Josef Svátek strana 3 z 3

Neúprosná kola osudu jsou posledním čtvrtým dílem a uzavírají rozsáhlou kroniku katovské rodiny Mydlářů. Naposledy navštívíte temný a ponurý svět těch, kteří dělají krvavou práci v zájmu spravedlnosti. Nic vám nezůstane utajeno. Prohlédnete si šibenici a poznáte i život Prahy v těchto „krutých“ dobách, kdy spravedlnost končila v rukou katů a žalářníků.

Kati vždy patřili k rozporuplným, opomíjeným osobnostem české společnosti. Knížka barvitě popisuje nejen katovu každodenní rutinu (mučit, sekat, popravit), ale líčí i životní příběhy dvou katů, kata Mydláře a jeho syna, v Praze na přelomu 16. a 17. století. Rozevřete-li tuto knihu, nic vám nezůstane utajeno z krvavé práce v zájmu spravedlnosti.

Závěrečná část románové trilogie Josefa Svátka. Román Pražský kat o „popravním mistru“ Janu Mydlářovi napsal Josef Svátek v roce 1876. Autor zde zúročil nejen znalosti dějinných událostí, ale i fabulační schopnost a dovednost vytvořit dramatický děj. Jan Mydlář byl skutečnou postavou, jeho osudy jsou však dokresleny legendou, na jejímž vzniku má velký podíl právě i Josef Svátek.

S osudy mladičkého Jana, který se pro svou vášnivou lásku stal katovým pomocníkem a přísahal pomstu, jsme se měli možnost seznámit v Cestě na popraviště, tedy v první části obsáhlejšího Svátkova románu Pražský kat. V druhém volně navazujícím dílu nazvaném Cikánčino tajemství se znovu setkáváme s Janem Mydlářem po patnácti letech, a to v katovně Starého Města pražského. Vážený, a přece z lidské společnosti vyvržený mistr popravní je v pohnutém tragickém období po bitvě na Bílé Hoře a po popravě sedmadvaceti českých pánů zahrnován neustále spoustou krvavé práce. Do jeho osudu však překvapivě a trvale zasáhne teprve zatčení mladých cikánských lapků a zlodějů, kteří jsou uvrženi do staroměstského žaláře nazývaného Špinka. Autor, jemuž bývá občas vytýkáno, že se úplně přesně nedrží historických faktů, zato dokáže staré děje vyprávět strhujícím způsobem. Ani dlouhá desetiletí, která uplynula od napsání románu, neubrala mu nic na jeho napínavosti.

Druhý díl rozsáhlé čtyřdílné kroniky s podtitulem: Rozličné příběhy katovské, rozvíjí další osudy kata Jana Mydláře. . Prohlédnete si šibenice, pochopíte katovy slabosti a (ne)budete litovat jeho oběti. Paměti kata Mydláře nejsou obyčejnou knihou. Jejich čeština je sice archaická, ale váš propad hrdlem dějin bude o to působivější.

Kati vždy patřili k rozporuplným, opomíjeným osobnostem české společnosti. Knížka barvitě popisuje nejen katovu každodenní rutinu (mučit, sekat, popravit), ale líčí i životní příběhy dvou katů, kata Mydláře a jeho syna, v Praze na přelomu 16. a 17. století. Rozevřete-li tuto knihu, nic vám nezůstane utajeno z krvavé práce v zájmu spravedlnosti.

S osudy mladičkého Jana, který se pro svou vášnivou lásku stal katovým pomocníkem a přísahal pomstu, jsme se měli možnost seznámit v Cestě na popraviště, tedy v první části obsáhlejšího Svátkova románu Pražský kat. V druhém volně navazujícím dílu nazvaném Cikánčino tajemství se znovu setkáváme s Janem Mydlářem po patnácti letech, a to v katovně Starého Města pražského. Vážený, a přece z lidské společnosti vyvržený mistr popravní je v pohnutém tragickém období po bitvě na Bílé Hoře a po popravě sedmadvaceti českých pánů zahrnován neustále spoustou krvavé práce. Do jeho osudu však překvapivě a trvale zasáhne teprve zatčení mladých cikánských lapků a zlodějů, kteří jsou uvrženi do staroměstského žaláře nazývaného Špinka. Autor, jemuž bývá občas vytýkáno, že se úplně přesně nedrží historických faktů, zato dokáže staré děje vyprávět strhujícím způsobem. Ani dlouhá desetiletí, která uplynula od napsání románu, neubrala mu nic na jeho napínavosti.

Závěrečná část románové trilogie Josefa Svátka. Román Pražský kat o „popravním mistru“ Janu Mydlářovi napsal Josef Svátek v roce 1876. Autor zde zúročil nejen znalosti dějinných událostí, ale i fabulační schopnost a dovednost vytvořit dramatický děj. Jan Mydlář byl skutečnou postavou, jeho osudy jsou však dokresleny legendou, na jejímž vzniku má velký podíl právě i Josef Svátek.