Ludvík Vaculík strana 3 z 4

Román-deník zachytil autorovy osudy občana-disidenta od ledna roku 1979 do února 1980. Páté vydání, v Atlantisu třetí. Kniha byla přeložena do němčiny, francouzštiny, švédštiny, maďarštiny... Autor doprovodil svazek svými fotografickými ilustracemi.

Román o vztahu muže k ženě mladší o celou generaci vzbudil mezi českými čtenáři rozruch. První část vypráví o tom, jak se chlapec dělá..., druhá o tom, jak se dělá, až se narodí a roste.

Román Ludvíka Vaculíka, který vyšel v den jeho 75. narozenin. K rukopisu počatému v roce 1969 se autor vrátil po jedenatřiceti letech. Zkušenější autorsky i mužsky pokračoval v líčení cesty Jana Špičky na Praděd. Hrdina s přáteli podnikne na koních a ve voze taženém koňmi cestu na Praděd. Během tvrdě romantické cesty Čechami a Moravou let 60. ožívají příběhy ze smolných knih, ve snových výpravách se hrdina vydává za milenkou.

O Ludvíku Vaculíkovi (1926) je známo, že rád a dobře zpívá. Zpěv patří k jeho životu, s pěsničkami se potkával od dětství na Valašsku (učil se hrát na housle), jako disident ve Zlíně, kam jezdil za přáteli kromě jiného si také zazpívat, později se s pěsničkami setkával u cimbálu Jana Rokyty, nazpíval s jeho kapelou dokonce kazetu, a dodnes zpívá s přáteli. Shromáždil rovněž mnoho zpěvníků, v nichž stále hledá a čerpá z nich. Je proslulý i tím, že pěsničky „polepšuje“, píše jim nové sloky, podle nálady a potřeby či politické situace. Jako disident takto po příkladu Karla Havlíčka Borovského psal na melodie lidových písní satirické politické texty, které v roce 1988 sám vydal. Dodnes se prý lidé po tom útlém samizdatovém zpěvníčku (v této knize třetí oddíl) shánějí. Nedávno ho napadlo, že by mohl o zpěvu napsat knihu o tom, jaký význam má v životě člověka: že mu otevírá jiná poznání, přináší jiné vztahy a události. A taky o tom, co přinesl zpěv do jeho vlastního života. A napsal knihu zvláštní, nevídanou, knihu-hru, kterou můžete číst od začátku do konce anebo v ní listovat z jednoho oddílu do druhého, vracet se v textu, srovnávat, ověřovat si, knihu, s níž si můžete zpívat, vzpomínat, dovídat se. Pěsničky také souvisejí s příběhy a osudy lidí: přátel i neznámých, muzikantů, spisovatelů, a vůbec umělců, stejně jako rodiny, a Ludvík Vaculík o nich i o sobě podle „své chuti“ píše a psané ilustruje fotografiemi, notami, texty pěsniček původními i polepšenými… Knihu doprovází CD, na němž uslyšíte „to nejlepší z Vaculíka“, pěsničky, které zpívá s muzikou Technik.

Spisy Ludvíka Vaculíka pokračují dvěma komponovanými svazky. Na začátku roku 2009 vydáme svazek Tisíce slov. Obsahuje: autorův výběr z publicistických textů z let šedesátých, fejetonů z let sedmdesátých, kapitoly z dosud nepublikovaného románu Stará postel; dokumenty: Projev na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů, Dva tisíce slov, Deset bodů, Prohlášení Charty 77; korespondenci s ÚV KSČ, záznamy Státní bezpečnosti; dobové fotografie a karikatury; jmenný rejstřík.

Mravoličný příběh pro děti o tom, jak měnit svět k obrazu svému, což není vůbec nic nemožného i proti mínění starší generace - důležité je za všech okolností si trvat na svém. První knížka pro děti od arciknížete české literatury, Ludvíka Vaculíka, toho morousovitého svědomí národa (jak o něm říká Václav Havel), který se týden co týden ve svých fejetonech v Lidovkách neúnavně snaží vychovávat národ a jehož díla tvoří stěžejní pilíře moderní české literatury. Součástí prvního vydání je 100 výtisků autorem a výtvarnicí číslovaných a signovaných a CD s autorovým nezapomenutelným přednesem.

Své osudy mají nejen lidé, ale i písně. O Ludvíku Vaculíkovi je známo, že rád a dobře zpívá. S pěsničkami se potkává celý život; v dětství doma na Valašsku, poté jako disident ve Zlíně, kam jezdil za přáteli mimo jiné si také zazpívat, později se s pěsničkami setkával u cimbálu Jana Rokyty a dodnes zpívá se spolkem Wlastenci, členy českého PEN klubu. Každá pěsnička má své noty, které jsou v knize jako faksimile, a také svůj text, který známý spisovatel často vylepšuje. Takhle vylepšil v roce 1989 například i vlastenecké písně K. H. Borovského. A každá z těch pěsniček, které autor za života potkal, má rovněž svůj příběh, v němž vystupují i přátelé, muzikanti, krajina atd. To vše je bohatě dokumentováno fotografickým materiálem.

Román o vztahu muže k ženě mladší o celou generaci vzbudil mezi českými čtenáři rozruch. První část vypráví o tom, jak se chlapec dělá..., druhá o tom, jak se dělá, až se narodí a roste.

O Ludvíku Vaculíkovi (1926) je známo, že rád a dobře zpívá. Zpěv patří k jeho životu, s pěsničkami se potkával od dětství na Valašsku (učil se hrát na housle), jako disident ve Zlíně, kam jezdil za přáteli kromě jiného si také zazpívat, později se s pěsničkami setkával u cimbálu Jana Rokyty, nazpíval s jeho kapelou dokonce kazetu, a dodnes zpívá s přáteli. Shromáždil rovněž mnoho zpěvníků, v nichž stále hledá a čerpá z nich. Je proslulý i tím, že pěsničky „polepšuje“, píše jim nové sloky, podle nálady a potřeby či politické situace. Jako disident takto po příkladu Karla Havlíčka Borovského psal na melodie lidových písní satirické politické texty, které v roce 1988 sám vydal. Dodnes se prý lidé po tom útlém samizdatovém zpěvníčku (v této knize třetí oddíl) shánějí. Nedávno ho napadlo, že by mohl o zpěvu napsat knihu o tom, jaký význam má v životě člověka: že mu otevírá jiná poznání, přináší jiné vztahy a události. A taky o tom, co přinesl zpěv do jeho vlastního života. A napsal knihu zvláštní, nevídanou, knihu-hru, kterou můžete číst od začátku do konce anebo v ní listovat z jednoho oddílu do druhého, vracet se v textu, srovnávat, ověřovat si, knihu, s níž si můžete zpívat, vzpomínat, dovídat se. Pěsničky také souvisejí s příběhy a osudy lidí: přátel i neznámých, muzikantů, spisovatelů, a vůbec umělců, stejně jako rodiny, a Ludvík Vaculík o nich i o sobě podle „své chuti“ píše a psané ilustruje fotografiemi, notami, texty pěsniček původními i polepšenými… Knihu doprovází CD, na němž uslyšíte „to nejlepší z Vaculíka“, pěsničky, které zpívá s muzikou Technik.

Druhé vydání knihy fejetonů, které už od dob samizdatu vycházejí každé úterý v Lidových novinách. Kniha vyšla poprvé v roce 2002 a je dávno beznadějně vyprodaná. Před nedávnem vyšlo její pokračování, fejetony z let 2002?2008 s názvem Dřevěná mysl. "S citlivostí, jíž bývá obdařena jen mimořádná osobnost, stručně, vtipně a zajímavě Vaculík ve svých fejetonech nachází a pojmenovává příčiny chorob, jež rozežírají tělo i duši naší společnosti, brilantním literárním stylem, který u nás od dob K. Čapka nemá obdoby, vede zápas o normálního člověka a jeho důstojný, smysluplný život," napsal kdysi výstižně Ivan Klíma a platí to dodnes. Čteme-li Vaculíkovy fejetony zpětně v celku, zjistíme, že jsou nejen stále živé, třebaže se týkají věcí již minulých, ale zřetelněji také pocítíme především onu pro Vaculíka příslovečnou nekonvenčnost, originalitu myšlení.

Román o vztahu muže k ženě mladší o celou generaci vzbudil mezi českými čtenáři rozruch. První část vypráví o tom, jak se chlapec dělá..., druhá o tom, jak se dělá, až se narodí a roste.

Mravoličný příběh pro děti o tom, jak měnit svět k obrazu svému, což není vůbec nic nemožného i proti mínění starší generace - důležité je za všech okolností si trvat na svém. První knížka pro děti od arciknížete české literatury, Ludvíka Vaculíka, toho morousovitého svědomí národa (jak o něm říká Václav Havel), který se týden co týden ve svých fejetonech v Lidovkách neúnavně snaží vychovávat národ a jehož díla tvoří stěžejní pilíře moderní české literatury. Součástí prvního vydání je 100 výtisků autorem a výtvarnicí číslovaných a signovaných a CD s autorovým nezapomenutelným přednesem.

Mravoličný příběh pro děti o tom, jak měnit svět k obrazu svému, což není vůbec nic nemožného i proti mínění starší generace - důležité je za všech okolností si trvat na svém. První knížka pro děti od arciknížete české literatury, Ludvíka Vaculíka, toho morousovitého svědomí národa (jak o něm říká Václav Havel), který se týden co týden ve svých fejetonech v Lidovkách neúnavně snaží vychovávat národ a jehož díla tvoří stěžejní pilíře moderní české literatury. Součástí prvního vydání je 100 výtisků autorem a výtvarnicí číslovaných a signovaných a CD s autorovým nezapomenutelným přednesem.

Spisy Ludvíka Vaculíka pokračují dvěma komponovanými svazky. Na začátku roku 2009 vydáme svazek Tisíce slov. Obsahuje: autorův výběr z publicistických textů z let šedesátých, fejetonů z let sedmdesátých, kapitoly z dosud nepublikovaného románu Stará postel; dokumenty: Projev na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů, Dva tisíce slov, Deset bodů, Prohlášení Charty 77; korespondenci s ÚV KSČ, záznamy Státní bezpečnosti; dobové fotografie a karikatury; jmenný rejstřík.

Román Ludvíka Vaculíka, který vyšel v den jeho 75. narozenin. K rukopisu počatému v roce 1969 se autor vrátil po jedenatřiceti letech. Zkušenější autorsky i mužsky pokračoval v líčení cesty Jana Špičky na Praděd. Hrdina s přáteli podnikne na koních a ve voze taženém koňmi cestu na Praděd. Během tvrdě romantické cesty Čechami a Moravou let 60. ožívají příběhy ze smolných knih, ve snových výpravách se hrdina vydává za milenkou.

Román Ludvíka Vaculíka, který vyšel v den jeho 75. narozenin. K rukopisu počatému v roce 1969 se autor vrátil po jedenatřiceti letech. Zkušenější autorsky i mužsky pokračoval v líčení cesty Jana Špičky na Praděd. Hrdina s přáteli podnikne na koních a ve voze taženém koňmi cestu na Praděd. Během tvrdě romantické cesty Čechami a Moravou let 60. ožívají příběhy ze smolných knih, ve snových výpravách se hrdina vydává za milenkou.