Martin Šimsa

Kniha Relativismus a (post)pravda v demokracii se zaměřuje na klasickou i nově aktuální otázku pravdy, která je permanentně konfrontována, zpochybňována i negována relativismem, spekulací i postpravdou. Autoři se ptají, zda a jak se pravda vztahuje k dějinám a projevuje v nich, jaké místo má ve vědě, jak interaguje s vírou a co se s ní děje v demokracii. Tyto vzájemné, neobvykle překřížené a propletené vztahy jsou zkoumány osmnácti českými a slovenskými autory z různých hledisek a v rozličných filosofických, teologických, psychologických i politických perspektiv. Kniha se kriticky vyrovnává s módním fenoménem postpravdy. Ozdobou knihy jsou tři studie Ladislava Hejdánka, pocházející z padesátých, sedmdesátých a devadesátých let, přibližující Hejdánkovo pojetí pravdy a demokracie i jejich vzájemného vztahu ve výrazně odlišných obdobích našich moderních dějin.

Kniha přibližuje a kriticky interpretuje dílo Jana Huse prostřednictvím čtyř různě zaměřených oddílů. V prvním je zkoumáno dílo Jana Husa, ve druhém proces, odsouzení a upálení, ve třetím recepce, tedy druhý život, ve čtvrtém přijdou ke slovu různé interpretace. V knize se setkávají husovští badatelé, teolog Jakub S. Trojan, filoložka Jana Nechutová, teolog a středoškolský učitel Martin Chadima, univerzitní učitelé, převážně filosofové, částečně ovšem i teologové, religionisté a psychoanalytici z katedry politologie a filosofie filosofické fakulty UJEP, jejich studenti i zainteresovaní odborníci a zájemci z řad laiků. Cílem knihy bylo interdisciplinárně kriticky prozkoumat a barvitě přiblížit dílo Jana Husa z různých úhlu pohledu a zároveň si položit otázku, nakolik je jeho dílo aktuální dnes, co nám říkalo nejen v průběhu moderních českých a československých dějin, ale jak a čím nás oslovuje v současnosti.

Co znamená, když řekneme, že západní liberální demokracie je sekulární? Jak rozumíme sekularizaci a jak sekulárnímu státu? Je sekulární demokracie jednoduše hodnotově neutrální nebo se za konceptem sekulárního státu skrývají nějaká dilemata, paradoxy a rizika? Dokáže sekulární liberální stát obnovovat a garantovat svoje hodnotové a normativní zdroje bez porušení podstaty? Dokáže sekulární liberální stát vzdorovat náporu nacionalismu a populismu? Jaké vztahy mají náboženství a filosofie k demokratickému státu a jakou roli v něm hrají či mohou a mají hrát? Jak vůbec rozumět odluce státu od církví a církví od státu a jak procesu sekularizace a desekularizace? Čím se udržují liberální demokracie? Jaké instituce potřebují? Čím se vyznačují demokratická rozhodování? Jak v dnešní demokracii rozumět vztahu soukromého a veřejného, stesku či Chartě 77? Je demokraticky udržitelná představa zdravé vědy? A s jakými asijskými a západními hodnotami se setkáme v Rusku a v Číně? Předestřené a jiné otázky jsou zkoumány fenomenologicky, kriticko-hermeneuticky, empiricko-analyticky, historicky, teologicky i volnou esejistickou úvahou.

Kritická reflexe demokracie a občanské společnosti je kniha, v níž třináct autorů (Petr Bláha, Ivan Buraj, Petr Krejčí, Šimona Löwensteinová, Evžen Martínek, Jan Musil, Jan Payne, David Peroutka, Martin Šimsa, Zuzana Škorpíková, Jan Šmíd, Daniel Štěpánek, Hynek Tippelt) v pěti kapitolách (Teorie, Krize, Kritika, Skepse, Alternativy) kriticky reflektuje z různých pozic různým filosofickým a politickým jazykem současný stav teorie a praxe demokracie a občanské společnosti na úrovni domácí, evropské i globální.