! Doprava ZADARMO už od 20 € !

Jiří Stromšík

autor

Eseje o německé romantice


Publikace obsahuje devět vybraných esejů dvou významných osobností německé a české literární vědy a germanistiky, Kurta Krolopa a Jiřího Stromšíka. Oba autoři brilantní esejistickou formou představují zásadní autory německé literární romantiky od jejích počátků (Bonaventura, Novalis) přes Brentana, de le Motte-Fouqué, bratří Grimmů, Kleista a Chamissa až po její pozdní období (Tieck, E.T.A. Hoffmann). Čtenář se takto může seznámit s prací dvou významných osobností česko-německé literární vědy a germanistiky. Zároveň má možnost poprvé nahlédnout v rámci jedné knihy do jednoho z nejdůležitějších období německých literárních dějin. A konečně jednotlivé eseje zprostředkovávají i zásadní historické souvislosti jak v rámci německé kultury daného období tak jeho české recepce.
U dodávateľa
8,88 € 9,35 €

Popis jednoho zápasu


Próza Popis jednoho zápasu je prvním Kafkovým rozsáhlejším literárním pokusem, který se dochoval. Je to typ experimentální literatury, avšak ne ve smyslu programového experimentu, jaký známe ze soudobého i pozdějšího modernismu a avantgardy. Autor si tu – chtěje zachytit vnější, ale především svůj vnitřní svět naprosto přesně a autenticky, bez ohledu na literární konvence a vzory – doslova zkoušel, jak, či zda vůbec, dovede vyjádřit to, co vidí, i své nálady, afekty, zážitky, ale také, v neposlední míře, své fantazie a sny. Popis jednoho zápasu dává možnost nahlédnout do počátků procesu, v němž krystalizoval Kafkův specifický, ve 20. století s ničím nesrovnatelný způsob psaní a znázorňování světa. Celý text pozůstává z řady víceméně samostatných úseků bez vzájemné souvislosti, která by ukazovala na nějaký jednotný ideový záměr nebo dějový plán. O psychologické motivaci jednání postav nemůže být řeč, postavy nepředstavují žádné pevně dané charaktery. Ani sám vypravěč v první osobě není uchopitelný jako jednotná instance. V atmosféře textu lze vysledovat zřetelný pocit ohrožení, ale není to spíš nespokojenost sama se sebou, pocit trapnosti z vlastní existence? Zřejmé je, že na takové otázky se Kafka svým textem nesnaží dávat žádné odpovědi; pouze konstatuje jisté stavy, podává „popis“. Což platí pro celé vydávané životní dílo. Popis jednoho zápasu je z tohoto hlediska prvním vyjádřením toho, že Kafka přikládal svému „psaní“ přímo existenciální závažnost: psaní pro něj byla životní potřeba či nutnost, jediná činnost, jež ho cele naplňovala; takové naplnění mu, jak si postupně uvědomoval, nemohlo poskytnout povolání, manželství, společenské postavení či jiné konstanty života. Účelem (a pro něj samého zdůvodněním) již tohoto raného textu tedy pro něj nebylo napsat kus literatury, nýbrž „popsat“, tj. sepsat si z duše všechny možné obavy, nejistoty a nenaplněné potřeby, s nimiž se nedokázal vyrovnat v reálném životě. Kafka tedy nepsal, aby oslovil čtenáře, nýbrž psal takříkajíc pro sebe – a úžasný, dodnes nevysvětlený paradox jeho odkazu je, že tím svým psaním pro sebe oslovil a hluboko zasáhl tolik čtenářů jako málokterý spisovatel 20. století.
U dodávateľa
14,75 € 16,39 €

Stylistické studie z románských literatur


První český výbor z díla jedné z nejoriginálnějších osobností jazykovědy a literární vědy 20. století. Spolu s velkými romanisty Karlem Vosslerem, Ernstem Robertem Curtiem a Erichem Auerbachem byl představitelem polemické reakce na pozitivistickou filologii a průkopníkem metodologických postupů, které za jazykovými fakty dokážou zahlédnout tvůrčí individuum a jeho osobní styl, za osobním stylem dobovou stylovou tendenci a od ní pak dojít k panoramatickému pohledu na jednotlivé aspekty kulturních dějin. Spitzer publikoval v pěti jazycích (němčině, francouzštině, španělštině, italštině a angličtině) a ve svých stylistických studiích se zabýval nejvýznamnějšími texty z oblasti románských literatur, ale i literaturou německou a angloamerickou. Přítomný výbor sestává ze dvou částí: v první části jsou připomenuty Spitzerovy základní příspěvky teoretického a metodologického charakteru, druhá část přináší jeho nejvýznamnější romanistické studie. Literatura je pro Spitzera výsadním prostorem, kde se lze dotknout kreativity lidského ducha, a stylistika je pro něho jedinečným mostem mezi literaturou a jazykem. V počátcích své odborné dráhy hledal Spitzer analýzou stylistických „odchylek“ od jazykové normy autorův „psychologický etymon“, psychickou energii individuálního tvůrce, pořádající jednotlivé složky díla. Od konce dvacátých let se více soustřeďoval na dílo samé jako v sobě uzavřenou jednotu a na průzkum jeho vnitřních vztahů. Pro obě tyto fáze nicméně platí, že Spitzerova stylistika byla orientována na hledání základního stavebního principu díla a jeho organizační energie. Spitzer tak originálně řešil zadání, jež si uložil i Mukařovského strukturalismus, když uvažoval o „sémantickém gestu“. V jednotlivých studiiích zařazených do tohoto svazku Spitzer analyzuje okcitánskou trobadorskou lyriku, Danta a Rabelaise, velké zjevy španělského baroka, La Fontaina, Voltaira, Leopardiho, Prousta a Butora. Ve všech těchto textech Spitzer jedinečně spojuje filologickou mikroskopii s kulturně historickou makroskopií. Jak napsal Benvenuto Terracini, „jazykový fakt se tu proměňuje ve světelný bod, v jehož záři se choulí celý vesmír živoucího a kypícího lidství“. Svazek doplňuje výběrová bibliografie a studie o Spitzerově životě a díle.
Vypredané
22,14 € 23,31 €