Philipp Vandenberg strana 6 z 7

Mezinárodní thriller o obchodu s darovanými transplantačními orgány a o největším tabu církve... Po transplantaci orgánu umírá pacient. To, co nejprve vypadá jako odborné pochybení, se záhy ukazuje jako cílený útok. Při zoufalém hledání pravdy se chi rurg Gregor Gropius ocitá v nebezpečí života. Kriminalistický čich a zmatené city ho vhánějí do náručí dvou záhadných žen. Ale jen jedna ho přivádí blíž k rozřešení záhady. Průsečík mezi mafií obchodující s lidskými orgány a Vatikánem má v názvu pouz e tři písmena: IND. A nejnebezpečnější akta světa nesou jméno GOLGATA. Přeložila Ivana Vízdalová. Váz., 336 stran, 12,5 x 20 cm

Po transplantácii orgánu zomiera pacient. Spočiatku to vyzerá ako chyba lekára, no polícia čoskoro zistí, že šlo o vraždu. Tajné služby na oboch stranách Atlantiku sa zaoberajú zakódovanými správami neznámej medzinárodnej organizácie, ktorá ide doslova cez mŕtvoly. Profesor Gregor Gropius, chirurg mníchovskej univerzitnej kliniky, rozbieha zúfalé pátranie po pravde, pri ktorom sa sám ocitne v smrteľnom nebezpečenstve. Bystrý postreh a zmätené pocity ho vrhnú do náručia dvoch záhadných žien. Ale len jedna ho privedie bližšie k riešeniu. Spojenie medzi mafiou obchodujúcou s ľudskými orgánmi a Vatikánom má tri písmená: IND. A najnebezpečnejšie spisy na svete sa volajú GOLGOTA.

Když mnichovský obchodník se starožitnostmi přijde při záhadné autonehodě o život, je jeho žena Anne von Seydlitz na pokraji zoufalství. Vše, co jí zůstalo, je film, jehož všechny snímky zachycují tentýž motiv: roztřepený pergamen se starým koptským písmem. Anne brzy pozná, že se za touto písemností skrývá víc, než by se zdálo, protože je jí za pergamenový svitek nabízena fantastická cena. Originál se však ztratil. Anne se obrátí na experty o rozšifrování textu, ale první z nich je zavražděn a druhý beze stopy zmizí. Jen jedno se Anne dozví - jméno na pergamenu, které zní: BARABÁŠ. A tím začíná její dramatická cesta nejen za nalezením originálu, ale i rozluštěním, kdo je nebo byl Barabáš, údajný pisatel pátého evangelia. Podvod, mystifikace nebo historická pravda, která by ve svých důsledcích mohla otřást Církví svatou?

Sotva by sa našiel milostný pár, ktorý ovplyvnil beh dejín silnejšie ako rímsky štátnik Iulius Caesar a egyptská faraónka Kleopatra. Na pozadí politických udalostí v Ríme opisuje autor Caesarovu kariéru vedúcu až na post diktátora, jeho vojenské ťaženia, stretnutie s Kleopatrou a jeho zavraždenie. Dodnes fascinujúce sú však aj životné osudy egyptskej kráľovnej. Aby získala moc, vydala sa za vlastného brata, mala deti najskôr s Caesarom a potom s Marcom Antoniom a s pomocou týchto dvoch mužov plánovala uskutočniť svoj sen o svetovej ríši, ktorá by zjednotila Východ so Západom. Nakoniec si otravou hadím jedom sama vzala život. Philipp Vandenberg do svojej hutne napísanej knihy vpletá početné citáty súčasníkov. Podarilo sa mu tak vytvoriť realistický obraz Caesara a Kleopatry.

Dej románu sa odohráva v antickom Ríme na prelome vlády cisára Claudia a jeho nástupcov, v prvých desaťročiach nášho letopočtu...

Gréci práve vydobyli nečakané víťazstvo na Maratónskej planine proti početnej prevahe Peržanov. Na bojisku nájdu vojaci štrnásťročnú Dafné, ktorú uniesli spolu s jej otcom Peržania, no podarilo sa jej utiecť. Vojvodca Aristides vezme vystrašené dievča pod svoju ochranu a zverí ju do opatery svojej najmilšej hetére, ktorá sa má o dievčinu postarať a vychovať ju. Hetéry nie sú obyčajné neviestky, práve naopak, požívajú veľkú úctu, lebo nielenže šikovne používajú telesné pôvaby a umenie zvádzania, ale očarujú aj veľkým pôvabom a múdrosťou. Pri nohách im ležia najmocnejší muži Grécka. V živote plnom zmien, poznačenom vojnou, intrigami a osudom sa Dafné stretáva aj s Aristidovým politickým nepriateľom a protivníkom, vojvodcom Temistoklesom, ku ktorému prechováva hlbšie city – zdá sa však, že Temistokles o nej nechce nič vedieť. No keď sa Dafné dostane do zajatia perzského veľkokráľa, Temistokles nasadí vlastný život, aby zachránil milovanú hetéru.

Gréci práve vydobyli nečakané víťazstvo na Maratónskej planine proti početnej prevahe Peržanov. Na bojisku nájdu vojaci štrnásťročnú Dafné, ktorú uniesli spolu s jej otcom Peržania, no podarilo sa jej utiecť. Vojvodca Aristides vezme vystrašené dievča pod svoju ochranu a zverí ju do opatery svojej najmilšej hetére, ktorá sa má o dievčinu postarať a vychovať ju. Hetéry nie sú obyčajné neviestky, práve naopak, požívajú veľkú úctu, lebo nielenže šikovne používajú telesné pôvaby a umenie zvádzania, ale očarujú aj veľkým pôvabom a múdrosťou. Pri nohách im ležia najmocnejší muži Grécka. V živote plnom zmien, poznačenom vojnou, intrigami a osudom sa Dafné stretáva aj s Aristidovým politickým nepriateľom a protivníkom, vojvodcom Temistoklesom, ku ktorému prechováva hlbšie city – zdá sa však, že Temistokles o nej nechce nič vedieť. No keď sa Dafné dostane do zajatia perzského veľkokráľa, Temistokles nasadí vlastný život, aby zachránil milovanú hetéru.

Anglický archeolog profesor Shelley dostane podezřelou nabídku. Místo svého pána se však na nebezpečnou schůzku dobrovolně vypraví jeho horlivý sluha Omar. Je zazděn v hrobce a jako zázrakem po týdnu objeven živ a zdráv s vypáleným cejchem Tadamanu na paži. Omar nemá o této tajné organizaci sebemenší tušení, ale má dostatek důvodů, aby se o ni zajímal. S cejchem kočky a podezřelý pro své styky s nenáviděnými Angličany se mladý Omar najednou ocitne bez možnosti obživy, nikdo mu nevěří a ani on neví, na koho by se měl obrátit. Navíc je nešťastně zamilovaný do Halimy, která záhadně zmizela… Po řadě neuvěřitelných dobrodružství se Omar zaplete do sítě zrádných a dvojsečných her výzvědných služeb evropských mocností, které v Egyptě pátrají především po hrobu Imhotepa, v němž má být uloženo nejen nesmírné množství zlata, ale i klíč ke znalostem, které po smrti geniálního stavitele upadly v zapomnění. Imhotepovo tajemství však chrání viry jakési neznámé smrtelné choroby.

Sotva by se našel milenecký pár, který by běh dějin ovlivnil silněji než římský státník Caesar a jeho Kleopatra, původem z Egypta. Na pozadí politických událostí v Římě je vylíčen Caesarův vzestup, jeho setkání s Kleopatrou i další dramatické osudy o bou hlavních hrdinů. Ani Caesarovy činy, ani život krásné egyptské královny neztratily pro dnešní čtenáře své kouzlo a přitažlivost. Aby se Kleopatra dostala k moci, provdala se za svého bratra, děti měla s Caesarem i s Markem Antoniem a s pomocí obo u těchto vlivných mužů se pokoušela naplnit svůj velký sen o světové říši, která by spojila Východ se Západem.Překlad: Zdeněk Hejzlar

V knize ožívají romantické i dramatické příběhy krásných žen, které sehrály významnou úlohu v historii jako milenky panovníků a jiných velkých osobností. Ať už byly veřejně rozmazlované, nebo naopak marně bojovaly se skutečností, že svou lásku nikdy nesmí zveřejnit, jejich osudy byly výjimečné milovaly muže, kteří měnili svět

Hořká bída a nepopsatelné bohatství, závist, nenávist a intriky, záhadná smrt a politická vražda - to je rámec, v němž se odehrává největší archeologický objev tisíciletí: akce Tutanchamon. Čtvrtého listopadu 1922 odhalil Angličan Howard Carter, vyučený malíř, vchod do hrobky Tutanchamona: faraona zapomenutého už před třemi tisíci lety. Právě tento "zapomenutý faraon" se stal takřka symbolem egyptské historie a jeho zlatá posmrtná maska, vážící přes sto kilogramů, je nejznámějším uměleckým dílem na celém světě. O Tutanchamonovi bylo napsáno bezpočtu knih, ale muž, jemuž dějiny vděčí za tak významný objev, zůstává v pozadí: Howard Carter. Kdysi si začal vydělávat peníze portrétováním koček a papoušků ze sousedství. Pro bohatého sběratele pak kopal už v sedmnácti letech v egyptském poušti. Tam také našel první stopy po zapomenutém faraonovi. Autor nám nabízí příběh, který rozkrývá situaci i nitky z pozadí. Okolnosti této takřka neuvěřitelné historie, zasuté v zaprášených archivech v Káhiře a Oxfordu, vyhledal a doplnil pátráním u posledních očitých svědků.

Nové tisíciletí. Na pultech knihkupců se vrší knihy nabízející pohled do třetího tisíciletí: politici, ekonomové, různí guru a další odborníci se cítí povoláni k tomu, aby prorokovali, co přinese budoucnost. Ale nejsou první. Už před více než dvěma tisíciletími se lidé pokoušeli nahlédnout do budoucna a naslouchali božským předpovědím. Autor se ve svém napínavém díle zabývá tajemstvím starověkých věštíren a ukazuje, že už tenkrát leccos neprobíhalo jaksepatří…

Smrt svými perutěmi ubije toho, kdo naruší klid faraonův. Když archeologové v únoru 1923 vstoupili do právě objeveného Tutanchamonova hrobu a narazili na hliněnou tabulku s tímto tajemným nápisem, netušili, že brzy víc než polovina z nich za záhadn ých okolností rovněž skončí v hrobě. Tabulka sice zmizela a je nezvěstná, ale představa prastaré smrtelné kletby fascinuje lidi stále: faktem je, že jak vykradači hrobů, tak archeologové se dodnes často stávají obětmi mysteriózních smrtelných nemocí, které vypukly bezprostředně po vykopávkách. Panuje domněnka, že staří Egypťané se snažili chránit klid faraonů a jejich pokladů v hrobkách cíleným nasazením bakterií, záření nebo jedů.

Příběh dvou mužů, kteří měli stejný cíl - znova objevit starověký Egypt a jeho dávno zaniklou kulturu. Vědci žijíci ve druhé půli 19. století Francouz Auguste Mariette, odvážný hazardér, a Němec Heinrich Karl Brugsch, decentní až nesmělý muž, se setk ali v legendárním Údolí králů, největší archeologické klenotnici světa. Sledovali společný cíl snílků a rivalů ve službách archeologie, jejichž krédo vyslovil německý průkopník dokumentace vzácných egyptských nálezů Ludwig Borchardt: "Pátrání po naši ch počátcích nás naplňuje štěstím. Svému životu můžeme porozumět jen s jejich znalostí." Na základě osobních zápisků obou badatelů napsal P. Vandenberg knihu nabitou napětím a odhalující méně známé stránky archeologie.Překlad: Zdeněk Hejzlar

Archeolog Heinrich Schliemann se vzepřel všeobecnému mínění, že Trója nebo Mykény jsou pouhými legendami. Když začal z hlubin země odkrývat jeden poklad za druhým, celý svět oněměl úžasem. Vydejte se s námi po stopách dobrodruha, jehož dovedly odhodlání a nezkrotná touha po uznání až k největším objevům archeologie.

Životní příběh významného archeologa Howarda Cartera, objevitele Tutanchamonovy hrobky, začíná v době, kdy mladý Howard dokončuje docházku školy. Právě tam přichází nová učitelka Sára Jonesová a s ní i jeho celoživotní láska. Autor sleduje Carterovy osudy milostné i profesionální, spletité cesty, jimiž se nadaný kreslíř dostal k archeologii. Jeho tragické lásky k ženám si hledaly východisko v obdivu k Egyptu a starověkým dějinám. Carter, objevitel několika hrobů v Údolí králů, byl časem téměř po sedlý myšlenkou nalézt hrob málo známého faraona Tutanchamona, panovníka 18. dynastie. Léta proto žil v poušti, kde usiloval o splnění svého snu, a často byl mnohem blíž šílenství než úspěchu. Románová biografie líčí osudy člověka vzešlého z chudých poměrů, který dosáhl světového věhlasu, ale přestože odhalil významné údobí dějin lidstva, zemřel v zapomenutí.