Jan Zábrana strana 3 z 3

V jedné branické vile jsou v létě 1938 nalezeny mrtvoly důstojníka a krásné mladé komparzistky z Barrandova. Vyšetřování případu se zpočátku ujímá inspektor Vodička, který však brzy uzavírá své pátrání s tím, že šlo o vraždu a sebevraždu v afektu. Shodou okolností se k případu dostává i doktor Pivoňka, který nachází příliš mnoho rozporných stop zpochybňujících Vodičkovy závěry. Snaží se za každou cenu dopátrat pravdy a odhalit motivy tohoto otřesného činu. V druhém případu zaměstnance detektivní kanceláře Ostrozrak se autorům výtečně podařilo zachytit jak tíživou atmosféru konce třicátých let dvacátého století, tak i četné komické situace v osobním životě jednotlivých protagonistů napínavého příběhu, v němž vše spěje k překvapivému řešení tajemné „vraždy se zárukou“.

Jan Zábrana, básník a snad největší překladatel druhé poloviny dvacátého století, se narodil před sedmdesáti lety. Sbírka Stránky z deníku vyšla poprvé v roce 1968 a v doplněné podobě v devadesátých letech. Dnes se k ní vracíme potřetí, protože je skutečně básnickou kronikou „oněch let Páně“, epochy, která nastala s podivným osvobozením na konci druhé světové války a pro Jana Zábranu skončila v orwellovském roce 1984, v němž zemřel. Sbírka je generálním účtováním se všemi našimi sebeklamy, které si v praxi až příliš ochotně a rádi vláčíme s sebou dneškem a – bohužel – i do budoucna.

Román Doktor Živago, dlouhá léta ve vlasti autora i u nás obestřený fluidem zakázaného, vyvolal rozruch a paniku hned v r. 1956, kdy jej Pasternak dopsal a nabídl k uveřejnění. Neuspěl. O rok později vyšel rusky v Itálii, zanedlouho pak italsky, anglicky, švédsky, norsky, francouzsky a německy. Roku 1958 byla spisovateli udělena Nobelova cena, kterou však byl donucen odmítnout… Jednotlivé části románu zachycují klíčové okamžiky života titulního hrdiny Jurije Živaga, spojené s významnými společenskými událostmi v Rusku: 1905 - ruská revoluce a stávky dělníků, první světová válka, revoluce 1917, porevoluční vývoj. Jako červená nit se románem vine láska, děj je rovněž prostoupen úvahami o smyslu života a umění. Mimořádnou roli sehrává v díle náhodná osudovost, která vstupuje do životů jednotlivých postav a vzájemně je propojuje. Podle románu byl r. 1965 natočen úspěšný film ověnčený pěti Oscary.

Kolem vraždy redaktora pochybného literárního časopisu z první republiky se rozvíjí pestré dějové pásmo plné překvapivých zvratů a vtipných odhalení.

Z pozůstalosti předčasně zemřelého básníka, prozaika a překladatele Jana Zábrany (1934-1984) pochází sedm textů z padesátých let. Jsou to strhující realistické příběhy, které žil mladý muž vydaný krutosti doby a usilující zůstat člověkem.

Z pozůstalosti předčasně zemřelého básníka, prozaika a překladatele Jana Zábrany (1934-1984) pochází sedm textů z padesátých let. Jsou to strhující realistické příběhy, které žil mladý muž vydaný krutosti doby a usilující zůstat člověkem.

Kniha přináší úplný soubor poezie Jana Zábrany (1931-1984) napsaných před rokem 1954, kdy začaly vznikat tři jeho klíčové básnické knihy Utkvělé černé ikony, Básně z deníku a Lynč, které nakladatelství Torst vydalo v souboru s názvem Básně. Čtenáři dosud měli možnost poznat pouze několik těchto mladistvých básní ve výboru Jistota nejhoršího. Přitom jde o velmi rozsáhlé básnické dílo, obsahující několik ucelených sbírek (mj. Nápěvy, Únor 1954) a představující Jana Zábranu jednak jako lyrika, souputníka Hrubínova a Fikarova, jednak jako autora kolářovsky etických básních společenských, reagujících na tragický společensko-politický vývoj u nás na přelomu 40. a 50. let. Kniha je doplněna zevrubnou ediční poznámku zachycující textový vývoj jednotlivých básní a jejich variant.

Kniha přináší úplný soubor poezie Jana Zábrany (1931-1984) napsaných před rokem 1954, kdy začaly vznikat tři jeho klíčové básnické knihy Utkvělé černé ikony, Básně z deníku a Lynč, které nakladatelství Torst vydalo v souboru s názvem Básně. Čtenáři dosud měli možnost poznat pouze několik těchto mladistvých básní ve výboru Jistota nejhoršího. Přitom jde o velmi rozsáhlé básnické dílo, obsahující několik ucelených sbírek (mj. Nápěvy, Únor 1954) a představující Jana Zábranu jednak jako lyrika, souputníka Hrubínova a Fikarova, jednak jako autora kolářovsky etických básních společenských, reagujících na tragický společensko-politický vývoj u nás na přelomu 40. a 50. let. Kniha je doplněna zevrubnou ediční poznámku zachycující textový vývoj jednotlivých básní a jejich variant.

Kolem vraždy redaktora pochybného literárního časopisu z první republiky se rozvíjí pestré dějové pásmo plné překvapivých zvratů a vtipných odhalení.