Petr Žantovský

V červenci 2007 Městský soud v Praze očistil po třinácti letech v plném rozsahu Dr. Uzunoglu v kauze se zřetelným politicko-ekonomicko-policejním pozadím. Knižní rozhovor Petra Žantovského s Yektou Uzunoglu, dokončený na podzim 2007, je strhující, zároveň však i tristní a šokující výpovědí o tom, kde se nachází česká společnost téměř dvacet let po sametové revoluci a jaké bylo pozadí naší polistopadové transformace. Dr. Uzunoglu v rozhovoru vzpomíná na dětství, mládí a svou činnost v bývalém Československu, Německu a Francii. Mezi ně patřila např. účast v organizaci Lékaři bez hranic, se kterou působil jako lékař ve válečných konfliktech v Íránu a Iráku, nebo založení Kurdského institutu v Německu a ve Francii, s nimiž jsou spojeny otázky kurdského národa, jazyka, kultury a postavení Kurdů v soudobém světě. Knihu doplňují obrazové a textové přílohy: např. otevřený dopis „Žalujeme“ českých intelektuálů, kteří vystoupili na Uzunoglovu podporu v průběhu soudního pronásledování, projev dr. Uzunoglu při přebírání Ceny Františka Kriegla aj. Úvod předsedy správní rady Nadace Charty 77 prof. Františka Janoucha srovnává případ s Dreyfusovou aférou, legendárním justičním omylem, který před sto lety rozpoltil nejen Francii ale i celou Evropu.

Knížka Jak (ne)dělat dějiny neaspiruje na milionový náklad a palcové titulky v bulvárních médiích. Její ambice jsou střízlivé - pokusit se přimět čtenáře k zastavení se a malému zamyšlení. Přehoupli jsme se z jednoho století do druhého, z jednoho režimu do jiného. Kolem nás běží tryskem dějiny. Kam vlastně? Ve světě je více formální demokracie, ale kupodivu nikoli více svobody. Klademe si otázky týkající se poztrácených a přeházených hodnot, role davu, elit, virtuálních realit i populistické demagogie. Obsáhlý rozhovor Petra Havlíka s publicistou Petrem Žantovským doplnil výběr politických glos a článků Petra Havlíka z posledních dvou let. Knihu provázejí originální ilustrace Miroslava Kemela, dobře známého čtenářům denního tisku.

Kniha popisuje příběh české „televizní krize“ roku 2000. Zachycuje události a činy těch, kdo se v ní angažovali na jedné či druhé straně. Upozorňuje na zákulisní motivy a příčiny celé události a zveřejňuje, v té míře poprvé, fakta a dokumenty dokazující, že „svoboda slova“ byla tím posledním důvodem, proč k oné televizní krizi došlo, přesněji: proč a kým byla úmyslně vyvolána. A také – s jakým důsledkem: rostoucí skepsí veřejnosti k demokratickým pořádkům a procedurám, která nadlouho poznamená veškerý vnitropolitický vývoj v zemi.

Černá kniha České televize autorů Petra Žantovského a Jiřího Hroníka je ohlédnutím za jejich zhruba pětiletou spoluprací na rubrice Týden v médiích, která vychází na portálu Parlamentní Listy.cz. Týden co týden tu společně glosují mediální události uplynulých dní a kladou si otázku, zda způsob, jakým sdělovací prostředky zobrazují skutečnost, je odpovídající a reálný, nebo zda je zkreslující a manipulativní, případně proč to tak je. Zvláštní a neustálou pozornost věnují zejména České televizi, protože to je veřejnoprávní médium, ze zákona financované občany České republiky, kteří však mají pramalý dosah na to, co se v ČT děje a jak se to děje. Proto každé profesní a etické pochybení, které učiní právě ČT, je citelné dvojnásob a zaslouží nejpřísnější kritiku. Tato knížka neaspiruje na to být odbornou literaturou, je to spíše mozaika postřehů, zachycujících chyby a přešlapy tohoto média, a může být i odrazovým můstkem k věcnému zhodnocení toho, jaká je ČT, jaká by mohla být - a zda ji vůbec k něčemu potřebujeme.

Výběr publicistických i analytických materiálů pro svazek Média a politika v digitálním světě navazuje na autorovy předchozí publikace - Česká politika a média po roce 1989 (2013), Mediální manipulace a krize v České televizi (2015), Černá kniha České televize (2016) ad. Každý ze čtyř hlavních oddílů Žantovského rukopisu nabízí zaostřené pohledy na ústřední otázky současné české a slovenské mediální scény, které běžnému čtenáři snadno unikají.

Rozpravy s Mirkem Topolánkem vedl Petr Žantovský v průběhu roku 2005 s cílem zachytit ho jako člověka, živou osobu, se soukromými dějinami, s charakterem, názory, chybami i přednostmi. Nešlo o to vymodelovat předvolební bustu veřejného činitele, muže bez vlastností, naprogramovaného politického robota. Proto značnou část rozmlouvání věnoval jeho rodinnému zázemí, rodičům, manželce, dětem, a tedy i názorům na základní a podstatné životní hodnoty, na nichž se teprve může utvářet a stavět architektura ideologie či světového názoru - a politická praxe. Jádro knížky tvoří ono interview na pokračování. K němu je přidaných několik dodatků, které obohacují portrét Mirka Topolánka jak o privátnější, tak o oficiálnější rysy a kontury.

V červenci 2007 Městský soud v Praze očistil po třinácti letech v plném rozsahu Dr. Uzunoglu v kauze se zřetelným politicko-ekonomicko-policejním pozadím. Knižní rozhovor Petra Žantovského s Yektou Uzunoglu, dokončený na podzim 2007, je strhující, zároveň však i tristní a šokující výpovědí o tom, kde se nachází česká společnost téměř dvacet let po sametové revoluci a jaké bylo pozadí naší polistopadové transformace. Dr. Uzunoglu v rozhovoru vzpomíná na dětství, mládí a svou činnost v bývalém Československu, Německu a Francii. Mezi ně patřila např. účast v organizaci Lékaři bez hranic, se kterou působil jako lékař ve válečných konfliktech v Íránu a Iráku, nebo založení Kurdského institutu v Německu a ve Francii, s nimiž jsou spojeny otázky kurdského národa, jazyka, kultury a postavení Kurdů v soudobém světě. Knihu doplňují obrazové a textové přílohy: např. otevřený dopis „Žalujeme“ českých intelektuálů, kteří vystoupili na Uzunoglovu podporu v průběhu soudního pronásledování, projev dr. Uzunoglu při přebírání Ceny Františka Kriegla aj. Úvod předsedy správní rady Nadace Charty 77 prof. Františka Janoucha srovnává případ s Dreyfusovou aférou, legendárním justičním omylem, který před sto lety rozpoltil nejen Francii ale i celou Evropu.

Eseje a úvahy slovenského a českého žurnalistu spája predovšetkým úsilie o ne¬závislosť a zodpovednosť publicistiky v dobových trendoch, obkružujú po¬litické, ekonomické, morálne konzekvencie, vtláčajúce pečať súčasnej tvári mediálneho sveta, ktorý určujú sily formujúce globálny a lokálny svet. Po¬zadie ich analýz a syntéz je hľadanie kritérií a predpokladov kvalitného žur¬nalizmu, zachovania slobodného slova v službe hľadania pravdy, skúmajú stratégie mediálnej komunikácie, jej zneužívania, banalizácie, bulvarizácie v službách komercializácie a mocenských záujmov. Odvážnym nastoľo¬vaním otázok nepochybne prispievajú ku kryštalizácii kritérií manažmentu kvalitného novinárstva, ale aj redakcií časopisov, noriem, kultúrnych cieľov mediálnej komunikácie vôbec, jej odborných a morálnych predpokladov, takých dôležitých na udržanie a rozvoj kultúry civilizácie v pôvodnom vý¬zname kultivácie. K tejto životne dôležitej otázke pritom nepristupujú nijako naivne moralizátorsky, citlivo skúmajú možnosti a limity kvalitne orientovaného smerovania už samotnej redakčnej práce v područí tlakov biznisu, politiky, pritom nielen abstraktne špekulujú, ale vychádzajú z osobných skúseností, z praxe. Empíria, z ktorej P. Dinka a P. Žantovský vychádzajú, smeruje k ob¬razu spoločnosti, v ktorej žijeme ako občania, čo potenciálne participujú na oboch póloch mediálnej komunikácie, spoluformujúcej naše myslenie a vedomie, obraz skutočnosti. Ich kniha za spoluúčasti básní Milana Ze¬linku a grafík-karikatúr Michaela Marčáka a Ľubomíra Kotrhu nepochybne prispieva ku konceptuálnemu mysleniu novinárov, vydavateľov, čitateľov, ktoré si ešte vždy uvedomuje závažnosť princípu zodpovednosti, osudo¬vosti ľudského poznávania skutočnosti, odhaľovania nielen jej detailov, ale aj celku, rastúcej komplexnosti, predlžovania konzekvencií, napríklad rozhodnutí politikov, správcov sveta na všetkých úrovniach, preferovania krátkodychého profitu, účelového prístupu k sociálnej otázke, ekologických dôsledkov drancovania prírody, životného prostredia...

V červenci 2007 Městský soud v Praze očistil po třinácti letech v plném rozsahu Dr. Uzunoglu v kauze se zřetelným politicko-ekonomicko-policejním pozadím. Knižní rozhovor Petra Žantovského s Yektou Uzunoglu, dokončený na podzim 2007, je strhující, zároveň však i tristní a šokující výpovědí o tom, kde se nachází česká společnost téměř dvacet let po sametové revoluci a jaké bylo pozadí naší polistopadové transformace. Dr. Uzunoglu v rozhovoru vzpomíná na dětství, mládí a svou činnost v bývalém Československu, Německu a Francii. Mezi ně patřila např. účast v organizaci Lékaři bez hranic, se kterou působil jako lékař ve válečných konfliktech v Íránu a Iráku, nebo založení Kurdského institutu v Německu a ve Francii, s nimiž jsou spojeny otázky kurdského národa, jazyka, kultury a postavení Kurdů v soudobém světě. Knihu doplňují obrazové a textové přílohy: např. otevřený dopis „Žalujeme“ českých intelektuálů, kteří vystoupili na Uzunoglovu podporu v průběhu soudního pronásledování, projev dr. Uzunoglu při přebírání Ceny Františka Kriegla aj. Úvod předsedy správní rady Nadace Charty 77 prof. Františka Janoucha srovnává případ s Dreyfusovou aférou, legendárním justičním omylem, který před sto lety rozpoltil nejen Francii ale i celou Evropu.