Alena Wagnerová strana 3 z 3

Milé básničky na dobrú noc pre deti a ich mamičky od autorky Márie Rázusovej Martákovej sprevádzané nežnými ilustráciami výtvarníčky Aleny Wagnerovej.

V osudu české novinářky Mileny Jesenské (1896–1944) se takřka doslovně zrcadlí všechny proměny a zvraty, očekávání a zklamání první poloviny minulého století. Dcera známého pražského lékaře, absolventka Minervy, prvního dívčího gymnázia v monarchii, zažívá ve Vídni rozpad Rakouska-Uherska, po svém návratu do Prahy se stává souputnicí české meziválečné avantgardy a jako redaktorka Národních listů se zapojuje do úsilí o moderní životní styl. Ve třicátých letech se přiklání ke komunistické straně, brzy však o správnosti její ideologie začíná pochybovat a rozejde se s ní. Silné sociální cítění nicméně nadále zůstává výrazným rysem Mileniny osobnosti. Na stránkách slavné Peroutkovy Přítomnosti pak Jesenská dosahuje vrcholu své žurnalistické dráhy. Po „Mnichovu“ a během okupace pomáhá uprchlíkům a působí i v odboji. Umírá v koncentračním táboře Ravensbrück. Aktualizované a doplněné vydání knihy přední české socioložky a literátky doprovází bohatá obrazová příloha.

Osud německých antifašistů - převážně sociálních demokratů, komunistů a katolíků - se dá shrnout do jedné věty: roku 1938 bojovali spolu s Čechy a Slováky proti většině svých soukmenovců za zachování Československa, v roce 1945 museli více či méně dobrovo

Kniha obohacuje obsáhlou kafkovskou literaturu o zcela nový pohled: v centru pozornosti nestojí jako obvykle spisovatel sám, ale členové jeho rodiny, rodiče Hermann a Julie Kafkovi, jeho tři sestry i další příbuzní. Informace o nich byly dosud pro badatele zajímavé jen tehdy, pokud mohly nějakým způsobem přispět k vysvětlení nebo interpretaci Kafkova díla. Wagnerová ve své práci vychází z Kafkových deníků a dopisů, kromě toho nejenom pečlivě prostudovala archivy, především pražský policejní archiv, v němž našla mnoho zajímavých informací, ale zpovídala i pamětníky. Knížka představuje v tomto smyslu nejen přínos ke kafkovskému bádání, ale i k historii českých Židů ve spektru dějin jedné typické židovského rodiny z níž vzešel jeden z nejvýznamnějších představitelů moderní světové literatury.

Když je člověku osmdesát, přemýšlí o světě mnohdy jinak. Kolik času ještě na zemi mám? Je tohle naposledy, kdy vidím moře? Co tu po mně zůstane? Jak to, že se stále necítím až tak stará? To jsou otázky, které si klade vypravěčka z povídky Půl roku na útěku před smrtí. Alena Wagnerová se tu však nevydala vyšlapanou cestičkou povídkářů.

Sidonie Nádherná z Borutína, přítelkyně básníka Rainera Marii Rilka i kritika a spisovatele Karla Krause, zvelebitelka a ochranitelka zámku a parku ve Vrchotových Janovicích, není typickou famme fatale. Alena Wagnerová ve své biografické knize Sidonie Nádherná s podtitulem "konec staré Evropy", kterou vydalo nakladatelství Argo, rozšiřuje pohled na tuto ženu jako na pouhou "pomocnici a múzu".