Jaroslav Veis

Knížka obrázkových seriálů z naší historie volně navazuje na velmi oblíbené Obrázky z českých dějin a pověstí. Hravou, ale výstižnou formou přibližuje čtenářům novější dějiny naší vlasti – od vzniku republiky v roce 1918 do konce druhé světové války. Autoři Jiří Černý a Jaroslav Veis vyprávějí o příznivých časech našeho státu, i o těch nelehkých, protektorátních, válečných. Ale i o známých osobnostech politiky a kultury (Masaryk, Beneš, Štefánik, Baťa, Čapek, Voskovec a Werich aj.). Historii svého národa by měl znát každý člověk, a tato publikace může znamenitě pomoct k jejímu poznání. Malý i větší čtenář se dozví mnohé, co ještě nevěděl, nebo si připomene, co už pozapomněl. A jak na to nejlíp? S obrázky Barbary Šalamounové.

Pandemie koronavirové choroby covid­19 nám všem obrátila život naruby a na tuto novou realitu bychom si měli zvyknout, tvrdí ve své nejnovější knize světoznámý komentátor a politolog Fareed Zakaria. Podle něho budou podobné šoky přicházet dál. Do veřejné debaty přináší deset lekcí pro post­ pandemickou budoucnost a čtivý přehled o světě, na který nejsme dosud připraveni. Autor upozorňuje, že současný svět procházel i bez koronaviru spoustou změn a krizí, od vzestupu stále agresivnější a vůči demokracii a svobodě imunní Číny přes stahování se Ameriky do sebe, stoupající nerovnost a nástup populismů obou ideologických zabarvení až po překotný vpád nevyzpytatelných technologií či hrozbu změny klimatu. V tomto smyslu je podle Zakarii pandemie něco jako katalyzátor. Mnohé trendy se s jejím přispěním urychlí a může dojít k řešení nahromaděných problémů.

Budou bojové vosy k sehnání ve vsi jen kousek za Blatnou? Odmítne kardinál Halík zázrak z Uhříněvsi? Lze z Budapešti odjet, aniž by člověk ochutnal kaštanové pyré? Co by se dělo, kdyby krajem bloudili Rusáci a zoufale chtěli "něft"? Proč zemřela Julie

Proslulý historik a novinář se již téměř půl století zabývá rolí Evropy při utváření moderního světa a výzvami, jimž musí čelit. Byl svědkem revolucí v řadě „satelitů“ Sovětského svazu a jeho kontakty s inspirátory politických změn mu poskytly cenný materiál pro tuto knihu. Nabízí v ní zasvěcený pohled na proces integrace západní Evropy a na proměnu střední a východní Evropy mezi maďarskou revolucí v roce 1956 a ruskou invazí na Ukrajinu. Autor líčí, jak se Evropa vynořila z válečné zkázy, aby se demokratizovala, sjednotila a posléze zhroutila. Přibližuje období nebývalého pokroku společně s tím, jak se mnohé pokazilo, od finanční krize v roce 2008 až po současný konflikt s Ruskem. Nezastírá korupci a nesnášenlivost, které poznamenaly vstup narůstajícího počtu kandidátských států do EU. A zamýšlí se nad tím, co by mělo případné hranice rozšíření EU definovat. Současně uvádí některá ponaučení z uplynulého půlstoletí, např. neobratný a nehumánní pokus o vytvoření „pevnosti Evropa“ proti imigraci, jenž podpořil oživení rasistické krajní pravice. Kniha Timothyho Gartona Ashe je také jeho osobním příběhem poznávání a chápání Evropy.

Rozhovor zkušeného novináře a spisovatele Jaroslava Veise s profesorem MUDr. Michalem Andělem, vedený obecnými i privátními otázkami a strukturovaný převážně chronologicky, zaznamenává hlavní období lékařova osobního zrání a profesního života. Ten se dotýká dění padesátých a šedesátých let či normalizačního období, atmosféry a postupů pro tehdejší dobu typických. Porevoluční rozkvět českého lékařského prostředí se v rozhovoru odrazí v rozvoji Andělovy "domovské" 3. LF UK, v jejích pracovních výsledcích a průkopnické výzkumné činnosti, a také ve vztazích mezi spolupracovníky i v rodinném kruhu. Kniha vzpomínek je doplněna několika Andělovými slavnostními děkanskými projevy a texty a bohatou fotografickou dokumentací.