Monika Vrzgulová
autor
Nevyrozprávané susedské histórie
Autorka v tejto publikácii sumarizuje svoje aktuálne poznatky získané dlhodobým výskumom problematiky holokaustu na Slovensku, jeho reflexie v spomienkach pamätníkov i obrazy šírené v súčasnej spoločnosti Slovenska. Zamýšľa sa nad možnosťami metódy oral history pri výskume tejto témy, jej úskaliami i pozitívami. Významné je pre ňu využitie tejto kvalitatívnej metódy zameranej na mikroúroveň spoločnosti, na subjektívne prežívanie veľkých dejín, priamy kontakt bádateľa s človekom, ktorý tieto udalosti prežil. Predstavuje jednotlivé dlhodobé výskumné projekty, ktoré autorka realizovala, ich výskumné vzorky, spôsob a podmienky práce. V tretej časti predstavuje spomienky na holokaust z dvoch perspektív: obetí (židovských pamätníkov) a divákov (ich nežidovských susedov, ktorí boli svedkami, no nie priamymi aktérmi diania). V závere sa zamýšľa nad vzťahom pamäti spomienkového spoločenstva a jeho vlastnými identitami, porovnáva spôsoby spomínania u židovských a nežidovských respondentov a uvažuje, čo prezrádzajú o vzťahoch medzi nimi a o ich vlastných referenčných skupinách.
Dvojrozhovor - O pamäti, etnológii a meste
Dvojrozhovor predstavuje vzájomný dialóg dlhoročných kolegov a priateľov. Monika Vrzgulová kladie svoje zvedavé otázky Petrovi Salnerovi, aby si vzápätí úlohy vymenili. Spektrum otázok a odpovedí smeruje k tomu, čo vedia alebo si pamätajú o svojich predkoch, cez spomienky na bratislavské, resp. trenčianske prostredie v období detstva a dospievania, študentských rokov, no nechýbajú ani informácie o osobných záujmoch či názoroch, ktoré vyplývajú z ich dlhoročnej vedeckej práce. V dialógu sa postupne vynárajú asociácie, udalosti a súvislosti, ktoré si zdanlivo nepamätali alebo neuvedomovali a v rozhovore vyústia do prekvapivého poznania.
Holokaust okolo nás (Roky 1938-1945 v kultúrach spomínania)
Spomienku na holokaust nemožno obmedziť na formálnu sondu do nie tak dávnej minulosti. Pochopenie jeho následkov vyžaduje nielen poznať osudy, počty a mená zavraždených. K následkom je potrebné zaradiť tiež, ako toto historicky relatívne krátke obdobie ovplyvnilo život preživších a ich potomkov. Ako sa zmenila židovská komunita? Koľko židovských tradícií stratilo nositeľov? A ako tieto straty (ne)vníma majoritná spoločnosť? Niekdajšie hrôzy zároveň varujú pred možným opakovaním. Veď pokusy rehabilitovať režim a vedúce osobnosti vojnového slovenského štátu predstavujú aj dnes aktuálny problém slovenskej spoločnosti.
Podoby antisemitismu v Čechách a na Slovensku v 20. a 21. století
Kolektivní monografie o podobách antisemitismu v Čechách a na Slovensku analyzuje diskursivní a vizuální formy obrazu Žida v české a slovenské většinové společnosti. Příspěvky se zabývají otázkou, jak se v průběhu 20. a 21. století utvářel pojem „Žid“ nebo „židovský“ a jak se v souvislosti s tímto „cizím“ obrazem utvářel obraz „nás“ samotných. Autoři jednotlivých studií se ve svých analýzách tematicky obrací k otázce kontinuity a transformace těchto zrcadlových obrazů a zároveň zkoumají vztah identity a (politické) moci. Badatelé na příkladu Protektorátu Čechy a Morava, válečného slovenského státu, komunistického Československa, ale také soudobých reálií přesvědčivě ukazují, že antisemitismus není vázaný na skutečného nebo domnělého nepřítele, nýbrž na (sebe)legitimizační konstrukty. Předkládaná kniha je založena na využití dobového tisku, orálněhistorických životopisných rozhovorů, pamětí a archivních dokumentů. Také proto je publikace určena nejenom akademické obci a učitelské veřejnosti, ale všem zájemcům o fenomén antisemitismu, jeho projevy a vývoj ve 20. století a v současnosti.
Vypredané
12,50 €
13,16 €
dostupné aj ako:
Podoby antisemitismu v Čechách a na Slovensku v 20. a 21. století
Kolektivní monografie o podobách antisemitismu v Čechách a na Slovensku analyzuje diskursivní a vizuální formy obrazu Žida v české a slovenské většinové společnosti. Příspěvky se zabývají otázkou, jak se v průběhu 20. a 21. století utvářel pojem „Žid“ nebo „židovský“ a jak se v souvislosti s tímto „cizím“ obrazem utvářel obraz „nás“ samotných. Autoři jednotlivých studií se ve svých analýzách tematicky obrací k otázce kontinuity a transformace těchto zrcadlových obrazů a zároveň zkoumají vztah identity a (politické) moci. Badatelé na příkladu Protektorátu Čechy a Morava, válečného slovenského státu, komunistického Československa, ale také soudobých reálií přesvědčivě ukazují, že antisemitismus není vázaný na skutečného nebo domnělého nepřítele, nýbrž na (sebe)legitimizační konstrukty. Předkládaná kniha je založena na využití dobového tisku, orálněhistorických životopisných rozhovorů, pamětí a archivních dokumentů. Také proto je publikace určena nejenom akademické obci a učitelské veřejnosti, ale všem zájemcům o fenomén antisemitismu, jeho projevy a vývoj ve 20. století a v současnosti.
Predaj skončil
8,00 €
dostupné aj ako:
