Jan Sokol

Předkládaná kniha je souhrnem úvah k tématu filosofické antropologie, jež autor původně přednesl v rámci přednáškových kurzů pro budoucí učitele a vychovatele na Karlově univerzitě v Praze. Sestává ze tří částí, které se liší hlediskem i metodou. První část shrnuje to nejdůležitější, co o člověku a jeho vývoji říkají různé dílčí vědy o člověku, počínaje fyzickou antropologií přes etologii, embryologii, etnologii, psychologii, sociologii až po jazykovědu a kulturní antropologii. Zahrnuje tedy to, co lze o člověku a jeho vývoji konstatovat a doložit vědeckou, tj. objektivující metodou. Usiluje přitom hlavně o to, uvést výsledky a názory různých věd o člověku do souvislostí, které snad umožní porozumět povaze člověka hlouběji. Druhá část je naproti tomu věnována soustavnému výkladu naší lidské zkušenosti, tedy mé vlastní zkušenosti se sebou samým. Všímá si věcí, které „všichni víme“, věcí, které není možné nijak dokázat – leda právě odvoláním na naši společnou zkušenost. Výklad je tu tedy převážně filosofický a fenomenologický. Také třetí část je převážně filosofická: všímá si toho, jak se setkáváme s druhými lidmi. Je totiž pro člověka charakteristické, že se stává osobou právě jen v jakési oklice, že se k sobě dostává oklikou přes druhého. Jako se člověk rodí jen přičiněním jiných, stává se sám sebou zprvu pouze tak, že „napodobuje“ rodiče a sourozence, učí se přebírat, vstupovat do jejich rolí. Pokud se výchova podaří, přijde okamžik, kdy dosavadní dítě zjistí, že už to nepotřebuje – a stane se tak dospělým člověkem.

Vybraný celek drobných literárních i vědeckých prací Jana Sokola má za cíl představit šíři autorových zájmů a odborností, které dovede prezentovat čtenářsky (i posluchačsky) živým a přitažlivým způsobem. Vedle filosofického zpracování témat, kterým se autor dlouhodobě věnuje (vzdělávání a kultuře, evropanství, společenským institucím, náboženství), jsou to vzpomínky na lidi, kteří ovlivnili jeho život; glosy a eseje komentují v drobných postřezích aktuální dění a jsou dnes zajímavým svědectvím doby. Tato témata tvoří v knize přirozený rámec jednotlivých kapitol: Aktuality, eseje, glosy; Společnost; Politika a Evropa; Etika, Morálka a právo; Vzdělávání; Filosofie a věda; Náboženství; Lidé. Ať už jsou články z jakéhokoli oboru, jsou zakotvené v základním Sokolově celoživotním postoji a krédu, které jimi prolíná a vytváří z nich homogenní celek, a to napříč obory, datem vzniku či příležitostí, ke které vznikly. Pevnost a konzistentnost uvažování vychází ze základního promýšlení postavení člověka ve světě, proto lze knihu číst i jako filosofickou antropologii Jana Sokola.

Rozjímání nad evangelii od známého českého filosofa a křesťanského myslitele. Nová publikace přináší přes sedmdesát krátkých zamyšlení nad nejrůznějšími duchovními, ale i zcela aktuálními a „světskými“ tématy z pera oblíbeného českého autora, filosofa a vysokoškolského učitele. Texty byly původně připraveny jako podklady pro kázání na nedělní čtení z evangelia v bazilice sv. Markéty na pražském Břevnově. Sokolovy texty jako obvykle zaujmou srozumitelným podáním závažných a nejednou též problematických témat. V tomto případě však ke čtenářskému zážitku přispívá i původní žánr kázání, k jehož samotné podstatě patří umění zaujmout a vyslovit na omezeném prostoru přesvědčivě to podstatné.

Jak se Evropa vyvíjela od starohor přes dobu ledovou až po antropocén? Jak žili Evropani v průběhu času a jaké objevy změnily jejich život? Vydejte se na vzrušující cestu plnou zajímavostí o našem domově a poznejte Evropu ze tří rovin – geologické, přírodní a kulturní. Bohatě ilustrovaná publikace barvitě líčí nejen historii flóry a fauny, a dotýká se také dnešní přírody, její obnovy a ochrany, ale vysvětluje i vývoj celé evropské společnosti.

Kniha Čas a rytmus je pokusem o shrnutí celé tradice myšlení o čase od antiky po současnost. Především tradice filosofické, od Hésioda a Platóna až po Heideggera, Patočku a Lévinase, ale také tradice vědecké. Na dnešním pojetí času se totiž významně podíleli také ti, kdo kdysi pozorovali oblohu a vytvářeli kalendáře, i ti, kdo konstruovali různé hodiny. Právě na vývoji mechanických hodin ukazuje autor vývoj časových představ ve středověku a raném novověku. V řadě přehledových kapitol si pak všímá různých věd a jejich vztahu k času: geologie, která objevila jeho hloubku, fyziky, která ho dokázala matematizovat, biologie, sociologie, ekonomie, psychologie a ovšem i historie. Závěrečné kapitoly tvoří autorův původní příspěvek k filosofii času, totiž výklad o pozoruhodném fenoménu rytmu a jeho souvislosti s lidskou časovostí. Neboť rytmus je jistě tělesný a přitom z něj vyrůstá to nejduchovnější, co člověk zná: hudba a poezie. Rytmus prožíváme jako vnitřní a přitom je něčím, co nás spojuje a strhává. Nové přepracované vydání.

Příběh dvou hlavních postav vás zavede do světa plného magie, draků a orků. Na rozdíl od ostatních knížek jsou tu hrdiny dvě děti, které mají život teprve před sebou. Na jedné straně je tu Soky, poloviční elf, který nikdy nepoznal svého otce a ve své vesnici se dočkal pouze samoty a posměšků od ostatních dětí. To se však změní v den, kdy ke městu Enogothu přiletí tři dračice, aby nabídly svá vejce těsně před vylíhnutím všem dětem, které přijdou. Soky i ostatní děti z celého kraje se proto vydávají na pouť k nim a jedna dračice si pro své vajíčko vybere právě jeho. Další tři roky stráví Soky veškerý svůj čas výcvikem, nachází nové přátelé a zjišťuje, co to vlastně znamená být dračím bojovníkem. Současně budete sledovat příběh samotářky Arvíel, která objevuje svůj talent v elfské magii elementů. Zdědila obrovské nadání a má možnost stát se arcimágem, ale předtím ji čeká dlouhá cesta. Díky svým schopnostem se učí mnohem rychleji než ostatní a čeká ji i cesta do dalšího města, aby se jí dostalo co možná nejlepšího výcviku. V průběhu času zažívá mnohá nenadálá dobrodružství, začíná se pomalu otevírat světu a nachází si přátele. Je ochotná udělat vše, aby dosáhla svého, a tak tam, kde to ostatní vzdávají, ona vytrvá.

Je svoboda bezbřehou plání, kde si člověk může dělat, co se mu zamane? Jak se k sobě vztahují politika a náboženství? A co to znamená být členem občanské společnosti? Filosofie se odjakživa ptala na nespočet otázek – a v životě Jana Sokola tomu nebylo jinak. Vydejte se v šestnácti kapitolách prozkoumat osudy a myšlenky uznávaného filosofa a vysokoškolského pedagoga, který promýšlí velká témata naší civilizace s lehkostí a precizností zlatníka.

Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou. Jednající člověk tak není jen svébytná osoba, odpovídající pouze za své vlastní činy, nýbrž nese faktickou odpovědnost i za to, co ve své kultuře a společnosti přebírá. Tato nesmírně široká odpovědnost se musí v současných společnostech rozdělit, podobně jako se dělí a specializují i naše činnosti. Není to však jen břemeno, které by náš život omezovalo, nýbrž může mu také dávat obsah a smysl, který v současné společnosti citelně chybí. A právě tento chybějící smysl, stejně jako společná naděje, jsou možná jednou z hlavních příčin často připomínané „krize“ současných společností. Společný náboženský základ starších společností nemůže filosofie sice nahradit, může však připomenout, bez čeho se ani moderní pluralitní společnosti patrně neobejdou. Knížka, v řadě bodů přepracovávající předchozí autorovu knihu Etika a život, vznikla z přednášek na Karlově univerzitě a je určena studentům, učitelům etické výchovy a všem, kdo si o budoucnost nejen české společnosti dělají starosti.

Paměti architekta Jana Sokola (1904–1987) osvětlují dlouhou cestu za smyslem života, práce a víry. Volba architektury vymezila prostor ke studiu i tvoření, doba někdy pomáhala, jindy stavěla těžké překážky. O minulém pro přítomné a budoucí píše autor v první části knihy. Druhá část, Moje plány, shromáždila architektovo dílo, vycházející z koncepcí zakotvených historicky, technicky i umělecky. Ideje a plány se ale často nedaly realizovat jinde než na pracovním stole. Tam přesto i drobné úkoly nalézaly váhu symbolu, v hledání přinášely pevnou oporu reality.

Jak vyučovat filosofii mladé disidenty, kterým komunistický režim odepřel možnost získat vyšší vzdělání? Autor této knihy, někdejší disident, programátor a příležitostný politik, se pokouší uplatnit své zkušenosti při výuce na vysoké škole. Tato kniha není vyprávěním o filosofii a filosofech, ale je spíš pozvánkou. Jejím cílem je nejprve vzbudit ve čtenáři zájem a vést ho k samostatnému filosofickému myšlení. Ve zhruba třiceti krátkých kapitolách, které se zabývají širokým spektrem témat v závěru doplněných otázkami, čtenáři ukazuje, že filosofie není jen specializovanou disciplínou, ale že je spíš způsobem myšlení, který může a měl by být používán kdekoliv.

Kniha má svůj základ v přednáškách, které autor pronesl na Pedagogické a Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Jejich osnovu představil ve skriptech určených studentům všech humanitních oborů. V rozšířené knižní podobě (první vydání 1994) připojil další, dosud nepublikované texty, které postupně přepracovával a doplňoval. Autorovým cílem je otevřít problematiku filosofického myšlení širokému okruhu zájemců. „Na rozdíl od filosofie vědy nebo filosofie jazyka se zde výklad soustřeďuje a pořádá kolem člověka jako tělesného bytí na světě, jako dějinné bytosti, jako společenské a mravní osoby.“ Text je doplněn výkladovým slovníkem, obsahujícím přes tisíc stručných hesel z oblasti filosofie a jiných humanitních oborů.s Prof. Jan Sokol, Ph.D. (* 1936) přednáší filosofii a antropologii na Fakultě humanitních studií UK v Praze, kterou v roce 2000 zakládal. Je členem Vědecké rady Grantové agentury ČR a několika dalších. Pracoval jako zlatník, mechanik a programátor, studoval matematiku, filosofii a antropologii na UK, kde od roku 1992 přednáší. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77, poslancem FS ČSFR, v roce 1998 ministrem školství a roku 2003 kandidátem vládní koalice na úřad prezidenta republiky. V posledních letech se věnuje hlavně antropologii institucí, filosofii práva a etice, publikuje a přednáší v řadě evropských zemí. V letech 2008–2009 přednášel na Harvardově univerzitě v USA.

Knižní rozhovor v šestnácti kapitolách sleduje životní osudy Jana Sokola, jeho reflexe společenského dění a myšlenkové zrání. Dotýká se studia biblistiky, Nietzscheho díla, setkání s Janem Patočkou i v českém prostředí méně známých personalistů. Těžištěm jeho zájmu je filosofická antropologie, vztahy mezi filozofií a náboženstvím, filosofií a politikou. Zde pramení jeho přiléhavé a stručné postřehy k mezím svobody a lidských práv, k současné rodině, občanské společnosti, politice, evropské integraci. S precizností zlatníka promýšlí velká témata kultury, vzdělání a výchovy, na nichž stojí západní civilizace. Otázky, které si klade, čtenáře vedou nejen k pochopení širších souvislostí evropské historie, ale i k vděčnosti za život a svobodu, a především k touze předat je dalším generacím. V závěru knihy Jan Sokol stručně shrnuje hlavní myšlenky svých knížek, které nejsou zrovna běžné, a přitom jsou zásadně užitečné, nebo dokonce na výsost potřebné. 1

Druhý svazek edice Rozhovory nad biblí přináší přepisy rozhlasových rozhovorů Petra Vaďury s Janem Sokolem. Obsahuje dva druhy textů: první je cyklus 12 rozhovorů nad nejzávažnějšími tématy Starého zákona. Pořady měly nabídnout jakousi průvodcovskou službu těm posluchačům, kteří sice příliš mnoho zkušeností s četbou bible nemají, ale přesto by se o těch nejznámějších kapitolách Knihy knih něco rádi dozvěděli.

Paměti architekta Jana Sokola (25. května 1904 - 27. září 1987) osvětlují dlouhou cestu za smyslem života, práce a víry. Volba architektury vymezila prostor ke studiu i tvoření, doba někdy pomáhala, jindy stavěla těžké překážky. O minulém pro přítomné a budoucí píše autor v první části knihy. Druhá část, Moje plány, shromáždilaarchitektovo dílo, vycházející z koncepcí zakotvených historicky, technicky i umělecky. Ideje a plány se ale často nedaly realizovat jinde než na pracovním stole. Tam přesto i drobné úlohy nalézaly váhu symbolu, v hledání přinášely pevnou oporu reality.

Kniha má svůj základ v přednáškách o úvodu do filosofie, které autor pronesl na Pedagogické fakultě a Filosofické fakultě UK. Může ale posloužit i jako první uvedení do pestrého světa filosofické problematiky studentům, všem zájemcům o filosofii, studentům vysokých škol i učitelům základních společenských věd na středních školách. Text je doplněn výkladovým slovníkem základních pojmů z oblasti filosofie a dalších humanitních věd.