Niall Ferguson

Bubáky, fuky, love, prachy, šupy. Nazývajte si ich, ako chcete, dnes na nich záleží viac ako kedykoľvek predtým. Vo Vzostupe peňazí známy britský historik Niall Ferguson ukazuje, že za celou históriou treba vidieť dejiny financií. Od bankárskej dynas tie, ktorá financovala taliansku renesanciu, až po bublinu na akciovom trhu, kotrá zapríčinila Francúzsku revolúciu, je to rozprávanie o konjunktúrach a krachoch, o akých sa predtým nehovorilo. Nikdy nebol vhodnejší čas pochopiť vzostup a pád peňazí, ako vo chvíli, keď sa svet zmieta v najväčšej finančnej kríze od Veľkej hospodárskej krízy.

Dvacáté století, od konfliktů, jež zvěstovaly příchod 1. světové války, po dozvuky války studené, je jednoznačně nejkrvavějším stoletím dějin člověka. Jak vysvětlit ten ohromný rozsah a intenzitu násilí v době, kdy na tom byla většina lidí díky vědeckým a ekonomickým pokrokům lépe než kdykoli předtím? Proč se pokrok zvrhl v genocidu? Ferguson hledá řešení paradoxu věku nenávisti, pátrá po vysvětlení, co se to s naší dobou vlastně stalo. Byla to epocha zmítaná ekonomickými zvraty, multikulturní společenství se rozpadala pod náporem konjunktur a krachů. Byl to také věk otrávený představou o nesmiřitelných rasových rozdílech. Především to však bylo období zápasu rozkládajících se starých impérií s kořistnickými mladými říšemi. Kdo ve válce světa zvítězil?

Britský historik Niall Ferguson, známý našim čtenářům knihou Nešťastná válka, přichází ve své nejnovější knize Colossus s provokativní tezí: nevytýká Americe, že je imperialistická, ale že je imperialistická málo. V době globálních hrozeb a „krachujících států“ je nový, liberální imperialismus právě to, co svět potřebuje.

První světová válka byla jednou z nejtragičtějších a současně nejvýznamnějších událostí 20. století a kniha Nešťastná válka zpochybňuje téměř všechny zažité představy o jejích příčinách a následcích. Proto se záhy po svém vydání stala událostí v historické literatuře. Autor dokládá, že k Velké válce došlo výhradně vinou Británie, která do ní vstoupila na základě naivních představ o německých záměrech. Z kontinentálního konfliktu se stala válka světová, kterou Británie vedla tak nekvalifikovaně, že si to vynutilo zásah Spojených států. Válka nebyla vůbec nevyhnutelná, došlo k ní díky chybným rozhodnutím vedoucích činitelů, kteří se později zbavili odpovědnosti tvrzením, že se stali obětí neosobních, historických sil. Celá válka byla pošetilostí s katastrofálními následky, většina mužů v ní však navzdory opačným tvrzením protiválečné literatury bojovala s nadšením. Zajímá-li vás, proč se vedou války, proč v nich muži tak rádi bojují a proč je dnešní svět takový, jaký je, nenajdete lepšího, pronikavějšího a inspirativnějšího průvodce než Fergusonovu Nešťastnou válku.

Is America the new world empire? Presidents from Lincoln to Bush may have denied it but, as Niall Ferguson's brilliant and provocative book shows, the US is the greatest military and economic colossus of all time. What's more, it always has been an empire, with its founding fathers battling westwards for territory and their successors spreading freedom across the world - at gunpoint if necessary. Yet is the US really equipped to play Atlas, bearing the weight of the world on its shoulders? America, Ferguson reveals, is now an empire running on empty, backing away from the crucial imperial commitments of time, money and manpower - and resting on perilous financial foundations. When the New Rome falls, its collapse may come from within.

Ha 1411-ben körbeutazhattuk volna a földet, leginkább talán a Kelet pezsgő civilizációi nyűgöztek volna le bennünket. A Mingek Pekingjében éppen a Tiltott Város építése zajlott, a Közel-Keleten pedig az oszmánok egyre inkább körbezárták Konstantinápolyt. Ezzel szemben Anglia egy pestistől és állandó háborúktól sújtott, elmaradott térségnek tűnt volna, szörnyű higiéniai viszonyokkal. A többi civódó nyugat-európai királyság - Aragónia, Kasztília, Franciaország, Portugália és Skócia - sem tett volna ránk kedvezőbb benyomást. Az a gondolat, hogy a következő fél évezred jó részében a Nyugat uralja majd a többieket, merő képzelgésnek tűnt volna csupán. Pedig így történt. Mi lehetett az a nyugat-európai civilizációban, ami lehetővé tette, hogy a fejlettebb keleti birodalmak fölé emelkedjen? Niall Ferguson szerint a válasz a Nyugat hat "gyilkos alkalmazásában" keresendő, amelyek nem mások, mint a verseny, a tudomány, a tulajdon, az orvostudomány, a fogyasztás és a munka. Manapság a kulcskérdés az, vajon a Nyugat elveszítette-e a monopóliumát ezeken a területeken. Amennyiben igen, elképzelhető, hogy a Nyugat fénykorának végére értünk, figyelmeztet Ferguson. A "Civilizáció" című mű különleges világkörüli utazásra hívja olvasóit: a nankingi Nagy- csatornától az isztambuli Topkapi palotáig; az Andokban fekvő Machu Picchutól a namíbiai Shark-szigetig, Prága büszke tornyaitól Vencsou számos titkos templomáig. Vitorlásokról, hittérítőkről, földtulajdonosi okiratokról, oltásokról, a farmernadrágról és a kínai bibliákról szól ez a történet. A modern világtörténelem meghatározó narratívája.

If in the year 1411 you had been able to circumnavigate the globe, you would have been most impressed by the dazzling civilizations of the Orient. The Forbidden City was under construction in Ming Beijing; in the Near East, the Ottomans were closing in on Constantinople. By contrast, England would have struck you as a miserable backwater ravaged by plague, bad sanitation and incessant war. The other quarrelsome kingdoms of Western Europe – Aragon, Castile, France, Portugal and Scotland – would have seemed little better. As for fifteenth-century North America, it was an anarchic wilderness compared with the realms of the Aztecs and Incas. The idea that the West would come to dominate the Rest for most of the next half millennium would have struck you as wildly fanciful. And yet it happened. What was it about the civilization of Western Europe that allowed it to trump the outwardly superior empires of the Orient? The answer, Niall Ferguson argues, was that th e West developed six “killer applications” that the Rest lacked: competition, science, democracy, medicine, consumerism and the work ethic. The key question today is whether or not the West has lost its monopoly on these six things. If so, Ferguson warns, we may be living through the end of Western ascendancy. Civilization takes readers on their own extraordinary journey around the world – from the Grand Canal at Nanjing to the Topkapi Palace in Istanbul; from Machu Picchu in the Andes to Shark Island, Namibia; from the proud towers of Prague to the secret churches of Wenzhou. It is the story of sailboats, missiles, land deeds, vaccines, blue jeans and Chinese Bibles. It is the defining narrative of modern world history.