Josef Svátek

Florian Griesbeck z Griesbachu, pověstný rada krále Ferdinanda, je obratný diplomat a dovede se obratně vlichotit svému králi. Dostává proto na starost problém nekatolických stavů v Čechách. Coby katolík a vděčný poddaný se tohoto úkolu zhostí s patřičnou horlivostí. V centru jeho zájmu se ocitá biskup českých Bratří Jan Augusta spolu se svým věrným sluhou Jakubem Bílkem. Tento mladík však kromě pronásledování vlastních souvěrců musí řešit ještě soukromý problém – je zamilovaný do Griesbeckovy dcery Johanky. Když se Griesbeckovi podaří dostat biskupa Augustu s bratrem Bílkem do vězení na Křivoklát, zdá se, že jsou již pro všechny zúčastněné veškeré naděje ztraceny...

Počátek 18. století znamená v Čechách po jen o málo nadějnější vládě císařů Leopolda I. a Josefa I. nové utužení absolutistické vídeňské politiky. Na mnoha českých panstvích vládne tvrdou rukou cizí šlechta. V náboženské oblasti usiluje řadu desetiletí o moc jezuitský řád, který podporuje násilnou rekatolizaci navzdory umírněnějšímu stanovisku jiných církevních hodnostářů. Císař Karel VI. se snaží prosadit tzv. pragmatickou sankci, která znamená jen další oklešťování stavovských práv českého království. V této době z neblahé řady cizí i domácí šlechty vybočuje jedna významná osoba: hrabě Špork, který, ačkoli pocházel z cizího vestfálského rodu, bojuje za práva českého království a snaží se alespoň na svých panstvích prosadit poměry, jež do jisté míry respektují náboženskou toleranci i zájmy českého obyvatelstva. Svým převratným úsilím i výstřední povahou však proti sobě poštvává mocné nepřátele, kteří intrikami usilují přivodit jeho pád. Kniha je doplněna dobovým pojednáním o autorovi románu Josefu Svátkovi z pera významného českého esejisty Ferdinanda Strejčka.

Počátek 18. století znamená v Čechách po jen o málo nadějnější vládě císařů Leopolda I. a Josefa I. nové utužení absolutistické vídeňské politiky. Na mnoha českých panstvích vládne tvrdou rukou cizí šlechta. V náboženské oblasti usiluje řadu desetiletí o moc jezuitský řád, který podporuje násilnou rekatolizaci navzdory umírněnějšímu stanovisku jiných církevních hodnostářů. Císař Karel VI. se snaží prosadit tzv. pragmatickou sankci, která znamená jen další oklešťování stavovských práv českého království. V této době z neblahé řady cizí i domácí šlechty vybočuje jedna významná osoba: hrabě Špork, který, ačkoli pocházel z cizího vestfálského rodu, bojuje za práva českého království a snaží se alespoň na svých panstvích prosadit poměry, jež do jisté míry respektují náboženskou toleranci i zájmy českého obyvatelstva. Svým převratným úsilím i výstřední povahou však proti sobě poštvává mocné nepřátele, kteří intrikami usilují přivodit jeho pád. Kniha je doplněna dobovým pojednáním o autorovi románu Josefu Svátkovi z pera významného českého esejisty Ferdinanda Strejčka.

Florian Griesbeck z Griesbachu, pověstný rada krále Ferdinanda, je obratný diplomat a dovede se obratně vlichotit svému králi. Dostává proto na starost problém nekatolických stavů v Čechách. Coby katolík a vděčný poddaný se tohoto úkolu zhostí s patřičnou horlivostí. V centru jeho zájmu se ocitá biskup českých Bratří Jan Augusta spolu se svým věrným sluhou Jakubem Bílkem. Tento mladík však kromě pronásledování vlastních souvěrců musí řešit ještě soukromý problém – je zamilovaný do Griesbeckovy dcery Johanky. Když se Griesbeckovi podaří dostat biskupa Augustu s bratrem Bílkem do vězení na Křivoklát, zdá se, že jsou již pro všechny zúčastněné veškeré naděje ztraceny...

Audiokniha Paměti katovské rodiny Mydlářů, kterou napsal Josef Svátek. Autor píše poutavou a důstojnou kroniku o nejslavnějších vykonavatelích spravedlnosti a soustředí se zároveň na významné historické události v našich dějinách. Kriminalistických případů, které vzrušovaly čtenáře i diváky stejně jako dnes, bylo v 17. století víc než dost. Rozhlasový výběr z literární tetralogie z roku 1967.

Když je Václav Budovec z Budova, poslední potomek starobylého rodu Budovců, nespravedlivě potupen a vyhoštěn ze své vlasti, touží se pomstít. V jeho srdci plane pouze nesmírná bolest a nenávist k ženě, kterou kdysi miloval, a k těm, kteří pošpinili jeho čest a zneuctili slavné jméno jeho předků. Ušetřeni nemohou zůstat ani ti, kteří jen nečinně přihlíželi, aniž by se ho jediným slovem zastali. Co v něm podnítilo tak obrovskou zášť a vedlo k tomu, aby se v přestrojení, pod falešným jménem a s četou zběhlých císařských vojáků vrátil zpět, aby vykonal tu nejstrašnější pomstu, která byla dovršena obrovským požárem Starého a Nového Města pražského?

Převyprávěné Pamětí katovské rodiny Mydlářů zahrnující především jednotlivé případy vykonání práva útrpného. Podle Josefa Svátka vypráví Vojtěch Steklač. Octnete se ve světě mužů, kteří dědili "krvavé řemeslo" z otce na syna, mužů, bez nichž nemohli být trestání nenapravitelní podvodníci, zloději, vrazi... Bez nich by nebylo možné provádět právo útrpné, bez nich rozsudky mocných nemohly být naplněny! Přesto rodiny katů žili na okraji společnosti a jejich postavení v ní nebylo záviděníhodné. Byli opovrhovanými vykonavači spravedlnosti, lidmi zahalenými tajemstvím. Nikdo se s nimi nechtěl dostat do křížku... O rodu Mydlářů sepsal Josef Svátek čtyřdílnou ságu, kterou mistrně převyprávěl Vojtěch Steklač. V jeho podání se dozvíte vše podstatné z e života královského kata a jeho rodiny i řadu zajímavých informací o způsobech provádění trestů, v tehdejší době obvyklých. Čtivý a napínavý příběh vás zave de do doby drsné, ponuré, s právem, jež ke spravedlnosti v dnešním slova smyslu mělo opravdu daleko.

Ocitnete v temném světě těch, kteří dělají krvavou práci v zájmu spravedlnosti. Nic vám nezůstane utajeno. Prohlédnete si šibenice, pochopíte katovy slabosti a (ne)budete litovat jeho oběti. Paměti katovské rodiny Mydlářů nejsou obyčejnou knihou. Arc haická čeština způsobí, že váš propad hrdlem dějin bude o to působivější. Kati vždy patřili k rozporuplným, opomíjeným osobnostem české společnosti. V zájmu veřejného pořádku občas zakročil a posekal pár hlav podvratných živlů. Knížka barvitě popisuj e nejen tuto katovu každodenní rutinu (mučit, sekat, popravit), ale líčí životní příběhy dvou katů - kata Mydláře a jeho syna. Kat Mydlář býval studentem medicíny, nešťastně se zamiloval a shodou nešťastných okolností se stal katovým pacholkem a posl éze mocným katem. Jeho život se v podstatě nelišil od života běžného smrtelníka: učednická léta, svatba, práce, děti, oběti, přátelé a nepřátelé. Jedna z kapitol popisuje první veřejnou pitvu v Praze, zajímavý je i přesný popis různých stupňů mučení. Autorovi se podařilo vytvořit úžasnou, historicky věrnou atmosféru. Zatoužíte-li vidět místo, kde stávala katovna, jděte v Praze ke Starému židovskému hřbitovu a dívejte se na severní část Uměleckoprůmyslového muzea. Tam žil temně lidský hrdina své doby kat Mydlář.

Když je rytíř Václav Budovec z Budova, poslední potomek starobylého rodu Budovců, nespravedlivě potupen a vyhoštěn ze své vlasti, cítí touhu pomstít se. V jeho srdci plane pouze nesmírná bolest a nenávist k ženě, kterou kdysi miloval, a k těm, kteří pošpinili jeho čest a zneuctili slavné jméno jeho předků. Ušetřeni nemohou zůstat ani ti, kteří jen nečinně přihlíželi, aniž by se ho jediným slovem zastali. Co v něm podnítilo tak obrovskou zášť a vedlo k tomu, aby se v přestrojení, pod falešným jménem a s četou zběhlých císařských vojáků vrátil nazpět, aby vykonal tu nejstrašnější pomstu, která byla dovršena obrovským požárem Starého a Nového Města pražského?

Román Pražský kat (v NAKLADATELSTVÍ XYZ vychází ve třech svazcích) o popravním mistru Janu Mydlářovi napsal Josef Svátek v roce 1876. Zúročil zde, jako v mnoha jiných dílech, nejen znalosti dějinných událostí, ale též fabulační schopnost a dovednost vytvořit dramatický děj. Jan Mydlář byl skutečnou postavou, jeho osudy jsou však dokresleny legendou, na jejímž vzniku má velký podíl právě i Josef Svátek. Kat Mydlář byl údajně rodákem z Chrudimi, který se chtěl stát lékařem.