Zdeněk Svěrák strana 7 z 9

Čím se v noci baví auta zaparkovaná u chodníku na ulici, to nikdo z nás neví? Vůbec první rozhlasová pohádka Zdeňka Svěráka z roku 1963. V hlavních rolích Eduard Kohout, Ljuba Hermannová a Petr Haničinec. Starý americký vůz Mr Ford se jednou v noci zkusil nastartovat jen tak bez řidiče, aby mu nebyla zima.

Hrdinou rozhlasové komedie Posel hydrometeorologického ústavu je člověk, který neodolá pokušení mystifikovat posluchače v rozhlasovém vysílání. O svém "rozhlasovém žertu" Posel hydrometeorologického ústavu - Zdeněk Svěrák mj. píše: "Fascinovali mě tenkrát podvodníci a mystifikátoři. Tak dlouho jsem o nich psal povídky, až jsem se usadil na mystifikaci s Járou Cimrmanem.

Fantaskní příběh Zdeňka Svěráka o lidech, kteří byli připraveni o "klíče" k domovu i svobodě. Osoby a obsazení: Jana (Vlasta Žehrová), Karel (Zdeněk Svěrák), Petlach (Jiří Pleskot), Bláža Petlachová (Jiřina Jirásková), správce (Petr Pelzer) a Tománek (Martin Růžek). Režie Jan Fuchs.

Původní pohádka Krápník a Františka vznikla již v roce 1965 jako první autorská rozhlasová pohádka Zdeňka Svěráka (a první streofonní nahrávka u nás vůbec). Humorně laděný příběh se zčásti odehrává v podzemní jeskyni, jíž vévodí popudlivý krápník Punkvák, který miluje klid a pomalu ubíhající čas a se zlobnou nevolí pozoruje a také zaznamenává zdánlivé nepravosti, které se mu dějí nad hlavou, na zemském povrchu.

Oblíbený bestsellerový autor Zdeněk Svěrák má pro vás další skvělou knihu! Tentokrát se můžete těšit na beletristické zpracování filmových povídek – předloh k filmům Kolja, Obecná škola a Vratné lahve; plus Po strništi bos, která na své filmové zpracování teprve čeká. Typický humor Zdeňka Svěráka a jeho hravost, kterou ve svým knihách používá, slibují poutavé čtení! Filmová povídka je předloha pro budoucí film. Režisér si ji čte a představuje si – většinou líp než její autor – jak by vyprávění vypadalo na plátně. Když usoudí, že dobře, ve spojení s dramaturgem donutí autora ke změnám a škrtům a k napsání scénáře. Čtenář této knížky dostává povídky už ve finální podobě, a bude si většinou vybavovat, jak je natočil řežisér Jan Svěrák.

Oblíbený bestsellerový autor Zdeněk Svěrák má pro vás další skvělou knihu! Tentokrát se můžete těšit na beletristické zpracování filmových povídek – předloh k filmům Kolja, Obecná škola a Vratné lahve; plus Po strništi bos, která na své filmové zpracování teprve čeká. Typický humor Zdeňka Svěráka a jeho hravost, kterou ve svým knihách používá, slibují poutavé čtení! Filmová povídka je předloha pro budoucí film. Režisér si ji čte a představuje si – většinou líp než její autor – jak by vyprávění vypadalo na plátně. Když usoudí, že dobře, ve spojení s dramaturgem donutí autora ke změnám a škrtům a k napsání scénáře. Čtenář této knížky dostává povídky už ve finální podobě, a bude si většinou vybavovat, jak je natočil řežisér Jan Svěrák.

V roce 2009 vyšel v Supraphonu dvoudiskový komplet s názvem Zdeněk Svěrák Povídky. Obsahoval šest příběhů ze stejnojmenné knihy, vydané nakladatelstvím Fragment, čtených autorem. Čtyři povídky se do tehdejšího vydání nevešly, a proto vycházejí nyní samostatně. Tato nová vyprávění spojují překvapivé pointy, věrohodné a zajímavé osudy hrdinů, citlivě sdělené detaily a postřehy. Svým literárním dílem si Zdeněk Svěrák plní dávné přání z mládí být spisovatelem. Úspěch u čtenářů i posluchačů svědčí o tom, že své sny uskutečnil dobře. Nejen autorsky, ale i interpretačně dodává Zdeněk Svěrák svému výtečnému vyprávění humor, touhu a smyslnost, je schopný jemných nuancí v přesvědčivosti postav (farář Zbyšek Pzontek z Tetřeva, Vendula z Fotografa, ústřední hrdina povídky Podvodník nebo Věrka z Horké neděle). Půvab této Svěrákovy práce spočívá v umění přesného vyjádření, v tajemství, erotickém vábení a vždy překvapivém závěru. Právem může být jeho dílo srovnáváno s tvorbou našich největších povídkářů.

Oblíbili jste si písničky Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře? Sami autoři pro vás vybrali to nejlepší ze své tvorby - písničky, které vám, jak říká Zdeněk Svěrák "vlezou do ucha". Máte je tu nejen s texty, notami, s kouzelnými obrázky Vlasty Baránkové, a především s piánkem, které se vejde do každého pokojíčku. Tak ať se vám hezky listuje, zpívá i hraje.

Tato jedinečná publikace je dosud nejobsáhlejším průvodcem po neobyčejně plodné, letos již šestačtyřicetileté historii českého národního pokladu – Divadla Járy Cimrmana. Na šedesáti čtyřech stranách exkluzivní obrazové knihy vás čeká obsáhlá exkurze dějinami divadla, které se nakonec proslavilo, navzdory všem peripetiím a nepřízním režimu, času i osudu. Dějepisný text kronikáře Zdeňka Svěráka vás provede historií divadla od počátků až po současnost, seznámí vás s osobnostmi, které se jí více nebo méně účastnily, a nabídne vám příběhy veselé i vážnější. Kniha je seřazena chronologicky podle vzniku jednotlivých divadelních her. S pomocí bohaté fotografické a obrazové dokumentace vás provede jednotlivými hrami a jejich obsazením z dob dávno i nedávno minulých, ale stanete se tu také svědky osudových setkání, z nichž některá vás možná překvapí. Publikaci doplňuje více než třicet jedinečných dobových dokumentů, z nichž některé se tu svého zveřejnění dočkaly poprvé. V knize mimo jiné naleznete: •původní protokol o vzniku Divadla Járy Cimrmana •obal první vydané desky Divadla Járy Cimrmana – •Dlouhý, Široký a Krátkozraký •dopis ideologické komisi ONV Praha 10 s – další – •obhajobou existence divadla •autentické návrhy scény a kostýmů pro hru Lijavec •v kresbě J. Weigela •dopis Z. Svěráka a V. Kotka soudružce předsedkyni J. Švorcové •plakát zvoucí na představení Záskoku v Národním divadle ...a mnohem více.

Tato kniha Zdeňka Svěráka sklízí zasloužený čtenářský obdiv. Její zvuková podoba je tedy přirozeným souputníkem literární podoby, zvláště, čte-li ji autor sám. Svěrák se vrací do jedné etapy svého dětství a vypráví zážitky malého městského kluka, přesazeného za války na venkov. Obdivuhodné vypravěčské umění, jakoby filmová obrazivost, vtipné a velmi věrohodné situace, to vše strhne čtenáře a posluchače k velkému prožitku.

Audiokniha Kolo se zlatými ráfky, kterou napsal Zdeněk Svěrák. Pohádka Kolo se zlatými ráfky, zcela otevřeně vypráví o divném království, kde se nesmí mluvit nahlas a ti, kteří neposlechnou, pak musí zpívat vězeňské lidové písničky v kobkách v podzámčí. Původní verze Tiché šlapací království byla po roce 1968 smazána jako nežádoucí. Její nová nahrávka vznikla o dvacet let později v úžasném obsazení Borise Rösnera, Karla Heřmánka, Jiřího Langmajera a řady dalších, mimo jiné i autora Zdeňka Svěráka.

Šest na bidýlku byla populárně-naučná parodie na rozhlasové hitparády populárních písní (název odkazuje k tehdejší rozhlasové "Houpačce", hitparádě "12 na houpačce", kterou v Československém rozhlase uváděl Jiří Černý). Redaktor Kukla a doktor Žirecký komentují nahrávky zpěvného ptactva z celého světa.

Audiokniha Příběhy obsahuje texty spisovatele Petra Šabacha, které jsou předčítány známými herci, mezi něž patří Zdeněk Svěrák, Jaromír Hanzlík, Martin Dejdar a další.

Povídky a Nové povídky Zdeňka Svěráka v exkluzivním dárkovém balení. K napsání povídek inspiroval Zdeňka Svěráka sám život. Zaslechnutá věta, odvyprávěná historka nebo útržek rozhovoru se staly jádrem příběhu, který autor rozvinul s typickou hravostí. V příbězích se jistě poznáte i vy.Kdokoli z nás se mohl někdy v životě dostat do podobné situace jako hlavní hrdinové jednotlivých příběhů.

Komplet 4 CD shromažďuje unikátní, vtipné a svérázné pohádky Zdeňka Svěráka, psané v šedesátých a osmdesátých letech. Nejprve vznikl příběh Tři auta o starém Fordu, Aerovce a Spartakovi. Auta si vyjedou na výlet, protože je jim před domem na ulici zima. Herecké obsazení je mimořádné- Ljuba Hermanová, Eduard Kohout a Ladislav Trojan. Krápník a Františka je pohádka o hledání štěstí a zároveň jinotaj o dvojím světě - zjeveném a tajném - opět se skvělými herci, např. Josefem Kemrem, Iljou Rackem a Jaroslavem Satoranským. Třetí pohádka Kolo se zlatými ráfky, zcela otevřeně vypráví o divném království, kde se nesmí mluvit nahlas a ti, kteří neposlechnou, pak musí zpívat vězeňské lidové písničky v kobkách v podzámčí. Tuto pohádku, nazvanou původně Tiché šlapací království, v Čs. rozhlasu po roce 1968 smazali jako nežádoucí. Její nová verze vznikla o dvacet let později v úžasném obsazení Borise Rösnera, Karla Heřmánka, Jiřího Langmajera a řady dalších, mimo jiné Zdeňka Svěráka. Ten je interpretem i posledního souboru příběhů s názvem Radovanovy radovánky, známých také z televizního Večerníčku. Vyprávění o optimistickém zahradnickém synkovi Bohouškovi, který měl tu vlastnost, že se ze všeho radoval a proto mu začali říkat Radovan, patří, jako ostatně všechny Svěrákovy pohádky, k těm, jejichž humor milují nejen děti, ale i jejich rodiče. Chytré pohádky pro chytré děti a jejich chytré rodiče. Hovoří a zpívají Zdeněk Svěrák, Ljuba Hermanová, Eduard Kohout, Ladislav Trojan Josef Kemr, Ilja Racek, Jaroslav Satoranský, Boris Rösner, Karel Heřmánek, Jiří Langmajer, Jaroslava Adamová a dalších. Režie Jan Fuchs a Karel Weinlich Hudba Dalibor Basler, Jaroslav Uhlíř a Jiří Kolafa

"Az elbeszélés virágágyás, a regény egész szántóföld. Mindig tudtam, hogy a szántóföldet nem győzném megművelni, de az ágyásokban csábított a munka. Az ágyások nem beláthatatlanok. És ha bennük dolgozom, nemcsak az ültetés érdekel, hanem a gyomlálás is. Szeretem kihúzogatni a gyomokat, azokat a nem megfelelő szavakat, amelyek megfojtják az igaziakat. Szeretem a tömörséget. Már gimnazista koromban elhatároztam, hogy elbeszéléseket fogok írni, s kötetekbe rendezve adatom ki őket. Ehelyett egész életemben forgatókönyveket, színházi szövegkönyveket és dalszövegeket írtam. Ezzel a kötettel megvalósítottam ifjúkori álmomat." (a Szerző)