Kristína Uhlíková

Městský chrám sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě patří k předním středověkým architektonickým památkám (nejen) východních Čech. Kostel byl budován patrně již od založení města ve 13. století a během následujících staletí prošel několika zásadními přestavbami. V závěru 18. století byl do jeho presbytáře druhotně instalován monumentální barokní oltář pocházející z klášterního kostela v Sedlci u Kutné Hory s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Petra Brandla. V poslední třetině 19. a na počátku 20. století byl kostel městskou obcí nákladně rekonstruován podle návrhu Františka Schmoranze st. a Josefa Mockera a secesně vyzdoben Karlem V. Maškem a jeho studenty z pražské Uměleckoprůmyslové školy. Barvitý kaleidoskop sledující stavbu od jejích počátků až do 21. století zachytil kolektiv autorů tvořený předními specialisty na středověkou architekturu, movité památky, barokní malířství, církevní dějiny i dějiny péče o kulturní dědictví. Nedílnou součást studií tvoří také výpravná fotografická a archivní dokumentace. Bonusem pro čtenáře je pak stručný průvodce interiérem kostela v českém i anglickém jazyce. Autoři textů: Helena Dáňová, Jana Oppeltová, Dalibor Prix, Věra Slavíková, Kristina Uhlíková, Štěpán Vácha

V rámci osudů české intelektuální elity 20. století patří životní příběh Josefa Cibulky k nejpozoruhodnějším. Spojoval totiž dráhu římskokatolického kněze a špičkového akademika s evropským rozhledem, byl mimořádně plodným badatelem, oblíbeným pedagogem a charismatickým společníkem, pevně zakořeněným nejen v prvorepublikových intelektuálních kruzích. Zároveň představoval typ humanitního vzdělance, který si dokázal udržet renomé napříč několika politickými režimy, včetně dvou totalitních. Přestože se k odkazu Josefa Cibulky dodnes hlásí hned několik oborů, zůstává v povědomí o jeho životě a několik nejasných, až problematických momentů. Kolektivní monografie, na níž se podíleli autoři z řad historiků a historiků umění či církevních dějin, se pokouší některá z bílých míst doplnit. Připomíná témata z jeho dodnes platného odborného odkazu a podrobně se věnuje méně známým částem Cibulkova životního příběhu. Nevyhýbá se přitom ani těm vůbec nejspornějším tématům protektorátnímu působení Josefa Cibulky nebo jeho údajné spolupráci s komunistickou Státní bezpečností.

V centru pozornosti česko-německé publikace stojí proces záchrany, ale i devastace kulturně hodnotných předmětů z majetku postiženého poválečnými nacionálně motivovanými majetkovými represemi, a to se zvláštním důrazem na situaci v severních Čechách. Vzhledem k tomu, že pouhý popis odosobněných úředních mechanismů by sám o sobě nebyl schopen adekvátně přiblížit, co a proč se s těmito věcmi stalo, je k obecným kapitolám připojeno devatenáct případových studií sledujících konkrétní vybrané předměty dnes uložené ve veřejných sbírkách, objekty, jejichž zařízení původně tvořily, a osobnosti jejich posledních soukromých majitelů.

Držíte v rukách majstrovské dielo, ktoré mnohí kritici nazvali najlepším románom o láske, aký bol napísaný v 20. storočí. C. S. Lewis uchopil klasický grécky mýtus lásky medzi Psyché a Kupidom a prerozprával ho úplne novým spôsobom z pohľadu Orual, staršej sestry Psyché. Škaredá a zatrpknutá Orual bezmedzne miluje svoju sestru Psyché a veľmi ju zraní, keď Psyché obetujú bohu Hory. Psyché sa nesmie pozrieť na tvár boha, ale na naliehanie Orual tak urobí a za túto zradu ju boh od seba odoženie. Z Orual sa stáva kráľovná, mocná, ale bez lásky, a hoci celý život čaká na reakciu bohov, tí mlčia. Až na konci života, v snoch o svojej stratenej, milovanej sestre, nájde odpovede na svoje otázky.