Václav Šlajch

Formou deníkových záznamů dívky, která čeká v Terezíně na transport do vyhlazovacího tábora, líčí autor zápas pudové a nezničitelné naděje mladého člověka s hrůznou skutečností. Dívka využívá své krásy a mládí, aby oddálila odchod do transportu, ale zároveň si je vědoma toho, že kontakt s muži je zdrojem poučení o světě a lidech, které již nikdy nepozná. Snaží se pochopit hranice dobra a zla, má potřebu alespoň jednou v životě svobodně jednat, i když ví, že za to zaplatí tu nejvyšší cenu.

Prostí lidé, na první pohled nijak zajímaví, vyprávějí své zážitky, přehánějí, improvizují, baví se vymýšlením a vzpomínáním, prostě „pábí“. Hovorovým jazykem se spoustou slangových výrazů zachycuje autor život z často „odvrácené strany“ a v lidech z takzvaného společenského dna nachází onu pověstnou „perličku na dně“ a proniká tak k pravému, i když v hrubé skořápce ukrytému jádru lidí. Svěžím a objevným vyprávěním dokáže Hrabal přenést vzrušení z nevyčerpatelnosti a krásy života i na čtenáře.

Dělník ve sběrně starého papíru Haňťa pracuje pětatřicet let u lisu. Z hromad papíru zachraňuje vzácné knihy, čte si v nich a je tak „proti své vůli vzdělán“. Novela Příliš hlučná samota je vnitřní Haňťův monolog se spoustou stále se vracejících motivů. Čtenář se seznámí s Haňťovou první láskou Mančinkou i cikánkou Ilonkou, která zmizela v koncentračním táboře. Je svědkem každodenního zápasu s horami papíru i s nekonečnými džbány piva, vyslyší Haňťovy citace filozofů i jeho sny o důchodu…

Vzpomínkový i esejisticky meditativní text o Libni padesátých let a především o Hrabalově příteli, malíři a grafikovi Vladimíru Boudníkovi. Na hrázi Věčnosti, v domě na libeňské periferii, plyne život svým vlastním tempem. Doktor (přezdívka Bohumila Hrabala), grafik Vladimír Boudník a filozof Egon Bondy vedou svérázné diskuse o pravé podstatě umění a odmítají brát na zřetel reálný čas.

Jedna z nejznámějších próz Bohumila Hrabala vypráví o krásné ženě správce pivovaru a také o svérázném strýci Pepinovi v době, kdy docházelo k velkým průmyslovým objevům a kdy se zkracovaly nejen vzdálenosti, ale také sukně nebo vlasy...

Patnáct komiksových příběhů z běžného, každodenního života v Japonsku oscilující mezi sociologickou studií, osobním svědectvím a vizuální básní. Patnáct výprav, jež vás zavedou na méně známá místa od severního ostrova Hokkaidó po prefekturu Šimane na jihozápadě souostroví, od vrcholků hor prefektury Gunma po mořské pobřeží ostrova Šikoku. Patnáct pohledů na některé tradiční japonské řemesla či zvyky (keramika, čajový obřad, výroba saké ad.), založených na zkušenosti života v Japonsku česko-francouzského básníka Jeana-Gasparda Páleníčka i na promluvách autentických osob. Patnáct odlišných výtvarných stylů výtvarníků z České republiky, Slovenska, s vietnamskými kořeny či z Ruska pod vedením uznávaného komiksového autora Václava Šlajcha.

Tématem slavné Hrabalovy prózy je životní dráha číšníka Jana Dítěte, později hoteliéra a nakonec cestáře v době politických zvratů. Je to kniha o češství, velikosti i mrzkosti v nás, kterou v roce 2006 zfilmoval Jiří Menzel.

Děj Hrabalovy novely se odehrává za druhé světové války, kdy se lidské vlastnosti projevují stejně jako v době hlubokého míru, jenom jsou v konfrontaci s válečným děním lépe vidět. Autor vypráví příběh mladičkého eléva Miloše Hrmy, který na malé železniční stanici přes své milostné problémy dospívá na práh mužství...

Komiksový román o mužovi mnohých tvárí. Ktorá z nich je tá pravá? Všetky alebo žiadna? Muž veľkých gest a malicherných slabostí. Zábavný, spoločenský, osamelý, ambiciózny, nepochopený. Karierista, zvodca, fanfarón aj Don Quijote. Príbeh o maskách, ktorá nosíme, a o (ne)možnosti jeden druhého skutočne poznať. Milan Rastislav Štefánik (1880 - 1919) bol politik, generál, astronóm, vedec, svetoobčan a predovšetkým dobrodruh. Možno najoriginálnejšia osobnosť moderných československých dejín. Niekoľko rokov po predčasnej smrti sa po jeho stopách vyberie sochár Bohumil Kafka. Pátra po tom, kým Štefánik v skutočnosti bol - v očiach svojej rodiny, priateľov, kolegov, mileniek. Lenže každé stretnutie narúša zaužívaný obraz tejto osobnosti, ktorú by mal Kafka zvečniť v monumentálnom pomníku.

Anotácia Osmnáct pohádek zavede malé i velké čtenáře na výlet do historie města, do doby, kdy v městských hradbách kromě Plzeňanů běžně žili čerti, vodníci, trpaslíci i kouzelné bylinkářky. Každá pohádka je situována do konkrétní plzeňské lokality a měla by dětské čtenáře nenásilně vtáhnout do slavné dlouhé historie města.