Miloslav Topinka

Kniha Vysoká hra mýtus nenávratného, jejímiž editory jsou Jakub Hlaváček a Miloslav Topinka, navazuje na předchozí kompletní knižní vydání všech čtyř čísel časopisu Le Grand Jeu / Vysoká hra v českém překladu (Malvern, 2017). Zahrnuje texty Rogera Gilbert-Lecomta, Reného Daumala a Rollanda de Renéville, účastníků skupiny Vysoká hra, jež nebyly publikovány ve stejnojmenné revue, texty věnované jednomu z největších malířů dvacátého století Josefu Šímovi, zakládajícímu členu Vysoké hry (zejména texty Rogera Gilbert-Lecomta a Věry Linhartové), dále eseje, vzpomínky, svědectví a studie o Vysoké hře, jejím významu, myšlenkové a básnické síle, od P. Mineta, L. Pierre-Quinta, A. Pravdové a B. Schmitta, Rollanda de Renéville a M. Thivoleta, text Věry Linhartové o vztahu Vysoké hry a Richarda Weinera, dopisy či úryvky z korespondence mezi R. Gilbert-Lecomtem, R. Daumalem, M. Henrym, R. Weinerem, R. Vaillandem a P. Minetem. Publikaci doprovázejí medailony členů a spolupracovníků Vysoké hry a fotografie, jejichž autorem je Artür Harfaux. Zařazené texty dokládají, že Vysoká hra, jejímž základním krédem byla Vzpoura Zjevení, neustálé zpochybňování jakékoli jistoty, soustavné rozrušování hranic vnímání a myšlení, pokus o zásadní proměnu člověka, jako se motýl prodírá kuklou, snaha dotknout se neznáma, stát se vidoucím a přepadnout mimo poezii, jež se tak stává prostředkem k dosažení nejzazšího poznání, představuje jedno z největších duchovních dobrodružství dvacátého století, dodnes stejně naléhavé a inspirativní.

Doplněné vydání esejů předního českého básníka Autor je známý a ceněný především jako originální a v českém prostředí výjimečný básník. Poněkud ve stínu jeho původní tvorby však zůstává neméně pozoruhodné dílo esejistické. Kniha představuje ucelený soubor Topinkových metaliterárních textů, a to od rozsáhlých esejů, publikovaných především v šedesátých letech v Sešitech pro literaturu, až po úvahy z let devadesátých i příležitostné texty z navazujících dekád. Poznáváme tak básníka nejen jako neortodoxního, neakademického myslitele, nýbrž i jako osobnost, která neotřelým způsobem otevírá tvorbu spřízněných autorů, literátů, případně výtvarníků. Kniha je výrazně rozšířeným vydáním stejnojmenné edice z roku 2007. Přibyl zde například „ztracený“ text o poezii exulantů Milady Součkové a Ivana Jelínka nazvaný „Útočiště řeči“, dále text „Jsem tady, nebo tam, nebo jinde“, který komentuje nový překlad Eliotových Čtyř kvartetů, či esej „Heidegger a Rimbaud“ a mnohé další.