Stendhal strana 3 z 5

Stendhal - egy bizonyos Henri Beyle (1783-1842) számtalan álnevének, szignójának csupán az egyike. Mintha maga a szerző, korának éles tekintetű megfigyelője épp e kor elől folyamatosan a művészetek, művek, emlékké lett utazások világába bújt volna el. Katonaként csataterek helyett az operaházak karzataira, hivatalnokként irodák helyett az ásatásokra. A napóleoni hódításoknál pedig ezerszer jobban foglalkoztatták az érzelmek ostromai. Senki sem akad a világirodalomban, aki annyit tudna a szerelem természetrajzáról, mint ő. Senki, aki oly módszeresen és magával ragadóan térképezte volna föl az intim szenvedélyeket s egyúttal Európa udvarlási szokásait. A nő a kor férfitársadalmának képzeteiben hol zsarnok, hol zsákmány, és Stendhal épp ebben az ellentmondásos képben szembesíti egymással a boldogtalan szerelmek szépségét a beteljesülő hódítások olcsóságával, s ebből vezeti le az elsők egyikeként a női egyenjogúság szükségességét. A szerelemről először 1822-ben jelent meg, de további jelentős fejezetei csak a hagyatékból kerültek elő. Sok más remek kéziratával együtt rejtőzni kényszerültek, akárcsak álneves szerzőjük.

Salué par la critique comme un ''miracle littéraire'', La chartreuse de Parme roman improvisé en 52 jours, est considéré aujourd'hui comme l'un des plus grands romans de la littérature française.La duchesse Gina de Sanseverina est prise d'une passion dévorante non partagée pour son jeune neveu, Fabrice. Parti à Waterloo pour combattre aux côtés de Napoléon, il est désormais considéré comme un traître. Pour épargner Fabrice et arriver à ses fins, Gina devient la maîtresse du Premier ministre Mosca, éperdu d'amour pour elle. Fabrice souhaite quant à lui oublier l'amour interdit de sa tante en enchaînant aventure sur aventure, jusqu'à la rencontre... L'action a pour cadre les enjeux du pouvoir dans les États italiens dominés par l'Autriche.

Babits Mihály írja Stendhalról "Az európai irodalom történeté"-ben: Minden figyelmét alakjainak lelkére fordította. Témája a nagyravágyás. Ez korszerű téma, sőt romantikus... De Stendhal nem a téma lírai oldalát fogja meg. Ő hidegen elemzi a betegséget és következményeit, oly józansággal, hogy a realista regény egyik őse lett a francia irodalomban. Nála jelenik meg először az ifjú törtető mindig érdekes alakja, aki elindul meghódítani a világot... Ha a világot nem is, a regényt bizonnyal meghódította. A jegyzeteket Szappanos Balázs készítette.

En estos admirables relatos, Stendhal retoma sus temas favoritos, centrados en el sofocado y violento conocimiento que tiene de la pasión amorosa. La prosa stendhaliana se halla aquí en su tensión máxima, transparente y alta, organizada con el fin de transmitirnos la agonía, los caprichos últimos de ese sentimiento, el único cree él por el que el hombre logra perderse de vista a sí mismo. Es una prosa justa, racionalmente perturbada por el material que nos muestra, tan mudable como el amor mismo. Una prosa, en fin, que quiere excavar en los resortes secretos del alma enamorada, sabiendo que de esa excavación surgirá el único conocimiento aceptable del mundo. La lúcida e impecable traducción de Consuelo Berges nos permite acceder a ella en todo el esplendor de su estilo. Relatos: -Vanina Vanini -Los Cenci -Victoria Accoramboni -Recuerdos de un gentilhombre italiano -Mina de Vanghel -El arca y el aparecido -El filtro

En estos admirables relatos, Stendhal retoma sus temas favoritos, centrados en el sofocado y violento conocimiento que tiene de la pasión amorosa. La prosa stendhaliana se halla aquí en su tensión máxima, transparente y alta, organizada con el fin de transmitirnos la agonía, los caprichos últimos de ese sentimiento, el único cree él por el que el hombre logra perderse de vista a sí mismo. Es una prosa justa, racionalmente perturbada por el material que nos muestra, tan mudable como el amor mismo. Una prosa, en fin, que quiere excavar en los resortes secretos del alma enamorada, sabiendo que de esa excavación surgirá el único conocimiento aceptable del mundo. La lúcida e impecable traducción de Consuelo Berges nos permite acceder a ella en todo el esplendor de su estilo. Relatos: -Vanina Vanini -Los Cenci -Victoria Accoramboni -Recuerdos de un gentilhombre italiano -Mina de Vanghel -El arca y el aparecido -El filtro

Dnes již klasický román Červený a černý původně zcela propadl. Dobové autority soudily, že nestojí za přečtení: autor ho prý napsal nedbalým a místy přestručnělým stylem, útržkovité, vypjaté dialogy se vzdalují realitě, vyprávění mnohokrát prudce mění tempo a logika příběhu budí otázky. „Mám na mysli jinou logiku a jinou pravdivost – pravdivost života,“ odpovídal Stendhal a dodával: „sázím na los v loterii, jejíž hlavní výhra je být čten v roce 1935“. Měl pravdu, a zároveň se mýlil: jeho hluboké vcítění do psychologie postav a pohybů společnosti stejně jako nepochopitelně moderní styl učinily z Červeného a černého knihu, kterou vyhledávají čtenáři po celém světě právě tak i v 21. století. Příběh Juliána Sorela –ctižádostivce a učenlivého intrikána, jenž ale v rozhodujících okamžicích jedná podle diktátu srdce –, milující, zoufalé paní de Renal a přímé, hrdé, možná naivní Matyldy de la Mole může znovu začít.

Dnes již klasický román Červený a černý původně zcela propadl. Dobové autority soudily, že nestojí za přečtení: autor ho prý napsal nedbalým a místy přestručnělým stylem, útržkovité, vypjaté dialogy se vzdalují realitě, vyprávění mnohokrát prudce mění tempo a logika příběhu budí otázky. „Mám na mysli jinou logiku a jinou pravdivost – pravdivost života,“ odpovídal Stendhal a dodával: „sázím na los v loterii, jejíž hlavní výhra je být čten v roce 1935“. Měl pravdu, a zároveň se mýlil: jeho hluboké vcítění do psychologie postav a pohybů společnosti stejně jako nepochopitelně moderní styl učinily z Červeného a černého knihu, kterou vyhledávají čtenáři po celém světě právě tak i v 21. století. Příběh Juliána Sorela –ctižádostivce a učenlivého intrikána, jenž ale v rozhodujících okamžicích jedná podle diktátu srdce –, milující, zoufalé paní de Renal a přímé, hrdé, možná naivní Matyldy de la Mole může znovu začít.

Dnes již klasický román Červený a černý původně zcela propadl. Dobové autority soudily, že nestojí za přečtení: autor ho prý napsal nedbalým a místy přestručnělým stylem, útržkovité, vypjaté dialogy se vzdalují realitě, vyprávění mnohokrát prudce mění tempo a logika příběhu budí otázky. „Mám na mysli jinou logiku a jinou pravdivost – pravdivost života,“ odpovídal Stendhal a dodával: „sázím na los v loterii, jejíž hlavní výhra je být čten v roce 1935“. Měl pravdu, a zároveň se mýlil: jeho hluboké vcítění do psychologie postav a pohybů společnosti stejně jako nepochopitelně moderní styl učinily z Červeného a černého knihu, kterou vyhledávají čtenáři po celém světě právě tak i v 21. století. Příběh Juliána Sorela –ctižádostivce a učenlivého intrikána, jenž ale v rozhodujících okamžicích jedná podle diktátu srdce –, milující, zoufalé paní de Renal a přímé, hrdé, možná naivní Matyldy de la Mole může znovu začít.

Dnes již klasický román Červený a černý původně zcela propadl. Dobové autority soudily, že nestojí za přečtení: autor ho prý napsal nedbalým a místy přestručnělým stylem, útržkovité, vypjaté dialogy se vzdalují realitě, vyprávění mnohokrát prudce mění tempo a logika příběhu budí otázky. „Mám na mysli jinou logiku a jinou pravdivost – pravdivost života,“ odpovídal Stendhal a dodával: „sázím na los v loterii, jejíž hlavní výhra je být čten v roce 1935“. Měl pravdu, a zároveň se mýlil: jeho hluboké vcítění do psychologie postav a pohybů společnosti stejně jako nepochopitelně moderní styl učinily z Červeného a černého knihu, kterou vyhledávají čtenáři po celém světě právě tak i v 21. století. Příběh Juliána Sorela –ctižádostivce a učenlivého intrikána, jenž ale v rozhodujících okamžicích jedná podle diktátu srdce –, milující, zoufalé paní de Renal a přímé, hrdé, možná naivní Matyldy de la Mole může znovu začít.

Slavný román francouzského spisovatele Stendhala rozehrává složitý děj zasazený do doby po Napoleonských válkách, v níž mladý šlechtic Fabrizzio del Dongo čelí nekonečným intrikám, lstem a pokrytectví, jež ho vláčejí mezi evropskými městy, šlechtickými sídly, bojišti, církevní dráhou, tragickými náručemi žen a vězením, aby nakonec skončil jako poustevník v kartuziánském klášteře v Parmě, podle kterého je celý román pojmenován. Román Kartouza parmská představuje jedno z vrcholných děl francouzské tvorby 19. století, v němž se mísí realistická kritičnost s romantickou ironií, a pevně patří do kánonu evropské literatury. Filmové zpracování z roku 1948 je adaptací části románu. Hlavního hrdinu ve filmu ztvárnil Gérard Philipe

Slavný román francouzského spisovatele Stendhala rozehrává složitý děj zasazený do doby po Napoleonských válkách, v níž mladý šlechtic Fabrizzio del Dongo čelí nekonečným intrikám, lstem a pokrytectví, jež ho vláčejí mezi evropskými městy, šlechtickými sídly, bojišti, církevní dráhou, tragickými náručemi žen a vězením, aby nakonec skončil jako poustevník v kartuziánském klášteře v Parmě, podle kterého je celý román pojmenován. Román Kartouza parmská představuje jedno z vrcholných děl francouzské tvorby 19. století, v němž se mísí realistická kritičnost s romantickou ironií, a pevně patří do kánonu evropské literatury. Filmové zpracování z roku 1948 je adaptací části románu. Hlavního hrdinu ve filmu ztvárnil Gérard Philipe

De Waterloo la cour de Parme, le jeune Fabrice del Dongo, r vant de gloire, amoureux de l´amour, se laisse entra

In this vigorous and fast-moving novel of post-Napoleonic France, Julien Sorel's plans to reach the higher echelons of society through the priesthood are defelected by his realization that the attainment of happiness is of greater consequence than the pur

The Charterhouse of Parma (1839) is a compelling novel of passion and daring, of prisons and heroic escape, of political chicanery and sublime personal courage. Set at the beginning of the nineteenth century, amidst the golden landscapes of northern Italy

De Waterloo la cour de Parme, le jeune Fabrice del Dongo, r vant de gloire, amoureux de l´amour, se laisse entra