Jan Škrob

Země zaslíbená – ale komu? Západní břeh řeky Jordán měl podle dohod z Osla tvořit součást území pod Palestinskou národní správou. Izrael ale začal podporovat vznik osad, které spolu s hlídkujícími vojáky omezují a vytlačují palestinské obyvatele a zásadně proměňují krajinu. Zelené kopce zalévá beton. Pak vyrůstá zeď. To se odehrává před našima očima během sedmi vycházek nejznámějšího palestinského spisovatele Raje Shehadeha, které uskutečnil během třicet let. Za svou knihu získal prestižní britskou Orwellovu cenu. Na první z nich se vydal na konci sedmdesátých let a tehdy ještě procházel divokou krajinou, kde jako by se teprve včera odehrály příběhy známé z Bible. Shehadeh kopce kolem Rámalláhu, kde se narodil a žije, velmi dobře zná. Stejně jako krajinu kolem Mrtvého moře. A jako právník a lidskoprávní aktivista poznal za desítky let zblízka i bezpráví izraelského osadnictví na Západním břehu. Nehraje na emoce, popisuje, co vidí, a drží se faktů. Každá vycházka nás vede konkrétními místy a postupně také palestinskou historií spojenou i s osudem Shehadehovy rodiny, která musela utéct z Jaffy a usídlila se na Západním břehu. Jedinečnost této knihy spočívá i v časosběrné metodě, kdy autorovýma očima sledujeme, co se stalo s dříve téměř netknutou přírodou, a zároveň si uvědomujeme důsledky politických rozhodnutí v palestinsko-izraelském sporu. Spolu se Shehadehem procházíme nejen mezi typickými kopci, kolem pramenů a vádí nebo zbytků starého osídlení, ale také skrze vesnice a předměstí, kolem nově vybudované zdi a izraelských osad. Tam, kde se obyvatelé palestinských vsí bojí pouštět děti samotné nebo sklízet své olivy. Občas autora někdo doprovází, jindy se dává do řeči s osadníkem, nejčastěji se stává objektem úřednické a vojenské šikany, jednou dokonce cílem neznámých střelců. Psaní, jak sám konstatuje, mu pomáhá nezahořknout. Vycházky Palestinou patří k Shehadehovým nejznámějším textům a vyšly v několika doplněných vydáních. Jedinečným způsobem se v nich mísí autorův talent pozorovatele, který dokáže zachytit kouzlo krajiny z pohledu téměř archetypálního poutníka, a drastická realita území, na němž se na svých vycházkách pohybuje. Kniha vychází v překladu Jana Škroba v edici Prokletí reportéři.

Praktický průvodce, který se opírá o kognitivně-behaviorální přístupy, je zaměřený na překonání syndromu podvodníka. Nabízí fundované a praktické rady, nástroje a postupy pro nabytí zdravého sebevědomí a přijetí vlastních úspěchů, překonání sebesabotujících myšlenkových vzorců. Motivující kniha přístupná pro širokou veřejnost, nejen pro odborníky, je bohatá na případové studie, které ilustrují jednotlivé koncepty a nabízejí konkrétní strategie. Je určena každému, kdo se někdy potýkal s pochybnostmi o svých schopnostech a hodnotě a kdo usiluje o změnu myšlení, ať už v pracovním, nebo osobním životě. Nejste podvodník: můžete se naučit vidět sebe sama očima ostatních.

Román Úkryt od Ronalda H. Balsona je silným historickým příběhem o odvaze, morální volbě a lidskosti v temných dobách. Theodore „Teddy“ Hartigan, mladý americký diplomat z vlivné rodiny, je v roce 1938 vyslán na konzulát USA v Amsterdamu, kde má zpracovávat vízové žádosti uprchlíků prchajících před nacistickým režimem. S postupující okupací Evropy si Teddy uvědomuje, že jeho pozice mu umožňuje zachraňovat životy. Spolu se svou židovskou partnerkou Sarou a adoptovanou dcerkou Katy se zapojuje do odboje a riskuje vše, aby pomohl pronásledovaným. Balson mistrně propojuje napínavý děj s hlubokým lidským poselstvím, čímž vytváří dojemný příběh o obyčejném muži, který se v neobyčejných časech rozhodl jednat.

Romantické představy o pirátech hoďte přes palubu. Nelidské zacházení s pracovníky rybářských lodí, drancování přírodního bohatství nebo pašování zbraní – zdá se, že nekonečný prostor mezinárodních vod schová všechno. Reportér The New York Times Ian Urbina se rozhodl trochu víc prozkoumat území, které tvoří tři čtvrtiny zemského povrchu. Výsledkem jeho pětiletého cestování křížem krážem po světě je nejen kniha reportáží The Outlaw Ocean, ale i stejnojmenná nezisková organizace rozkrývající bezpráví v mořích a oceánech. Investigativní novinář strávil týdny na lodích ekologických organizací, které stíhají lovce velryb. Zažil bezčasí dlouhých plaveb i nebezpečné střety s piráty. Mluvil s lidmi nasazujícími vlastní život při vysvobozování novodobých otroků v rybářském průmyslu. Upozorňoval na luxusní mnohapatrové jachty s bazény vypouštějící všechny odpady přímo do oceánu. Přesto se v jeho reportážích objevují i okamžiky okouzlení divokou krásou živlu, který lidé nikdy nedokáží zkrotit – a bohužel ani ochránit.

Záhadné dítě se ocitá v péči osamělé ženy na pouti vesmírem, což jim oběma navždy změní život. Kapitánka lodi, osvobozená od plynutí času. Němé dítě, které si s sebou nese břemeno nepředstavitelné moci. Tisíciletá žena pronásledovaná vlastními chybami, jež by vydaly na mnoho lidských životů. V uhrančivém příběhu, který se klene napříč prostorem a časem, v sobě tito vyděděnci navzájem objevují to, co jim v životě schází: lásku a vědomí, že někam patří. Pocit domova. Nový začátek. Minulost po nich ale stále prahne, a pokud je dožene, hrozí, že tuto provizorní rodinu roztrhá na kusy. Ve výpravném sci-fi Simona Jimeneze se proplétají silné a hluboce lidské příběhy, meditace o důsledcích environmentální krize i odvážné vize budoucích technologií a politických uspořádání.

O čem dnešní společnost mluví, píše, vášnivě diskutuje a točí filmy? O sexu a sexualitě. O čem církev zarytě mlčí? O sexu a sexualitě. Pokud ale člověka stvořil Bůh, je také autorem sexu! A pokud je člověk Božím obrazem, pak lidská sexualita, stejně jako spiritualita, vypovídají o našem Stvořiteli. Jsme povoláni ke vztahům, blízkosti a intimitě. Kniha Svatý sex není příručkou, jak na to. S otevřeností a pochopením otevírá otázky posedlosti církve sexuální čistotou, která místo svobody a zralosti přináší křeč. Řeší otázky genderu, sexuální orientace a další ožehavá témata.

Jaké jsou obrazy, které tvoří svět okolo nás, a jak pomocí obrazů utváříme tento svět my sami? V knize Jak vidět svět nás známý britský teoretik kultury, umění a aktivista Nicholas Mirzoeff učí, jak dnes zodpovědně a kriticky obrazy tvořit, šířit a interpretovat. Srozumitelný a svižně psaný průvodce vizuální kulturou 21. století je ideálním pomocníkem pro zorientování se v současném obrazovém světě. Vychází poprvé v českém překladu a doplňuje ho rozsáhlý rozhovor s autorem a tematické ilustrace. Na ploše sedmi kapitol s důkladnou znalostí vizuální historie i současné teorie načrtává autor kritický vhled do fungování obrazových fenoménů, s nimiž se setkáváme v našem každodenním životě. Touha po zachycení svého lepšího já vyjádřená milióny selfie cirkulujících na sociálních sítích se v knize potkává s dějinami autoportrétu od Velásqueze po Duchampa nebo s objevem Madonnou proslaveného tanečního stylu vogue . Dějiny používání mapy se zde nekompromisně střetávají s kolonizací a rasismem. Vojenské technologie tu vyvstávají jako součást každodenní komunikace, ať už prostřednictvím připojení k internetu, využíváním fotografie a filmu v chytrých telefonech, nebo ve formě dohledu kamerových systémů. Digitální obrazy a sociální média však představují také prostředky, kterými můžeme my sami svět 21. století aktivně měnit. Politický a ekologický aktivismus získává díky novým nástrojům vizualizace a sociálním sítím nevídanou příležitost postavit se velkým nadnárodním institucím, společnostem a vládám a poukázat na problémy nebo skupiny, které byly po staletí opomíjeny.

Ve své druhé básnické knize se Jan Škrob zabývá napětím mezi skutečností a fikcí, rozbíjí stěny mezi různými světy skutečnými a neskutečnými až tam, kde toto rozdělení přestává dávat smysl. A někdy právě mýtus, psychedelická vize, počítačová hra proniká nejpřesvědčivěji a nejjasněji k podstatným otázkám a bolestem světa. Škrob odmítá poezii jako psaní "o něčem", sama poezie se mu stává realitou, sama kniha propojeným a vrstevnatým světem. Ne ale jako forma úniku -- Reál je v první řadě pokus o generační zpověď a osobní (duchovní i politický) manifest. Boj proti katastrofě, vzpoura proti dystopii, ve které svým způsobem už dnes žijeme, nespoutaná básnická imaginace jako nabitá zbraň a cesta k osvobození člověka.