Jan Sokol strana 2 z 3

Výbor z textů velkého německého mystika 13. století s obsáhlou úvodní studií Jana Sokola. Reedice úspěšné knihy věnované středověké mystice, zejména dílu významného německého náboženského myslitele Mistra Eckharta. Úvodní studie Jana Sokola spolu s vysvětlujícími poznámkami otevírá přístup k předkládaným spisům širokému okruhu čtenářů. Mezi vybranými spisy nechybějí entuziastická Eckhartova kázání odhalující bezprostředně samotné jádro Eckhartova myšlení v jeho místy doslova ,,syrové„ podobě. Do výboru jsou zařazeny rovněž překlady několika dalších dobových textů, které doplňují celkový rámec myšlenkového dědictví Mistra Eckharta.

Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou. Jednající člověk tak není jen svébytná osoba, odpovídající pouze za své vlastní činy, nýbrž nese faktickou odpovědnost i za to, co ve své kultuře a společnosti přebírá. Tato nesmírně široká odpovědnost se musí v současných společnostech rozdělit, podobně jako se dělí a specializují i naše činnosti. Není to však jen břemeno, které by náš život omezovalo, nýbrž může mu také dávat obsah a smysl, který v současné společnosti citelně chybí. A právě tento chybějící smysl, stejně jako společná naděje, jsou možná jednou z hlavních příčin často připomínané „krize“ současných společností. Společný náboženský základ starších společností nemůže filosofie sice nahradit, může však připomenout, bez čeho se ani moderní pluralitní společnosti patrně neobejdou. Knížka, v řadě bodů přepracovávající předchozí autorovu knihu Etika a život, vznikla z přednášek na Karlově univerzitě a je určena studentům, učitelům etické výchovy a všem, kdo si o budoucnost nejen české společnosti dělají starosti.

Další reedice úspěšné knihy věnované středověké mystice, zejména dílu významného německého náboženského myslitele Mistra Eckharta. Úvodní studie Jana Sokola spolu s vysvětlujícími poznámkami otevírá přístup k předkládaným spisům širokému okruhu čtenářů. Mezi vybranými spisy nechybějí entuziastická Eckhartova kázání odhalující bezprostředně samotné jádro Eckhartova myšlení v jeho místy doslova "syrové" podobě. Do výboru jsou zařazeny rovněž překlady několika dalších dobových textů.

Kniha má svůj základ v přednáškách o úvodu do filosofie, které autor pronesl na Pedagogické fakultě a Filosofické fakultě UK. Může ale posloužit i jako první uvedení do pestrého světa filosofické problematiky studentům, všem zájemcům o filosofii, studentům vysokých škol i učitelům základních společenských věd na středních školách. Text je doplněn výkladovým slovníkem základních pojmů z oblasti filosofie a dalších humanitních věd.

Pokus o praktickou filosofii Svou novou knihou se známý český filosof Jan Sokol znovu obrací k člověku, tentokrát proto, aby se — na rozdíl od své knihy předchozí, věnované „moci, penězům a právu“ — pokusil rozkrýt a zhodnotit sféru lidské intimity, spjaté s nejhlubšími otázkami smyslu života a podobě života dobrého. Podle vlastních autorových slov chce kniha „přispět ke zřetelnějšímu rozlišování mravně významných fenoménů, aby se o nich dalo přesněji uvažovat a smysluplně hovořit; připomenout změněnou situaci, v níž se jako jednající lidé dnes pohybujeme: situaci ,globalizovaného‘ světa, kde hrají stále významnější roli instituce; a vyjít vstříc naléhavé potřebě společných východisek či základů univerzální a ,všelidské‘ mravnosti, jak ji tyto proměny vyvolávají“. Tuto potřebu podle Jana Sokola nemohou naplnit mravní systémy pozitivních náboženství, které jsou ze své podstaty rozdělující, ale je třeba užít „prekérnějších postupů praktické filosofie“. Východiskem celého tázání se přitom stává široké spektrum filosofické tradice a soustavně zpracované historické zkušenosti a vedle toho výsledky zejména biologických a antropologických věd. Z tohoto důvodu se jedním ze základních pojmů a představ knihy stává sám „život“.

Kniha obsahuje nejznámější a nejkrásnější příběhy z Bible, ale také písně, proroctví, modlitby a napomenutí. Není to ale převyprávění příběhů, s kterými se na knižních pultech můžeme setkat často a děti je rádi čtou: v této knize jde o výběr z Bible samé. Jan Sokol, významný český filosof, se snažil vybrat hlavní a známé, ale i některé neznámé příběhy, dále charakteristické, důležité a živé ukázky z ostatních biblických knih a textů. Důležitou součástí výboru jsou obrázky od Václava Sokola. Jejich hlavním úkolem je přimět čtenáře, aby o biblických příbězích přemýšleli a v příběhu hledali ještě něco víc než jen napínavou příhodu. Na konci knihy čtenář najde výkladové články Jana Sokola, v nichž se nepokouší o soustavný výklad textů, ale dává přednost jednotlivým pohledům, výkladu a vysvětlení některých důležitých biblických postojů, pojmů a rysů. Vzhledem ke všeobecnému poslání knihy nejsou zaměřeny pouze filosoficky a nábožensky, ale také věcně, historicky a společensky. Kniha není určena přímo dětem, ale všem, kteří hledají cestu k bohatství, moudrosti a kráse Bible.

Příběh dvou hlavních postav vás zavede do světa plného magie, draků a orků. Na rozdíl od ostatních knížek jsou tu hrdiny dvě děti, které mají život teprve před sebou. Na jedné straně je tu Soky, poloviční elf, který nikdy nepoznal svého otce a ve své vesnici se dočkal pouze samoty a posměšků od ostatních dětí. To se však změní v den, kdy ke městu Enogothu přiletí tři dračice, aby nabídly svá vejce těsně před vylíhnutím všem dětem, které přijdou. Soky i ostatní děti z celého kraje se proto vydávají na pouť k nim a jedna dračice si pro své vajíčko vybere právě jeho. Další tři roky stráví Soky veškerý svůj čas výcvikem, nachází nové přátelé a zjišťuje, co to vlastně znamená být dračím bojovníkem. Současně budete sledovat příběh samotářky Arvíel, která objevuje svůj talent v elfské magii elementů. Zdědila obrovské nadání a má možnost stát se arcimágem, ale předtím ji čeká dlouhá cesta. Díky svým schopnostem se učí mnohem rychleji než ostatní a čeká ji i cesta do dalšího města, aby se jí dostalo co možná nejlepšího výcviku. V průběhu času zažívá mnohá nenadálá dobrodružství, začíná se pomalu otevírat světu a nachází si přátele. Je ochotná udělat vše, aby dosáhla svého, a tak tam, kde to ostatní vzdávají, ona vytrvá.

Je svoboda bezbřehou plání, kde si člověk může dělat, co se mu zamane? Jak se k sobě vztahují politika a náboženství? A co to znamená být členem občanské společnosti? Filosofie se odjakživa ptala na nespočet otázek – a v životě Jana Sokola tomu nebylo jinak. Vydejte se v šestnácti kapitolách prozkoumat osudy a myšlenky uznávaného filosofa a vysokoškolského pedagoga, který promýšlí velká témata naší civilizace s lehkostí a precizností zlatníka.

Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou. Jednající člověk tak není jen svébytná osoba, odpovídající pouze za své vlastní činy, nýbrž nese faktickou odpovědnost i za to, co ve své kultuře a společnosti přebírá. Tato nesmírně široká odpovědnost se musí v současných společnostech rozdělit, podobně jako se dělí a specializují i naše činnosti. Není to však jen břemeno, které by náš život omezovalo, nýbrž může mu také dávat obsah a smysl, který v současné společnosti citelně chybí. A právě tento chybějící smysl, stejně jako společná naděje, jsou možná jednou z hlavních příčin často připomínané „krize“ současných společností. Společný náboženský základ starších společností nemůže filosofie sice nahradit, může však připomenout, bez čeho se ani moderní pluralitní společnosti patrně neobejdou. Knížka, v řadě bodů přepracovávající předchozí autorovu knihu Etika a život, vznikla z přednášek na Karlově univerzitě a je určena studentům, učitelům etické výchovy a všem, kdo si o budoucnost nejen české společnosti dělají starosti.

Paměti architekta Jana Sokola (1904–1987) osvětlují dlouhou cestu za smyslem života, práce a víry. Volba architektury vymezila prostor ke studiu i tvoření, doba někdy pomáhala, jindy stavěla těžké překážky. O minulém pro přítomné a budoucí píše autor v první části knihy. Druhá část, Moje plány, shromáždila architektovo dílo, vycházející z koncepcí zakotvených historicky, technicky i umělecky. Ideje a plány se ale často nedaly realizovat jinde než na pracovním stole. Tam přesto i drobné úkoly nalézaly váhu symbolu, v hledání přinášely pevnou oporu reality.

Jak vyučovat filosofii mladé disidenty, kterým komunistický režim odepřel možnost získat vyšší vzdělání? Autor této knihy, někdejší disident, programátor a příležitostný politik, se pokouší uplatnit své zkušenosti při výuce na vysoké škole. Tato kniha není vyprávěním o filosofii a filosofech, ale je spíš pozvánkou. Jejím cílem je nejprve vzbudit ve čtenáři zájem a vést ho k samostatnému filosofickému myšlení. Ve zhruba třiceti krátkých kapitolách, které se zabývají širokým spektrem témat v závěru doplněných otázkami, čtenáři ukazuje, že filosofie není jen specializovanou disciplínou, ale že je spíš způsobem myšlení, který může a měl by být používán kdekoliv.

Kniha má svůj základ v přednáškách, které autor pronesl na Pedagogické a Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Jejich osnovu představil ve skriptech určených studentům všech humanitních oborů. V rozšířené knižní podobě (první vydání 1994) připojil další, dosud nepublikované texty, které postupně přepracovával a doplňoval. Autorovým cílem je otevřít problematiku filosofického myšlení širokému okruhu zájemců. „Na rozdíl od filosofie vědy nebo filosofie jazyka se zde výklad soustřeďuje a pořádá kolem člověka jako tělesného bytí na světě, jako dějinné bytosti, jako společenské a mravní osoby.“ Text je doplněn výkladovým slovníkem, obsahujícím přes tisíc stručných hesel z oblasti filosofie a jiných humanitních oborů.s Prof. Jan Sokol, Ph.D. (* 1936) přednáší filosofii a antropologii na Fakultě humanitních studií UK v Praze, kterou v roce 2000 zakládal. Je členem Vědecké rady Grantové agentury ČR a několika dalších. Pracoval jako zlatník, mechanik a programátor, studoval matematiku, filosofii a antropologii na UK, kde od roku 1992 přednáší. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77, poslancem FS ČSFR, v roce 1998 ministrem školství a roku 2003 kandidátem vládní koalice na úřad prezidenta republiky. V posledních letech se věnuje hlavně antropologii institucí, filosofii práva a etice, publikuje a přednáší v řadě evropských zemí. V letech 2008–2009 přednášel na Harvardově univerzitě v USA.

Knižní rozhovor v šestnácti kapitolách sleduje životní osudy Jana Sokola, jeho reflexe společenského dění a myšlenkové zrání. Dotýká se studia biblistiky, Nietzscheho díla, setkání s Janem Patočkou i v českém prostředí méně známých personalistů. Těžištěm jeho zájmu je filosofická antropologie, vztahy mezi filozofií a náboženstvím, filosofií a politikou. Zde pramení jeho přiléhavé a stručné postřehy k mezím svobody a lidských práv, k současné rodině, občanské společnosti, politice, evropské integraci. S precizností zlatníka promýšlí velká témata kultury, vzdělání a výchovy, na nichž stojí západní civilizace. Otázky, které si klade, čtenáře vedou nejen k pochopení širších souvislostí evropské historie, ale i k vděčnosti za život a svobodu, a především k touze předat je dalším generacím. V závěru knihy Jan Sokol stručně shrnuje hlavní myšlenky svých knížek, které nejsou zrovna běžné, a přitom jsou zásadně užitečné, nebo dokonce na výsost potřebné. 1

Druhý svazek edice Rozhovory nad biblí přináší přepisy rozhlasových rozhovorů Petra Vaďury s Janem Sokolem. Obsahuje dva druhy textů: první je cyklus 12 rozhovorů nad nejzávažnějšími tématy Starého zákona. Pořady měly nabídnout jakousi průvodcovskou službu těm posluchačům, kteří sice příliš mnoho zkušeností s četbou bible nemají, ale přesto by se o těch nejznámějších kapitolách Knihy knih něco rádi dozvěděli.

Přehled pojetí času ve filosofické tradici i ve vědách. Role rytmu v lidské časovosti.

Přehled pojetí času ve filosofické tradici i ve vědách. Role rytmu v lidské časovosti.