C. Sansom

Co kdyby se v roce 1940 nestal britským premiérem Wisnton Churchill, ale lord Halifax? Británie by rychle uzavřela mír s Hitlerem, odpovídí C. J. Sansom, a v roce 1952 by byla dávno v úplném područí Německa. A právě v roce 1952 začíná román Nadvláda. Pojem „druhá světová válka“ neexistuje, místo toho se říká „Dunkirkské tažení“ – a německo-sovětská válka se vede daleko na východě na frontě táhnoucí se skoro dva tisíce kilometrů. Z Británie se stal totalitní stát, britský tisk, rozhlas a televize jsou přísně kontrolovány, ulice hlídají násilničtí příslušníci Zvláštních pomocných sborů. Hlavní hrdina románu, vládní úředník David Fitzgerald, pečlivě zatajuje svůj židovský původ, protože britští Židé čelí stále větším omezením. V pozadí se skrývá Winston Churchill, který je vůdcem odboje. A v Briminghamu je v blázinci uvězněn vědec Frank Muncaster a s ním i jeho tajemství, které by mohlo navždy změnit rovnováhu světových sil. Pečlivě prostudované reálie toho, „co by bylo, kdyby“, dokreslují věrohodnost napínavých dobrodružství, špionážní zápletky i čtivost napínavě napsaného románu.

Léto roku 1549. Dva roky po smrti Jindřicha VIII. se Anglie propadá do zmatku. Dědici trůnu, Eduardovi VI., je pouhých jedenáct let. Jeho strýc Edward Seymour, vévoda ze Somersetu, za něj vládne v postavení lorda protektora. Obyvatelstvo těžce nese snahu radikálních protestantů vymýtit starou víru a lord protektor vede zdlouhavou a neúspěšnou válku ve Skotsku, která hrozí obnovením konfliktu s Francií. Nejhorší se všeho však je hospodářský úpadek – inflace roste závratným tempem a mezi rolníky se začíná zvedat odpor. Matthew Shardlake si po smrti starého krále našel práci jako právník ve službách Jindřichovy mladší dcery, princezny Alžběty. Shardlake je i se svým pomocníkem, Nicholasem Overtonem, vyslán k letnímu porotnímu soudu v Norwichi. V tomto městě vyšetřuje úděsnou vraždu Edith Boleynové, manželky Johna Boleyna, vzdáleného příbuzného Alžbětiny matky, proslulé Anny Boleynové. Tuší politické pozadí vraždy, ale důkazů je pramálo. V Norwichi se setkává i se svým bývalým pomocníkem Barakem. Všichni tři se společně snaží proniknout pod povrch tajemných – a jak brzy zjistí – i nebezpečných okolností Edithiny smrti, když je spáchána další vražda. Právě v té době však ve východní Anglii, stejně jako na mnoha jiných místech království, propuká rolnické povstání. Zeman Robert Kett se staví do čela tisíců mužů, jež spojuje touha svrhnout útlak. Zakládají na kopci nad Norwichem velký povstalecký tábor a netrvá dlouho, než si povstalci toto město, v té době druhé největší v celé Anglii, vojensky podrobí. Barak se staví na stranu rebelů a Nicholas proti nim – proto je uvězněn v cele norwichského hradu. Shardlake se musí rozhodnout, na čí stranu se vlastně chce přidat, zatímco královská rada v Londýně vypravuje na sever vojsko, jež má za úkol povstání potlačit. Mezitím Shardlake zjišťuje, že souvislosti vraždy, kterou vyšetřuje, sahají mezi povstalce, ale i do řad norfolské šlechty…

Román Zánik je strhujúcim knižným portrétom tudorovského Anglicka. Píše sa rok 1537 a krajina je rozdelená medzi tých, ktorí zostávajú verní katolíckej cirkvi, a tých, ktorí zachovávajú vernosť kráľovi a jeho novozaloženej národnej cirkvi. Keď v kláštore na južnom pobreží Anglicka dôjde k brutálnej vražde kráľovského komisára, obávaný Thomas Cromwell, generálny vikár kráľa Henricha VIII., poveruje vyšetrovaním Matthewa Shardlaka, človeka rovnako zanieteného v otázkach cirkevnej reformy. Shardlake a jeho mladý chránenec sú na stope sexuálnych deliktov, sprenevery finančných prostriedkov i velezrady, a keď odhalia ďalšie dve vraždy, musia sa vrhnúť do akcie a vrahovi včas skrížiť plány.

Román Zánik je strhujúcim knižným portrétom tudorovského Anglicka. Píše sa rok 1537 a krajina je rozdelená medzi tých, ktorí zostávajú verní katolíckej cirkvi, a tých, ktorí zachovávajú vernosť kráľovi a jeho novozaloženej národnej cirkvi. Keď v kláštore na južnom pobreží Anglicka dôjde k brutálnej vražde kráľovského komisára, obávaný Thomas Cromwell, generálny vikár kráľa Henricha VIII., poveruje vyšetrovaním Matthewa Shardlaka, človeka rovnako zanieteného v otázkach cirkevnej reformy. Shardlake a jeho mladý chránenec sú na stope sexuálnych deliktov, sprenevery finančných prostriedkov i velezrady, a keď odhalia ďalšie dve vraždy, musia sa vrhnúť do akcie a vrahovi včas skrížiť plány.

TOP HISTORICKÁ DETEKTÍVKAPíše sa rok 1540. Henrich VIII. je na tróne už tridsaťdva rokov, keď právnik Matthew Shardlake, známy ako „najbystrejší hrbáč anglického súdnictva“, musí neodkladne pomôcť priateľovej mladej neteri, ktorú obvinili z vraždy. Napriek hrozbám týrania a škripca dievča nevysvetliteľne mlčí. Shardlake takmer prehrá jej prípad, no v poslednej chvíli získa odklad – taký, ktorý ho opäť zapletie do intríg Thomasa Cromwella, Henrichovho obávaného generálneho vikára. Výmenou za dva týždne navyše, ktoré dostane na vyriešenie vraždy, prijme Shardlake Cromwellovu úlohu nájsť tajné zásoby Temného ohňa – starovekej zbrane hromadného ničenia. Cromwell, ktorý je v kráľovej nemilosti, odkedy sprostredkoval Henrichovo katastrofálne manželstvo s Annou Klévskou, sa spolieha, že Shardlakov objav mu udrží miesto na dvore hemžiacom sa sprisahaniami.

Léto roku 1549. Dva roky po smrti Jindřicha VIII. se Anglie propadá do zmatku. Dědici trůnu, Eduardovi VI., je pouhých jedenáct let. Jeho strýc Edward Seymour, vévoda ze Somersetu, za něj vládne v postavení lorda protektora. Obyvatelstvo těžce nese snahu radikálních protestantů vymýtit starou víru a lord protektor vede zdlouhavou a neúspěšnou válku ve Skotsku, která hrozí obnovením konfliktu s Francií. Nejhorší ze všeho však je hospodářský úpadek – inflace roste závratným tempem a mezi rolníky se začíná zvedat odpor. Matthew Shardlake si po smrti starého krále našel práci jako právník ve službách Jindřichovy mladší dcery, princezny Alžběty. Shardlake je i se svým pomocníkem, Nicholasem Overtonem, vyslán k letnímu porotnímu soudu v Norwichi. V tomto městě vyšetřuje úděsnou vraždu Edith Boleynové, manželky Johna Boleyna, vzdáleného příbuzného Alžbětiny matky, proslulé Anny Boleynové. Tuší politické pozadí vraždy, ale důkazů je pramálo. V Norwichi se setkává i se svým bývalým pomocníkem Barakem. Všichni tři se společně snaží proniknout pod povrch tajemných – a jak brzy zjistí – i nebezpečných okolností Editiny smrti, když je spáchána další vražda. Právě v té době však ve východní Anglii, stejně jako na mnoha jiných místech království, propuká rolnické povstání. Zeman Robert Kett se staví do čela tisíců mužů, jež spojuje touha svrhnout útlak. Zakládají na kopci nad Norwichem velký povstalecký tábor a zanedlouho si toto město, v té době druhé největší v celé Anglii, vojensky podrobí. Barak, Nicholas a Shardlake se ne vlastní vinou ocitnou uprostřed tohoto kvasu a musí se postavit nejen syrové skutečnosti, ale také vlastnímu svědomí a kořenům, z nichž vyrůstali. Přestože kolem zuří boj i vášně znepřátelených stran, občas vykoukne i souvislost s vyšetřovaným případem vraždy a klubko otřesného příběhu se zvolna rozmotává. Země mrtvých nadějí je sedmou knihou v sérii „středověkých detektivek“ C. J. Sansoma, mistrného vypravěče, který dokáže geniálně vystihnout ducha doby. Tentokrát se Matthew Shardlake při vyšetřování ošemetného případu několikanásobné vraždy nepohybuje po královském dvoře, ale ocitá se uprostřed bouřlivých událostí spojených s rolnickým povstáním, které po smrti Jindřicha VIII. nebezpečně rozkývaly tudorovský trůn.

Píše sa rok 1540. Henrich VIII. je na tróne už tridsaťdva rokov, keď právnik Matthew Shardlake, známy ako „najbystrejší hrbáč anglického súdnictva“, musí neodkladne pomôcť priateľovej mladej neteri, ktorú obvinili z vraždy. Napriek hrozbám týrania a škripca dievča nevysvetliteľne mlčí. Shardlake takmer prehrá jej prípad, no v poslednej chvíli získa odklad – taký, ktorý ho opäť zapletie do intríg Thomasa Cromwella, Henrichovho obávaného generálneho vikára. Výmenou za dva týždne navyše, ktoré dostane na vyriešenie vraždy, prijme Shardlake Cromwellovu úlohu nájsť tajné zásoby Temného ohňa – starovekej zbrane hromadného ničenia. Cromwell, ktorý je v kráľovej nemilosti, odkedy sprostredkoval Henrichovo katastrofálne manželstvo s Annou Klévskou, sa spolieha, že Shardlakov objav mu udrží miesto na dvore hemžiacom sa sprisahaniami.