Josef Svátek strana 2 z 3

Druhý díl rozsáhlé čtyřdílné kroniky s podtitulem: Rozličné příběhy katovské, rozvíjí další osudy kata Jana Mydláře. . Prohlédnete si šibenice, pochopíte katovy slabosti a (ne)budete litovat jeho oběti. Paměti kata Mydláře nejsou obyčejnou knihou. Jejich čeština je sice archaická, ale váš propad hrdlem dějin bude o to působivější.

Ve třetím díle tohoto historického románu poznáte nejen kata Mydláře, ale především jeho syna Jana, jako jeho nástupce, a jak se on vypořádává s katovským řemeslem.

Neúprosná kola osudu jsou posledním čtvrtým dílem a uzavírají rozsáhlou kroniku katovské rodiny Mydlářů. Naposledy navštívíte temný a ponurý svět těch, kteří dělají krvavou práci v zájmu spravedlnosti. Nic vám nezůstane utajeno. Prohlédnete si šibenici a poznáte i život Prahy v těchto „krutých“ dobách, kdy spravedlnost končila v rukou katů a žalářníků.

S osudy mladičkého Jana, který se pro svou vášnivou lásku stal katovým pomocníkem a přísahal pomstu, jsme se měli možnost seznámit v Cestě na popraviště, tedy v první části obsáhlejšího Svátkova románu Pražský kat. V druhém volně navazujícím dílu nazvaném Cikánčino tajemství se znovu setkáváme s Janem Mydlářem po patnácti letech, a to v katovně Starého Města pražského. Vážený, a přece z lidské společnosti vyvržený mistr popravní je v pohnutém tragickém období po bitvě na Bílé Hoře a po popravě sedmadvaceti českých pánů zahrnován neustále spoustou krvavé práce. Do jeho osudu však překvapivě a trvale zasáhne teprve zatčení mladých cikánských lapků a zlodějů, kteří jsou uvrženi do staroměstského žaláře nazývaného Špinka. Autor, jemuž bývá občas vytýkáno, že se úplně přesně nedrží historických faktů, zato dokáže staré děje vyprávět strhujícím způsobem. Ani dlouhá desetiletí, která uplynula od napsání románu, neubrala mu nic na jeho napínavosti.

Závěrečná část románové trilogie Josefa Svátka. Román Pražský kat o „popravním mistru“ Janu Mydlářovi napsal Josef Svátek v roce 1876. Autor zde zúročil nejen znalosti dějinných událostí, ale i fabulační schopnost a dovednost vytvořit dramatický děj. Jan Mydlář byl skutečnou postavou, jeho osudy jsou však dokresleny legendou, na jejímž vzniku má velký podíl právě i Josef Svátek.

Kati vždy patřili k rozporuplným, opomíjeným osobnostem české společnosti. Knížka barvitě popisuje nejen katovu každodenní rutinu (mučit, sekat, popravit), ale líčí i životní příběhy dvou katů, kata Mydláře a jeho syna, v Praze na přelomu 16. a 17. století. Rozevřete-li tuto knihu, nic vám nezůstane utajeno z krvavé práce v zájmu spravedlnosti.

Ocitnete se v temném světě těch, kteří dělají krvavou práci v zájmu spravedlnosti. Nic vám nezůstane utajeno. Prohlédnete si šibenice, pochopíte katovy slabosti a (ne)budete litovat jeho oběti. Paměti kata Mydláře nejsou obyčejnou knihou. Archaická čeština způsobí, že váš propad hrdlem dějin bude o to působivější. Kati vždy patřili k rozporuplným, opomíjeným osobnostem české společnosti. V zájmu veřejného pořádku občas zakročil a posekal pár hlav podvratných živlů. Knížka barvitě popisuje nejen tuto katovu každodenní rutinu (mučit, sekat, popravit), ale líčí životní příběhy dvou katů. Autorovi se podařilo vytvořit úžasnou, historicky věrnou atmosféru. Nikdy nesklouzne do kýčovitosti, žádná pasáž knihy není zbytečná. Série knih, která je působivá, důvěryhodná, poučná.

Převyprávěné Pamětí katovské rodiny Mydlářů zahrnující především jednotlivé případy vykonání práva útrpného. Podle Josefa Svátka vypráví Vojtěch Steklač. Octnete se ve světě mužů, kteří dědili "krvavé řemeslo" z otce na syna, mužů, bez nichž nemohli být trestání nenapravitelní podvodníci, zloději, vrazi... Bez nich by nebylo možné provádět právo útrpné, bez nich rozsudky mocných nemohly být naplněny! Přesto rodiny katů žili na okraji společnosti a jejich postavení v ní nebylo záviděníhodné. Byli opovrhovanými vykonavači spravedlnosti, lidmi zahalenými tajemstvím. Nikdo se s nimi nechtěl dostat do křížku... O rodu Mydlářů sepsal Josef Svátek čtyřdílnou ságu, kterou mistrně převyprávěl Vojtěch Steklač. V jeho podání se dozvíte vše podstatné z e života královského kata a jeho rodiny i řadu zajímavých informací o způsobech provádění trestů, v tehdejší době obvyklých. Čtivý a napínavý příběh vás zave de do doby drsné, ponuré, s právem, jež ke spravedlnosti v dnešním slova smyslu mělo opravdu daleko.

Ocitnete v temném světě těch, kteří dělají krvavou práci v zájmu spravedlnosti. Nic vám nezůstane utajeno. Prohlédnete si šibenice, pochopíte katovy slabosti a (ne)budete litovat jeho oběti. Paměti katovské rodiny Mydlářů nejsou obyčejnou knihou. Arc haická čeština způsobí, že váš propad hrdlem dějin bude o to působivější. Kati vždy patřili k rozporuplným, opomíjeným osobnostem české společnosti. V zájmu veřejného pořádku občas zakročil a posekal pár hlav podvratných živlů. Knížka barvitě popisuj e nejen tuto katovu každodenní rutinu (mučit, sekat, popravit), ale líčí životní příběhy dvou katů - kata Mydláře a jeho syna. Kat Mydlář býval studentem medicíny, nešťastně se zamiloval a shodou nešťastných okolností se stal katovým pacholkem a posl éze mocným katem. Jeho život se v podstatě nelišil od života běžného smrtelníka: učednická léta, svatba, práce, děti, oběti, přátelé a nepřátelé. Jedna z kapitol popisuje první veřejnou pitvu v Praze, zajímavý je i přesný popis různých stupňů mučení. Autorovi se podařilo vytvořit úžasnou, historicky věrnou atmosféru. Zatoužíte-li vidět místo, kde stávala katovna, jděte v Praze ke Starému židovskému hřbitovu a dívejte se na severní část Uměleckoprůmyslového muzea. Tam žil temně lidský hrdina své doby kat Mydlář.

V Čechách řádila opět válka občanská, kníže Vladislav II. musel po ztracené bitvě u Vysoké hory prchati ze země, kdežto kníže Konrád Znojemský se svým vítězným vojskem přitáhl ku Praze, aby se této hlavy země zmocnil a tím se učinil českým panovní kem. Vladislav však na svém útěku svěřil Pražský hrad svému bratru Děpoldovi, a ten jej narychlo opevnil, jal se obléhajícímu nepříteli statečně vzdorovat.

Dotisk jedné z nejúplnějších sbírek pražských legend z roku 1883, z níž čerpal mimo jiné i Alois Jirásek při psaní svých Starých pověstí českých. Josef Svátek (1835–1897) byl jedním z nejkontroverznějších a zároveň nejplodnějších českých spisovatelů, současník Jana Nerudy a Vítězslava Hálka, a jeho studie o lidových zvycích, magii a české mytologii patří mezi první texty obírající se podobnou tematikou. Novinář a jeden z nejkontroverznějších českých spisovatelů Josef Svátek (1835-1897), šéfredaktor Pražského deníku a posléze Pražských novin, patřil k výrazným osobnostem české literatury po roce 1848. Vydal řadu knižních titulů (např. Sebrané dějepisné romány J. Svátka, 23 svazků), zabýval se jako první u nás historií zednářství, studiem lidových zvyků, magie a české mytologie.

Známý příběh pražské katovské rodiny Mydlářů je historickým románem a strašidelným vyprávěním zároveň. Sugestivní hlas herce Miroslava Táborského provází posluchače středověkou Prahou, jejími temnými zákoutími i popravišti. Seznámí nás však nejen se světem mučicích nástrojů, ale i s odvrácenou stranou mnohých událostí českých dějin, jejichž byl kat Mydlář pozorovatelem. Na pozadí významných historických dějů, kriminálních případů a soudních procesů 16. a 17. století se odvíjí příběh plný strachu a krutosti. Děsuplnou až hororovou atmosféru nahrávky dokresluje množství zvukových efektů a ruchů.

Když je rytíř Václav Budovec z Budova, poslední potomek starobylého rodu Budovců, nespravedlivě potupen a vyhoštěn ze své vlasti, cítí touhu pomstít se. V jeho srdci plane pouze nesmírná bolest a nenávist k ženě, kterou kdysi miloval, a k těm, kteří pošpinili jeho čest a zneuctili slavné jméno jeho předků. Ušetřeni nemohou zůstat ani ti, kteří jen nečinně přihlíželi, aniž by se ho jediným slovem zastali. Co v něm podnítilo tak obrovskou zášť a vedlo k tomu, aby se v přestrojení, pod falešným jménem a s četou zběhlých císařských vojáků vrátil nazpět, aby vykonal tu nejstrašnější pomstu, která byla dovršena obrovským požárem Starého a Nového Města pražského?

S osudy mladičkého Jana, který se pro svou vášnivou lásku stal katovým pomocníkem a přísahal pomstu, jsme se měli možnost seznámit v Cestě na popraviště, tedy v první části obsáhlejšího Svátkova románu Pražský kat. V druhém volně navazujícím dílu nazvaném Cikánčino tajemství se znovu setkáváme s Janem Mydlářem po patnácti letech, a to v katovně Starého Města pražského. Vážený, a přece z lidské společnosti vyvržený mistr popravní je v pohnutém tragickém období po bitvě na Bílé Hoře a po popravě sedmadvaceti českých pánů zahrnován neustále spoustou krvavé práce. Do jeho osudu však překvapivě a trvale zasáhne teprve zatčení mladých cikánských lapků a zlodějů, kteří jsou uvrženi do staroměstského žaláře nazývaného Špinka. Autor, jemuž bývá občas vytýkáno, že se úplně přesně nedrží historických faktů, zato dokáže staré děje vyprávět strhujícím způsobem. Ani dlouhá desetiletí, která uplynula od napsání románu, neubrala mu nic na jeho napínavosti.

Počátek 18. století znamená v Čechách po jen o málo nadějnější vládě císařů Leopolda I. a Josefa I. nové utužení absolutistické vídeňské politiky. Na mnoha českých panstvích vládne tvrdou rukou cizí šlechta. V náboženské oblasti usiluje řadu desetiletí o moc jezuitský řád, který podporuje násilnou rekatolizaci navzdory umírněnějšímu stanovisku jiných církevních hodnostářů. Císař Karel VI. se snaží prosadit tzv. pragmatickou sankci, která znamená jen další oklešťování stavovských práv českého království. V této době z neblahé řady cizí i domácí šlechty vybočuje jedna významná osoba: hrabě Špork, který, ačkoli pocházel z cizího vestfálského rodu, bojuje za práva českého království a snaží se alespoň na svých panstvích prosadit poměry, jež do jisté míry respektují náboženskou toleranci i zájmy českého obyvatelstva. Svým převratným úsilím i výstřední povahou však proti sobě poštvává mocné nepřátele, kteří intrikami usilují přivodit jeho pád. Kniha je doplněna dobovým pojednáním o autorovi románu Josefu Svátkovi z pera významného českého esejisty Ferdinanda Strejčka.

Závěrečná část románové trilogie Josefa Svátka. Román Pražský kat o „popravním mistru“ Janu Mydlářovi napsal Josef Svátek v roce 1876. Autor zde zúročil nejen znalosti dějinných událostí, ale i fabulační schopnost a dovednost vytvořit dramatický děj. Jan Mydlář byl skutečnou postavou, jeho osudy jsou však dokresleny legendou, na jejímž vzniku má velký podíl právě i Josef Svátek.