Jan Werich strana 7 z 9

Případ inspektora Wexforda. Vrchní inspektor Wexford se svým zkušeným týmem řeší záhadné vraždy dvou mladých žen, spáchané v krátkém časovém sledu po sobě úplně stejným způsobem.

Po knihách Klaunovo velmi pozdní odpoledne a Šampaňské a kaviár následuje třetí pokračování z řady vzpomínek na Jana Wericha. Opět se jedná o dosud nezveřejněné příběhy a osobité zážitky, které autor prožil s tímto vynikajícím hercem. Jak samotný název napovídá, dost prostoru zaujímají historky „od vody“.

Nové (opravené) vydání zcela rozebraného titulu. Třísvazkový projekt dosud nepublikované korespondence V+W, uložené v americkém Bostonu, je společným titulem nakladatelství A kropolis a Nadace Jana a Medy Mládkových. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla, jejichž cesty se po únoru 1948 rozdělily, jsou strhujícím svědectvím nejen jejich originality a umělecké zralosti, ale současně odhalují i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě, plném železných opon a studených válek (z dopisů je zřejmé, že oba své listy chápali jako součást svých literárních plánů a že počítali s jejich pozdějším publikováním). První svazek korespondence, edičně připravený dr. Ladislavem Matějkou, zahrnuje období 1945–1962, korespondence z dalších let bude zahrnuta ve druhém (1963–1968) a třetím (1969–1980) dílu. Knihu doplňují i některé méně známé fotografie z působení V+W na opačných koncích světa.

Třísvazkový projekt dosud nepublikované korespondence V+W, uložený v americkém Bostonu, je společným dílem nakladatelství Akropolis a Nadace Jana a Medy Mládkových. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla, jejichž cesty se po únoru 1948 rozdělily, je strhujícím svědectvím nejen jejich originality a umělecké zralosti, ale současně odhaluje i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě, plném železných opon a studených válek (z dopisů je zřejmé, že oba své listy chápali jako součást svých literárních plánů a že počítali s jejich pozdějším publikováním). První svazek korespondence, edičně připravený prof. Ladislavem Matějkou, zahrnuje období 1945–1962, korespondence z dalších let bude zahrnuta ve druhém a třetím dílu. Knihu doplňují i některé méně známé fotografie z působení V+W na opačných koncích světa. Český text.

Závěrečný svazek třídílné korespondence tvůrců Osvobozeného divadla, uložené v Got-liebově archivu v Bostonu, přináší jejich vzájemné listy z neveselých let 1969-1980. Nakladatelství Jiřího Tomáše - Akropolis společně s Nadací Jana a Medy Mládkových jím uzavírá ojedinělý ediční projekt, jehož příprava i vlastní realizace nebyly jednoduché. Samotný soubor dopisů (tato nádherná vzájemná korespondence je svým způsobem pokračováním jejich někdejších forbín), vrhající nevšední světlo na normalizační léta v tehdejším Československu, však tentokráte doplňují i některé další dokumenty z Voskovcovy pozůstalosti. Především zde je uveřejněn Voskovcův pokus o autobiografii (zmiňovaný někdy pod názvem Stín svobody, pod nímž byl kdysi publikován v Tigridově Svědectví). Editor Ladislav Matějka její text konfrontuje s úředním zápisem z výslechů, jimž byl Voskovec podroben v letech 1950-1951, kdy byl jedenáct měsíců internován na imigračním ostrově Ellis Island. Také tento dokument je zde otištěn vůbec poprvé.

Pavel Chrastil byl léta rodinným přitelem u Werichů. První kniha z jeho ojedinělé řady nabízí úvodní vhled do tamnějších poměrů a přináší spoustu humorných historek. Na "Klauna" potom volně navázal dalšími vzpomínkovými knihami na Jana Wericha.

Na tomto novém CD uslyší posluchači dosud digitálně nevydané skutečné lahůdky z umělcových úvah (O srandě, O židli, O štice, chycené na pstruha, O psu Thordovi), ale také opravdové legrace,jako je přednes básně F.L. Čelakovského Blázni byli, kordy mě li. Výběr zakončí zcela neznámý unikát z konce 50. let Moje žena Penelope z reklamního filmu a četba z knihy Roarka Bradforda Černošský Pán Bůh a páni Izraelité. Záznamy pocházejí z archívu Ondřeje Suchého, některé z nich tvořil Jan Werich pro Suchéh o rozhlasový pořad Gramotingltangl. Obdivovatelé Jana Weicha si tentokrát skutečně "pochutnají".

Třísvazkový projekt dosud nepublikované korespondence V+W, uložený v americkém Bostonu, je společným dílem nakladatelství Akropolis a Nadace Jana a Medy Mládkových. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla, jejichž cesty se po únoru 1948 rozdělily, je strhujícím svědectvím nejen jejich originality a umělecké zralosti, ale současně odhaluje i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě, plném železných opon a studených válek (z dopisů je zřejmé, že oba své listy chápali jako součást svých literárních plánů a že počítali s jejich pozdějším publikováním). První svazek korespondence, edičně připravený prof. Ladislavem Matějkou, zahrnuje období 1945–1962, korespondence z dalších let bude zahrnuta ve druhém a třetím dílu. Knihu doplňují i některé méně známé fotografie z působení V+W na opačných koncích světa.

Třísvazkový projekt dosud nepublikované korespondence V+W, uložený v americkém Bostonu, je společným dílem nakladatelství Akropolis a Nadace Jana a Medy Mládkových. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla, jejichž cesty se po únoru 1948 rozdělily, je strhujícím svědectvím nejen jejich originality a umělecké zralosti, ale současně odhaluje i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě, plném železných opon a studených válek (z dopisů je zřejmé, že oba své listy chápali jako součást svých literárních plánů a že počítali s jejich pozdějším publikováním). První svazek korespondence, edičně připravený prof. Ladislavem Matějkou, zahrnuje období 1945–1962, korespondence z dalších let bude zahrnuta ve druhém a třetím dílu. Knihu doplňují i některé méně známé fotografie z působení V+W na opačných koncích světa.

Závěrečný díl třísvazkového projektu dosud nepublikované korespondence V+W, který je strhujícím svědectvím nejen jejich originality a umělecké zralosti, ale současně odhaluje i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě.

Příběhy, napsané po oblíbeném a úspěšném Fimfáru, jsou stejně tak nápadité, poetické i humorné, láska v nich vítězí nad nenávistí, vstřícnost nad arogancí, statečnost nad zbabělostí, dobro nad zlem. Jak už to v pohádkách bývá, ale zde čtenář silně vnímá „duši“ moudrého klauna, který je psal v čase pro něj nelehkém. Přesto nás Werichovy pohádky znovu a znovu okouzlují a stále se k nim chceme vracet.

Hovoří Jan Werich a Jiří Voskovec.

Obnovené vydání úspěšného titulu, který poprvé vyšel roku 1988 a v rozšířeném vydání roku 2003. Z písemné pozůstalosti ve Werichově rodinném archivu byly pro tuto knížku vybrány dopisy, pohlednice i lístky Janem Werichem psané či jemu adresované, originální Werichovy kresby a fotografie spolu s úryvky z jeho nejrůznějších publikovaných či jen rukopisných textů a se vzpomínkami umělcových přátel. Nově nalezené písemnosti mohly knihu obohatit i díky Werichově osobní sekretářce Jarmile Týlové. Dojemné, zábavné a dokumentárně cenné Listování v osmi kapitolách chronologicky mapuje, od dětství po smrt, Werichovu životní dráhu a objevně tak doplňuje tři svazky vzájemné korespondence V + W, vydané později, v letech 2007 a 2008. Úvodním slovem Listování opatřil Vladimír Just, doslov napsala Jarmila Týlová, pro rozšířené vydání ještě Pavel Taussig. Edičně připravila Marie Bělíková

Kompletní vydání půvabných pohádek plných humoru, jazykového vtipu i poučení. Jejich autor si v nich vzal na mušku některé lidské vlastnosti a zlořády. Knížka okouzluje krásou češtiny, hravostí a moudrostí vypravěče a potěší děti i dospělé. Mnohé z W erichových pohádek se dočkaly i filmové či televizní podoby (Tři veteráni, Lakomá Barka nebo Královna Koloběžka První).

Dlouho jsem se vyskytoval jako klaun. A bylo to moje živobytí. Moje láska a venkoncem veliká sranda, napsal už před více než třiceti lety Jan Werich (1905 1980) v úvodu svého pojednání o historii herecké profese. Staré filmy s V + W, gramodesky s písničkami z Osvobozeného divadla, filmy s J. W. a televizní i rozhlasové záznamy jsou důkazem tohoto tvrzení. Uchovávají Werichův jedinečný herecký projev nejenom pro pamětníky. Tato knížka představuje Jana Wericha jako spontánního vypravěče s kouz elným smyslem pro humor, neobyčejně zvídavého i zvědavého pozorovatele, ale také citlivého člověka s poetickou duší. Vedle autobiograficky laděných povídek z původního rukopisu Lincoln 1933 a odborně zaměřené studie Klauni obsahuje devět svérázných p ohádek, za autorova života knižně nevydaných. Ilustrační doprovod tvoří unikátní fotografie z Werichova rodinného archivu.

Na podzim roku 1974 se ve Vídni, v domě mecenáše Herberta Turnauera, sešli na tři týdny druzi, přátelé, divadelníci, myslitelé, komici, herci, spisovatelé a maximální navršitelé slávy Osvobozeného divadla, kamarádi Jiří Voskovec a Jan Werich. Čtyři večery svého pobytu věnovali u magnetofonu nahrávce vzpomínek, vyprávění a upřesňování důležitých okamžiků svého života. Patnáct minut z tohoto vzpomínání již vyšlo před mnoha lety (1975) v USA na LP Relativně vzato, nyní , po 38 letech vychází tento záznam téměř kompletní na 2 CD. Unikátní rozhovor je o to cennější, že V+W se zde setkali naposledy osobně. Zásadními tématy této jejich poslední forbíny jsou vzpomínky na mládí a studia na tzv. Křemencárně, Werichovo totální zklamání z nemožnosti cokoliv v době normalizace v Čechách publikovat a jakkoli se uplatnit, vzpomínky na Jana Masaryka a Julia Fučíka a radost z toho, že fenomén, zvaný Osvobozené divadlo, oslovuje i další generace mladých lidí, kteří znají zpaměti předscény, písničky, i celé pasáže z her slavné dvojice. V bookletu jsou otištěny statě tří autorů. Majitel záznamu Karel Koliš zajímavě popisuje historii setkání, František Cinger doplňuje podrobnosti a Jiří Černý takto glosuje: "Číst Voskovce a Wericha je duševní potěšení. Slyšet jejich hlasy je však tělesná rozkoš… Přátelství Jiřího a Jana překlenulo i oceán a jejich dvojhlas nevyschnul dodnes." František Cinger končí svůj text prohlášením: "S o to větší pozorností naslouchejme jejich vyprávění, které činili s vědomím, že může jít o vzkaz budoucím generacím. Odkaz nám i našim potomkům."