Arkadij Strugackij

Jedním z hlavních témat, kterým se bratrská dvojice ve své tvorbě věnovala, bylo tzv. progresorství – pomoc poskytnutá vyspělou civilizací civilizaci zaostalé. A právě toto téma se vine sbírkou, jež čítá dvě novely a dvě povídky. V novele Pokus o útěk se mladíci z dvacátého druhého století v doprovodu podivínského společníka ocitají na středověké planetě, kde se střetávají s lhostejnou krutostí. Novela Kluk z pekla přichází s opačným scénářem: Mladý voják, původem ze světa zmítaného ustavičnými válkami, je dopraven na šťastnou a radostnou Zemi. Místo toho, aby se těšil z jejích výdobytků, přistupuje ke zdejším obyvatelům i technickým zázrakům ostražitě a jeho největším přáním je dostat se zpátky domů. Povídka Ubozí zlí lidé zase líčí selhání jednoho pokusu o „otevřené progresorství“, zatímco v Prvních mužích na prvním prámu je pozemšťan, současník autorů, konfrontován se zástupci podivné civilizace, zaostalé i nesmírně vyspělé zároveň. Má pokročilejší civilizace právo zasahovat do vývoje méně vyspělé společnosti? Má se pokusit ovlivnit její vývoj, anebo raději nechat dějiny plynout po svém? *** Novely Pokus o útěk a Kluk z pekla byly dosud česky publikovány pouze jednou, a to v různých antologiích z 80. let minulého století. Nyní si je lze konečně přečíst v podobě založené na necenzurovaném a plně zrestaurovaném originálu. A co se týče povídek První muži na prvním prámu a Ubozí zlí lidé , jedná se dokonce o jejich vůbec první české vydání.

Jedním z hlavních témat, kterým se bratrská dvojice ve své tvorbě věnovala, bylo tzv. progresorství – pomoc poskytnutá vyspělou civilizací civilizaci zaostalé. A právě toto téma se vine sbírkou, jež čítá dvě novely a dvě povídky. V novele Pokus o útěk se mladíci z dvacátého druhého století v doprovodu podivínského společníka ocitají na středověké planetě, kde se střetávají s lhostejnou krutostí. Novela Kluk z pekla přichází s opačným scénářem: Mladý voják, původem ze světa zmítaného ustavičnými válkami, je dopraven na šťastnou a radostnou Zemi. Místo toho, aby se těšil z jejích výdobytků, přistupuje ke zdejším obyvatelům i technickým zázrakům ostražitě a jeho největším přáním je dostat se zpátky domů. Povídka Ubozí zlí lidé zase líčí selhání jednoho pokusu o „otevřené progresorství“, zatímco v Prvních mužích na prvním prámu je pozemšťan, současník autorů, konfrontován se zástupci podivné civilizace, zaostalé i nesmírně vyspělé zároveň. Má pokročilejší civilizace právo zasahovat do vývoje méně vyspělé společnosti? Má se pokusit ovlivnit její vývoj, anebo raději nechat dějiny plynout po svém? Novely Pokus o útěk a Kluk z pekla byly dosud česky publikovány pouze jednou, a to v různých antologiích z 80. let minulého století. Nyní si je lze konečně přečíst v podobě založené na necenzurovaném a plně zrestaurovaném originálu. A co se týče povídek První muži na prvním prámu a Ubozí zlí lidé , jedná se dokonce o jejich vůbec první české vydání.

Vítejte v naší době – 20. letech tohoto století, jak si je představovali Arkadij a Boris Strugačtí. Není to svět Poledne, ještě ne, ale zářná budoucnost již probleskuje jen kousek za obzorem. Svět po desetiletích válek a hospodářských otřesů konečně nabývá na stabilitě, a s rostoucím sebevědomím dokonce zvedá hlavu ke hvězdám. ***** Ivan Žilin, bývalý kosmoletec a nyní agent Rady bezpečnosti, přijíždí do blahobytného přímořského letoviska, aby prošetřil sérii podezřelých úmrtí. Již od počátku ale zjišťuje, že to nebude mít jednoduché: Městečko totiž ukrývá nespočet lákadel a kratochvílí, kterým místní říkají „kruhy ráje“. Žilin se toho tedy během svého několikadenního pobytu nakonec dozví víc, než by si býval přál – sám o sobě, o lidech i o lidstvu jako takovém. ***** Román Dravé věci naší doby je mrazivou a znepokojivou vizí budoucnosti, v níž všichni všechno mají, ale v níž každému přesto – nebo právě proto – něco důležitého chybí. ***** Jediné předcházející české vydání románu (z roku 1985 pod názvem Dravci mého století ) bylo neblaze zasaženo dobovou cenzurou. Jedno z nejdiskutovanějších děl se nyní konečně dostává do rukou čtenářů v novém překladu, založeném na necenzurovaném a plně zrestaurovaném originálu.

Vítejte v naší době – 20. letech tohoto století, jak si je představovali Arkadij a Boris Strugačtí. Není to svět Poledne, ještě ne, ale zářná budoucnost již probleskuje jen kousek za obzorem. Svět po desetiletích válek a hospodářských otřesů konečně nabývá na stabilitě, a s rostoucím sebevědomím dokonce zvedá hlavu ke hvězdám. Ivan Žilin, bývalý kosmoletec a nyní agent Rady bezpečnosti, přijíždí do blahobytného přímořského letoviska, aby prošetřil sérii podezřelých úmrtí. Již od počátku ale zjišťuje, že to nebude mít jednoduché: Městečko totiž ukrývá nespočet lákadel a kratochvílí, kterým místní říkají „kruhy ráje“. Žilin se toho tedy během svého několikadenního pobytu nakonec dozví víc, než by si býval přál – sám o sobě, o lidech i o lidstvu jako takovém. *** Román Dravé věci naší doby je mrazivou a znepokojivou vizí budoucnosti, v níž všichni všechno mají, ale v níž každému přesto – nebo právě proto – něco důležitého chybí. Jediné předcházející české vydání románu (z roku 1985 pod názvem Dravci mého století) bylo neblaze zasaženo dobovou cenzurou. Jedno z nejdiskutovanějších děl se nyní konečně dostává do rukou čtenářů v novém překladu, založeném na necenzurovaném a plně zrestaurovaném originálu.

V polovině 22. století dosáhla pozemská civilizace vrcholu svého rozvoje – technologického, kulturního i mravního. Lidé zapomněli, co jsou to války, nemoci či hlad. Jejich kosmické lodě brázdí galaxii a hledají dosud neobjevené planety a civilizace. Skupina historiků ze Země si zřídila základnu na planetě, jejíž lidské obyvatelstvo se nachází na úrovni pozdního středověku. Jeden z těchto průzkumníků, Anton, působí v království Arkanar, kde vystupuje pod maskou urozeného šlechtice. Obklopen bídou se v tomto špinavém a krutém světě pokouší najít a ochránit jiskérky světlé budoucnosti – budoucnosti, která se na jeho rodné planetě stala skutečností. Jako historik zná dějinné zákonitosti a ví, že se pokrok nedá uspíšit. Vládne sice mocí, která se v Arkanaru zdá být bezmála božská, ale je svázán neúprosnými pravidly. Z plamenů tmářství smí zachránit jen hrstku vyvolených… Je těžké být bohem představuje jeden z nejznámějších a nejpůsobivějších románů rusky psané fantastiky, srovnatelný snad pouze s Piknikem u cesty od stejných autorů. Toto nové vydání se zakládá na plně zrestaurovaném, necenzurovaném originálu.

Když mladý programátor Saša Privalov během dovolené přijíždí do městečka Solovec v severním Rusku, netuší, jak moc se jeho návštěva protáhne ani nakolik změní celý jeho život. Již brzy se však kolem něho vrší záhady, tajemství přibývá a jeden nevysvětlitelný jev střídá další… A středobodem všech těchto podivností je zcela evidentně jistý ne tak docela obyčejný výzkumný institut. Je to sovětský Harry Potter nebo Teorie velkého třesku? Tak trochu obojí, ale zároveň ani jedno - jsou to totiž bratři Strugačtí ve své nejrozpustilejší náladě! A jak je u Strugackých zvykem, nejedná se o povrchní dílo, je tomu naopak. Hravá forma maskuje text, překypující všemožnými odkazy, aluzemi a reminiscencemi. Výsledkem je mnohovrstevnatý román, jenž nabízí hned několik různých možností, jak ho vnímat a číst. Řada citátů navíc zlidověla, a zároveň se dostala do povinné výbavy všech byť jen trochu erudovaných ruských novinářů i blogerů. Toto vydání románu Pondělí začíná v sobotu se zakládá na plně zrestaurovaném, necenzurovaném originálu.

Nový překlad románu vychází z úplného, zrestaurovaného textu originálu. Po téměř padesáti letech si tak čeští čtenáři mohou přečíst Piknik u cesty přesně takový, jaký ho autoři chtěli mít. Román Piknik u cesty je zřejmě nejslavnějším dílem bratrské dvojice. V tomto dnes již klasickém románu hraje ústřední úlohu Zóna – oblast plná tajemství a záhadných jevů, kterou po sobě zanechala mimozemská Návštěva. V Zóně může nebezpečí přijít odkudkoli a každý krok může znamenat smrt. Přesto však stalkeři, ilegální hledači mimozemských artefaktů, noc co noc riskují životy, aby získali zázračné poklady, jež nepochází z našeho světa. Daň, kterou si Zóna vybírá, je vysoká. A platit musí všichni – bez výjimky. Ale možná, že se někde hluboko, velmi hluboko v Zóně za desítkami vražedných pastí nachází něco, co dokáže zcela změnit osud nálezce a s ním i celého lidstva…

Román Piknik u cesty je zřejmě nejslavnějším dílem bratrské dvojice. V tomto dnes již klasickém románu hraje ústřední úlohu Zóna – oblast plná tajemství a záhadných jevů, kterou po sobě zanechala mimozemská Návštěva. V Zóně může nebezpečí přijít odkudkoli a každý krok může znamenat smrt. Přesto však stalkeři, ilegální hledači mimozemských artefaktů, noc co noc riskují životy, aby získali zázračné poklady, jež nepochází z našeho světa. Daň, kterou si Zóna vybírá, je vysoká. A platit musí všichni – bez výjimky. Ale možná, že se někde hluboko, velmi hluboko v Zóně za desítkami vražedných pastí nachází něco, co dokáže zcela změnit osud nálezce a s ním i celého lidstva… Nový překlad románu vychází z úplného, zrestaurovaného textu originálu. Po téměř padesáti letech si tak čeští čtenáři mohou přečíst Piknik u cesty přesně takový, jaký ho autoři chtěli mít.

22. století… Lidská rasa je na vrcholu svých sil. Války, nemoci, tmářství – to všechno zůstalo v dávné minulosti. Civilizace, nesmírně vyspělá nejen po technologické, ale i po mravní stránce, již dávno opustila svůj mateřský svět a její mezihvězdné lodě nyní brázdí galaxii. Někteří z pozemšťanů, známí jako progresoři, působí i na těch nejzapadlejších a nejzaostalejších planetách, kde šíří pokrok a zasévají myšlenky humanismu… Je ale pozemská civilizace skutečně hlavní silou ve vesmíru? Nebo zde působí nějaká další mocnost – skrytá, ale o to vlivnější a nebezpečnější? Jaká tajemství skrývala dávno zaniklá supercivilizace Poutníků, jejíž stopy se dodnes objevují na vzdálených planetách? A lze tuto civilizaci skutečně považovat za zaniklou? Odpovědi na tyto otázky hledá Maxim Kammerer, jehož osud a proměny sledujeme od mládí, plného optimismu a elánu, až po hluboké stáří, které přináší poznání a moudrost… ale také smutek a rozčarování. Souborné vydání tří románů Obydlený ostrov, Brouk v mraveništi a Vlny ztišují vítr.

22. století Lidská rasa je na vrcholu svých sil. Války, nemoci, tmářství to všechno zůstalo v dávné minulosti. Civilizace, nesmírně vyspělá nejen po technologické, ale i po mravní stránce, již dávno opustila svůj mateřský svět a její mezihvězdné lodě nyní brázdí galaxii. Někteří z pozemšťanů, známí jako progresoři, působí i na těch nejzapadlejších a nejzaostalejších planetách, kde šíří pokrok a zasévají myšlenky humanismu Je ale pozemská civilizace skutečně hlavní silou ve vesmíru? Nebo zde působí nějaká další mocnost skrytá, ale o to vlivnější a nebezpečnější? Jaká tajemství skrývala dávno zaniklá supercivilizace Poutníků, jejíž stopy se dodnes objevují na vzdálených planetách? A lze tuto civilizaci skutečně považovat za zaniklou? Odpovědi na tyto otázky hledá Maxim Kammerer, jehož osud a proměny sledujeme od mládí, plného optimismu a elánu, až po hluboké stáří, které přináší poznání a moudrost ale také smutek a rozčarování. Souborné vydání tří románů Obydlený ostrov, Brouk v mraveništi a Vlny ztišují vítr.

A Tahmaszib fotonmeghajtású teherűrhajó létfontosságú készleteket szállít a Jupiter Amalthea nevű holdján létesített kutatóbázis számára, de egy meteorviharban megsérül, és az óriásbolygó viharos légkörébe zuhan. Legénységére emberpróbáló feladat vár, ha újra működőképes állapotba akarja hozni a hajtóművet, még mielőtt a gigászi nyomás összeroppantaná a hajótestet. A különleges hősökből álló csapat, akik a Hiusz fotonrakétán korábban már a Vénusz pokoli világát is megjárták, tudják, nem veszíthetnek, mert sokkal több a tét a saját életüknél. Ivan Zsilin fedélzeti mérnök számára azonban az Amalthea nem a végállomás. Űrkalandjaiból hazatérve a Földön is rendet akar teremteni. A Földön, ahol lezajlottak az utolsó háborúk, és immár küszöbön áll a világbéke, a teljes leszerelés. Zsilin íróként érkezik egy tengerparti üdülőhelyre, ahol sorozatos halálesetek borzolják a kedélyeket. A kulcs egy titokzatos, újfajta narkotikum lehet. Zsilin akarva-akaratlan egyre mélyebbre merül a bűnök és félrevezetések ingoványába, mert megszállottan keresi az igazságot a megosztott világ utolsó utáni háborújáról. A Sztrugackij fivérek kötetünkben szereplő két írása a Delelő-univerzum előtti korokba repíti el olvasóit, ahol a szkafanderes lovagok űrhajóik nyergébe pattanva járják a határvidéket, miközben a Földön könyörtelen eszmerendszerek vívják elkeseredett harcukat a kisemberek lelkéért. Az utolsó utáni háború tétje ugyanis a megváltás... vagy az elkárhozás.

Andrej Voronin přistupuje na nabídku zúčastnit se podivného a blíže neidentifikovaného Experimentu. Ocitá se v podivném Městě, sevřeném mezi bezednou propastí a nekonečně vysokou zdí a obývaném lidmi z nejrůznějších období 20. století. Andrej se snaží odhalit smysl bizarního světa, kde se slunce na obloze v přesně stanovenou dobu rozsvěcuje a zase zhasíná, kde je každý povinen pravidelně měnit profesi a kde mají policisté zakázáno nosit zbraně. Aby však tento svět skutečně pochopil, bude nejprve muset pochopit sám sebe… Odsouzené město je filozofické podobenství o věčném hledání smyslu života, o bortících se ideálech, o odvěké snaze člověka prozřít a naleznout své místo v koloběhu bytí. Zároveň se však jedná o poutavý příběh, v němž bratři Strugačtí předvádějí to nejlepší ze svého spisovatelského arzenálu – sžíravou ironii, smysl pro detail i důkladně propracované, nesmírně živé a věrohodné postavy. Román napsaný začátkem 70. let minulého století „do šuplíku“ (neboť něco takového nemělo v tehdejším Sovětském svazu šanci na publikaci) a poprvé vydaný až v roce 1989, neztratil ani dnes nic ze své živosti a aktuálnosti a představuje dost možná absolutní vrchol tvorby slavné autorské dvojice. Druhé české vydání (poprvé kniha vyšla v roce 1998 jako „Město zaslíbených“) nabízí zcela nový překlad, vycházející z finální, autorské podoby originálu. Doprovází ho doslov Vladimira Borisova, předního odborníka na dílo bratrů Strugackých.

Anton is an undercover operative from future Earth, who travels to an alien world whose culture has not progressed beyond the Middle Ages. Although in possession of far more advanced knowledge than the society around him, he is forbidden to interfere with the natural progress of history. His place is to observe rather than interfere - but can he remain aloof in the face of so much cruelty and injustice ...?

Satirický román bratří Strugackých Pohádka o Trojce – o souboji mladých inteligentních vědců s tupou byrokratickou mašinérií v 76. patře mrakodrapu, v němž se výtah běžně dostává jen po 13. patro – vznikl v roce 1967. Poprvé vyšel v literárním časopise Smena, ale na knižní vydání si pro svou ostře antitotalitní notu musel dalších dvacet let počkat. V současné době je neustále reeditován. Zajímavé je, že existuje ve třech variantách. Český překlad odpovídá variantě první.

A kötetben megtalálható a fivérek Andrej Tarkovszkij számára írt forgatókönyvvázlata, kiegészítve, cenzúrázatlanul, melyből látható, mennyire átalakította a történetet a rendező sajátos megközelítési módja, valamint Borisz Sztrugackij 2000-es években írt magyarázata a regényhez és a forgatókönyvhöz, amelyben a keletkezés történetét és a kiadás nehézségeit és a cenzúrával való viaskodás eseményeit is ismerteti. "A Látogatás ténye nemcsak az elmúlt tizenhárom esztendő, de az emberiség fennállása óta eltelt egész időszak legfontosabb felfedezése. Nem az a fontos, kik voltak a jövevények. Nem az fontos, honnan érkeztek, miért érkeztek, vagy hogy miért tartózkodtak itt ilyen rövid ideig, s hová tűntek innen. A fontos az, hogy az emberiség már biztosan tudja: nincs egyedül a Világmindenségben. Félek, hogy a Földön Kívüli Civilizációk Nemzetközi Kutatóintézetének soha többé nem lesz módja ennél alapvetőbb felfedezést tenni." (Valentin Pilman, Nobel-díjas fizikus) A Látogatás a Föld hat pontján, két napon át tartott. Azután az idegenek eltávoztak, anélkül, hogy bárkivel is kapcsolatba léptek volna. Csak a Zónákat hagyták hátra, több négyzetkilométernyi fekélyes sebhelyeket a bolygó felszínén, ahol még a fizika törvényei sem a megszokott módon működnek. A hatóságok lezárták, elkerítették és tiltott területté nyilvánították mindet, ám nem számoltak az emberi kíváncsisággal. Aki a rendelkezések ellenére bemerészkedett, legtöbbször nem tért vissza, de ha mégis, egészen elképesztő leleteket hozott magával. A fekélyes sebhelyekből egykettőre kimeríthetetlen kincsesbánya lett, és megszületett a stalkerek szakmája, a saját szakállukra dolgozó vagy felbérelhető kalandoroké, akik életük kockáztatásával térképezték fel a lezárt területeket, ki boldogulást, ki vagyont, ki izgalmakat keresve. Vagy az elérhetetlennek tartott, kívánságteljesítő aranygömböt... Redrick Schuchart fáradságos munkával a stalkerek legjobbjává képezte magát. Úgy gondolta, őt a Zónában már nem érhetik meglepetések. De persze tévedett. Ez az ő története. Az SF európai nagymestereinek legismertebb, számos nyelvre lefordított, filmeket és számítógépes játékokat is megihlető regénye most első ízben olvasható cenzúrázatlan, eredeti változatában magyarul. A kötetben szintén megtalálható a fivérek Andrej Tarkovszkij számára írt forgatókönyvvázlata, melyből látható, mennyire átalakította a történetet a rendező sajátos megközelítési módja.

Pozemšťan na cizí planetě, procházející právě temným údobím středověku, plným špíny, intrik a krutosti, to nemá lehké. Znalostmi, schopnostmi a technickými možnostmi je roven bohům. Někdy je ale opravdu těžké být bohem…