Jan Žaloudík

Vědění i veselí je možno sdílet různě. Konvenčně i nekonvenčně, písmem i obrazem, pojmy i pocity, suše i šťavnatěji. Podrobné informace lze nyní získat o kdečem snadno, zpravidla však nikoli je prožít s všetečnou radostí. Již Karel Havlíček (míněno Borovský) a mnozí s ním naznačili, že leccos podstatného lze popsat také v rýmu, jistě i obyčejnou rýmu, což prospívá vtipu a šprýmu. Za života se člověk až do smrti bez těla neobejde. A bez mysli to také nestojí za nic. Obojí může někdy pomoci udržovat medicína. Popsat nástroje života, smrti a medicíny po součástkách a v součástech jinak, než je běžné, se možná nesluší ve vědě, naopak vědění to prospívá. Autoři se desítky let věnují vědecké antropologii a klinické medicíně, ale po pracovní době sobě i vědě rádi odlehčí i jinak. Třeba touto přilnavou knížkou O životě, smrti a medicíně s humorem, která ke čtenáři přilne a nepustí, protože od něj neočekává mentální výkon, hledání smyslu života ani vážnost. Jak prolínat ironii s fakty a fakta s ironií, tím se zde moří dva profesoři a četní originální profíci, malíři a grafici. Navíc je nutno skromně poznamenat, že vše v knize uvedené je čirá pravda, čímž se liší od mnohých jiných. Knížka bude též skvělým dárkem, jimž dárce obdarovanému odhalí hloubku a jedinečnost své vlastní osobnosti. Překvapí nepřipravené, snad nepohorší, zcela jistě nikoho ani nezarmoutí. V dnešním digitálním světě umožní konkurovat umělé inteligenci pouhým člověčenstvím a imaginací. Učiňme se četbou uvolněnějšími a skvělejšími!

Kniha vycházející z nejnovějších archeologických, historických a enologických výzkumů a poznatků ukazuje, že víno prostupuje dějinami lidstva, že jde o nadčasový biologický a kulturní fenomén, který vždy a všude vymezoval a podněcoval lidské chování a prožívání, podněcoval ducha a pomáhal člověku nahlédnout sebe sama s jiskrnou jasnozřivostí. Její interdisciplinární koncepce umožňuje prostřednictvím vědy, krásné literatury a výtvarných děl vstoupit „za zrcadlo“ každodennosti a imaginativně „plout“ na vlnách vína historickým časem a geografickým prostorem. Při jejím čtení nelze si neotevřít láhev kvalitního vína a konstatovat společně s britským filozofem Rogerem Scrutonem výstižné a nadčasové: „Piju, tedy jsem…“ A možná si i postesknout: Oč krásnější, chytřejší, svůdnější byla by osobnost Afrodítina, kdyby se místo z mořské pěny zrodila z kapky pěkného vína...

Český lékař, politik a emeritní ředitel Masarykova onkologického ústavu Jan Žaloudík je expertem na boj s rakovinou. Celý život zasvětil hledání vhodného druhu léčby pro konkrétní pacienty a možností, jak lépe zajistit onkologickou péči a prevenci pro všechny. Rozhovor, jejž s ním vedla Jaroslava Sladká, se nevěnuje jen medicíně, ale představuje i občana Jana Žaloudíka: děkana, senátora, rybáře a moravského patriota s trochu kacířskými názory na svět.

Rozhovor se špičkovým onkologem, který zasvětil život léčbě rakoviny Český lékař, politik a emeritní ředitel Masarykova onkologického ústavu Jan Žaloudík je expertem na boj s rakovinou. Celý život zasvětil hledání vhodného druhu léčby pro konkrétní pacienty a možností, jak lépe zajistit onkologickou péči a prevenci pro všechny. Rozhovor, jejž s ním vedla Jaroslava Sladká, se nevěnuje jen medicíně, ale představuje i občana Jana Žaloudíka: děkana, senátora, rybáře a moravského patriota s trochu kacířskými názory na svět.