Jan Sokol strana 3 z 3

Paměti architekta Jana Sokola (25. května 1904 - 27. září 1987) osvětlují dlouhou cestu za smyslem života, práce a víry. Volba architektury vymezila prostor ke studiu i tvoření, doba někdy pomáhala, jindy stavěla těžké překážky. O minulém pro přítomné a budoucí píše autor v první části knihy. Druhá část, Moje plány, shromáždilaarchitektovo dílo, vycházející z koncepcí zakotvených historicky, technicky i umělecky. Ideje a plány se ale často nedaly realizovat jinde než na pracovním stole. Tam přesto i drobné úlohy nalézaly váhu symbolu, v hledání přinášely pevnou oporu reality.

Knížek o etice vychází dnes hodně ve světě i u nás. Většinou se však opírají jen o kantovský postulát rovnosti a jeho "kategorický imperativ". Eseje a články shromážděné v této knížce se snaží hledat jiná východiska etické myšlení a zakotvit je v samé kulturně-biologické povaze člověka. Jak se s otázkou občanské etiky vyrovnávaly antické společnosti? Jaký je vztah mezi etologií a etikou?...

Knížek o etice vychází dnes hodně ve světě i u nás. Většinou se však opírají jen o kantovský postulát rovnosti a jeho "kategorický imperativ". Eseje a články shromážděné v této knížce se snaží hledat jiná východiska etické myšlení a zakotvit je v samé kulturně-biologické povaze člověka. Jak se s otázkou občanské etiky vyrovnávaly antické společnosti? Jaký je vztah mezi etologií a etikou?...

Výbor z textů velkého německého mystika 13. století s obsáhlou úvodní studií Jana Sokola. Reedice úspěšné knihy věnované středověké mystice, zejména dílu významného německého náboženského myslitele Mistra Eckharta. Úvodní studie Jana Sokola spolu s vysvětlujícími poznámkami otevírá přístup k předkládaným spisům širokému okruhu čtenářů. Mezi vybranými spisy nechybějí entuziastická Eckhartova kázání odhalující bezprostředně samotné jádro Eckhartova myšlení v jeho místy doslova ,,syrové„ podobě. Do výboru jsou zařazeny rovněž překlady několika dalších dobových textů, které doplňují celkový rámec myšlenkového dědictví Mistra Eckharta.

Kniha reflektuje postavení fenoménu náboženství v průběhu lidských dějin z filosofického a religionistického hlediska. Zamýšlí se nad postupným vývojem vztahu člověka k božství ve starověku, středověku, novověku i postmoderně. Kniha je určena studentům humanitních oborů a zájemcům o filosofii, náboženství a antropologii.

Kniha může posloužit i jako první uvedení do pestrého světa filosofické problematiky studentům, všem zájemcům o filosofii, studentům vysokých škol i učitelům základních společenských věd na středních školách. Text je doplněn výkladovým slovníkem základních pojmů z oblasti filosofie a dalších humanitních věd.

Druhý svazek edice Rozhovory nad biblí přináší přepisy rozhlasových rozhovorů Petra Vaďury s Janem Sokolem, které vznikaly v rozmezí let 2002–2007. Obsahuje dva druhy textů: první je cyklus 12 rozhovorů nad nejzávažnějšími tématy Starého zákona.Druhou část knihy tvoří přepisy rozhlasových pořadů Ranní slovo, vysílaných od listopadu 2003 do prosince 2007 na vlnách Českého rozhlasu 3 – Vltava. Jsou to rozhovory nad biblickými texty liturgického kalendáře. Díky tomuto klíči se zde objevují jak ty nejznámější novozákonní příběhy, tak texty méně známé. Jan Sokol při těchto výkladech nevystupuje jako teolog nebo lingvista, ale jako obyčejný (byť poučený) čtenář. Biblické příběhy, které vykládá, mu jsou svědectvím o obyčejných lidech, do jejichž zápasů, slabostí i snů vstupuje Bůh.

Druhý svazek edice Rozhovory nad biblí přináší přepisy rozhlasových rozhovorů Petra Vaďury s Janem Sokolem, které vznikaly v rozmezí let 2002–2007. Obsahuje dva druhy textů: první je cyklus 12 rozhovorů nad nejzávažnějšími tématy Starého zákona.Druhou část knihy tvoří přepisy rozhlasových pořadů Ranní slovo, vysílaných od listopadu 2003 do prosince 2007 na vlnách Českého rozhlasu 3 – Vltava. Jsou to rozhovory nad biblickými texty liturgického kalendáře. Díky tomuto klíči se zde objevují jak ty nejznámější novozákonní příběhy, tak texty méně známé. Jan Sokol při těchto výkladech nevystupuje jako teolog nebo lingvista, ale jako obyčejný (byť poučený) čtenář. Biblické příběhy, které vykládá, mu jsou svědectvím o obyčejných lidech, do jejichž zápasů, slabostí i snů vstupuje Bůh.

K tomuto titulu existuje nové vydanie z roku 2008: Filosofická antropologieJeště intenzivněji se s těmito otázkami setkávají pracovníci pomáhajících profesí, kteří spoluutvářejí osobnost dětí nebo se věnují lidem nemocným, postiženým, nějakým z působem vykořeněným a nešťastným. Zkušený autor v této knize ukazuje, jak v uvažování o těchto otázkách pomáhá filosofie, zejména její fenomenologická tradice. Nejprve podává přehled současných vědních poznatků antropologie, demografie, etologie a so ciolingvistiky a dalších oborů studujících člověka z dílčích perspektiv. Na jejich základě pak usiluje o sjednocující obraz člověka jako (jedinečné) osoby, který by čtenáři pomohl při dotváření vlastního života i při odborné práci ve prospěch druhých lidí.