Gill Sims

Šťastné a veselé... a na zdravie! Pokračovanie bestsellerovej série. Ellen vždy milovala Vianoce. Jasné, nebývali práve podľa jej predstáv, deti sa zmenili na malých démonov, večera sa pripálila a správanie tety Louisy ju obvykle prinútilo siahnuť po fakt veľkom pohári niečoho silného. No tento rok budú Vianoce DOKONALÉ! Koledníci prídu koledovať, deti s ružovými lícami sa budú rozkošne jašiť, podarí sa jej pripraviť skvelý puding a stane sa kráľovnou Vianoc. Lenže rovnako ako všetky mamičkine plány, aj tohtoročná slávnostná vízia sa začína rozplývať...

Šťastné a veselé... a na zdravie! Pokračovanie bestsellerovej série. Ellen vždy milovala Vianoce. Jasné, nebývali práve podľa jej predstáv, deti sa zmenili na malých démonov, večera sa pripálila a správanie tety Louisy ju obvykle prinútilo siahnuť po fakt veľkom pohári niečoho silného. No tento rok budú Vianoce DOKONALÉ! Koledníci prídu koledovať, deti s ružovými lícami sa budú rozkošne jašiť, podarí sa jej pripraviť skvelý puding a stane sa kráľovnou Vianoc. Lenže rovnako ako všetky mamičkine plány, aj tohtoročná slávnostná vízia sa začína rozplývať...

Máma Vánoce vždycky milovala. Co na tom, že se během nich děti pravidelně mění v démony, pach spálené večeře zasmradí celý dům a jedovaté poznámky tetičky Louisy dohánějí ke skleničce i zapřisáhlé abstinenty. Letos máma netouží po ničem jiném, než aby jí vykynula vánočka a aby mohla poslouchat koledy se svátečně naladěnou rodinou. Jenže na manželské přitulení pod jmelím není čas a šance, že si děti budou tiše hrát, je mizivá. Má to vzdát, nebo najít oporu v hrnku grogu a ty spokojené Vánoce si vydupat?

Máma Vánoce vždycky milovala. Co na tom, že se během nich děti pravidelně mění v démony, pach spálené večeře zasmradí celý dům a jedovaté poznámky tetičky Louisy dohánějí ke skleničce i zapřisáhlé abstinenty. Letos máma netouží po ničem jiném, než aby jí vykynula vánočka a aby mohla poslouchat koledy se svátečně naladěnou rodinou. Jenže na manželské přitulení pod jmelím není čas a šance, že si děti budou tiše hrát, je mizivá. Má to vzdát, nebo najít oporu v hrnku grogu a ty spokojené Vánoce si vydupat?

Máma slaví devětatřicáté narozeniny. Před sebou má vidinu hrozivé budoucnosti plnou lidí, kteří ji zvou na kurzy jógy a večírky, kde každý prohlašuje, že se „líznul“ po skleničce vína. Ale máma nechce trávit čas tam, kde dobrou noc dávají ženy, které žijí JEN pro své děti a snaží se jedna druhou trumfnout mimoškolními aktivitami svých potomků. Místo toho svírá sklenici vína a mumlá: „Život je na h…“ Pořád dokola. Dokud si nevzpomene na ten výborný nápad…

Je čas naliať si čistého vína! Otázka nie je, či Claire potrebuje pohárik. Otázka je, či pre ňu existuje dosť veľký pohár. Manžel jej zahol s najlepšou kamarátkou. Deti na ňu volajú sociálku, vždy keď ich chce nakŕmiť brokolicou. Našťastie však má kamarátky, ktoré spája náklonnosť k tekutej terapii. Spoločne sa im hádam podarí presvedčiť Claire o tom, že život zreje ako kvalitné červené víno. Alebo aspoň o tom, že ponúka niečo lepšie než len žehlenie, varenie a večné upratovanie po lenivých a prefíkaných potomkoch.

Otázka nie je, či Claire potrebuje pohárik. Otázka je, či pre ňu existuje dosť veľký pohár. Manžel jej zahol s najlepšou kamarátkou. Deti na ňu volajú sociálku, vždy keď ich chce nakŕmiť brokolicou. Našťastie však má kamarátky, ktoré spája náklonnosť k tekutej terapii. Spoločne sa im hádam podarí presvedčiť Claire o tom, že život zreje ako kvalitné červené víno. Alebo aspoň o tom, že ponúka niečo lepšie než len žehlenie, varenie a večné upratovanie po lenivých a prefíkaných potomkoch.

No.1 bestselling author Gill Sims is back with her eagerly awaited new Why Mummy novel. Mummy is back and feeling festive! Ellen is planning the perfect Christmas. This year – this year – Christmas will be PERFECT. This is the year when all the dreams come true, the carol singers will carol the Wassail would Wass, or possibly Sail, the children will frolic, the extended family will get on and behave normally and not fall out and just eat the effing mince pies without questioning their organic/ gluten free/ vegan/ fairtrade status. Everyone will be delighted by their thoughtfully chosen presents and not surreptitiously rifle through the wrapping paper looking for the gift receipt, and the dogs will give the impression that Ellen is in charge of them and not the other way around. Everyone will FINALLY say ‘Oh Ellen, this is marvellous. Verily you are the Queen of Christmas’. This year Christmas will be different. Or will it….

Otázka není, jestli Claire potřebuje skleničku. Otázka je, jestli existuje dost velká sklenička. Manžel jí zahnul s nejlepší kamarádkou. Děti na ni volají sociálku, kdykoliv jim dá k večeři zeleninu. Naštěstí ale potkává nové kamarádky, které spojuje náklonnost k tekuté terapii. Společně snad Claire přesvědčí o tom, že život zraje jako to víno. Nebo aspoň o tom, že nabízí něco lepšího než jen žehlení a věčné posluhování přechytralým potomkům.

Ellen je matkou už tak dlho, že sa cíti trochu stratená. Deti vyrástli a tvária sa ako dospelí. No napriek maximálnemu úsiliu vzácne zlatíčka stále nepoznajú kôš na bielizeň, rozdiel medzi nudou a hladom ani to, že povedať: „nenašiel som to, mami“ nie je to isté, ako skutočne niečo hľadať. Uprostred chaosu medzi vodičskými skúškami a maturitou svojej dcéry robí všetko pre to, aby udržala rodinu nad vodou, aj keď sú deti maximálne odhodlané ignorovať jej snahu. Cíti sa nedocenená a občas príliš sama.

Ellen je matkou už tak dlho, že sa cíti trochu stratená. Deti vyrástli a tvária sa ako dospelí. No napriek maximálnemu úsiliu vzácne zlatíčka stále nepoznajú kôš na bielizeň, rozdiel medzi nudou a hladom ani to, že povedať: „nenašiel som to, mami“ nie je to isté, ako skutočne niečo hľadať. Uprostred chaosu medzi vodičskými skúškami a maturitou svojej dcéry robí všetko pre to, aby udržala rodinu nad vodou, aj keď sú deti maximálne odhodlané ignorovať jej snahu. Cíti sa nedocenená a občas príliš sama.

Čím větší děti, tím větší drink! Naše hrdinka je manželkou a matkou tak dlouho, že už neví, jak dál. I když se opravdu snaží, její milované dětičky pořád netuší, co je to koš na prádlo, a nejsou ochotné místo řvaní: „Mami, já to nemůžu najít!“ zvednout svoje líné zadky a začít samy hledat. Když se k tomu přidají postupové zkoušky na střední škole a testy na řidičák, máma se musí ohánět, aby udržela rodinu v chodu. A sebe taky – od toho má ale svou věrnou, stále se zvětšující sklenici vína.

Naše hrdinka je manželkou a matkou tak dlouho, že už neví, jak dál. I když se opravdu snaží, její milované dětičky pořád netuší, co je to koš na prádlo, a nejsou ochotné místo řvaní: „Mami, já to nemůžu najít!“ zvednout svoje líné zadky a začít samy hledat. Když se k tomu přidají postupové zkoušky na střední škole a testy na řidičák, máma se musí ohánět, aby udržela rodinu v chodu. A sebe taky – od toho má ale svou věrnou, stále se zvětšující sklenici vína.

Mámina sladká děťátka dospěla do klátících se teenagerů a místo dohadů, kdo by vyhrál v souboji mezi dračím jezevcem a ninja koněm, tráví noci na Snapchatu a dorozumívají se výhradně posunky a vrčením. Kolik „období“ ještě přijde, než se z nich stanou funkční členové společnosti? Nejdřív to byly celonoční symfonie řevu, pak zvykání na nočník a teď neschopnost vstát před polednem bez kopance do zadku. Jak to má ale máma přežít? A kdy už to skončí? KDY?

Mámina sladká děťátka dospěla do klátících se teenagerů a místo dohadů, kdo by vyhrál v souboji mezi dračím jezevcem a ninja koněm, tráví noci na Snapchatu a dorozumívají se výhradně posunky a vrčením. Kolik „období“ ještě přijde, než se z nich stanou funkční členové společnosti? Nejdřív to byly celonoční symfonie řevu, pak zvykání na nočník a teď neschopnost vstát před polednem bez kopance do zadku. Jak to má ale máma přežít? A kdy už to skončí? KDY? Britská spisovatelka a blogerka Gill Sims je autorkou mimořádně populárního blogu a facebookové stránky Peter and Jane, které se staly předlohou jejích knih Proč máma pije a Proč máma nadává. Proč je mámě všechno u ******! je volným pokračováním této úspěšné knižní série.

I'm wondering how many more f*cking `phases' I have to endure before my children become civilised and functioning members of society? It seems like people have been telling me `it's just a phase!' for the last fifteen bloody years. Not sleeping through the night is `just a phase.' Potty training and the associated accidents `is just a phase'. The tantrums of the terrible twos are `just a phase'. The picky eating, the back chat, the obsessions. The toddler refusals to nap, the teenage inability to leave their beds before 1pm without a rocket being put up their arse. The endless singing of Frozen songs, the dabbing, the weeks where apparently making them wear pants was akin to child torture. All `just phases!' When do the `phases' end though? WHEN? Mummy dreams of a quirky rural cottage with roses around the door and chatty chickens in the garden. Life, as ever, is not going quite as she planned. Paxo, Oxo and Bisto turn out to be highly rambunctious, rather than merely chatty, and the roses have jaggy thorns. Her precious moppets are now giant teenagers, and instead of wittering at her about who would win in a fight - a dragon badger or a ninja horse - they are Snapchatting the night away, stropping around the tiny cottage and communicating mainly in grunts - except when they are demanding Ellen provides taxi services in the small hours. And there is never, but never, any milk in the house. At least the one thing they can all agree on is that rescued Barry the Wolfdog may indeed be The Ugliest Dog in the World, but he is also the loveliest.