Strhující příběh inspirovaný vlastními dětskými zážitky i u nás oblíbeného autora Citu slečny Smilly pro sníh. Román Až nadejde čas vypráví příběh tří žáků na jedné soukromé škole v Kodani na začátku 70. let. Tyto děti, navíc poznamenané úzkostí a těžkými zážitky z výchovných ústavů, zjistí, že za tuhým autoritativním režimem, který na škole vládne, se skrývá dalekosáhlý plán, a rozhodnou se jej odhalit. Kniha, inspirovaná autorovými vlastními zkušenostmi ze školních let, je nelítostnou obžalobou odlidštěného a byrokratického výchovně–vzdělávacího systému, jaký tehdy v Dánsku fungoval. Román vyvolal vášnivé veřejné diskuse, poněvadž většina Dánů žije v přesvědčení, že jejich školství je lidské, laskavé a rozumné. Peter H?eg v tomto románu opět, i když zcela novým způsobem, rozvíjí svá životní témata a i tato jeho v pořadí čtvrtá kniha (vyšla v roce 1993) zapůsobí strhujícím příběhem, jazykovým mistrovstvím a uměleckou přesvědčivostí, které jsou jejich autorovi vlastní.

Jednoho dne se na pláži v jihoanglickém městečku objeví tajemná krásná dívka oděná jen v plavkách, která zjevně vyšla z moře. Je promrzlá, nikoho nepoznává, na nikoho nereaguje. Místní noviny v tom vidí senzační zprávu okurkové sezóny. Mladý novinářský elév z Prahy, který je v Anglii na stáži, má o dívce napsat reportáž. Když dorazí do policejní cely, zdá se, jakoby ho dívka poznávala. Ukáže se však, že tato skutečnost může být životu nebezpečná. Inteligentní román noir jako odpověď současným krvavým krimi thrillerům.

Román se odehrává v 19. století a sleduje osudy lehkomyslného, zhýralého a zchudlého hraběte Arca, jemuž příchod moderní doby sebral jeho nejmilejší hračky - ženy, a nabídl zábavu novou: heroin. Praha před koncem 19. století. Asanační násilí páchané na městě se odráží ve vyvražďování prostitutek v židovském ghettu. Souvislost mezi úmrtími je však třeba teprve hledat, po stopě zločinců jde jednak policie, jednak Karel Adam, hrabě Arco, jejž se smrt dívek dotýká osobně a který je sám stravován těžkou nemocí dýchacích cest. Do neklidného období protivládních demonstrací a konfidentských provokací přijíždí z jedné strany, z Tyrol, Adamův bratránek Mani, a ze strany druhé, z Moravy, neznámý stařec doprovázející neskutečně krásnou dívku, o níž se v Praze začíná šeptat jako o židovské princezně, ale kterou Adam při prvním setkání nepozná. Navíc se ve městě objeví Felix Hofman, lékař a chemik z Bayerových závodů, který s sebou přivezl zázračný lék proti černému kašli a souchotinám, prášek plný heroické síly a smrtelného nebezpečí. Hrabě Arco se k němu snaží dostat, zároveň se pokouší zachránit alespoň jeden barokní dům na rozhraní Starého Města a Josefova, k tomu soupeří s policií v tom, kdo dříve odhalí vraha prostitutek a jeho motivy. Mezi tím se pod nátlakem moderních bouracích strojů poroučí jeden dům za druhým a v ruinách Židovského Města se po nocích zjevuje legendární fantom z dětských báchorek, Masíčko, před jehož dlouhým nožem je lépe co nejdál uprchnout.

Závěrka je milostná novela o prokletí doby, kdy se každý může stát fotografem a udělat alespoň jednu dobrou fotku. Důležitá je motivace. Motivací Matěje Runda je Věra, půvabná mladá žena, která si neuvědomuje svou fotogeničnost – svou krásu „na druhý pohled“. Matěj tento její dar objeví, ale má zásadní problém: neumí fotit. Přesto začne Věru fotografovat. Jeho snímky jsou překvapivě dobré a čím dál lepší, vzbuzují pozornost, obdiv, ale i odsouzení. Jsou nepokrytě erotické, ale i sexistické. Nefotografa i jeho nemodelku dostihne internetové renomé, snad i sláva, ale čím větší je jejich úspěch, tím hůř k sobě nacházejí cestu. Profesionální vztah tak může skončit jen dvojím způsobem: buď láskou, anebo nenávistí. Závěrka je ilustrovaná autorovými fotografiemi. Díky ní se stává fotografem.

Příběh člověka ve zvířeti a zvířete v člověku Držitel ocenění Magnesia Litera 2001 Předloha oceňovaného filmu Jiřího Havelky Rozkročen mezi dvě staletí, několik pohádek a desítky mýtů vypráví Hastrman příběh zvířete s lidskými vášněmi, divoké krajiny a člověka, křehkého ve své špatnosti. V první části přijíždí do Staré Vsi její pán, volnomyšlenkářský šlechtic a podivínský diplomat, který se dlouhá léta zdržoval v cizině a pak se rozhodl pro klidný život ve staré vlasti. Nepočítal však s tím, že v nepatrné vesnici objeví celý nový svět. Druhá část vyprávění vrhá hrdinu do dnešní doby se všemi jejími zlořády a nečistotami. Jak vydobýt zpět to, oč moderní svět připravil člověka? Novodobá utopie, dílo pozdního romantismu, ale také pronikavý, velkoryse vyprávěný příběh o lásce, oběti a krvácející přírodě.

Sci-fi román Urbo Kune je součástí unikátního stejnojmenného projektu, který v sobě zahrnuje architekturu, literaturu, film, výtvarné umění a hudbu. Tento román vychází ze zadání názvu a místa fiktivního hlavního města Evrosvěta.

Pojednává o příchodu nového knihovníka Mikuláše Jelena, který pro novou práci opouští svůj antikvariát v Praze. S Urbem se však nesžívá snadno a sílí v něm pocit, že město, budované s vidinou euroslávy slávy a pak nikdy neprobuzené a ke svému účelu nevyužité, si žije vlastním tajným životem, o kterém nemá společnost ani stát tušení. Mikuláš se tu setká s podivnými lidmi, kteří v sobě přinášejí budoucnost. Někteří ho přicházejí obejmout, jiní mu chtějí ublížit. Roli, kterou v tajném plánu města sehrává, se musí učit přímo na jevišti. Může jen doufat, že ji celou bude znát dřív, než ho někdo stihne zabít. Kniha je ilustrována nákresy a vizualizacemi města, jež vznikly v ateliéru a vysokoškolském kurzu architekta Petra Hájka.

Novodobá utopie, dílo pozdního romantismu, pohádka pro lid držený pod krkem svou vlastní politickou reprezentací tak lze charakterizovat Hastrmana (2001), potenciální černou knihu ekoterorismu kdyby to nebyla kniha zelená. Děj románu je rozdělen do dvou časových pásem do období 19. století a do současnosti. Obojí spojuje hlavní postava hastrmana, který si vytyčil za úkol vyčistit vody na svém panství od nánosu bahna... Vypravěčem je samotný hastrman, který čtenáři děj vypráví nezaujatým tónem. V hastrmanovi se ve skutečnosti skrývají dvě osobnosti: zvíře a bestie toužící stát se člověkem. Tyto osobnosti se v něm neustále potýkají. Je to bytost bez duše, přírodní živel, který vždy činí to, k čemu je předurčen. Není zlý ani dobrý, nelituje svých činů a ani nemá radost z toho, co provádí.

V Karlových Varech dojde k obludné vraždě: žena roztrhá muže svými zuby a pak spáchá sebevraždu. Nebylo prokázáno, že by se ti dva znali. Po nějaké době se stane událost podobná: na golfovém hřišti zabije muž ženu její vlastní odpalovací holí, uhryže a pozře její prsa a poté vběhne pod auto. Nikdy předtím se neviděli. Do Varů, svého rodného města, se po dlouhé době vrací Julián Uřídil. Ne na stálo a ne jako lázeňský host, ale na anonymní pozvání jako autor knih, v kterých se odehrávají podobné zločiny. Minulost, na niž chtěl zapomenout, když kdysi odešel do Prahy, se mu však ve Varech spolu s dalšími kousavými vraždami vrací jako bumerang. Souvislost mezi množícími se případy nenachází, zato se nepochopitelně ocitá v jejich bezprostřední blízkosti. Tak, jak byl pozván on, teď musí pozvat do Varů na pomoc člověka, kterého už nikdy nechtěl vidět.

Miloš Urban, držitel ceny Magnesia litera za prózu Hastrman, román zfilmovaný Ondřejem Havelkou 2018, a oceněný Českým lvem 2019 ve 4 kategoriích, se vrací ke kořenům. K dětství prožitému v Karlových Varech a k mysteriózním vraždám tak typickým pro jeho nejslavnější romány Sedmikostelí, Santiniho jazyk nebo Lord Mord

Audiokniha na CD ve formátu MP3. Můžete se poslechnout plnou verzi knihy, ve které autor svébytně zpracoval legendu o Libuši a Přemyslovi, v podání Josefa Somra. Vyprávění o Libuši a Přemyslovi je jednou z nejkrásnějších českých pověstí, která na pozadí

Nové vydání knihy, kterou v r. 1998 debutoval autor pozdějších úspěšných románů a zamotal jejím prostřednictvím hlavu řadě kritiků, akademických badatelů a vyznavačů literatury faktu. Přitom se zdá celá věc úplně jednoduchá. Dva zdatní akademici, milenecko–spiklenecká dvojice Josef Urban a Marie Horáková, se rozhodnou jednou provždy rozklíčovat záhadu pravosti dvou slavných památek českého písemnictví, Rukopisu Královédvorského a Zelenohorského, a podniknou detektivní pátrání na vlastní pěst. Dozví se nevídané věci jak o Rukopisech, tak o jejich plagiátorech…

S. je zločinec na útěku. Doposud vyvázl z každé pasti, kterou mu nastražila policie. Když se však dostane do ženského kláštera v horách a je mu poskytnut azyl, zjišťuje, že přežít tu v klidu jediný týden spolu s pěti mladými ženami a jednou tajemnou bytostí může být nad lidské schopnosti – a že při tom brzy jde o život. Max Unterwasser je pseudonym začínajícího autora. Vyhrazuje si upozornit, že jeho malý erotický horor je určen čtenáři mužského pohlaví a libertinského založení, a sám Michaelu lapidárně charakterizuje takto: „Je to příběh, který začíná jako pubertální fantazie a končí jako postpubertální noční můra.“

Mamlas z maloměsta patří k té méně známé tvůrčí linii autora, který se proslavil svými jedinečnými, mnohokrát zfilmovanými sci-fi příběhy. Je to naturalistický pohled na nižší střední třídu americké společnosti poválečných let a její chování. „Malí“ lidé z rodin, které zásobovaly armádu mladými muži, často z války žili, neboť pracovali pro stát a stát je platil. Po válce však tuto jistotu ztratili a často se ocitli na holičkách, tak jako neslavný hrdina tohoto příběhu Roger Lind. Roger měl však štěstí: za peníze od tchyně si zařídil prodejnu a opravnu televizorů, rodina se jakž takž vzmohla a Rogerova žena Virginia se rozhodla dát syna Grega do lepší školy. Tam Roger potká Liz Bonnerovou, ženu šikovného obchodníka Chika, představitele té lépe situované střední třídy. Když Liz zatouží po Rogerovi a Chic se zakouká do jeho kšeftu s televizory, na rozpad rodiny a ztrátu hodnot a iluzí je zaděláno až sadisticky.

Zcela neopakovatelné, uchvacující, krásné i děsivé. Snad takto lze pár slovy popsat zážitek z pusté Prahy během karantény, která postihla všechna města a místa nejen v naší zemi.
Nezažil to nikdo z naší generace, ani z generace našich rodičů a prarodičů. Snad to mine naše děti a my jim to budeme moci zprostředkovat jen jako vzpomínku, a to díky této knize zcela unikátních černobílých fotografií.
Pavel Hroch v nich zachytil naši metropoli, když na pár chvil byla jen sama pro sebe a sama sebou. Projděte se spolu s ním prázdnými ulicemi, postůjte na pustých náměstích, prohlédněte si její architektonické skvosty, jindy skryté za clonou všudypřítomného hlučícího davu. Průvodcem vám bude i osobitý text spisovatele Miloše Urbana.
Stalo se to vůbec? Možná to byl jen sen

Sbírka deseti povídek z let 2002 až 2006, obsahující vedle klasické Smrtečky nebo Bělorusky i méně známé a novější drobné texty Miloše Urbana. Ilustrované vydání s ilustracemi Pavla Růta.

Nejnovější román úspěšného českého spisovatele Miloše Urbana si pohrává s klasickou českou vášní – houbařením. Vypráví příběh mladého nakladatelského redaktora Gregora Martyho, který bojoval s podivuhodnou drogou a málem nad ní zvítězil. Získal mládí, krásu a erotické charisma, ale taky mučivou závislost na této vzácné lahůdce a je nucen se rozhodnout, jestli bude ve fatálním vztahu pokračovat, anebo se pokusí o návrat do obyčejného života.
V českých lesích začal růst tajemný hřib Boletus arcanus a tomu, kdo ho najde, vyplní jakékoli přání. Jenom je třeba si předem dobře promyslet, co vlastně chceme, a jestli nakonec není lepší nechat ty nejkrásnější hřiby tam, kde jsou... Kniha je vybavena 3D ilustracemi Pavla Růta a je k ní přiložena 3D záložka.

Román Miloše Urbana je nebezpečným pátráním po tajemství univerzální věty. Existuje vůbec? Nebo je to chiméra? A proč někdo neváhá prolít krev, jen aby zůstala utajena? Martin Urann je zaměstnancem reklamky, kterému docházejí nápady, a tak mu hrozí propuštění. Dostane však ještě jednu šanci, úkol, do něhož se nikomu jinému nechce a nikdo nevěří v jeho splnitelnost. Martin Urann musí vymyslet slogan, který by platil pro všechny lidi a všechny situace a mohl by prodat jakékoli zboží. Ve svém zoufalství se hrdina chytne toho, co mu jako první přijde do cesty. Je to dívka, jež čte v metru knihu o světcích, hvězdách a kostelech. Odpověď je možná právě v této knize a inkoustem může být krev. První Urbanův román od dob Poslední tečky za Rukopisy, který není tak úplně černý. Lze jej rovněž číst jako volné pokračování románu Stín katedrály.