Herbert Wells strana 7 z 8

Co se stane s civilizací napadenou jedovatými mravenci? Jak lze během jednoho dne vystoupat na alpský štít a bezpečně se dostat zase zpět do hotelu? Co se ukrývá za tajemnými dveřmi ve zdi anebo v rádžově trezoru? Tak rozmanité otázky si ve svých fantastických, dobrodružných anebo čistě humoristických prózách klade anglický spisovatel H. G. Wells ve třetím, závěrečném svazku sebraných povídek, představujícím autorovu pozdější, vyzrálou tvorbu i méně známé texty vycházející ve své době pouze časopisecky.

Klasická fantastika svou vizuální přitažlivostí vysloveně vybízí ke komiksovým adaptacím, které jsou čím dál častější a úspěšnější. Francouzští komiksoví tvůrci se tentokrát pustili do stále oblíbených románů H. G. Wellse. V prvním svazku vám nabízíme adaptace dvou z jeho nejslavnějších románů: Války světů a Stroje času. Kreslíři se v tomto wellsovském cyklu střídají. Zachycením Války světů byl pověřen španělský malíř Vicente Cifuentes, narozený roku 1979 v Albacete. Kreslí už odmala a po úspěšné kariéře v rodné zemi získal i výtvarné zakázky z Francie. Na Stroji času zase vyrazil Mathieu Moreau, narozený v roce 1988 v Limoges, autor úspěšného cyklu Nibiru. Scénář wellsovských komiksů si vzal na starost scenárista píšící pod pseudonymem Dobbs. Vlastním jménem Olivier Dobremel.

Tohle je moment, kdy se začalo odvíjet klubko podivuhodných událostí: slavnostní večeře v domě bohatého vynálezce posedlého svými výzkumy. V těch chvílích spatří světlo světa fantaskně romantický, místy děsivý, úžasný a strnulým rozumem neproniknutelný vynálezcův příběh neuvěřitelné dobrodružství novodobého Gullivera odehrávající se v budoucnosti vzdálené statisíce let. Ale nejen to: zároveň se zrodí první kniha popularizující pojem cestování v čase, a také jedna z prvních knížek přinášejících fanouškům beletrie žánr sci-fi. Když vynálezce zabrzdí svůj stroj v Londýně na prahu 8028. století, bohužel ho nevítá krásný nový svět hemžící se nevídanými výdobytky vědy i techniky a prodchnutý všeobjímajícím humanismem. Z všemocného lidstva, jež si slibovalo zlatý věk, zbyly jen roztříštěné houfy človíčků tělesně i duševně připomínajících děti, které se v polorozpadlých zříceninách děsí tmy a každého šramotu v ní Jde dodnes o jeden z nejpůsobivějších a nejvlivnějších románů sci-fi, jaké byly kdy napsány, román zároveň napojený na vývojovou linii varovně pochmurných utopických děl, jež zachycují lidstvo, Zemi a dokonce snad celý vesmír ve stavu pokročilého úpadku a návratu k primitivnímu způsobu života. Kudy se vydáme, aby k tomuhle vývoji nedošlo?

Ostrov doktora Moreaua je jeden z prvých románov dnes už klasického anglického autora žánru vedecko-fantastickej literatúry Herberta Georgea Wellsa. Román podáva príbeh stroskotanca Prendicka, ktorého pred istou smrťou zachráni čln doktora Moreaua. Hoci román patrí medzi rané diela tohto klasika sci-fi literatúry, nesie významné morálne a filozofické posolstvo. Predovšetkým preto, že skúma hranice medzi morálnym a nemorálnym konaním človeka. Doktor Moreau sa utiahne na pustý ostrov, aby robil pokusy na zvieratách, pri ktorých ich nevýslovne mučí, ale svoje konanie ospravedlňuje vyšším záujmom – záujmom vedeckého poznania. Takýmto počínaním sa stáva pre svoje skonštruované stvorenia akýmsi „Bohom“, čo otvára pole premýšľaniu nad vzťahom moci a jej správneho používania či zneužívania. V neposlednom rade sa otvára analógia so súčasnosťou, keď v rámci genetického inžinierstva a klonovania existuje reálna možnosť robiť obdobné pokusy, hoci v inom zmysle, než ako zamýšľal Wells. Aj to nastavuje určité kritické zrkadlo súčasnej civilizácii a vede ako inštitúcii, aby si ľudstvo určilo hranice medzi „normálnym“ vedeckým skúmaním a takým, kde by sa nové poznatky mohli zneužiť alebo vymknúť spod kontroly vedcov.

Published over 100 years ago, this is one of Wells's greatest novels, and the only one of his scientific romances to embrace space travel. Thanks to the discovery of an anti-gravity metal, Cavorite, two Victorian Englishmen travel to the Moon, where they encounter the extraordinary underground world of the Selenites, insect-like aliens living in a rigidly organised hive society.

Najznámejšia kniha svetového sci-fi autora je dramatickým príbehom okupácie Zeme mimozemšťanmi, ktorých planéta už bola preľudnená, preto pre seba hľadajú nové územia. Ťažiskovou lokalizáciou deja je Londýn, kde vypukne neúprosná panika a boj o prežitie pred neznámymi smrtonosnými zbraňami. Zakladateľ modernej sci-fi literatúry nimi vniesol do hry vtedy ešte neznáme laserové zbrane. Panike prepadla i armáda. Román je písaný takmer dokumentárnym štýlom, možno povedať, že ide o denník hlavného hrdinu, ktorý udalosti mapuje cez prizmu osudu jednotlivca a jeho blízkych v katastrofickej, maximálne vyhrotenej situácii. Tá odhaľuje charaktery hlavných postáv v medzných situáciách a strháva vírom neočakávaného druhu nebezpečenstva. Hoci od Wellsových čias pribudlo množstvo podobnej katastrofickej sci-fi literatúry, Vojna svetov si svojou prelomovosťou vydobyla zaslúžené miesto medzi klasickými dielami. Ide o nový slovenský preklad, prvý kompletný, necenzurovaný.

A Victorian scientist develops a time machine and travels to the year 802,171 AD. There he finds the meek, child-like Eloi who live in fear of the underground-dwelling Morlocks. When his time machine goes missing, the Traveller faces a fight to enter the Morlocks' domain and return to his own time. THE TIME MACHINE remains one of the cornerstones of science-fiction literature and has proved hugely influential. A Victorian scientist develops a time machine and travels to the year 802,171 AD. There he finds the meek, child-like Eloi who live in fear of the underground-dwelling Morlocks. When his time machine goes missing, the Traveller faces a fight to enter the Morlocks' domain and return to his own time. THE TIME MACHINE remains one of the cornerstones of science-fiction literature and has proved hugely influential. Hide

Egy havas téli napon különös idegen érkezik az ipingi fogadóba. Hosszú kabátot és kerek szemüveget visel, a feje be van pólyálva. Sejtelmes külseje és furcsa szokásai gyanút keltenek az emberekben, és megindul a találgatás. Azt gyanítják, hogy a férfit valamilyen szörnyű baleset érte. De az igazság még ennél is rettenetesebb. Ahogy lassan kibontakozik a rejtély mögötti valóság, már csak egy dolog biztos: az idegent csak a saját beteges elmélete foglalkoztatja, és minden körülötte lévő embert rettegésben tart. H. G. Wells 1897-ben megjelent tudományos-fantasztikus története a mai olvasó számára is lebilincselően izgalmas és elgondolkodtató olvasmány, mely az emberség nélküli tudomány veszélyeire hívja fel a figyelmet.

The Time Traveller has built a time machine and has gone into the future to the year 802,701. He expects to find a better world with highly-intelligent people and great inventions. Instead, he finds that people have become weak, child-like creatures. They dance and sing and wear flowers. They seem happy, but why are they so frightened of the dark? And who or what has taken his time machine? Will the Time Traveller ever be able to return to the present?

A stranger arrives in a small village wearing a long coat and gloves. His head is covered in bandages and dark glasses hide his eyes. The villagers are curious. Who is he? When they discover the stranger’s terrible secret, they realize that they are in great danger.