Philipp Vandenberg strana 7 z 7

Sotva by se našel milenecký pár, který by běh dějin ovlivnil silněji než římský státník Caesar a jeho Kleopatra, původem z Egypta. Na pozadí politických událostí v Římě je vylíčen Caesarův vzestup, jeho setkání s Kleopatrou i další dramatické osudy o bou hlavních hrdinů. Ani Caesarovy činy, ani život krásné egyptské královny neztratily pro dnešní čtenáře své kouzlo a přitažlivost. Aby se Kleopatra dostala k moci, provdala se za svého bratra, děti měla s Caesarem i s Markem Antoniem a s pomocí obo u těchto vlivných mužů se pokoušela naplnit svůj velký sen o světové říši, která by spojila Východ se Západem.Překlad: Zdeněk Hejzlar

V knize ožívají romantické i dramatické příběhy krásných žen, které sehrály významnou úlohu v historii jako milenky panovníků a jiných velkých osobností. Ať už byly veřejně rozmazlované, nebo naopak marně bojovaly se skutečností, že svou lásku nikdy nesmí zveřejnit, jejich osudy byly výjimečné milovaly muže, kteří měnili svět

Hořká bída a nepopsatelné bohatství, závist, nenávist a intriky, záhadná smrt a politická vražda - to je rámec, v němž se odehrává největší archeologický objev tisíciletí: akce Tutanchamon. Čtvrtého listopadu 1922 odhalil Angličan Howard Carter, vyučený malíř, vchod do hrobky Tutanchamona: faraona zapomenutého už před třemi tisíci lety. Právě tento "zapomenutý faraon" se stal takřka symbolem egyptské historie a jeho zlatá posmrtná maska, vážící přes sto kilogramů, je nejznámějším uměleckým dílem na celém světě. O Tutanchamonovi bylo napsáno bezpočtu knih, ale muž, jemuž dějiny vděčí za tak významný objev, zůstává v pozadí: Howard Carter. Kdysi si začal vydělávat peníze portrétováním koček a papoušků ze sousedství. Pro bohatého sběratele pak kopal už v sedmnácti letech v egyptském poušti. Tam také našel první stopy po zapomenutém faraonovi. Autor nám nabízí příběh, který rozkrývá situaci i nitky z pozadí. Okolnosti této takřka neuvěřitelné historie, zasuté v zaprášených archivech v Káhiře a Oxfordu, vyhledal a doplnil pátráním u posledních očitých svědků.

Nové tisíciletí. Na pultech knihkupců se vrší knihy nabízející pohled do třetího tisíciletí: politici, ekonomové, různí guru a další odborníci se cítí povoláni k tomu, aby prorokovali, co přinese budoucnost. Ale nejsou první. Už před více než dvěma tisíciletími se lidé pokoušeli nahlédnout do budoucna a naslouchali božským předpovědím. Autor se ve svém napínavém díle zabývá tajemstvím starověkých věštíren a ukazuje, že už tenkrát leccos neprobíhalo jaksepatří…

Smrt svými perutěmi ubije toho, kdo naruší klid faraonův. Když archeologové v únoru 1923 vstoupili do právě objeveného Tutanchamonova hrobu a narazili na hliněnou tabulku s tímto tajemným nápisem, netušili, že brzy víc než polovina z nich za záhadn ých okolností rovněž skončí v hrobě. Tabulka sice zmizela a je nezvěstná, ale představa prastaré smrtelné kletby fascinuje lidi stále: faktem je, že jak vykradači hrobů, tak archeologové se dodnes často stávají obětmi mysteriózních smrtelných nemocí, které vypukly bezprostředně po vykopávkách. Panuje domněnka, že staří Egypťané se snažili chránit klid faraonů a jejich pokladů v hrobkách cíleným nasazením bakterií, záření nebo jedů.

Příběh dvou mužů, kteří měli stejný cíl - znova objevit starověký Egypt a jeho dávno zaniklou kulturu. Vědci žijíci ve druhé půli 19. století Francouz Auguste Mariette, odvážný hazardér, a Němec Heinrich Karl Brugsch, decentní až nesmělý muž, se setk ali v legendárním Údolí králů, největší archeologické klenotnici světa. Sledovali společný cíl snílků a rivalů ve službách archeologie, jejichž krédo vyslovil německý průkopník dokumentace vzácných egyptských nálezů Ludwig Borchardt: "Pátrání po naši ch počátcích nás naplňuje štěstím. Svému životu můžeme porozumět jen s jejich znalostí." Na základě osobních zápisků obou badatelů napsal P. Vandenberg knihu nabitou napětím a odhalující méně známé stránky archeologie.Překlad: Zdeněk Hejzlar