránkami života. Súcit s nedospelými deťmi, ohrozenými pádom do priepasti dospievania, ktoré túži zachrániť, v ňom vyvoláva rozporné pocity, ktoré môžu podliehať rozličným interpretáciám. K tomuto Salingerovmu dielu sa hneď po jeho vydaní prihlásilo množstvo mladých čitateľov, ktorí v ňom videli predovšetkým dokument generačnej kritiky mladých proti starým a jeho stále nové vydania potvrdzujú, že je aktuálny dodnes.

Klasik moderní americké literatury J. D. Salinger (1919–2010), mistr filozoficky laděné prózy s hluboce humanistickým podtextem, líčí v povídkové knize z roku 1953 na pozadí válečných prožitků a deziluzí vzájemný střet světa dospívajících mladých lidí se světem dospělých; konfrontaci, která je aktuální dodnes. Připočteme-li k tomu mistrovský styl, jímž jsou tyto texty napsány, pochopíme, proč je jejich autor – proslavený především románem Kdo chytá v žitě (1951) – ceněn, čten a oblíben po celém světě. Dne 27. ledna uplyne rok od jeho úmrtí.

Klasik moderní americké literatury J. D. Salinger (1919–2010), mistr filozoficky laděné prózy s hluboce humanistickým podtextem, líčí v povídkové knize z roku 1953 na pozadí válečných prožitků a deziluzí vzájemný střet světa dospívajících mladých lidí se světem dospělých; konfrontaci, která je aktuální dodnes. Připočteme-li k tomu mistrovský styl, jímž jsou tyto texty napsány, pochopíme, proč je jejich autor – proslavený především románem Kdo chytá v žitě (1951) – ceněn, čten a oblíben po celém světě. Dne 27. ledna uplyne rok od jeho úmrtí.

Jeden z nejpopulárnějších amerických poválečných románů od klasika moderní literatury. Příběh vyprávěný sedmnáctiletým Holdenem Caulfieldem je vlastně popisem necelých tří dnů jeho cesty domů (po opuštění přípravky v Pencey) předvánočním New Yorkem, kdy se Holden konfrontuje s řadou lidí (spolužáci, venkovanky ze Seattlu, prostitutka a její pasák, rodiče, učitel...). Více než putováním prostorem je tato cesta však spíše putováním od nevinnosti k vědoucnosti, od sebeneznalosti k sebeuvědomění, od izolace k pocitu sounáležitosti s okolním světem. Černý humor, jímž je tento svět nazírán, je jednou ze zbraní proti němu: člověka, který není schopen se světu smát, brzy jeho zoufalství zahubí

Reedícia deviatich poviedok v novom preklade Ani Ostrihoňovej. Tieto poviedky po prvýkrát vyšli knižne v roku 1953. Napriek tomu svojou nadčasovosťou, brilantnosťou, zdanlivou dejovou prostotou, v ktorej je dokonale ukrytá psychika a myslenie postáv, zostávajú tým najlepším vo svetovej literatúre. Ľahkosť a prirodzenosť, s akou Salinger vykresľuje charaktery svojich postáv spôsobuje, že hoci nie všetkému rozumiete, hlboko ich chápete. A to aj postavy, čo sa rozhodli pre samovraždu alebo sa nevedia spamätať z hrôz vojny. Hoci to nie sú príbehy veselé, detský údiv a priamosť ich otázok dáva často nezmyselnému ľudskému údelu jasnú pečať nádeje a poviedkam autentickú živosť a humor.

Reedícia deviatich poviedok v novom preklade Ani Ostrihoňovej. Tieto poviedky po prvýkrát vyšli knižne v roku 1953. Napriek tomu svojou nadčasovosťou, brilantnosťou, zdanlivou dejovou prostotou, v ktorej je dokonale ukrytá psychika a myslenie postáv, zostávajú tým najlepším vo svetovej literatúre. Ľahkosť a prirodzenosť, s akou Salinger vykresľuje charaktery svojich postáv spôsobuje, že hoci nie všetkému rozumiete, hlboko ich chápete. A to aj postavy, čo sa rozhodli pre samovraždu alebo sa nevedia spamätať z hrôz vojny. Hoci to nie sú príbehy veselé, detský údiv a priamosť ich otázok dáva často nezmyselnému ľudskému údelu jasnú pečať nádeje a poviedkam autentickú živosť a humor.

"Én persze megértem - mondta Edna -, hogy mit érezhet a fiú, miután egész nyáron kísérgetett valakit, költötte a pénzt, amit pedig nem lett volna szabad elkölteni, színházjegyekre meg táncos helyre, meg mit tudom én, mire. Persze hogy úgy érzi, hogy az a valaki az adósa. Én viszont nem ilyen vagyok. Egyszerűen nem ilyen az alkatom. Nálam csak az igazi jön szóba. Ahhoz, hogy - szóval, érted,. Úgy értem, ha van szerelem, meg minden." A kötetben megjelent írások: - A fiatalok - Menj fel Eddie-hez - Egyszer egy héten ki fogod bírni A Helikon Zsebkönyvek az egyetemes művelődéstörténet legfontosabb és legnépszerűbb műveit teszi elérhetővé kedvező áron. A szépirodalmi címek mellett olyan könyvek jelennek meg a sorozatban, amelyek a történelem, a filozófia, a bölcselet, a pszichológia klasszikusainak számítanak.

Ötven évvel az első magyar megjelenése után új fordításban kerül az olvasók elé Salinger regénye. Főhőse, Holden Caulfield tizenhét éves amerikai gimnazista, akit éppen a negyedik iskolából rúgtak ki. Első személyben mondja el a kicsapása utáni három napjának történetét, melyet New Yorkban éjszakai mulatóhelyeken, kétes hírű szállodában s az utcán tölt el. Közben mindent megpróbál, hogy a világgal, az emberekkel normális kapcsolatot alakítson ki, de sikertelenül. Menekül az emberek elől, de mindenütt hazug embereket talál. Az egyetlen élőlény, akivel őszintén beszélhet, s aki talán meg is érti valamennyire, titokban felkeresett tízéves kishúga. De ő sem tud segíteni: Holden a történteket egy szanatórium lakójaként meséli el. Salinger regénye nemcsak a kamaszlélek kitűnő, hiteles rajza, hanem a társadalmi konformizmus ellen lázadó ember kudarcának is szimbóluma.

Franny, šarmantná a mimoriadne nadaná študentka pestížnej univerzity zoči voči pokrytectvu tohto sveta. Franny a Zooey je novelou pozostávajúcou z dvoch častí venovaných hlavným postavám príbehu, súrodencom Franny a Zooey. V prvej časti diela sa ocitáme na romantickom stretnutí očarujúcej a živelnej Franny a jej sebavedomého, intelektuálne sebestačného priateľa Lanea. Na prvý pohľad spolu tvoria dokonalý pár. Avšak ich neschopnosť vzájomnej komunikácie a pretvárka sveta, v ktorom žijú, vyúsťuje ku emočnému kolapsu a existenciálnej kríze Franny. V druhej časti diela sa Zooey, génius, mizantrop a samotár v jednom, (a úspešný mladý herec) snaží sestre vo všetkej svojej spoločenskej nemotornosti poskytnúť útechu a bratskú radu. Obaja súrodenci patria do fiktívnej rodiny Glassovcov, sofistikovanej a duchaplnej americkej rodiny, ktorá vystupuje vo väčšine Salinegrovej krátkej prózy. Dielo pôvodne vyšlo ako séria dvoch poviedok v rokoch 1955 (Franny) a 1957 (Zooey) v americkom magazíne The New Yorker. V knižnej podobe prvýkrát vyšlo v roku 1961. Dejinám bola možno vnútená introverzia; našou je však doba nuáns, nejasných gést a psychologického manévrovania, tak na úrovni národnej ako individuálnej. Detailná pozornosť, ktorú Salinger venuje gestám a intonácii, z neho robí, medzi jeho rovesníkmi, výnimočne relevantnú literárnu osobnosť. […] Jeho tvorba, svojou pochmúrnou veľkoleposťou, charakteristickým humorom, morbiditou či trpkým ale vytrvalým odkazom nádeje, vystihuje tvár a sfarbenie súčasného amerického života. — John Updike, New York Times