Fareed Zakaria

Americký novinár Fareed Zakaria v novej knihe skúma minulé aj súčasné revolúcie definujúce polarizovanú a nestabilnú éru, v ktorej žijeme. Populistické besnenie, ideologické nezhody, ekonomické otrasy a technologické zmeny, vojny a medzinárodný systém plný katastrofického rizika – prvé desaťročia dvadsiateho prvého storočia sú zrejme najrevolučnejším obdobím modernej histórie. No nie je to nič nové. Ľudia žili a prosperovali aj v minulosti. Aké boli revolúcie, ktoré prežili a ktoré by nám mohli pomôcť porozumieť súčasnému svetu? Zakaria podrobne skúma historické obdobia a hnutia, ktoré formovali moderný svet, no venuje sa aj štyrom súčasným revolúciám: v ekonomike, technológiách, identite a geopolitike, ktoré napriek všetkým výhodám spôsobili nesporné trhliny v našich zvyklostiach a všadeprítomnú úzkosť. Keď sa ocitneme na dejinnej križovatke štyroch revolúcií, ktoré otriasli svetom, predstava temnej budúcnosti sa takmer nevyhnutne naplní. No ak budeme konať s rozvahou, dokážeme oživiť liberálny medzinárodný poriadok a odsunúť populizmus do zabudnutia.

Americký novinár Fareed Zakaria v novej knihe skúma minulé aj súčasné revolúcie definujúce polarizovanú a nestabilnú éru, v ktorej žijeme. Populistické besnenie, ideologické nezhody, ekonomické otrasy a technologické zmeny, vojny a medzinárodný systém plný katastrofického rizika – prvé desaťročia dvadsiateho prvého storočia sú zrejme najrevolučnejším obdobím modernej histórie. No nie je to nič nové. Ľudia žili a prosperovali aj v minulosti. Aké boli revolúcie, ktoré prežili a ktoré by nám mohli pomôcť porozumieť súčasnému svetu? Zakaria podrobne skúma historické obdobia a hnutia, ktoré formovali moderný svet, no venuje sa aj štyrom súčasným revolúciám: v ekonomike, technológiách, identite a geopolitike, ktoré napriek všetkým výhodám spôsobili nesporné trhliny v našich zvyklostiach a všadeprítomnú úzkosť. Keď sa ocitneme na dejinnej križovatke štyroch revolúcií, ktoré otriasli svetom, predstava temnej budúcnosti sa takmer nevyhnutne naplní. No ak budeme konať s rozvahou, dokážeme oživiť liberálny medzinárodný poriadok a odsunúť populizmus do zabudnutia.

Ještě nikdy se v dějinách lidstva neprotínalo tolik různých převratných trendů s celosvětovým dosahem: dnešek přináší obrovské změny v oblasti geopolitiky i technologie, ekonomiky i komunikace. Naše situace je jedinečná, ale při řešení stávajících problémů se můžeme poučit z minulosti. Které dřívější revoluce jsou našim současným otřesům nejpodobnější - a která historická řešení pro nás mohou být inspirativní? Fareed Zakaria předpověděl nástup neliberálních demokracií přesněji, než to učinili Francis Fukuyama či Samuel Huntington ve svých ikonických knihách Konec dějin a poslední člověk a Střet civilizací. A nyní přichází se stejně zásadním dílem, jež promění pohled na éru, v níž žijeme. Pramenem dynamiky moderní doby není podle Zakarii Francouzská revoluce, jež vyústila do chaosu a hospodářské zaostalosti, nýbrž měšťanská, obchodní a finanční revoluce v osvobozených Spojených nizozemských provinciích, která následně inspirovala politické revoluce ve Velké Británii a v Americe a připravila půdu pro nástup moderního průmyslu a mezinárodního obchodu. Úspěšné revoluce poskytují prostor pro individuální vynalézavost a důvtip, ale současně budují mechanismy nutné k zajištění společenské soudržnosti a nepropadají radikalitě. Každý pokrok s sebou totiž nese i vlnu frustrace a lidem je třeba ponechat prostor, aby se v hluboce transformovaném světě mohli zorientovat a najít si v něm své místo. Nacházíme se na rozhraní čtyř revolucí, zdánlivě věštících temnou budoucnost: ovlivňuje nás globalizace, nástup nových technologií, problémy identity i geopolitika. Zakaria však ve své knize Věk revolucí dokazuje, že pokud budeme jednat uvážlivě a tolerantně, pesimismus je předčasný.

Populismus, ideologický zlom, ekonomické a technologické otřesy, válka a všudypřítomná rizika mezinárodních katastrof. První desetiletí 21. století je možná nejrevolučnějším obdobím v moderních dějinách. Není však prvním. Jaké revoluce opravdu hýbou dějinami a jak nám mohou pomoci porozumět našemu neklidnému světu? Fareed Zakaria v tomto významném díle mistrně zkoumá epochy a hnutí, které otřásly normami a zároveň formovaly naši dobu: Fascinující zbohatnutí Nizozemska v sedmnáctém století, po němž země položila základy současné politice. Dále Francouzskou revoluci, výbušnou éru zanechávající za sebou krvavé dědictví, kterého jsme se doposud nedokázali zcela zbavit. A nakonec tu možná nejdůležitější, průmyslovou revoluci, katapultující Velkou Británii a USA ke globální dominanci a stvoření moderního světa. Vedle těchto historických událostí měnících paradigma, zkoumá autor čtyři současné revoluce a dokazuje, že to právě ony stojí za skutečnými proměnami naší společnosti. Jsou jimi globalizace, technologie, otázky identity a geopolitika. Přes všechny své výhody přinesly globalizační a technologická revoluce hluboké narušení a všudypřítomnou úzkost. Identita se čím dál více stává bitevním polem, na němž se odehrává polarizovaná politika jednadvacátého století, zároveň s tím dochází k nebývalým geopolitickým změnám. Nacházíme se na rozhraní čtyř revolucí, na první pohled predikujících temnou budoucnost.

Since the end of the Cold War, the world has been shaken to its core three times. 11 September 2001, the financial collapse of 2008 and - most of all - Covid-19. Each was an asymmetric threat, set in motion by something seemingly small, and different from anything the world had experienced before. Lenin is supposed to have said, 'There are decades when nothing happens and weeks when decades happen.' This is one of those times when history has sped up. In this urgent and timely book, Fareed Zakaria, one of the 'top ten global thinkers of the last decade' (Foreign Policy), foresees the nature of a post-pandemic world: the political, social, technological and economic consequences that may take years to unfold. In ten surprising, hopeful 'lessons', he writes about the acceleration of natural and biological risks, the obsolescence of the old political categories of right and left, the rise of 'digital life', the future of globalization and an emerging world order split between the United States and China. He invites us to think about how we are truly social animals with community embedded in our nature, and, above all, the degree to which nothing is written - the future is truly in our own hands. Ten Lessons for a Post-Pandemic World speaks to past, present and future, and will become an enduring reflection on life in the early twenty-first century.

Pandemie koronavirové choroby covid­19 nám všem obrátila život naruby a na tuto novou realitu bychom si měli zvyknout, tvrdí ve své nejnovější knize světoznámý komentátor a politolog Fareed Zakaria. Podle něho budou podobné šoky přicházet dál. Do veřejné debaty přináší deset lekcí pro post­ pandemickou budoucnost a čtivý přehled o světě, na který nejsme dosud připraveni. Autor upozorňuje, že současný svět procházel i bez koronaviru spoustou změn a krizí, od vzestupu stále agresivnější a vůči demokracii a svobodě imunní Číny přes stahování se Ameriky do sebe, stoupající nerovnost a nástup populismů obou ideologických zabarvení až po překotný vpád nevyzpytatelných technologií či hrozbu změny klimatu. V tomto smyslu je podle Zakarii pandemie něco jako katalyzátor. Mnohé trendy se s jejím přispěním urychlí a může dojít k řešení nahromaděných problémů.

Ako covid-19 zrýchľuje beh dejín? Aká bude povaha práve sa rodiaceho sveta? Lenin vraj raz povedal: Sú desaťročia, počas ktorých sa nič nestane, a potom sú týždne, počas ktorých sa stanú desaťročia. Žijeme práve v dobe, keď sa beh dejín zrýchľuje. Fareed Zakaria, moderátor CNN a autor viacerých bestsellerov, vo svojej najnovšej knihe pomáha čitateľom a čitateľkám pochopiť povahu postpandemického sveta. Objasňuje sociálne, politické, technologické a ekonomické dôsledky pandémie, ktoré sa možno v plnom rozsahu prejavia až v priebehu nasledujúcich rokov. Zakaria prostredníctvom desiatich ponaučení, ktoré sa týkajú takých tém, ako sú prírodné a biologické riziká, nástup digitálneho života či rodiaci sa bipolárny svetový poriadok, vytvára priestor na premýšľanie nad dlhodobými dosahmi covidu-19. Kniha Desať ponaučení pre postpandemický svet rozpráva o minulosti, prítomnosti a budúcnosti, pričom napriek svojej aktuálnosti a naliehavosti ponúka takú reflexiu života na začiatku 21. storočia, ku ktorej sa budú čitatelia a čitateľky ešte dlho vracať. Covid-19 zúžil naše horizonty. Výrazne obmedzil náš každodenný pohyb. Práca z domu, dôsledné dodržiavanie odstupu od druhých a život v izolácii od rodiny a priateľov. Pandémia sa raz skončí, ale svet už nikdy nebude ako predtým. Zväčší sa úloha štátu alebo, naopak, ľudia úplne prestanú svojim lídrom dôverovať? Ako sa zmenia naše hodnoty? Prehĺbia sa nerovnosti medzi ľuďmi alebo sa staneme citlivejšími k utrpeniu slabších? Budeme vďaka pandémii viac počúvať odborníkov? Zrýchli alebo spomalí sa globalizácia? Desať ponaučení pre postpandemický svet je základná príručka na porozumenie novej realite. Venuje sa politike, ekonomike, technológiám, ale obsahuje aj osobné reflexie traumy, ktorú sme spoločne prežili.

Ako covid-19 zrýchľuje beh dejín? Aká bude povaha práve sa rodiaceho sveta? Lenin vraj raz povedal: „Sú desaťročia, počas ktorých sa nič nestane, a potom sú týždne, počas ktorých sa stanú desaťročia.“ Žijeme práve v dobe, keď sa beh dejín zrýchľuje. Fareed Zakaria, moderátor CNN a autor viacerých bestsellerov, vo svojej najnovšej knihe pomáha čitateľom a čitateľkám pochopiť povahu postpandemického sveta. Objasňuje sociálne, politické, technologické a ekonomické dôsledky pandémie, ktoré sa možno v plnom rozsahu prejavia až v priebehu nasledujúcich rokov. Zakaria prostredníctvom desiatich „ponaučení“, ktoré sa týkajú takých tém, ako sú prírodné a biologické riziká, nástup „digitálneho života“ či rodiaci sa bipolárny svetový poriadok, vytvára priestor na premýšľanie nad dlhodobými dosahmi covidu-19. Kniha Desať ponaučení pre postpandemický svet rozpráva o minulosti, prítomnosti a budúcnosti, pričom napriek svojej aktuálnosti a naliehavosti ponúka takú reflexiu života na začiatku 21. storočia, ku ktorej sa budú čitatelia a čitateľky ešte dlho vracať. Covid-19 zúžil naše horizonty. Výrazne obmedzil náš každodenný pohyb. Práca z domu, dôsledné dodržiavanie odstupu od druhých a život v izolácii od rodiny a priateľov. Pandémia sa raz skončí, ale svet už nikdy nebude ako predtým. Zväčší sa úloha štátu alebo, naopak, ľudia úplne prestanú svojim lídrom dôverovať? Ako sa zmenia naše hodnoty? Prehĺbia sa nerovnosti medzi ľuďmi alebo sa staneme citlivejšími k utrpeniu slabších? Budeme vďaka pandémii viac počúvať odborníkov? Zrýchli alebo spomalí sa globalizácia? Desať ponaučení pre postpandemický svet je základná príručka na porozumenie novej realite. Venuje sa politike, ekonomike, technológiám, ale obsahuje aj osobné reflexie traumy, ktorú sme spoločne prežili.

Since the end of the Cold War, the world has been shaken to its core three times. 11 September 2001, the financial collapse of 2008 and - most of all - Covid-19. Each was an asymmetric threat, set in motion by something seemingly small, and different from anything the world had experienced before. Lenin is supposed to have said, 'There are decades when nothing happens and weeks when decades happen.' This is one of those times when history has sped up. In this urgent and timely book, Fareed Zakaria, one of the 'top ten global thinkers of the last decade' (Foreign Policy), foresees the nature of a post-pandemic world: the political, social, technological and economic consequences that may take years to unfold. In ten surprising, hopeful 'lessons', he writes about the acceleration of natural and biological risks, the obsolescence of the old political categories of right and left, the rise of 'digital life', the future of globalization and an emerging world order split between the United States and China. He invites us to think about how we are truly social animals with community embedded in our nature, and, above all, the degree to which nothing is written - the future is truly in our own hands. Ten Lessons for a Post-Pandemic World speaks to past, present and future, and will become an enduring reflection on life in the early twenty-first century.

`No civilization, no matter how mighty it may appear to itself, is indestructible.' -Niall Ferguson `We do not need to invent the world anew. The international order established by the United States after World War II is in need of expansion and repair, but not reconception.' -Fareed Zakaria Fears of a globalized world are rampant. Across the West, borders are being reasserted and old alliances tested to their limits. Could this be the end of the liberal order or will the major crises of the twenty-first century strengthen our resolve?

Politici nejen ve Spojených státech a na Západě, ale například i v Japonsku projevují v posledních letech obavy z toho, že mnoho mladých lidí studuje obory, které jsou, stručně řečeno, nepraktické. Důsledkem je spor o podobu vysokoškolského vzdělání – zda má směřovat k hluboké, avšak úzké odbornosti, jež je okamžitě využitelná, nebo zda je jeho cílem vychovávat kreativní jedince, kteří dokážou reagovat na měnící se výzvy současného i budoucího světa. Tento spor vyprovokoval světoznámého politologa Zakariu k napsání této knihy, a jak napovídá sám titul, staví se za vzdělání liberální, tedy pojaté šířeji, avšak pevně stojící na klasických základech. Smyslem univerzity je pro něj učit myslet, nikoli pouze zprostředkovat sumu poznatků, byť na té nejšpičkovější úrovni.