Philipp Vandenberg strana 4 z 6

Životní příběh významného archeologa Howarda Cartera, objevitele Tutanchamonovy hrobky, začíná v době, kdy mladý Howard dokončuje docházku školy. Právě tam přichází nová učitelka Sára Jonesová a s ní i jeho celoživotní láska. Autor sleduje Carterovy osudy milostné i profesionální, spletité cesty, jimiž se nadaný kreslíř dostal k archeologii. Jeho tragické lásky k ženám si hledaly východisko v obdivu k Egyptu a starověkým dějinám. Carter, objevitel několika hrobů v Údolí králů, byl časem téměř po sedlý myšlenkou nalézt hrob málo známého faraona Tutanchamona, panovníka 18. dynastie. Léta proto žil v poušti, kde usiloval o splnění svého snu, a často byl mnohem blíž šílenství než úspěchu. Románová biografie líčí osudy člověka vzešlého z chudých poměrů, který dosáhl světového věhlasu, ale přestože odhalil významné údobí dějin lidstva, zemřel v zapomenutí.

Smrt svými perutěmi ubije toho, kdo naruší klid faraonův. Když archeologové v únoru 1923 vstoupili do právě objeveného Tutanchamonova hrobu a narazili na hliněnou tabulku s tímto tajemným nápisem, netušili, že brzy víc než polovina z nich za záhadn ých okolností rovněž skončí v hrobě. Tabulka sice zmizela a je nezvěstná, ale představa prastaré smrtelné kletby fascinuje lidi stále: faktem je, že jak vykradači hrobů, tak archeologové se dodnes často stávají obětmi mysteriózních smrtelných nemocí, které vypukly bezprostředně po vykopávkách. Panuje domněnka, že staří Egypťané se snažili chránit klid faraonů a jejich pokladů v hrobkách cíleným nasazením bakterií, záření nebo jedů.

Před inženýrem Arthurem Kaminským z Essenu, který přijíždí v šedesátých letech do Egypta, stojí opravdu nelehký úkol záchrana skalního chrámu Ramesse II. Tato svatyně je jednou z nejvýznamnějších památek starověkého Egypta, je to symbol moci a slávy ztělesněné faraonem Vesemaatreem Setepenreem Ramessem, který zemi vládl jako Ramesse II. dlouhých 67 let. V temných, tajuplných chodbách faraonova chrámu musí Arthur čelit tajemným silám, které jak se zdá chtějí přemístění stavby zabránit. Během dramatických událostí, k nimž v průběhu celé akce dochází, se sblíží s doktorkou Hellou a jejich počáteční sympatie posléze přerůstají v hluboký cit. Podaří se jim společně architektonický skvost zachránit?

Nevšední příběh Michela Mezera, vynikajícího odlévače zrcadel a pozdějšího „mistra černého umění“, tedy knihtisku, se odehrává v 15. století v Mohuči. Michel po smrti manželky sám vychovává svou dceru Editu. Časem ho okolnosti přinutí, aby se za lepší obživou vydal do světa. Po delším putování se usadí v Cařihradu, středisku uměleckých řemesel, ale také útočišti všelijakých dobrodruhů a posléze v Benátkách v době jejich největšího rozkvětu, kde však mají zelenou i nejtemnější machinace nejrůznějších náboženských spolků, tehdejších politiků a bohatých obchodníků. Díky pohnutým osudům Michela a jeho dcery poznáváme tehdejší život i obyčejných lidí, prožíváme s nimi jejich lásky i starost o živobytí, tak odlišné od pletichaření bohatých vrstev.

Když mnichovský obchodník se starožitnostmi přijde při záhadné autonehodě o život, je jeho žena Anne na pokraji zoufalství. Vše, co jí zůstalo, je film, jehož všechny snímky zachycují tentýž motiv: roztřepený pergamen se starým koptským písmem. Anne brzy pozná, že se za touto písemností skrývá víc, než by se zdálo, protože je jí za pergamenový svitek nabízena fantastická cena. Originál se však ztratil. Anne se obrátí na experty s prosbou o rozšifrování textu, ale první z nich je zavražděn a druhý beze stopy zmizí. Jen jedno se Anne dozví – jméno na pergamenu, které zní BARABÁŠ.

Ovlivnili běh dějin, a přesto nevstoupili do letopisů: osobní lékaři králů, diktátorů, prezidentů a mocných světa. Až dosud se ví velmi málo o tom, nakolik, jak často a jak významně ovlivňovali dění. Autor líčí některé rozhodující historické události z nezvyklého pohledu lékařů a dospívá k ohromujícímu poznání. Velmi pečlivě zkoumal lékařské nálezy, posudky, zprávy, chorobopisy a pitevní protokoly, aby pak nově zpracoval některé nejdůležitější kapitoly světových dějin.

Biografie Ramsese II., velkého biblického faraona, který žil téměř sto let. Pod jeho vládou byly děti Izraele odvedeny do otroctví. Egypt si protrpěl sedm hubených let, ale pak říše na Nilu zažila největší rozkvět a blahobyt ve svých dějinách. Ramses II. jako velký stavitel vybudoval nesčetné památníky a neuvěřitelně mnoho skalních chrámů a měst. Zároveň patřil k nejbojovnějším, ale i k nejpožitkářštějším egyptským panovníkům.

Když se na počátku 15. století náhle začaly hroutit velké katedrály a dómy, zachvátila obyvatelstvo panika. Je to pomsta bohů, nebo dílo ďábla? V těchto neklidných dobách zachrání čirou náhodou krásná knihovníkova dcera Afra život poněkud podivínskému staviteli katedrál Ulrichovi z Ensingenu – a ti dva se do sebe zamilují. Záhy nato ale zemře stavitelova žena a Afru nařknou z čarodějnictví. V nejvyšší nouzi si vzpomene na tajemnou skříňku, kterou jí kdysi zanechal otec s tím, že obsah skříňky jí sice může přinést bohatství, ale zároveň uvrhnout do zkázy celý západní svět...

Rok 1525. Pár dní pred zložením sľubu utečie z kláštora Velebné brány novicka Magdaléna. V núdzi sa pripojí k bande kaukliarov, ktorú vedie Veľký Rudolfo, najslávnejší povrazolezec na svete. Tento zbožňovaný sukničkár ju od začiatku očarí. Po čase sa novicka doňho zaľúbi. Ale nevyspytateľný Rudolfo je aj členom tajomného spolku Deväť neviditeľných, ktorý stráži Knihy múdrosti vysvetľujúce najväčšie záhady ľudstva. Keď Rudolfo spadne z lana a zabije sa pri výstupe na Mohučský dóm, Magdaléna ako jediná tuší za jeho smrťou sprisahanie a vydá sa na nebezpečnú cestu – začne hľadať stopy... Z nemeckého originálu Die Frau des Seiltänzers Bastei Lübbe GmbH & Co. KG, Köln 2011) preložil Platon Baker.

A romantikus történet a maratoni csatamezőn indul, ahol görög katonák egy perzsa fogságból szökött fiatal görög lányt találnak. A gyönyörű és okos Daphnét Arisztidész hadvezér parancsára a kultikus célokat is szolgáló prostituáltak, a hetérák veszik magukhoz. Daphnét az athéni arisztokrácia kedvence lesz. Ám egy hetéra vagy a szívét, vagy a testét adhatja egy férfinak...

Na zahraniční cestě se Alexander Brodka, úspěšný fotoreportér, dozví, že jeho matka zemřela. Neprodleně se vrací domů, ale matka je již pochovaná. Hrobník ho však ujišťuje, že v hrobě je prázdná rakev. Od té chvíle se začnou dít podivné věci. Neznámý hlas v telefonu Brodku varuje. Jen náhodou unikne atentátu. Vězí za tím manžel jeho milenky Julietty, který se o něm dozvěděl? Nebo to všechno má něco společného s matčinou pozůstalostí?

Při restaurování Michelangelových světoznámých fresek v Sixtinské kapli ve Vatikánu je objeven záhadný nápis. Nález vzbudí pozornost především církevních hodnostářů, kteří se snaží mysteriózní rébus vyluštit. Od toho okamžiku stíhá jedna záhada druhou. Kdokoli se přiblíží k řešení, zemře, aniž svůj poznatek stačí předat dál. Chtěl se snad Michelangelo krátkým nápisem ABULAFIA pomstít svým vatikánským chlebodárcům? Podle interpretace jednoho starého mnicha ukrývají záhadná písmena odkaz na středověkého mystika, jenž vyvrací existenci jednoho ze základních dogmat křesťanské víry – zázrak Kristova zmrtvýchvstání. Zveřejnění obsahu nápisu by tedy mohlo vážně ohrozit autoritu církve…

Liebherr Haman fiatal kőfaragó édesapját, a klasszikus műveltségű sírásót, az inkvizíció halála után boszorkánnyá nyilvánítja, tetemét kihantoltatja és nyilvánosan megégeti. Liebherr, akit egy vendéglős vesz magához, hamarosan szenvedélyes szerelmi v iszonyt kezd fiatal és gyönyörű mostohaanyjával, elhatározza, hogy visszaszerzi családja becsületét. Apja hátrahagyott rejtélyes üzenete nyomán jut el egy bencés kolostorba, amelynek könyvtárában az egyház által betiltott és megsemmisített könyv utol só megmaradt példányára bukkan. Kopernikusz műve pontos csillagászati számítások alapján megjövendöli, hogy néhány év múlva, 1582. október 8-án a Föld egy aszteroidával ütközik és megsemmisül. Ez pedig megkérdőjelezi az egyház utolsó ítéletről, menny országról és pokolról szóló tanait, végső soron alapjaiban rengeti meg hatalmát. Felfedezése súlyát felismerve Liebherr Rómába megy, hogy a könyv birtokában az inkvizíciót rákényszerítse az apja ellen hozott igazságtalan ítélet visszavonására. Érdek feszítő történet, a reneszánsz kavalkádja, valós (pl. Michelangelo) és kitalált személyek izgalmas találkozása ez a regény.

Mladá Hatšepsut, dcera Thutmose I., je nucena se ve svých čtrnácti letech provdat za nevlastního dvanáctiletého bratra Thutmose II., který je nejstarším dědicem trůnu. Hatšepsut je rozhodnuta udržet regentství v rodině. Po smrti nenáviděného bratra strhne moc na sebe, je korunována královnou, a stane se tak prvním ženským faraonem. Tím si však nadělá zavilé nepřátele mezi kněžími slunečního boha…

Biografie legendární egyptské královny a jedné z nejpozoruhodnějších osobností světové historie. Podle výzkumů se usuzuje, že nebyla uložena v žádném z dosud objevených hrobů. S určitostí lze zatím prohlásit jen to, že po Nefertitině mumii ani sarkofágu není nikde ani stopy, avšak vzhledem ke všem okolnostem skutečně není pravděpodobné, že by se tak inteligentní a podnikavá žena o svůj posmrtný život nějak nepostarala…

Román o neodvratitelnosti osudu, tragické lásce i velkém vítězství. Když se slavný athénský vojevůdce Themistoklés setkal s mladičkou zajatkyní Dafné, přikázal, aby ji prodali na trhu s otroky… Život dívce zachránil jeho sok Aristeidés, který jí určil osud hetéry. Milostný příběh slavné hetéry a statečného vojáka se odehrává v neklidné atmosféře vznešených Athén, vyvolané rozbroji mezi mocnými muži města…