Jan Werich strana 6 z 9

Audiokniha Žluté mužátko, kterou napsal Jan Werich. Vtip, nadsázka, ironie a bezbřehá fantazie jdou ruku v ruce s příběhem o vysvobození princezny Amáty. Poslechněte si pohádku podle literární předlohy Jana Wericha s Tomášem Töpferem, Ivanem Trojanem, Bárou Hrzánovou a dalšími skvělými herci. Odvážný chlapík z Orientu Hadžid Abdal Hassan ben Kabbar Hárun Kafan ibn ben Hadži Faruk al Mosadek, řečený Háďa, se vždycky vyznal v pohádkách! Nakonec ale sám do jedné spadl.

Nově zpracované vydání půvabných pohádek plných humoru, jazykového vtipu i poučení. Jejich autor si v nich vzal na mušku některé lidské vlastnosti a zlořády. Knížka okouzluje krásou češtiny, hravostí a moudrostí vypravěče a potěší děti i dospělé. Mnohé z Werichových pohádek se dočkaly i filmové či televizní podoby (Tři veteráni, Lakomá Barka nebo Královna Koloběžka První).

Audiokniha Tři veteráni, kterou napsal Jan Werich. Slavná Werichova literární předloha v rozhlasové dramatizaci pod režijním vedením Karla Weinlicha. Osoby a obsazení: Pankrác (Ladislav Mrkvička), Servác (Karel Heřmánek), Bimbác (Alois Švehlík), Cigáro (Věra Kubánková), Harmoníček (Jitka Molavcová), Němý (Yveta Blanarovičová), král Pikola (Josef Vinklář), princezna Rosana (Michaela Kuklová), kastelán (Jiří Lír), hoteliér (Antonín Hardt), kočí (Jiří Bínek), ženský hlas (Dagmar Weinlichová) a vypravěč (František Němec).

Dva na jedné struně - unikátní a dosud nikdy nepublikovaný rozhovor Jana Wericha. Nahrála si jej, bohužel jen amatérsky na diktafon, francouzská studentka Daniéle Monmarte na Kampě v červenci roku 1976. Werich zde vzpomíná, vtipně i moudře... na začátky Osvobozeného divadla, Jiřího Voskovce i ostatní kolegy herce a zazpívá si i úryvek písně Nepřípadný dvojzpěv o hrobce z Vest Pocket Revue... Jedná se o nahrávku na CD a jeho součástí je i 64 stránkový booklet s kompletním přepisem rozhovoru. Vše je uloženo v pouzdře. Celkový čas nahrávky je 76.31 min.

Do kopce pěšky, z kopce koloběžkou jela teta veška za tetou bleškou... Tak začíná veršovaná bajka Bleška a veška, kterou Jan Werich již v 50. letech zpíval s hudbou skladatele Jiřího Baura, klavíristy Vlachova orchestru. Při svém prvním knižním vyd ání v roce 1970 byla báseň napsaná na motivy pohádky bratří Grimmů vnímána jako jinotaj k obsazení Československa sovětskými vojsky v srpnu 1968. Tento malý skvost literatury pro děti i dospělé vychází v řadě literárních děl, které by neměly upadnout v zapomenutí, podobně jako Werichovy pohádky Deoduši, či ilustrované pásmo Vladimíra Fuka a Jiřího Koláře V sedmém nebi. V novém vydání bajku svými ilustracemi doprovodila Vlasta Baránková. Ke knize je připojen doslov Františka Cingera, znalce Werichova života a díla.

Gramotingltangl byl pořad Jiřího Suchého, vysílaný od pondělí 4. října 1965 v podvečer Československým rozhlasem na tehdy novém vlnovém rozsahu velmi krátkých vln. Stále více oblíbená půlhodinka se vysílala až do léta 1968 a jejich celkový počet přesáhl šest stovek. Vedle Suchého, v tomto pořadu chytrých úvah doplňovaných hudbou z gramofonových desek, k posluchačům promlouval Miroslav Horníček, Ivan Vyskočil a Jiří Šlitr. Několik dílů GTT uváděla i dvojice Šimek + Grossmann. Od října roku 1966 se nepravidelně do léta roku 1967 před rozhlasovým mikrofonem objevoval i Jan Werich, který svým nezaměnitelným způsobem rozvíjel úvahy na nejrůznější témata.

Další z řady CD se zvukovými záznamy vystoupení Jana Wericha před rozhlasovým mikrofonem nazvané příznačně Velké maličkosti shrnuje zatím opomíjené snímky, které na CD vycházejí vůbec poprvé! S Janem Werichem se vypravíme do jeho bytu na Kampě, ale i do Paříže poloviny šedesátých let, na Londýn a New York vzpomíná Jan Werich v unikátním rozhovoru anglicky. Slavný muzikál Divotvorný hrnec a také poslední spolupráci V + W na jevišti v divadle ve Vodičkově ulici připomíná neznámá – a Werichem opět aktualizovaná - verze vyprávění vodníka Čochtana a vánoční příspěvky Jana Wericha do rozhlasového vysílání zastupují v novém výběru jednak netradiční vánoční povídka a také půvabné štědrovečerní Werichovo setkání s pionýry. Velmi emotivní je Werichův vzpomínkový portrét básníka Vítězslava Nezvala nebo Jiřího Šlitra. CD Velké maličkosti přináší na první pohled skutečně nesourodé drobnosti ze zvukového odkazu Jana Wericha v rozhlasovém archivu, ale jak zdůrazňuje dramaturg CD Robert Tamchyna: „…nejsou to drobty spadlé pod stůl. Naopak. Většina toho, co uslyšíte, jsou chytré náznaky a „meziřádky“ v dobových souvislostech, které dodnes dokazují, že nejen Vítězslav Nezval z Werichova portrétu, ale také sám Jan Werich velmi dobře věděl, kdy je důležité být vlaštovkou a kdy nosorožcem!“

Známý literární cestopis Jana Wericha poprvé na 2CD v rozšířené - rozhlasové - podobě autorského čtení. Zatímco pro předchozí vydání v nahrávce na LP nebo CD připravil Jan Werich jen malou část ze svých letních italských vzpomínek, rozhlasový záznam zahrnuje téměř dvojnásobně delší vyprávění, které je volnou improvizací mezi řádky původního textu. Italské prázdniny Jana Wericha - audioknížka, která je nejen originálním cestovatelským průvodcem na cestě z Prahy do Říma a zpět, ale dodnes zůstává půvabnou letní reportáží o cestě sama k sobě, ke vzpomínkám a k poznání, že domovu člověk nikde neunikne. Robert Tamchyna Začtete se do prvních řádků Italských prázdnin a budete mít dojem, že slyšíte Werichův hlas. Knížka je napsaná tak, že se poslouchá, jako se některý obraz čte. Jan Werich i v civilní masce turisty je stále on, herec-filosof, a popis výletu do Itálie se v jeho podání promění ve veselé momentky o životě, zpestřené typicky werichovskými záběry z antického Říma.

Archivy skrývají nečekaná překvapení, například tento zvukový záznam rozhovoru Jiřího Voskovce a Jana Wericha při jedné z jejich společných schůzek ve Vídni. Zatímco v Poslední forbíně šlo o setkání z roku 1974, toto je o 3 roky dříve. Pánové se potkali nad magnetofonem v dobrém rozpoložení a s chutí do života. Témata rozhovoru odpovídají jejich radostné náladě. Hovoří o poezii, o módě, o nemravnosti, uvažují o mládí a stáří, rozpovídají se o Samuelovi Beckettovi či Josefu Šímovi. Jiří Voskovec vypráví o Brodwayi. Druhou kapitolu archivních objevů tvoří dialog Jiřího Voskovce s českou emigrantkou Evou Kloboukovou z Montrealu v roce 1977. Zatímco v první rozmluvě ve Vídni jsme uchváceni způsobem roubování nápadů na sebe kongeniálně napojených přátel, ve druhé jde o postulování základních myšlenek Jiřího Voskovce o štěstí, přátelství či životě v exilu.

Balada z hadrů je vrcholné dílo V+W, které vzniklo v roce 1935, kdy Evropu ohrožoval nástup fašismu, lákalo do Osvobozeného divadla (v té době Spoutané divadlo) nadšené publikum. To tleskalo humoru hry i protagonistů souboru Voskovce a Wericha, stejně jako hudbě a písním Jaroslava Ježka. Kulisa „středověku“, ve které básník François Villon vede svůj protest proti zkorumpovaným pánům u moci, je podobenstvím tehdejší společnosti. Hra, která vychází jako 111. svazek edice D svým společenským postojem i neopakovatelným humorem osloví i dnešního čtenáře.

Rozhlasová dramatizace slavné pohádky Jana Wericha ve skvělém hereckém obsazení a v režii Jiřího Horčičky. vypravěč (Josef Dvořák), Paleček (Taťjana Medvecká), maminka (Alena Vránová), tatínek (Petr Nárožný), bohatý pán (Rudolf Hrušínský st. ), loupežníci (Jiří Sovák, Jiří Lábus, Jaroslav Moučka, Lubomír Lipský), Sněhový žrout (Josef Bek), Sněhová žroutice (Stella Zázvorková), sněhové žrouťátko (Jiřina Bohdalová), Sněžný muž, jejich vládce (Josef Kemr).

Osobité zpracování klasické pohádky tak, jak ji napsal Jan Werich. Příběh o znesvářených sousedech, chytré rybářově dcerce Zdeničce a králi, který se docela rád nechá jejími kousky doběhnout. Režisér Karel Weinlich obsadil do hlavních rolí Jaromíra Hanzlíka, Sylvu Seqvensovou, Josefa Kemra, Josefa Vinkláře a jako vypravěče Miroslava Horníčka.

V létě roku 1969 nabídl rozhlasový režisér Jiří Melíšek, pracující ve dvojici s Vladimírem Rohlenou, že nahraje pro Československý rozhlas životní vzpomínky Jana Wericha. Bylo to v době již počínající normalizace, která však ještě neudeřila plnou silou, takže bylo možné v září téhož roku, postupně, každou sobotu Werichovo svobodné vyprávění, vzpomínky a úvahy vysílat. Půlhodiny, ve kterých si spolu vyprávějí Jan Werich s dcerou Janou, byly nazvány Táto, povídej! Staly se nesouměřitelným fenoménem, celý národ tehdy naslouchal po dobu několika měsíců dosud neznámému sumarizování tohoto umělce. Vzpomínky Jana Wericha mají dvě roviny: chronologické řazení událostí, příběhů a konstatování. V rovině druhé pak nespoutané odbočky nečekaných asociací, jiskření nápadů a humorných vložek. Úkolem dcery Jany bylo nejen glosovat otcovo vyprávění, ale držet tok jeho vzpomínek v předem dohodnutém celku.