Isaac Singer strana 2 z 3

V románu Rudovláska Kejle nás jeho autor zavádí jak do židovské Varšavy, tak do Ameriky. K prostitutce Kejle zahoří láskou nepříliš počestný Jarme a hned po první společné noci se s ní ožení. K dvojici se však přihlásí šejdíř Max, jejich starý známý, který provozuje své pochybné obchody na obou stranách oceánu, a manželskou pohodu rozvrátí. Nešťastná Kerjle se zamiluje do rabínského synka Bunema a následuje ho do Ameriky.

Tento výbor se snaží být reprezentativním vzorkem Singerovy povídkové tvorby a jsou tu zastoupeny jak jeho "duchařské" povídky, tak ty, které líčí obyčejné - třebaže neobyčejné - lidi. Setkáme se tu tedy s takovými postavami jako s prostou Tajbele a jejím záhrobním nápadníkem, s jurodivým newyorským impresáriem Šlojmelem, s nenapravitelným rouhačem Chazkelem, s krásnou, ale smutnou štamgastkou bistra Ester a jinými, jejichž osudy nás okouzlí i hluboce dojmou.

A Moszkát család a klasszikus értelemben vett családregények közé tartozik: éppúgy többtételes sorsszimfónia, mint a Thibault, a Forsyte, az Artamonov, a Glembay, a Kárpáthy és még sok más család nemzedékeken átívelő, tért ölelő, hatalmas, hosszú tör ténetfolyamai. A különbség csupán annyi, hogy mi - az úgynevezett utókor - a könyv elolvasása nélkül is tudjuk: az írói szándéktól függetlenül a történelem milyen sorsot szánt a varsói Moszkátoknak és az egész kelet-európai zsidóságnak. A század elej i boldog békeidőktől a varsói gettó felállításáig zuhanó csaknem fél évszázad történelmének féregmozgása ritmizálja a könyv hőseinek és áldozatainak életét. Rabbik és vándorpróféták, csalók és megcsalatottak, szeretők és szerelmesek - Singer nagy kró nikásként képes elevenné varázsolni egy folklórrá illant világ minden ízét, különlegességeit és relikviáit. Isaac Bashevis Singer (1902, Leoncin, Lengyelország 1991, Miami, USA) 1978-ban kapta meg az irodalmi Nobel-díjat.

Vrelý ľúbostný vzťah medzi kresťanským dievčaťom a židovským mužom, ktorý žije kruté roky otroctva v odľahlých poľských vrchoch, je hlavným motívom jedinečnej knihy nositeľa Nobelovej ceny za literatúru. I. Singera. Z anglického originálu preložil Vladislav Gális.

Jedna z nejlepších povídkových sbírek nositele Nobelovy ceny za literaturu z r. 1978 konečně vychází česky ve svém celku. Povídky I. B. Singera není třeba našim čtenářům příliš představovat, svým hlubokým vhledem do lidské duše -- a neméně hlubokým soucítěním -- patří ke zlatému fondu světového písemnictví po druhé světové válce. Titulní povídka této sbírky je navíc silným milostným příběhem, jehož zpracování steží najde v literatuře konkurenci.

Jedna z nejlepších povídkových sbírek nositele Nobelovy ceny za literaturu z r. 1978 konečně vychází česky ve svém celku. Představuje nám svět východoevrospkého Židovstva, svérázného etnika, který byl téměř rozprášen rozsáhlou emigrací, pak druhou světovou válkou a holocaustem a jehož zánik dokonal následný exodus do Palestiny a Izraele . Právě díky autorům, jako byl I. B. Singer, se můžeme do zaniklých míst, časů, rodin a osudů opět vrátit a spoluprožít jejich bohatý život.

I v tomto románu I. B. Singer zkoumá propastnou komplikovanost lásky. HermanHerman Broder, hlavní postava románu, přežil holocaust a žije v New Yorku střídavě se svou manželkou, Polkou Jadwigou, a milenkou Mašou. Ani jednu z nich nedokáže opustit: částečně z lásky, částečně díky své nerozhodnosti a pasivitě, ale také kvůli tomu, že si svou ženu Jadwigu vzal vlastně z vděku, protože mu pomohla zachránit si za války život. Situace se vyhrotí, když z Evropy přijede Hermanova první žena Tamara, o které se řadu let domníval, že byla zavražděna spolu s dětmi během holocaustu.

Isaac Bashevis Singer psal Panství v rozmezí let 1953 a 1955, a přestože román, původně vycházející na pokračování v americkém deníku Jewish Daily Forward, vyšel knižně až řadu let po vydání Rodiny Moskatovy (Argo 1997), zachycuje období ještě dřívější – dobu mezi polským povstáním v roce 1863 a koncem devatenáctého století. Ústřední postavou románu z polského venkova i města, zalidněného typickými Singerovými hrdiny všedního dne, je Kalman Jakobi, zbožný a konzervativní Žid, zděšený skutečností, že se jeho dcera provdala za skeptika, i když sám je ve svém podnikání průkopníkem těch nejmodernějších obchodních metod.

Příběh dobrodruha Maxe Barabandera, který se po smrti svého syna vydává z Argentiny do rodného Polska. Doufá v rozptýlení a zapomenutí, ale také v jakýsi nový začátek po dvouletém období problémů s potencí. Ve Varšavě naváže kontakty nejen s rodinou zbožného rabína, ale hlavně s místním podsvětím, a pomoc hledá i u známého spiritisty. Max se stále více zaplétá, sklouzává hlouběji a hlouběji. Svůj postupný pád i jeho nevyhnutelné následky si jasně uvědomuje ovšem k tomu, aby se postavil vlastním špatným sklonům i pokušením, jimž ho vystavuje okolí, se mu však nedostává mravní síly.

Sbírka povídek amerického prozaika polsko-židovského původu, který si svůj vypravěčský dar přivezl do Ameriky z rodného Polska, kde jako chlapec slýchával barvitá lidová vyprávění babiček a prababiček. Autor má hluboké porozumění pro paradoxy lidského života a zálibu v neuvěřitelných zápletkách, které přispívají k nesmírné čtivosti jeho povídek. Kniha je překladem originální sbírky povídek narozdíl od výboru Stará láska, vyšlého v Odeonu, který byl sestaven z několika různých povídkových sbírek.

Už v této své prvotině předložil autor, budoucí nositel Nobelovy ceny za literaturu, škálu svého vypravěčského talentu a lze bez nadsázky říci, že jej později, v románech i povídkách, sice mnohokrát zúročil, ale svůj první román už nikdy zcela nepřekonal. V úchvatném příběhu z malého východoevropského městečka vypráví o rebu Gedajlovi, Satanovi, který sem přichází v rouše Mesiáše a začíná v lidských srdcích rozsévat zlo, a o gorajských Židech, kteří nebezpečí buď čelí, anebo se jím dobrovolně nechají strhnout do záhuby.

Druhá část úspěšné knihy vyprávění známého autora se opět vrací do spisovatelova dětství a mládí. Svazek je rozdělen do tří oddílů (Varšava, Bilgoraj a Zpět do Varšavy), v nichž Singer načrtává rázovité figurky tehdejšího polského Židovstva a líčí drobné události, charakteristické pro tu část jeho života, kterou prožil v Evropě.

Román známého amerického židovského autora, ve kterém se představuje, stejně jako ve své povídkové tvorbě, všemi atributy svého umění: vášnivým a virtuózním vypravěčstvím, spojením prostoty s filozofickou moudrostí i jedinečným smyslem pro tragiku a komično, jež doprovázejí věčný zápas dobra a zla o lidskou duši.

Další z vynikajících Singerových souborů povídek. Těchto jedenáct povídek vyšla v USA v roce 1961 a všechny povídky zachycují zmizelý svět polských židovských ghett před druhou světovou válkou. Bez moralizování a psychologizování, věcně a pomocí kusých dialogů vypráví Singer o barvitém světě polské židovské komunity. Jako zápletka mu často slouží vztahy mezi lidmi, láska a manželství na pozadí každodenního života, kde muži pracují a studují Tóru a Talmud, ženy pečují o domácnost a rodinu a všichni si váží tradičních ctností. I v takovém světě se ale najdou výstřední postavy a drobné bizarní příhody, které autor nahlíží překvapivě moderním způsobem a s pověstným židovským humorem, v němž se skrývá odevzdání i moudrost věků.